sám tyto transformátorky sháním, schovávám a používám všude tam, kde se impedančně a rozměrově hodí.sinclair píše:Co se týká těch "nahrávacích" oddělovacích transformátorků z TVP - mám s nimi nějaké zkušenosti z galvanického oddělování signálů z PC.
Existují jich minimálně tři základní druhy s mechanickými odvozeninami.
Z nich dva základní druhy jsou pro svůj, naprosto nevhodný převod i impedance vinutí velice málo vhodné, až prakticky nepoužitelné. Jen jediný z nich, pocházející z TVP s elektronkovou ZMF, je pro toto použití vhodný.
Má sestupný převod asi 3:1 a s vhodným odporem v "primáru" se dá použít. Transformátorky z TVP s integrovanou ZMF a z přístrojů řady C110 jsou úplně nevhodné.
Dají se poznat i bez měření, jen vizuálně. Ten vhodný typ z TVP, který měl ještě elektronkovou či tranzistorovou ZMF, má jakoby plnější kostřičku s vinutím. Na vrchu transformátorku má pomocnou destičku s nýtky, na které je vyvedeno vinutí, je tam jedním koncem zapájen oddělovací elektrolyt 1uF/250V, paralelní tlumicí odpůrek k primárnímu vinutí. Na sekundár je zapojen velký sériový odpor, asi od 100k do 220k k vytvoření "proudového" záznamového výstupu.
Označení těch "vhodných" je 9WN67420, popř. 9WN67420.1 a 9WN67420.2.
Naprosto nevhodné jsou kvůli svým základním vlastnostem 9WN67420.5, 9WN67420.6, 9WN67421 a 9WN67423.
Všechny typy těchto transformátorků, vhodné i nevhodné, se až na řídké výjimky nalézají na samostatném polystyrenovém výlisku, montovaném zpravidla na boku skříně TVP. S výjimkou řady C110 se sluchátkovým výstupem - myslím, že úplně všecky varianty jej neměly, ale nejsem televizák, takže se můžu plést. Kdyžtak mne prosím opravte.
Ty nejrozšířenější druhy tohoto bloku TVP mají samostatný, stíněný přívod signálu ze ZMF.
Na plastovém výlisku je nanýtován konektor DIN5, který má z bezpečnostních důvodů osazeny jenom kolíky 1 a 2, ostatní záměrně chybí.
To aby někteří zas nemuseli poznamenávat pod čarou, že sinclair jen nekonstruktivně a neužitečně plácá.
Jeden zachovalý, "vhodný" a v tom původním provedení, z TVP řad Orava 1xx, 2xx a Salermo mohu vyfotit, aby se vědělo, jak to má vypadat.
Mám ještě několik i těch "nevhodných" druhů /ale zase mimořádně vhodných pro jiný účel/ a mohu je vyfotit též.
Když už to vlákno tady zůstane, tak snad by se dal zpracovat i podrobný návod, jak to bezpečně použít.
Ty transformátorky mají opravdu bezpečnou izolaci mezi vinutími i jádrem - pokud nejsou viditelně mechanicky poškozené, budou naprosto bezpečné i při opakovaném použití jinde.
nízkofrekvenční oddělovací transformátory z televizorů
Moderátor: Moderátoři
nízkofrekvenční oddělovací transformátory z televizorů
zakládám téma, aby se tyto informace neztratily v propadlišti dějin . . .
Salermo a předtím dvojkové Oravy, po Salermu asi i Dukla, měly tenhle samostatný, šedo-polystyrenový blok.
Čbtv posledních generací to trafko a pětikolík asi měly integrované do společného, mléčného PE bloku s anténními vstupy.
Je to ale to "nevhodné" trafko, má to fakt blbý převod.
Nafoť prosím, co máš. Já zítra taky něco najdu, mrknu i do servisů TV, něco málo od častých řad mám.
Poměřím aspoň ss odpory vinutí, ať se to podle něčeho dá identifikovat.
Ten typový potisk razítkem býval často rozmázlý, chyběl mu konec, nebo po očištění lihem od TV prachu slezl dolů.
Čbtv posledních generací to trafko a pětikolík asi měly integrované do společného, mléčného PE bloku s anténními vstupy.
Je to ale to "nevhodné" trafko, má to fakt blbý převod.
