ESR meter Ruské radio

Zpráva

#16 Příspěvek od **ok1hga** » 11 kvě 2020, 08:10

p32 píše:A měl jsi tam těch asi 80 kHz?

kmitočet někde kolem 400kHz
toroid je z úsporky . . .

sinclair · #17 Příspěvek od **sinclair** » 11 kvě 2020, 10:23

Autor tam píše:
Počet závitů: I.-5, II.-8, III.- 80. Průměr drátu není důležitý, hlavně aby tam vinutí vešlo. Vinutí se mají rozprostřít po celém obvodu toroidu. Ještě natolik si z ruštiny pamatuju.
Kde máš Láďo těch 80 závitů?

Nemoh by to prosím, některý ze zdejších borců na ruštinu doslovně přeložit?
Já některým výrazům nerozumím a význam jiných si domýšlím v kontextu s těmi, kterým rozumím...

#18 Příspěvek od **ok1hga** » 11 kvě 2020, 10:47

sinclair píše:Kde máš Láďo těch 80 závitů?

co píše autor přeci není dogma !
a to co vidíš na fotce je asi 10tý pokus,
jak zajistit aby tlumením obvodu se dosáhlo co největší změny v odebíraném proudu.
A tím změny na multimetru !

Crifodo · #19 Příspěvek od **Crifodo** » 11 kvě 2020, 11:07

vždyť to gůůgl překládá docela dobře, úpravy jsou minimální.

Ekvivalentní sériový odpor (ESR) je jedním z nejdůležitějších parametrů kondenzátoru. Jeho zvýšení během provozu je zvláště citelné u spínaných napájecích zdrojů.
Navržená sonda, připojená k digitálnímu multimetru pracujícímu v režimu měření přímého úbytku napětí přes diodu, vám umožňuje rychle zkontrolovat ESR kondenzátoru bez vypájení ze zařízení, v kterém je nainstalován. Není nutný další zdroj energie. Výsledek kontroly se zobrazí na displeji multimetru přičemž číslo (jednička) v jeho nejvyšším pořadí nemá význam. Druhá číslice jsou jednotky ohmů, třetí je desetiny ohmů, čtvrtá (nejméně) je setina ohmů. Rozlišení ve stotinách ohmu s určitými dovednostmi vám umožní najít nejhorší ESR kondenzátory mezi několika paralelně zapojenými, kvůli nenulové indukčnosti vodičů, které je spojují.

Schéma zařízení je znázorněno na Obr. 1. Jedná se o generátor podle schématu „induktivního tříbodového“. Po připojení k sondám multimetru, jejichž polarita je zobrazena na obrázku, generuje oscilace s frekvencí asi 80 kHz. Současná spotřeba z multimetru je tak malá, že ukazuje totéž jako u sond, které nejsou nikde připojeny.

Obr. 1. Schematický diagram sondy

Sinusové napětí s amplitudou asi 120 mV přítomné na vinutí I transformátoru přivádíme do testovaného kondenzátoru přes odpor R1, který slouží k tomu, aby oscilátor nevysadil, když se ESR kondenzátoru blíží nule. Trimrem R3 při spojených sondách nastavíme na multimetrovém displeji číslo 1 000.

V sondě pracující s digitálním multimetrem DT890B se používá transformátor T1 s magnetickým obvodem - feritový kroužek o velikosti 10x6x3 mm z úsporné lampy. Počet závitů vinutí: I - 5, II - 8, III - 80. Průměr a typ izolace drátu nejsou kritické, hlavní věc je, že vinutí pasuje na kroužek. Závity všech vinutí jsou rovnoměrně rozloženy. Vinutí I navineme jako poslední. Chcete-li pracovat s jinými multimetry, možná budete muset změnit počty závitů.

Obr. 2. Vzhled sondy bez pouzdra

Vzhled sondy bez pouzdra je znázorněn na Obr. 2. Jeho sondy jsou vyrobeny z kusů elastického ocelového drátu o průměru 1 mm a délce 50 ... 70 mm. Je umístěn v krytu z konektoru DB-9 (obr. 3). Dráty tažené z tohoto konce s krokodýlovými konektory pro připojení k multimetrovým sondám.

Obr. 3. Vzhled sestavy sondy
Obr. 4. Kalibrační křivka sondy

Experimentálně získaná kalibrační křivka sondy je znázorněna na Obr. 4. K jejímu sejmutí byly místo kondenzátorů připojeny k sondě odpory známých hodnot. Linearita měření ESR je malá, ale dostatečná pro praktické použití sondy.

Autor: A. Piskunov, Gomel, Bělorusko

sinclair · #20 Příspěvek od **sinclair** » 11 kvě 2020, 12:06

Ivošovi

A postavíš to, Laďo?

