Škůdce
Moderátor: Moderátoři
Kdyby nebyly brebery okem vidět, byli by to asi roztoči, na které fungují jiné postřiky než na obyčejnou šestinohou havěť. Když je vidíš, tak je vyfoť. Dej je do "Google lens" nebo pošli dotaz na zahrada.cz.
Mšice asi poznáš, ty to snad nebudou.
Edit: Na dotaz "choroby rybízu" to vyhodilo nejpravděpodobněji mšice rybízová.
Mšice asi poznáš, ty to snad nebudou.
Edit: Na dotaz "choroby rybízu" to vyhodilo nejpravděpodobněji mšice rybízová.
Že by někdo nad 50 let nepoznal mšice mě ani nenapadlo. Já je nejčastěji mechanicky drtím, žmoulám v prstech. Je to primitivní, ale účinné a okamžité. Žena používá Pirimor. Taková bleděmodrá vodička. Má výhodu, že vydrží namíchaný libovolně dlouho. Mospilan možná taky. Oni je podporují mravenci, ale proti nim se na keři nedá zasáhnout. Na stromkách používám lep na kmeni. Mravenci pak mají utrum a mšice přijdou o bodyguardy.
Správně se to jmenuje slunéčko východní (Harmonia axyridis). Pochází opravdu z Asie, pro zemědělské účely se vysazovalo v Severní Americe a taky ve sklenících v Holandsku. Odtamtud uteklo a od té doby se šíří. Tady už jsou mnohem početnější než domácí berušky.
Oživím po zimě vlákno.PavelFF píše: Na stromkách používám lep na kmeni. Mravenci pak mají utrum.
Lepidlo na mravence OK, ale pozoruju že bych měl brzy utrum i já s celýma stromkama.
Lepidlo poškozuje kůru, buď popraská nebo je lokálně kmen úplně obnažený.
Takže dilema, buď mravenci natahají mšice a stromek přijde o listy, nebo lepidlo sice nepustí mravence, ale stromek přijde o kůru.
Já kmeny matlám Chemstopem a letos poprvé jsem zaznamenal negativní jev a to prasknutí kůry vlivem mrazu. Puklina je největší v místě nátěru, protože je tam kůra nejtmavší a asi se ohřála víc než vedlejší nepomazaná místa. Pravděpodobně to je vlivem Chemstopu - nevím to jistě. Stalo se to na jednom stromku z osmi. Na jabloni. Broskvoním to neublížilo.
Takže přímý nátěr má nevýhody. Ale několik let se mi nic takového nestalo.
Lidi to řeší tak, že používají hotové lepové pásy a obtočí je kolem kmenu. Některé jsou dost nepraktické a člověk je při instalaci umatlaný až za ušima. Tak jsem začínal.
Nebo omotají kmen třeba nelepivou páskou a na ni teprve namatlají Chemstop. Což je šetrné ke stromu a jde to snadno sundat. Asi nejlepší řešení. Bohužel u starých stromů z hrbolatou kůrou vznikají pod páskou tunely kudy hmyz proleze.
Takže přímý nátěr má nevýhody. Ale několik let se mi nic takového nestalo.
Lidi to řeší tak, že používají hotové lepové pásy a obtočí je kolem kmenu. Některé jsou dost nepraktické a člověk je při instalaci umatlaný až za ušima. Tak jsem začínal.
Nebo omotají kmen třeba nelepivou páskou a na ni teprve namatlají Chemstop. Což je šetrné ke stromu a jde to snadno sundat. Asi nejlepší řešení. Bohužel u starých stromů z hrbolatou kůrou vznikají pod páskou tunely kudy hmyz proleze.
Na boj s nepriateľom, ktorý celé roky úspešne zvládal všetky moje iniciatívy som vlani použil BORAX. Namiešal som s práškovým cukrom 1:1 a "pocukroval" som trávnik na ktorom bolo najmenej 20 mravenísk...Zhruba za 2 týždne začalo mravcov na stromoch a v okolí ubúdať a do konca jesene prežili len 3 mraveniská...pred pár dňami som kontroloval záhradu a zatiaľ nikde nič - žiadne mravenisko...
Ten borax = tetraboritan sodný funguje na mravce tak, že ostanú neplodné a mravenisko vydochne po meči
Ináč je to ten, čo používajú aj pri zváraní mosadzou.
Až sa nejaké mravenisko objavý už mám pripravenú ďaľšiu dávkú
Ten borax = tetraboritan sodný funguje na mravce tak, že ostanú neplodné a mravenisko vydochne po meči
Ináč je to ten, čo používajú aj pri zváraní mosadzou.
Až sa nejaké mravenisko objavý už mám pripravenú ďaľšiu dávkú