Nafoť prosím, co máš. Já zítra taky něco najdu, mrknu i do servisů TV, něco málo od častých řad mám.
Poměřím aspoň ss odpory vinutí, ať se to podle něčeho dá identifikovat.
Ten typový potisk razítkem býval často rozmázlý, chyběl mu konec, nebo po očištění lihem od TV prachu slezl dolů.
- sambiliong
- Příspěvky: 711
- Registrován: 13 dub 2005, 02:00
- Bydliště: Praha
Toto ma zaujalo, ráno sa pôjdem pozrieť za takým transformátorom, lebo ho budem potrebovať. Jeden MB v PC som už pred rokmi odpálil, keď som sa pripájal k nahrávaniu bez oddelenia. Prestal ísť jeden kanál, ako v tom vtipe, keď sa príslušník VB vŕtal klincom v uchu. Zrazu puk a potom MONO! Vďaka za nakopnutie správnym smerom.
Jo, v těch čbtv se často vyskytoval bílý, šedý a zelený, později v btv ještě i červený a asi i modrý. Říkal jsem tomu posměšně "výrobní stíňák" a nikde to nepoužíval, páč to fakt byla taková "ekonomická" varianta normálního stíněného káblu. Takhle řídká varianta se v metráži myslím ani neprodávala, nebo už je to tak dávno, že si to radši ani nechcu pamatovat
- zdenoeddie
- Příspěvky: 2411
- Registrován: 31 říj 2007, 01:00
- Bydliště: uz len Presov :)
- Kontaktovat uživatele:
Tie trafka som vo svojich zaciatkoch uspesne pouzival na zrusenie zemnej slucky PC vs zosilnovac. Potom som presedlal na vajicka a ine, a to uz bola ina kava Ale ako nudzovka, uplne bez problemov.
Nieco je v tomto topicu
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=30797
a priklad mojej realizacie.
Nieco je v tomto topicu
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=30797
a priklad mojej realizacie.
Ty "převodníky úrovně" jsou můj dávný hřích mládí Už ani nevím, pro koho či proč, jsem tuhle jednoúčelovku kreslil.
Tuším pro nějaké nešťastné auto-audio-nadšence, co měli potíže s vytvořením budicích výstupů pro autozesilovače. Bylo to potřeba pro autorádia s můstkovými výstupy, co zároveň neměla spec. linkové výstupy na konektorech Cinch. Pochází to ještě buď z Amplionu-AW, nebo možná ještě z webu zesilovace.cz.
To, co máš na fotce Zdeno, je už s vajcama z Vráblí, ale spíš jde o trafka z Ela Blava, že? Podle toho štítku i stínicí ohrady. Tu ohrádku, často i zdvojenou či trojitou, používali v Ela Blava. V kazetách linkových zesilovačů a pro supertrafka M12, s orientovanými plechy 0,35 a 0,18. Vajco z Ela/Vráblí obvykle dodatečně stínit netřeba.
Dokonce ani ty typy, co mají dovnitř rovnou zaveden zelený stíněný kabel UtFPa a co byly použitý třeba přímo na vstupech z hlav magnetofonů EMS 3xx. Příp. na vstupech EJU3xx a jiných podobných jednoúčelovek. Nejčastější z Blavy byly asi 5AN670.80 až 5AN670.85, jiné značení je 506.670.80 až 85. Byly to takové "univerzály" s převody 1:1, asi jako vrábelský 3AN670 07 a blavské se lišily často jen mechanicky.
Všecka zařízení z Blavy byla podobnými trafky doslova nacpaná, protože tam neexistovalo, aby některý vstup či výstup přišel či opustil sestavu nesymetricky. Často byly transformátorově symetrické a plovoucí i "interconnecty" a sběrnice v sestavách. Podle mě dobrý a užitečný zvyk..
Ano, dokonce u těch televizních starších typů byl výhodný i ten mírně sestupný převod. Některé starší PC zvukovky standardně dávaly i přes +6dBu. To bylo zejména pro starší zesilovače ala AZS215 někdy moc.
"Sekundár" tohoto nejčastějšího typu 674 20.1 a mechanických odvozenin, bylo nutné akurátně zkompenzovat, paralelně připojeným, sériovým RC členem 4k7+1nF. Ale komu subjektivně nevadil ten hrb někde na 8-9kHz, tak tam stejně nedal nic a fungovalo to taky. Hlavně ve smyslu toho galvanického oddělení, neboť to u klasických PC byla nutnost, jak se brumu a rušení po zemi zbavit.
