Většinou jsou ty pětivývodový jako můstky, na vývodních praporkách bývá buď vyražené znaménko polarity, nebo tam bývaly barevné bužírky.
Často ten první a poslední byly propojené jako výstupní minus pól, prostřední je vývod plusu a ty zbývající mezi nimi jsou přívody stř. napětí.
Tento na fotce vypadá na stř. napětí okolo 24-28V a proud od 0,5A do 1A.
Obvykle se počítalo s maximálním napětím asi 14V na jednu desku.
Vyfoť tu krajní desku s údaji, nebo celý selen.
Seleny ČKD a RFT byly značený odlišně, RFT zkratkami, ty pro Wehrmacht vůbec
Ve starších knížkách se lze i poměrně přesně dočíst, jakým proudem na cm2 plochy se daly desky selenu proudově zatěžovat a v jaké poloze.
Německý seleny /často byly červený a modrý/ většinou "uměly" víc, než ty černý a šedý z ČKD, ale ČKD zase dýl vydržely.
Vyráběly se v nespočtu kombinací, nejvíc jako můstky, ale dokonce i jako zdvojovače napětí, nebo i 3F dvoucestné nízkonapěťové usměrňovače "na jednom šroubu".
V zesilovačích KZ25 a KZ50 jsou selenové můstky s kruhovými deskami, usměrňují tam žhavení pro vstupní elektronky.
I několik málo typů starých televizorů mělo namísto vakuových usměrňovaček jednocestnou selenovou řadu, myslím Ametyst či Lotos?
Jestli chceš, tak Ti teorii o selenech najdu a oskenuju třeba z Dobrovolného, Tučka či Pacáka.
