Mikrofona MK 204
Moderátor: Moderátoři
Mikrofona MK 204
Vážení kolegové,
získal jsem na venek pěkně vypadající Mikrofonu MK 204, ale po rozebrání jsem zjistil, že jde o totální vrak, Někdo vyměnil síťové trafo za podobné, dále je přerušeno budící vinutí reproduktoru, zničeno nf vazební trafo a otočný kondenzátor u anténního odlaďovače je také zničen. Místo koncové pentody C 443 je tam TRIOTRON P 225. Tato pentoda má žhavení pouze 2 V místo
4 V, což asi není nejlepší.
Mám na Vás prosbu, nemáte někdo vrak MK 204 na náhradní díly? Nebo alespoň radu , čím nahradit vazební trafo? Nebo čím nejlépe nahradit C443, což použít RES 164.
Také se mně nechce dávat nový dynamický reproduktor s trvalým magnetem, to pak by nebylo to staré historické radio.
Děkuji za rady.
Díky Martin
získal jsem na venek pěkně vypadající Mikrofonu MK 204, ale po rozebrání jsem zjistil, že jde o totální vrak, Někdo vyměnil síťové trafo za podobné, dále je přerušeno budící vinutí reproduktoru, zničeno nf vazební trafo a otočný kondenzátor u anténního odlaďovače je také zničen. Místo koncové pentody C 443 je tam TRIOTRON P 225. Tato pentoda má žhavení pouze 2 V místo
4 V, což asi není nejlepší.
Mám na Vás prosbu, nemáte někdo vrak MK 204 na náhradní díly? Nebo alespoň radu , čím nahradit vazební trafo? Nebo čím nejlépe nahradit C443, což použít RES 164.
Také se mně nechce dávat nový dynamický reproduktor s trvalým magnetem, to pak by nebylo to staré historické radio.
Děkuji za rady.
Díky Martin
Tú pentodu a repro hádam niekde na aukru odlovíš a trafo by som normálne previnul. Sieťové ak má 4V žhavenie by som neriešil. I takáto prekopávka však nesie ducha doby so všetkým čo k tomu patrí. Mám tiež niekoľko kúskov, ktoré niesú ako z fabriky a nechal som ich tak. Ak sa objaví diel ktorý tam patrí tak sa až príde čas servisu vymení.
U MK204 bacha na celuloidové koleso stupnice, nemá rado teplo a popisky pri čistení nedržia.
U MK204 bacha na celuloidové koleso stupnice, nemá rado teplo a popisky pri čistení nedržia.
-
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
-
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Ještě jsem narazil na jeden problém. Mám doma několik výstupních traf a v popisu MK je uvedeno na výstupní pentodě Ua=200 V a Ia = 18 mA.
Tedy zatěžovací odpor cca 10 - 15 kOhmů.
Jak zjistím, které výstupní trafo má vhodnou impedanci primáru k tomuto požadavku.
Mám měřit impedanci primáru, když jej nechám protékat proudem o definované frekvenci? Nebo to spočítat z odporu a indukčnosti primární cívky?
Díky za rady
Martin
Tedy zatěžovací odpor cca 10 - 15 kOhmů.
Jak zjistím, které výstupní trafo má vhodnou impedanci primáru k tomuto požadavku.
Mám měřit impedanci primáru, když jej nechám protékat proudem o definované frekvenci? Nebo to spočítat z odporu a indukčnosti primární cívky?
Díky za rady
Martin
-
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Zatěžovací impedance pro C443 je uváděna 15 kohm. Převod výstupáku změříš stejně jako u běžného trafa, můžeš použít kmitočet třeba 400 Hz. Impedance se převádí podle druhé mocniny napěťového převodu, tj. primární impedance výstupáku závisí na impedanci připojeného repráku. Nebo můžeš impedanci výstupáku s reprákem změřit střídavým ohmmetrem.
Za vyzkoušení by možná stálo zvonkové trafo Jesan typu 0156. Primár tam má tuším 8.000z Ø0,08. Druhou komůrku 3-5-8V odvinout a navinout cca třetinu drátem 0,1. Drát 0,1 je ještě doma zvládnutelný. Je to lepší, než nic, nebo to přebastlovat jinak.
Nebo - dvě cívky ze zvonků tel. přístrojů As10-Bs10 až 20.
Ta cívka má 10.000z, nebo dokonce 12.000z drátu 0,05 a má dutinu asi 8x8mm.
Dvě stejné cívky, jedna z nich patřičně odvinutá, obě cívky propojené mag. obvodem z vhodně ostříhaných E-plechů, či vhodných L-plechů tl. 0,35. Nepřenáší to vůbec žádný výkon a půjde tam při přesné práci vytvořit i vzduchová mezera.
Myslím, že konstrukci tohoto vazebního trafa, z těchto zvonkových cívek, jsem viděl někde na netu, ale do jiného přístroje. Bylo to uzavřené v nějaké půlené plechové škatulce a vypadalo to velmi věrně.