Jádra obou trafek a kostru krabičky bylo vhodné spojit s vytvořenou společnou zemí sekundárů, nikoli primárů.
Primáry, tedy vlastně celou obvodovou stranu rušícího PC, bylo funkčně nutné přivést do krabičky úplně izolovaně.
V mém případě to byl buď pečlivě odizolovaná, spolehlivá kovová zásuvka jack 3,5 stereo, nebo častěji dva izolované cinche.
Když už Zdeno zmínil ta vajíčka - tak snad ještě připomenu, že na tenhle účel byly vhodná nejčastěji se vyskytující 1:1 vajíčka 3AN670.07, ale nikoliv silně sestupná 3AN670.05.
Trafo 3AN670.05 bylo vymyšleno jednoúčelově, pro optimální redukci napětí, impedanční přizpůsobení a symetrizaci typických symetrických, 0dBu linkových vstupů RÚ - pro vstupy do OZ typu 709 /MAA501/.
Jinde se trafo 3AN670.05 ani moc najít nedalo, občas ještě snad na elektricky symetrických vstupech "radio" v RÚ, které redukovaly výstupní napětí z použitého vestavěného přijímače.
Zpočátku se používal transformátor 3AN670.04 ve spojení se symetrickým odporovým děličem, občas přepínatelným na dva útlumy. Potom ale vymysleli to silně sestupné trafo 670.05, které umožnilo šumící odporové děliče a nespolehlivé přepínače útlumu vypustit.
Jen zlehka se pak doregulovával jmenovitý zisk vstupní jednotky, cermetovým TP052 a ve zpětné vazbě OZ.
Výsledkem byl zlepšený odstup i vyšší přebuditelnost takto řešených vstupů, odstup lepší asi o -10dB oproti staršímu řešení a přebuditelnost takto řešeného vstupu vzrostla na min. 26dB.
Při takovém napětí už samozřejmě úplně každý transformátorek na nízkých kmitočtech zkresluje, ale dokud se zkreslení drží i při velkém využití rezervy přebuditelnosti někde u 1,5%, tak je to furt dobrý.
Tahle novější řešení se používala hlavně u "větších" a "lepších" sestav, kde se řečené 3AN670.05 také dají najít a z nich také pocházejí všechny "zásoby" případných bastlířů.
Třeba v častých stojanových RÚ AUA4710-4712, AUA4944, stolech AUA4146, odbavovacích stolech ADU4124 pro RPD a jiných podobných sestavách, často zákaznických pro export.
Jednodušší, starší a komerčnější sestavy, jako známá AUA230 a její odvozeniny, AUA082-144 tohle měly vyřešeny vždycky velice kompromisně.
Tam všude byly mikrofonní vstupy bez regulace zisku a s citlivostí asi 1,5mV. Takže stačilo, aby starosta při hlášení do dědiny zařval a vstupní MAA503 šla okamžitě do fibrilace v podobě latch-upu. V praxi je to překlopení OZ typu 709 k "náhodné", ale téměř plné polaritě napájecího napětí, která naběhla na výstup OZ a visela tam.
Odstranit to šlo jen vypnutím zařízení a čekáním na vybití zdrojů.
Pak to "operativně" u dalších sérií odstranili dvěma KA501 na vstupech OZ, co s sebou a vstupním trafem zas přinesly jiný problém.
A to už je daleko od tématu tohoto vlákna.
Je špatný, že ve SD se objevují čbtv s těmito, shora zmiňovanými nahrávacími transformátorky už jen velmi zřídka.
Zpravidla jde o vyklízení chalupy či bytu, kam 15-20 let nevkročila noha a kde tedy čbtv staré řady Orava-Salermo-Dukla ještě zůstal.
Ze všech crt tv, co ve SD potkávám, často ani jeden není černobílý, nebo jde o vývojově nejnovější typy od Olympie dál.
Trafo z oné Olympie se už na tyto účely bohužel nehodí, je to ten typ, jako 674 20.5 a výše. Transformátorek z kterékoli C110 už také moc vhodný není a v řadě C4xx už nejsou vůbec.
Večer jich pár typů posbírám /i jiných z Blavy a jiných aparátů/, pokusím se znova nahodit řemeně /BM498, BM534, BM494 a BM543/ a přidáme snad i nějaké konkrétní údaje.
