Magnetofon Tesla B115
Moderátor: Moderátoři
-
TheLastUnicorn
- Příspěvky: 386
- Registrován: 17 led 2018, 01:00
- Bydliště: Trenčín
Vzhledem k tomu jak jseš sebvědomej v kostření magnetofonu bych odhadl, že si snímací zesilovač navrhneš a odladíš levou zadní. Ono zrovna tohle totiž nic složitýho není a co se týče korekcí v ZV, tak je můžeš v zásadě nadrzáka oprásknout od původního zapojení s tranzistory. Nebo prostě uděláš jen klasický lineární zesilovač omezením nad dejme tomu 40kHz, pomocí kterého vytáhneš úroveň na 50-100mV. Pak do slotu pro snímací stupeň vymyslíš další část, která to zkoriguje a zároveň zesilí na ty 2V.
Dodatok: už to opravujem hádam 3tí raz lebo autocorrect v telefóne si robí zo mňa srandu. Ospravedlňujem sa za chyby a keď niečo nedáva zmysel tak treba povedať lebo telefón mení technické pojmy na priezviská...
TheLastUnicorn:
Nevidím problém dnes dať dokopy 3motorovú mechaniku. Máme BLDC motory alebo aj iné srandy... Vezmi si len projekt Odrive. Dokáže divy s BLDC. Je ale iba na dva motorčeky. Ja som to mal v hlave rozhodené tak že by sa s Odrive spravilo pretáčanie pásky a pnutie pásky. Stav pásky snímať na štýl Tesla - stĺpik a pružina so známou silou a namiesto uvoľňovania brzdy to bude hýbať magnetom nad Hallovým senzorom a Odrive si nastavý krútiaci moment na motor tak aby to držalo nejakú hodnotu...bla bla. BLDCčka sú dosť silné a s Odrive by to šlo zladiť celkom pekne. Okrem toho ak cenovo dostupné.
A potom už len motor na tónovú hriadeľ
..tam som mal na mysly nejaký capstan a driver k nemu a regulovať to s PLL (snímať otáčky opticky a snímať fázovy posuv medzi signálom z otáčkomera oproti nejakej referencií...).
A použiť hlavové ústrojenstvo B11X (proste ten plech na ktorom sú hlavy a vodiace stĺpiky). Nevidím v tom moc problém a B135 by mohla byť na svete.
A audio elektronika sa nejako domyslí.
Inak otázka. Spomínala sa tónová korekcia pások. Korektuje sa iba v snímačom zosilňovači alebo aj v záznamovom?
Inak doteraz netuším ako nastaviť predmagnetizáciu na B115tke. Robil som to čiste na ucho (a nezdá sak to nič moc). Problém je že ja vlastne nemám ani jednu 100%tnú pásku na ktorej by som mohol skúšať. Chcem kúpiť LPR35tky Recording Of The Masters a SM911tku tiež. Mám na výber LPR90/SM900 čo sú pásky vraj na silnejšiu predmagnetizáciu a že to prospieva výškam... No vôbec netuším ako nastaviť tú predmagnetizáciu rozumne.
TheLastUnicorn:
Nevidím problém dnes dať dokopy 3motorovú mechaniku. Máme BLDC motory alebo aj iné srandy... Vezmi si len projekt Odrive. Dokáže divy s BLDC. Je ale iba na dva motorčeky. Ja som to mal v hlave rozhodené tak že by sa s Odrive spravilo pretáčanie pásky a pnutie pásky. Stav pásky snímať na štýl Tesla - stĺpik a pružina so známou silou a namiesto uvoľňovania brzdy to bude hýbať magnetom nad Hallovým senzorom a Odrive si nastavý krútiaci moment na motor tak aby to držalo nejakú hodnotu...bla bla. BLDCčka sú dosť silné a s Odrive by to šlo zladiť celkom pekne. Okrem toho ak cenovo dostupné.
A potom už len motor na tónovú hriadeľ
..tam som mal na mysly nejaký capstan a driver k nemu a regulovať to s PLL (snímať otáčky opticky a snímať fázovy posuv medzi signálom z otáčkomera oproti nejakej referencií...). A použiť hlavové ústrojenstvo B11X (proste ten plech na ktorom sú hlavy a vodiace stĺpiky). Nevidím v tom moc problém a B135 by mohla byť na svete.