#21 Příspěvek od **ok1hga** » 11 kvě 2020, 13:34

sinclair píše:A postavíš to, Laďo?

a proč si to Leoši nezkusíš sám ???
není to sranda se trefit . . .
to co tam popisuje při "kalibraci" není pravda.
udělal jsem deset různých variant vinutí na toroidu, ale netrefil jsem to správně, nefungovalo to jak to popisuje . . .
samozřejmě, že jako první variantu jsem udělal přesně ty závity co tam má.
Jenže nic . . .

jestě jsem na kousek starého tišťáku udělal dvoutranzistorovou verzi, ale to už multimetr neutáhne vůbec . . .
zajímalo by mě jaký proud tam při funkci s DT890B vlastně tekl a jaké napětí tam při "1,000" doopravdy měl . . .
máte někdo doma ten krám ???
můžete to změřit ?

sinclair · #22 Příspěvek od **sinclair** » 11 kvě 2020, 15:49

Multimetry pro bělochy obvykle měří přední napětí diod proudem 1mA a napětí naprázdno je např. u Fluke 87-IV. 6V.
Druhý, příruční žlutá kopie "DT830" měří tuším při 10mA, ale nejsem si jistej.
U třetího mého digitálního všeměru /díky Zaky!/ typu DT20/CHY20 s IO 7108F - nevím, jaký má ten měřák známý ekvivalent - to měří dokonce s napětím 9V, ale proud je jen 1mA, jako u Fluke.
Výsledky měření Uak jsou pak nejméně dva různé.
I malá dioda KA501, nebo nějaká 20mA NDR rychlá dioda SA403, bude mít při 10mA a pak 1mA dost rozdílný výsledky.

Chtělo by to asi někoho, kdo DT890B má a je ochoten změřit, co se na svorkách mulťáku objevuje při měření Uak diod.
Klidně tam může u laciného mulťáku s AA články valit těch 10mA, což při napětí mezi 3-6V musí k napájení toho oscilátoru stačit.

Jestli někde najdu kulatou elektroniku z úsporky a s toroidkem předepsaného rozměru, tak to zkusím. Vyskytuje se jich tam víc druhů, než jeden?
To vinutí 80z tam musí z 0,2 drátu pohodlně vejít i se všemi ostatními. Nejsem moc chytrý z toho, jak se tam píše, že vinutí I. má být až poslední. Podle blbého obrázku to spíš vypadá a dávalo by logiku, že úplně dole. Všecka vinutí mají být roztažená po celém obvodu toroidu.
To asi taky nějaký význam bude mít.
Těch 80z možná má nějaký svůj činný odpor, důležitý k funkci? Nevím.
Vf technice a oscalátorům nerozumím skoro vůbec.
Vždycky jsem oscilace musel spíš potlačovat, než vyvolávat

geograf · #23 Příspěvek od **geograf** » 11 kvě 2020, 16:01

Jestli vám to pomůže tak mám RE830A což je kopie DT830A, na diod testu je napětí 3.05V a proud do zkratu kolem 1.1mA.
Ještě orientačně sem změřil DT9205A a tam je 2.95V a 1.2mA.

Jen takové dotaz: jak by to chodilo s germaniovým tranzistorem?

sinclair · #24 Příspěvek od **sinclair** » 11 kvě 2020, 16:06

S obyčejným nf Ge asi blbě, musel by to být nějaký GF504-507, nebo 156NU70, aby to bylo ochotný kmitat. Dělal by tam asi rotyku jejich zbytkový proud. A proč vlastně nevýhodný a teplotně závislý Ge?

Anička by to nesfoukla? Je nejen na tyhle věci šikovná.

xsc · #25 Příspěvek od **xsc** » 11 kvě 2020, 16:23

Pokud ten multimetr měří skutečně napětí přechodu a má se tam při zkratovaných svorkách nastavit 1000, tak to znamená, že ten oscilátor musí kmitat už od 1V napájení.

sinclair · #26 Příspěvek od **sinclair** » 11 kvě 2020, 18:23

To napětí svorek multimetru /od 3 do 6V/, to tam nehraje roli?
Kdyby se povedlo najít Ge tranzistory rozumné velikosti TO18, s rozumným Icbo pár uA /GT322, GT328, GT346, GT348, kdysi to byly náhrady 0C170, AF109, AF139 a AF239/,
tak s nimi by to kmitalo možná spolehlivěji, ne? Už kvůli obecně nižším vnitřním kapacitám vf trandů a 3x nižšímu napětí Ge PN přechodů.
Ube je u běžných okolo 0,2 až 0,22V. Anebo naše GF-ka, ty jsou taky v TO18 a s vyšším Ft. Mám GF505 v oscilátoru CCIR/OIRT konvertoru.
Spínací tranzistory by mohly kmitat ochotněji, možná..

xsc · #27 Příspěvek od **xsc** » 11 kvě 2020, 18:32

To napětí řídí svým otevřením ten tranzistor sám, integruje se to na tom kondenzátoru paralelně k měřícím svorkám. Pro ESR 0ohm se má nastavit výstup 1000, což je 1V. To je dost málo a zároveň je to v okamžiku, kdy je oscilátor nejvíc zatlumen. Problém tohodle zapojení je, že napájecí napětí je zároveň tím měřeným, takže bez připojeného kondenzátoru bude rozdíl v tom, jestli je tam 3 nebo 6V, ale kmitat to musí i při ESR 0.

#28 Příspěvek od **rnbw** » 11 kvě 2020, 18:35

DVM890L: 2,7V 1,2mA

Crifodo · #29 Příspěvek od **Crifodo** » 11 kvě 2020, 18:56

v simulaci kmitá od 0.6 V. S křemíkem.

lesana87 · #30 Příspěvek od **lesana87** » 11 kvě 2020, 19:07

Akorát na špatnej frekvenci, ta cívka má mít 12mH. Takže tomu dopovídá Al jádra zhruba 1,55uH/z².