Myslím, že by se to hodilo.
Tuším pro nějaké nešťastné auto-audio-nadšence, co měli potíže s vytvořením budicích výstupů pro autozesilovače. Bylo to potřeba pro autorádia s můstkovými výstupy, co zároveň neměla spec. linkové výstupy na konektorech Cinch. Pochází to ještě buď z Amplionu-AW, nebo možná ještě z webu zesilovace.cz.
To, co máš na fotce Zdeno, je už s vajcama z Vráblí, ale spíš jde o trafka z Ela Blava, že? Podle toho štítku i stínicí ohrady. Tu ohrádku, často i zdvojenou či trojitou, používali v Ela Blava. V kazetách linkových zesilovačů a pro supertrafka M12, s orientovanými plechy 0,35 a 0,18. Vajco z Ela/Vráblí obvykle dodatečně stínit netřeba.
Dokonce ani ty typy, co mají dovnitř rovnou zaveden zelený stíněný kabel UtFPa a co byly použitý třeba přímo na vstupech z hlav magnetofonů EMS 3xx. Příp. na vstupech EJU3xx a jiných podobných jednoúčelovek. Nejčastější z Blavy byly asi 5AN670.80 až 5AN670.85, jiné značení je 506.670.80 až 85. Byly to takové "univerzály" s převody 1:1, asi jako vrábelský 3AN670 07 a blavské se lišily často jen mechanicky.
Všecka zařízení z Blavy byla podobnými trafky doslova nacpaná, protože tam neexistovalo, aby některý vstup či výstup přišel či opustil sestavu nesymetricky. Často byly transformátorově symetrické a plovoucí i "interconnecty" a sběrnice v sestavách. Podle mě dobrý a užitečný zvyk..
Ano, dokonce u těch televizních starších typů byl výhodný i ten mírně sestupný převod. Některé starší PC zvukovky standardně dávaly i přes +6dBu. To bylo zejména pro starší zesilovače ala AZS215 někdy moc.
"Sekundár" tohoto nejčastějšího typu 674 20.1 a mechanických odvozenin, bylo nutné akurátně zkompenzovat, paralelně připojeným, sériovým RC členem 4k7+1nF. Ale komu subjektivně nevadil ten hrb někde na 8-9kHz, tak tam stejně nedal nic a fungovalo to taky. Hlavně ve smyslu toho galvanického oddělení, neboť to u klasických PC byla nutnost, jak se brumu a rušení po zemi zbavit.
Jádra obou trafek a kostru krabičky bylo vhodné spojit s vytvořenou společnou zemí sekundárů, nikoli primárů.
Primáry, tedy vlastně celou obvodovou stranu rušícího PC, bylo funkčně nutné přivést do krabičky úplně izolovaně.
V mém případě to byl buď pečlivě odizolovaná, spolehlivá kovová zásuvka jack 3,5 stereo, nebo častěji dva izolované cinche.
Když už Zdeno zmínil ta vajíčka - tak snad ještě připomenu, že na tenhle účel byly vhodná nejčastěji se vyskytující 1:1 vajíčka 3AN670.07, ale nikoliv silně sestupná 3AN670.05.
Trafo 3AN670.05 bylo vymyšleno jednoúčelově, pro optimální redukci napětí, impedanční přizpůsobení a symetrizaci typických symetrických, 0dBu linkových vstupů RÚ - pro vstupy do OZ typu 709 /MAA501/.
Jinde se trafo 3AN670.05 ani moc najít nedalo, občas ještě snad na elektricky symetrických vstupech "radio" v RÚ, které redukovaly výstupní napětí z použitého vestavěného přijímače.
Zpočátku se používal transformátor 3AN670.04 ve spojení se symetrickým odporovým děličem, občas přepínatelným na dva útlumy. Potom ale vymysleli to silně sestupné trafo 670.05, které umožnilo šumící odporové děliče a nespolehlivé přepínače útlumu vypustit.
Jen zlehka se pak doregulovával jmenovitý zisk vstupní jednotky, cermetovým TP052 a ve zpětné vazbě OZ.
Výsledkem byl zlepšený odstup i vyšší přebuditelnost takto řešených vstupů, odstup lepší asi o -10dB oproti staršímu řešení a přebuditelnost takto řešeného vstupu vzrostla na min. 26dB.
