Pomoc s výpoètem
Moderátor: Moderátoři
Jestli chcete regulovat svítivost kapacitou ve filtru, jednak nebude to možné ve velkém rozsahu a vzhledem k tolerancím elektrolytických kondenzátorů a nelinearitám zátěže můžete použít přibližné vzorce. Přesný výpočet naráží na problém stanovení okamžiku, kdy přejde sinusovka ve vybíjecí exponenciálu což vede na transcendentní rovnici, jak napsal piitr.
U je střídavé efektivní napětí na vstupu usměrňovače
Ujs je střední usměrněné napětí
Ueff je efektivní hodnota superponovaného stř. napětí
pro jednocestný usměrňovač odpovídá kruhová frekvence 50 Hz, pro dvoucestný 100 Hz.
U je střídavé efektivní napětí na vstupu usměrňovače
Ujs je střední usměrněné napětí
Ueff je efektivní hodnota superponovaného stř. napětí
pro jednocestný usměrňovač odpovídá kruhová frekvence 50 Hz, pro dvoucestný 100 Hz.
tak sem si skusil spoèítat efektivní napìtí a vycházejí mi haluzemtajovsky píše:Jestli chcete regulovat svítivost kapacitou ve filtru, jednak nebude to možné ve velkém rozsahu a vzhledem k tolerancím elektrolytických kondenzátorù a nelinearitám zátìže mùžete použít pøibližné vzorce. Pøesný výpoèet naráží na problém stanovení okamžiku, kdy pøejde sinusovka ve vybíjecí exponenciálu což vede na transcendentní rovnici, jak napsal piitr.
U je støídavé efektivní napìtí na vstupu usmìròovaèe
Ujs je støední usmìrnìné napìtí
Ueff je efektivní hodnota superponovaného stø. napìtí
pro jednocestný usmìròovaè odpovídá kruhová frekvence 50 Hz, pro dvoucestný 100 Hz.
C: 100uF= 0,0001F
Rz:15000ohmu
U: 230V
dvoucestný usmìròovaè
(230x1,414x3,14)/(1,732x0,0001x15000x100)=1021,1908/259,8= 3,93V
takže by se efektivní napìtí mìlo rovnat 3,93V
![Sad :(](./images/smilies/icon_sad.gif)
To, co jste spočítal, je efektivní napětí brumu. Proč je to blbost? Při zátěži 15 kOhm je odběr asi jen 20 mA.
Kromě toho, jak jste přišel na to, že světelný tok je úměrný efektivnímu napětí na diodě? Protože každé světelné kvantum je generováno přechodem elektronu přes zakázané pásmo, řekl bych, že svit bude úměrný střednímu proudu. Pozor, nerovná se to subjetivnímu vjemu například při impulsním provozu!
Osobně, neračte se urazit, pokládám úmysl řídit svítivost LED pomocí filtrační kapacity ve zdroji za velmi diskutabilní. Pokud jde o bezeztrátové řízení, tipuji, že daleko lepších výsledků dostanete šířkově impulsním řízením.
Kromě toho, jak jste přišel na to, že světelný tok je úměrný efektivnímu napětí na diodě? Protože každé světelné kvantum je generováno přechodem elektronu přes zakázané pásmo, řekl bych, že svit bude úměrný střednímu proudu. Pozor, nerovná se to subjetivnímu vjemu například při impulsním provozu!
Osobně, neračte se urazit, pokládám úmysl řídit svítivost LED pomocí filtrační kapacity ve zdroji za velmi diskutabilní. Pokud jde o bezeztrátové řízení, tipuji, že daleko lepších výsledků dostanete šířkově impulsním řízením.
aha,takže efektivní napìtí na kondenzátoru bude 325 mínus cca polovina efektivního napìtí brumu ?mtajovsky píše:To, co jste spoèítal, je efektivní napìtí brumu. Proè je to blbost? Pøi zátìži 15 kOhm je odbìr asi jen 20 mA.
Kromì toho, jak jste pøišel na to, že svìtelný tok je úmìrný efektivnímu napìtí na diodì? Protože každé svìtelné kvantum je generováno pøechodem elektronu pøes zakázané pásmo, øekl bych, že svit bude úmìrný støednímu proudu. Pozor, nerovná se to subjetivnímu vjemu napøíklad pøi impulsním provozu!
Osobnì, neraète se urazit, pokládám úmysl øídit svítivost LED pomocí filtraèní kapacity ve zdroji za velmi diskutabilní. Pokud jde o bezeztrátové øízení, tipuji, že daleko lepších výsledkù dostanete šíøkovì impulsním øízením.
to èemu jakému napìtí je úmìrný svìtelný tok diody nevím
a co se týká øízení svitu ledek pomocí filtraèní kapacity tak to skuteènì elegantní není, ale zato je to jednoduché
Bohužel, takhle jednoduché to s efektivním napětím není. A to proto, že výkon (i okamžitý) je úměrný 2. mocnině napětí a proto, že výkony jednotlivých složek se sčítají.
Máme-li dvě napětí u1 a u2, které působí na společné zátěži R:
P1 = (u1^2)/R
P2 = (u2^2)/R
výsledný výkon je:
P = P1 + P2 = (u1^2)/R + (u2^2)/R = (u1^2 + u2^2)/R = (u^2)/R
kde u je výsledné efektivní napětí:
u^2 = u1^2 + u2^2
pak výsledné efektivní napětí je:
u = odmocnina(u1^2 + u2^2)
Vidíte, že superponované střídavé napětí, například ve vašem předchozím výpočtu, kde u1 bude Ujs a u2 bude Ueff, nebude mít valný vliv na celkové efektivní napětí a na střední už vůbec ne.
Máme-li dvě napětí u1 a u2, které působí na společné zátěži R:
P1 = (u1^2)/R
P2 = (u2^2)/R
výsledný výkon je:
P = P1 + P2 = (u1^2)/R + (u2^2)/R = (u1^2 + u2^2)/R = (u^2)/R
kde u je výsledné efektivní napětí:
u^2 = u1^2 + u2^2
pak výsledné efektivní napětí je:
u = odmocnina(u1^2 + u2^2)
Vidíte, že superponované střídavé napětí, například ve vašem předchozím výpočtu, kde u1 bude Ujs a u2 bude Ueff, nebude mít valný vliv na celkové efektivní napětí a na střední už vůbec ne.