Několik těch zvonkových cívek mám schovaných, právě kvůli tomu drátu 0,05. Jestli si opatříš šikovný plechy a ostrý nůžky, klidně Ti dvě cívky pošlu.
Nebo - dvě cívky ze zvonků tel. přístrojů As10-Bs10 až 20.
Ta cívka má 10.000z, nebo dokonce 12.000z drátu 0,05 a má dutinu asi 8x8mm.
Dvě stejné cívky, jedna z nich patřičně odvinutá, obě cívky propojené mag. obvodem z vhodně ostříhaných E-plechů, či vhodných L-plechů tl. 0,35. Nepřenáší to vůbec žádný výkon a půjde tam při přesné práci vytvořit i vzduchová mezera.
Myslím, že konstrukci tohoto vazebního trafa, z těchto zvonkových cívek, jsem viděl někde na netu, ale do jiného přístroje. Bylo to uzavřené v nějaké půlené plechové škatulce a vypadalo to velmi věrně.
Několik těch zvonkových cívek mám schovaných, právě kvůli tomu drátu 0,05. Jestli si opatříš šikovný plechy a ostrý nůžky, klidně Ti dvě cívky pošlu.
Vinout drát doma rúčo tisíce závitů pod průměrem cca 0,15 mm je horor. Osobně bych se podíval po starých jazýčkových relé řady HU120... , 140.. apod., některá mají i dvě vinutí drátem třeba 0,056 mm a mnoho tisíc závitů . Jazýček vyjmout a dovnitř nějaké jádro , třeba v nouzi měkký železný drát . Vzduchová mezera se ti při výrobě nějaká utvoří "sama" , při tom proudu to nebude kritické. Samozřejmě nf charakteristika bude všelijaká vzhledem k menší indukčnosti , ale určitě lepší než náhrada trafa prostým odporem a kapacitní vazbou na další stupeň . Dost druhů těch relé je na netu občas nabízeno. Já jsem kdysi řešil náhradu nf tlumivky u nějakého Telefunkenu , měla mít indukčnost cca 250H drát nulanulanic - to se navinout nedá, a to i proto , že způsob vinutí je speciální za účelem snížení vlastní kapacity cívky. Nakonec v zoufalství jsem tam zařadil odporovou vazbu a jeden zesilovací stupeň zesilovač s tranzistorem navíc maskovaný jako tlumivka. Náhrada té tlumivky jen odporem přináší slabý nf signál, protože jeho velikost je omezena anodovým napětím a typem elektronky , více než pár desítek kilohmů tam dát nejde a to je málo, potřeba by byla nejméně stovky kiloohmů.
Změř si převodní poměr těch traf - nemáš-li nf generátor,pusť do toho vinutí
s menším počtem závitů napětí třeba 6V/50Hz z nějakého nespínaného adaptéru apod. a změř si multimetrem napětí na druhém vinutí ,poměr napětí na druhém a prvním vinutí bude přibližně převodní poměr. Pro 204 (3) potřebuješ převod asi 1:5 nahoru .
Ještě jde o indukčnost toho "primáru" , tj. prvního vinutí. Tu obvyklé měřáky
dobře nezměří , použij metodu tří voltmetrů /stačí jeden a vhodný odpor/, měří se ve 3 místech , a výpočet , třeba na Jeníčkových stránkách . Pro slušný přednes potřebuješ asi 25H, ale i 15 by asi stačilo.
Průřez jádra bohatě stačí, vzduchovou mezeru event. dovytvoříš vytažením pár I částí plechů popř. u M plechů opatrným rozšklebením svazku na čelech, pokud mezeru nemá .
s menším počtem závitů napětí třeba 6V/50Hz z nějakého nespínaného adaptéru apod. a změř si multimetrem napětí na druhém vinutí ,poměr napětí na druhém a prvním vinutí bude přibližně převodní poměr. Pro 204 (3) potřebuješ převod asi 1:5 nahoru .
Ještě jde o indukčnost toho "primáru" , tj. prvního vinutí. Tu obvyklé měřáky
dobře nezměří , použij metodu tří voltmetrů /stačí jeden a vhodný odpor/, měří se ve 3 místech , a výpočet , třeba na Jeníčkových stránkách . Pro slušný přednes potřebuješ asi 25H, ale i 15 by asi stačilo.
Průřez jádra bohatě stačí, vzduchovou mezeru event. dovytvoříš vytažením pár I částí plechů popř. u M plechů opatrným rozšklebením svazku na čelech, pokud mezeru nemá .
Sloupek "20x15mm", spíše bych řekl, že to bude EI16x20, nebo EI20x16, to je už trafo, které pravděpodobně přenášelo nějaký výkon. Při velmi nízkém sycení a takovém převodu asi malý, ale přece.