Při takovém napětí už samozřejmě úplně každý transformátorek na nízkých kmitočtech zkresluje, ale dokud se zkreslení drží i při velkém využití rezervy přebuditelnosti někde u 1,5%, tak je to furt dobrý.
Tahle novější řešení se používala hlavně u "větších" a "lepších" sestav, kde se řečené 3AN670.05 také dají najít a z nich také pocházejí všechny "zásoby" případných bastlířů.
Třeba v častých stojanových RÚ AUA4710-4712, AUA4944, stolech AUA4146, odbavovacích stolech ADU4124 pro RPD a jiných podobných sestavách, často zákaznických pro export.
Jednodušší, starší a komerčnější sestavy, jako známá AUA230 a její odvozeniny, AUA082-144 tohle měly vyřešeny vždycky velice kompromisně.
Tam všude byly mikrofonní vstupy bez regulace zisku a s citlivostí asi 1,5mV. Takže stačilo, aby starosta při hlášení do dědiny zařval a vstupní MAA503 šla okamžitě do fibrilace v podobě latch-upu. V praxi je to překlopení OZ typu 709 k "náhodné", ale téměř plné polaritě napájecího napětí, která naběhla na výstup OZ a visela tam.
Odstranit to šlo jen vypnutím zařízení a čekáním na vybití zdrojů.
Pak to "operativně" u dalších sérií odstranili dvěma KA501 na vstupech OZ, co s sebou a vstupním trafem zas přinesly jiný problém.
A to už je daleko od tématu tohoto vlákna.
Je špatný, že ve SD se objevují čbtv s těmito, shora zmiňovanými nahrávacími transformátorky už jen velmi zřídka.
Zpravidla jde o vyklízení chalupy či bytu, kam 15-20 let nevkročila noha a kde tedy čbtv staré řady Orava-Salermo-Dukla ještě zůstal.
Ze všech crt tv, co ve SD potkávám, často ani jeden není černobílý, nebo jde o vývojově nejnovější typy od Olympie dál.
Trafo z oné Olympie se už na tyto účely bohužel nehodí, je to ten typ, jako 674 20.5 a výše. Transformátorek z kterékoli C110 už také moc vhodný není a v řadě C4xx už nejsou vůbec.
Večer jich pár typů posbírám /i jiných z Blavy a jiných aparátů/, pokusím se znova nahodit řemeně /BM498, BM534, BM494 a BM543/ a přidáme snad i nějaké konkrétní údaje.
Myslím, že by se to hodilo.
- Přílohy
Naposledy upravil(a) sinclair dne 28 úno 2020, 14:56, celkem upraveno 1 x.
A to je Jardo která typová řada?
Protože 9WN674.24 vůbec neznám, při bufetění v SD jsem na něj nikde nenarazil. Měl bych ho v evidenci, zhruba změřený.
Bylo v extra výlisku, jako je na obrázcích, nebo jinak a jinde?
Třeba v tom společném plastu s anténními vstupy, jejich symetráky, keramickými oddělovacími kondy 470pF/1000V a pětikolíkem?
Velká vstupní úroveň do trafa byla životně nutná, k přehlušení rušení vertikálem, taky brumu výstupáku snímku a vychylovaček.
Tady to rušení vertikálu a ořez nad 10kHz řešil ve spolupráci s indukčností sekundáru hlavně ten hovňák TC181, M1/160V. Snímkový brum 50Hz do toho lezl už celkem málo. To feritové EE jádro ale nachytávalo vertikál ochotně.
Na obrázcích je origoš-boš nahrávací modul v původním provedení a zapojení, including klasický televizní humus a bordel.
Zelený, opravdu mizerný stíňák, se dělal ještě v sytější zelené, až do tyrkysova. Axiální elyt je v Nižné dost používaná, jogurtí Iskra, zde 1uF/150V, výroba 52.t/1969. Pískově žluté TR112a se dělaly též jen nedlouho.
Tento konkrétní modul je asi z některé z posledních Orav 2xx-Spoleto-Martino, možná i prvních Salerm. Toto trafko je ještě pradědek všech následujících verzí, 9WN674.20.
