Mysteri:
Trefil jsi - jedině co nejkvalitněji nahrát desky, které později už na CD nevyšly a které máš možnost si jen půjčit - nejsou Tvoje.
Případně desky, které později vyšly na CD už zvukově zprzněné, aby to hrálo na všech sráčích a se záměrně sníženým dynamickým rozsahem.
Takto jsem si třeba nahrál první vydání Wish You Were Here a první vydání The Wall od RCA Records. Obě velmi málo hrané.
Málo platný - je to úplně něco jiného, než to poslouchat z pozdějších CD.
Musí se to slyšet a nejlíp přímo porovnat. Spousta těch nejtišších pasáží je na CD uměle vytažená nahoru a tím to šlo dynamicky do prdele. Vidím to velmi dobře na měřácích magneťáku.
Je to tak trochu i o tom, že vytáhneš pás z krabice, založíš do stroje, pak si v klidu sedneš, pochutnáváš si na dobrém červeném a přitom vidíš ty velké, osmatřicítkou mašinou svištící špulky..D Má to určitě něco do sebe, podobně jako "obřad" vytahování desky z obalu a ukládání na gramofon.
Já to mydlím na STM-610, nejčastěji devatenáctkou a na profipásy 730m. Ale vzácnější rarity, jako ty flojdy mastím osmatřicítkou na kilometry a budím jen do +4dB, to je potom bez kompromisů a naprosto nezávislé na druhu/typu pásu, nebo jeho používání.
Mám toho zaplaťbůh hodně, jsou to zrušený "trvalky" z jednoho menšího jihomoravského studia.
Je to sice taková směska od Agfa PER525, PER555 až po Basfy LGR50, pár typů PEM, Basfy SPR50LH, SPR50LHL a dokonce i dva profi 35um Ampexy s hrubou lícovou stranou. Většina byla nahraná jen jednou a použitá ve stroji jen několikrát, šlo o trvalý archiv, takže jsou fakticky jako nové.
Akorát je to v baráku takový..neskladný, no
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)