Mezistupňové, vazební trafo žádný "výkon" ve smyslu nějakých "miliwattů" nepřenáší. Pokud se ten následující stupeň nebudí až do nástupu mřížkového proudu, což je u třídy A pitomost, tak se z něj ani žádný výkon neodebírá.
Bude tam důležitá ta vzduchová mezera. Primárním vinutím prochází anodový proud předchozího zesilovacího stupně.
Aby nebylo železo syceno až příliš, což by i přes kvalitní plech způsobilo zkreslení, které notabene nemůže omezit žádná další zpětná vazba, tak takový transformátor vzduchovou mezeru prostě mít musí - stejně jako každý jednočinný výstupák, jehož primárem prochází celý anodový proud koncové elektronky.
Proto jsem ve svém předchozím příspěvku zmiňoval, že šikovným a přesným střihem plechů do těch dvou zvonkových cívek, by šlo mezeru pohodlně vytvořit.
Může se jednat o pár miliampérů, ale při daném počtu závitů a anodovém napětí nad 100V, už to i při vazebním účelu může způsobit nepěkné zkreslení.
Ty zvonkové cívky jsou z typizovaných zvonků s permanentním feritovým magnetem na boku cívky. Používaly se už od modelu T65S a T65H, tedy od prvních TP, které byly konstruovány na plošných spojích. Používaly se až po velmi rozšířené, šedo-černé modely s ostrými hranami As10-As20 a Bs10-Bs20. Kulatější řada Bs už byla později vyráběna i v pastelových barvách a dokonce i s elektronickou tlačítkovou číselnicí, založenou na obvodech řady MHB9x00.
Stejná cívka, ale mírně jinak uspořádaný mg. obvod klasického zvonku s miskami, pokračoval až do známého, ostře oranžového modelu, přezdívku si už nepamatuju.
Prostě ta cívka zvonku s mnoha tisíci závitů drátem 0,05 až 0,08 se používala ve všech TP na plošných spojích, ale s klasickou číselnicí a bez elektroniky.
Takto např. původně šeredně zkreslovaly vstupní mikrofonní transformátorky, v počátcích polovodičové techniky. To tehdy, když konstruktér byl nucen šetřit součástkami a jejich sekundárem nechal téci např. celý proud tvrdého, předpěťového děliče báze vstupního Ge tranzistoru. Přišlo se na to velmi brzy a už počátkem 60.let se vstupní mikrofonní trafa oddělovala od báze velkým kondenzátorem.
Mezistupňové, vazební trafo žádný "výkon" ve smyslu nějakých "miliwattů" nepřenáší. Pokud se ten následující stupeň nebudí až do nástupu mřížkového proudu, což je u třídy A pitomost, tak se z něj ani žádný výkon neodebírá.
Bude tam důležitá ta vzduchová mezera. Primárním vinutím prochází anodový proud předchozího zesilovacího stupně.
Aby nebylo železo syceno až příliš, což by i přes kvalitní plech způsobilo zkreslení, které notabene nemůže omezit žádná další zpětná vazba, tak takový transformátor vzduchovou mezeru prostě mít musí - stejně jako každý jednočinný výstupák, jehož primárem prochází celý anodový proud koncové elektronky.
Proto jsem ve svém předchozím příspěvku zmiňoval, že šikovným a přesným střihem plechů do těch dvou zvonkových cívek, by šlo mezeru pohodlně vytvořit.
Může se jednat o pár miliampérů, ale při daném počtu závitů a anodovém napětí nad 100V, už to i při vazebním účelu může způsobit nepěkné zkreslení.
Ty zvonkové cívky jsou z typizovaných zvonků s permanentním feritovým magnetem na boku cívky. Používaly se už od modelu T65S a T65H, tedy od prvních TP, které byly konstruovány na plošných spojích. Používaly se až po velmi rozšířené, šedo-černé modely s ostrými hranami As10-As20 a Bs10-Bs20. Kulatější řada Bs už byla později vyráběna i v pastelových barvách a dokonce i s elektronickou tlačítkovou číselnicí, založenou na obvodech řady MHB9x00.
Stejná cívka, ale mírně jinak uspořádaný mg. obvod klasického zvonku s miskami, pokračoval až do známého, ostře oranžového modelu, přezdívku si už nepamatuju.
Prostě ta cívka zvonku s mnoha tisíci závitů drátem 0,05 až 0,08 se používala ve všech TP na plošných spojích, ale s klasickou číselnicí a bez elektroniky.
Takto např. původně šeredně zkreslovaly vstupní mikrofonní transformátorky, v počátcích polovodičové techniky. To tehdy, když konstruktér byl nucen šetřit součástkami a jejich sekundárem nechal téci např. celý proud tvrdého, předpěťového děliče báze vstupního Ge tranzistoru. Přišlo se na to velmi brzy a už počátkem 60.let se vstupní mikrofonní trafa oddělovala od báze velkým kondenzátorem.