Někde mám ještě šedý modul a ten je určitě z nějaké Dukly, má už trafko 9WN674.20.1. Elektricky tam v trafku vůbec rozdíl žádný není, jen u Dukly je elektrolyt TC966 2uF/150V. Kód výroby na trafu je vysoce pravděpodobně QY, což je květen 1970. Znak OY to na 100% být nemůže, neb ten nebyl nikdy použit.
Na Dukly jsem se často zaměřoval kvůlivá diskrétnímu modulu Z, neboť se v něm občas daly najít GD607/617, semtam Tungsramy AD161/162, výjimečně též AD161/162 od S&H.
Pak byl v Z-modulu Dukla ještě šikula termistor, po jedné KC148 a KC147 a v televizoru i šikula pomocný 30VA transformátorek.
Ty vytěžené AD páry od Tungsramu, mi pak chodily v jednom Z6W-S, "vytuněném" o jednoduchý stabilizovaný zdroj 25V z knížky od J.Svobody. Takže dával při 25V přes 10W na kanál do 4R a ještě 6W do osmi. Výborný, subjektivně moc příjemný zesilovač, jaký dlouho potom nebyl nikde publikován. Snad kromě exotické 2x8W v Bozděchovi, ale ten kvůli celkové složitosti a ceně nikdo téměř nestavěl, ani já ne. Ale chtěl bych to zkusit , jsem zvědav na blok regulace šířky báze a také na automatický loudness bez odbočky potenciometru.
Myslím, že zrovna v Duklách a jejích klonech byly taky 8R elipťáky ARE588, které taky nebyly k zahození, v 8R verzi ne úplně běžné..
Protože 9WN674.24 vůbec neznám, při bufetění v SD jsem na něj nikde nenarazil. Měl bych ho v evidenci, zhruba změřený.
Bylo v extra výlisku, jako je na obrázcích, nebo jinak a jinde?
Třeba v tom společném plastu s anténními vstupy, jejich symetráky, keramickými oddělovacími kondy 470pF/1000V a pětikolíkem?
Velká vstupní úroveň do trafa byla životně nutná, k přehlušení rušení vertikálem, taky brumu výstupáku snímku a vychylovaček.
Tady to rušení vertikálu a ořez nad 10kHz řešil ve spolupráci s indukčností sekundáru hlavně ten hovňák TC181, M1/160V. Snímkový brum 50Hz do toho lezl už celkem málo. To feritové EE jádro ale nachytávalo vertikál ochotně.
Na obrázcích je origoš-boš nahrávací modul v původním provedení a zapojení, including klasický televizní humus a bordel.
Zelený, opravdu mizerný stíňák, se dělal ještě v sytější zelené, až do tyrkysova. Axiální elyt je v Nižné dost používaná, jogurtí Iskra, zde 1uF/150V, výroba 52.t/1969. Pískově žluté TR112a se dělaly též jen nedlouho.
Tento konkrétní modul je asi z některé z posledních Orav 2xx-Spoleto-Martino, možná i prvních Salerm. Toto trafko je ještě pradědek všech následujících verzí, 9WN674.20.
Někde mám ještě šedý modul a ten je určitě z nějaké Dukly, má už trafko 9WN674.20.1. Elektricky tam v trafku vůbec rozdíl žádný není, jen u Dukly je elektrolyt TC966 2uF/150V. Kód výroby na trafu je vysoce pravděpodobně QY, což je květen 1970. Znak OY to na 100% být nemůže, neb ten nebyl nikdy použit.
Na Dukly jsem se často zaměřoval kvůlivá diskrétnímu modulu Z, neboť se v něm občas daly najít GD607/617, semtam Tungsramy AD161/162, výjimečně též AD161/162 od S&H.
Pak byl v Z-modulu Dukla ještě šikula termistor, po jedné KC148 a KC147 a v televizoru i šikula pomocný 30VA transformátorek.
Ty vytěžené AD páry od Tungsramu, mi pak chodily v jednom Z6W-S, "vytuněném" o jednoduchý stabilizovaný zdroj 25V z knížky od J.Svobody. Takže dával při 25V přes 10W na kanál do 4R a ještě 6W do osmi. Výborný, subjektivně moc příjemný zesilovač, jaký dlouho potom nebyl nikde publikován. Snad kromě exotické 2x8W v Bozděchovi, ale ten kvůli celkové složitosti a ceně nikdo téměř nestavěl, ani já ne. Ale chtěl bych to zkusit , jsem zvědav na blok regulace šířky báze a také na automatický loudness bez odbočky potenciometru.
Myslím, že zrovna v Duklách a jejích klonech byly taky 8R elipťáky ARE588, které taky nebyly k zahození, v 8R verzi ne úplně běžné..
Vrábelské 3AN670.03, .05, .07 až 3AN670.80 jsou myslím dostatečně známé.
Tak nějaká atyp vajca z Tesly Elektroakustika Bratislava.
Většinou jednoúčelovky, pro jedno-dvě konkrétní použití. Všecky jsou v seznamu traf.
A/
Doslova mračna vysoce kvalitních transformátorků s ferit. jádry EE8 či EB permalloyovými plíšky 0,35, s převody vždy okolo 600Ω, středy vinutí, Cu stínění mezi vinutími, dvokomorové kostřičky apod. - prostě v přísné telekomunikační kvalitě - se daly nalézt na velkých deskách likvidovaných telefonních ústředen řady PK s křížovými spínači, ale i ve větších pobočkových ústřednách téže řady PK.
Kdož jste někdy k něčemu podobnému přišli, tak je poznáte je podle toho, že mají v označení vždy znak 2FE až 5FE a následující pěticiferný kód. Ty desky byly fakt velké a často na sobě nesly taky mračna žlutých kondenzátorů TC205-207, tantalů, zahraničních tranzistorů, IO a jiných cenných součástek. Také měly ty desky v kmitočtových filtrech vysoce přesné, 0,25% až 0,5% polystyrenové kondenzátory řady WK "na nožce" a přesné axiální TGL, složené ze dvou svitků.
Něco z toho se zachovalo, zkusíme vyfotit. Stejně tak mezi nimi byla i klasická jádra EI10 a EI12 se třmenem, ale s permalloyem 0,35 narvaným v bakelitové kostře, jako "výkonovější" tónové transformátorky. Někdy ale šlo o indukčnosti s několika odbočkami.
B/
Vysoce kvalitní plechy EB8 mají i hovorové transformátorky z telefonních přístrojů Tesla, počínaje typy T65S a T65H "Rakvička", šedočerné As10-As20, Bs10-Bs20, celá řada Ds, až po část řady Es.
Jde o nízkoztrátový, "nízkofrekvenční" Permalloy, ale samotná telefonní trafka nelze bez úpravy k ničemu použít. Mají příliš malé, nebo zase na jiný účel velké odpory vinutí. Jednoúčelovky
Jako kluci jsme z nich, po odvinutí a uschování některých smaltů, motali velmi kvalitní i výkonné kopie traf Jiskra VT-BT.
Sehnat bylo třeba jen 0,5 drát. Namotali jsme na ně prostě to, co bylo v Jiskrách /bohatě se vešlo/ a perfektně to fungovalo. Podle odlaborované konstrukce i zpracovaného návodu učitele kroužku:
Celkově i lokálně zavazbený, parametrově krom výkonu téměř HiFi, přitom dosti účinný zesilovač 3-4W/5R/10R ze dvou výprodejních, SSSR koncových tranzistorů po 1,-Kčs. Nejprv nějaké bytelné GT a pak i plastové koncové KT. S auto-výstupáčkem z onoho telefonního jádra. Vyřazených telefonních přístrojů bylo v pošto-spojařské, odhazovací ohradě vždy dost, zpravidla jen rozbité.
Celkem 5 tranzistorů, z toho 3 barevné KT za 20 hal. z výprodeje, do předzesílení i inverze. Zbytek součástek, vč. všech keramických i svitkových kondenzátorů, byly všechno desetníkový výprodej ND do sovětských tranzistoráků. Koupily se vždy jen levné TR112 a TE984.
Dlouho to výborně hrálo doma ve stereu. Zabudovaný v soklu s HC12 a hrálo do dvou velkých beden. V každé dva sériové, 20 cm šedé 5Ω repro z dřevěných skříněk RPD a po jednom ARV231. Vložky VK311MS nebyly tak úplně špatný. Subjektivně lepší, než pozdější VK4xxx. Možná to schéma i ještě někde najdu, bylo to velmi vděčný a levný.
C/
Vzpomněl jsem si při šmejdění po trafech, že ještě jedno podobné, dost často se vyskytující "komunikační" zařízení, obsahovalo také transformátorek s oním permalloyovým jádrem EB8 a převodem také blízko 600Ω. Musím ho napřed najít, zjistit číslo /pokud ho tedy má/, podle dokumentace zapojení a hlavně změřit, jestli a k čemu se hodí.
Tak nějaká atyp vajca z Tesly Elektroakustika Bratislava.
Většinou jednoúčelovky, pro jedno-dvě konkrétní použití. Všecky jsou v seznamu traf.
A/
Doslova mračna vysoce kvalitních transformátorků s ferit. jádry EE8 či EB permalloyovými plíšky 0,35, s převody vždy okolo 600Ω, středy vinutí, Cu stínění mezi vinutími, dvokomorové kostřičky apod. - prostě v přísné telekomunikační kvalitě - se daly nalézt na velkých deskách likvidovaných telefonních ústředen řady PK s křížovými spínači, ale i ve větších pobočkových ústřednách téže řady PK.
Kdož jste někdy k něčemu podobnému přišli, tak je poznáte je podle toho, že mají v označení vždy znak 2FE až 5FE a následující pěticiferný kód. Ty desky byly fakt velké a často na sobě nesly taky mračna žlutých kondenzátorů TC205-207, tantalů, zahraničních tranzistorů, IO a jiných cenných součástek. Také měly ty desky v kmitočtových filtrech vysoce přesné, 0,25% až 0,5% polystyrenové kondenzátory řady WK "na nožce" a přesné axiální TGL, složené ze dvou svitků.
Něco z toho se zachovalo, zkusíme vyfotit. Stejně tak mezi nimi byla i klasická jádra EI10 a EI12 se třmenem, ale s permalloyem 0,35 narvaným v bakelitové kostře, jako "výkonovější" tónové transformátorky. Někdy ale šlo o indukčnosti s několika odbočkami.
B/
Vysoce kvalitní plechy EB8 mají i hovorové transformátorky z telefonních přístrojů Tesla, počínaje typy T65S a T65H "Rakvička", šedočerné As10-As20, Bs10-Bs20, celá řada Ds, až po část řady Es.
Jde o nízkoztrátový, "nízkofrekvenční" Permalloy, ale samotná telefonní trafka nelze bez úpravy k ničemu použít. Mají příliš malé, nebo zase na jiný účel velké odpory vinutí. Jednoúčelovky
Jako kluci jsme z nich, po odvinutí a uschování některých smaltů, motali velmi kvalitní i výkonné kopie traf Jiskra VT-BT.
Sehnat bylo třeba jen 0,5 drát. Namotali jsme na ně prostě to, co bylo v Jiskrách /bohatě se vešlo/ a perfektně to fungovalo. Podle odlaborované konstrukce i zpracovaného návodu učitele kroužku:
Celkově i lokálně zavazbený, parametrově krom výkonu téměř HiFi, přitom dosti účinný zesilovač 3-4W/5R/10R ze dvou výprodejních, SSSR koncových tranzistorů po 1,-Kčs. Nejprv nějaké bytelné GT a pak i plastové koncové KT. S auto-výstupáčkem z onoho telefonního jádra. Vyřazených telefonních přístrojů bylo v pošto-spojařské, odhazovací ohradě vždy dost, zpravidla jen rozbité.
Celkem 5 tranzistorů, z toho 3 barevné KT za 20 hal. z výprodeje, do předzesílení i inverze. Zbytek součástek, vč. všech keramických i svitkových kondenzátorů, byly všechno desetníkový výprodej ND do sovětských tranzistoráků. Koupily se vždy jen levné TR112 a TE984.
Dlouho to výborně hrálo doma ve stereu. Zabudovaný v soklu s HC12 a hrálo do dvou velkých beden. V každé dva sériové, 20 cm šedé 5Ω repro z dřevěných skříněk RPD a po jednom ARV231. Vložky VK311MS nebyly tak úplně špatný. Subjektivně lepší, než pozdější VK4xxx. Možná to schéma i ještě někde najdu, bylo to velmi vděčný a levný.
C/
Vzpomněl jsem si při šmejdění po trafech, že ještě jedno podobné, dost často se vyskytující "komunikační" zařízení, obsahovalo také transformátorek s oním permalloyovým jádrem EB8 a převodem také blízko 600Ω. Musím ho napřed najít, zjistit číslo /pokud ho tedy má/, podle dokumentace zapojení a hlavně změřit, jestli a k čemu se hodí.
- Přílohy