A audio elektronika sa nejako domyslí.
Inak otázka. Spomínala sa tónová korekcia pások. Korektuje sa iba v snímačom zosilňovači alebo aj v záznamovom?
Inak doteraz netuším ako nastaviť predmagnetizáciu na B115tke. Robil som to čiste na ucho (a nezdá sak to nič moc). Problém je že ja vlastne nemám ani jednu 100%tnú pásku na ktorej by som mohol skúšať. Chcem kúpiť LPR35tky Recording Of The Masters a SM911tku tiež. Mám na výber LPR90/SM900 čo sú pásky vraj na silnejšiu predmagnetizáciu a že to prospieva výškam... No vôbec netuším ako nastaviť tú predmagnetizáciu rozumne.
Sebevedomej ne, zrovna ta poznamka od Hilla mi prijde velmi dobra a dava smysl. A jak to dokaze zneprijemnit zivot jsem uz zazil taky.TheLastUnicorn píše:Vzhledem k tomu jak jseš sebvědomej v kostření magnetofonu bych odhadl, že si snímací zesilovač navrhneš a odladíš levou zadní. Ono zrovna tohle totiž nic složitýho není a co se týče korekcí v ZV, tak je můžeš v zásadě nadrzáka oprásknout od původního zapojení s tranzistory. Nebo prostě uděláš jen klasický lineární zesilovač omezením nad dejme tomu 40kHz, pomocí kterého vytáhneš úroveň na 50-100mV. Pak do slotu pro snímací stupeň vymyslíš další část, která to zkoriguje a zároveň zesilí na ty 2V.
Ja jen konstatuju, ze nepouzivam kabel, co by tam tu zemni smycku vyrobil, takze v tomto jednom konkretnim pripade to nemusim resit.
Stejne bych ty DIN konektory z toho nejradsi vyhazel a nahradil chinchem prisroubovanym na nevodivy desticce (i kdyz to je dalsi vec za kterou me tu roznesete na kopytech) - to by vyresilo problem s uzavrenim zemni smycky proti plechu a zaroven i neustalym shanenim nejakych redukci z toho a onoho. V realu potrebuju jeden vystup do zesilovace a jeden vysokourovnovej vstup z DA prevodniku. Zbytek (phono, mikrofony) tam mam jen na ozdobu.
To můžeš klidně udělat.
Jestli jsi uvnitř doopravdy realizoval všechno, o čem jsi tady psal, tak historická hodnota je po takových zásazích už teď čistá 0. Případná prodejní cena se bude řídit tím, na jak hloupého hejla narazíš.
To vše pro případ, až se ho po všech zbytečných experimentech budeš chtít zbavit. Třeba ve prospěch nějakého půlstopého Revoxu/Studera, který žádné podobné úpravy nepotřebuje.
Ale to až poté, co pochopíš, že čtvrtstopé stereo v komerčním strojku, je i při rychlosti 19 pořád špatně.
Jestli jsi uvnitř doopravdy realizoval všechno, o čem jsi tady psal, tak historická hodnota je po takových zásazích už teď čistá 0. Případná prodejní cena se bude řídit tím, na jak hloupého hejla narazíš.
To vše pro případ, až se ho po všech zbytečných experimentech budeš chtít zbavit. Třeba ve prospěch nějakého půlstopého Revoxu/Studera, který žádné podobné úpravy nepotřebuje.
Ale to až poté, co pochopíš, že čtvrtstopé stereo v komerčním strojku, je i při rychlosti 19 pořád špatně.
Leosi, 25 let se zivim jako expert na IT. Co ti na to mam rict. Zadnej magnetak
nikdy nebude lepsi nez usmudlany PCM 16 bit / 44kHz. Doma mam FreeBSD masinu s ZFS mirrorem a na nem tu opravdu cennou hudbu a k tomu slusnej DA prevodnik. Vsechno ostatni jsou jen hracky na blbnuti a aby se to tocilo a blikalo na policce. A to co ma tom poustim je stejne nahravka z myho digitalniho archivu.
Ta CM 160 byla v podstate popelnicovka co nekdo vzal ze sbernyho dvora a strcil do aukra a stejne ty dalsi 3 kusy co mam doma. Ja si je poridil proto, ze zapojeni tech jednotlivych casti je relativne jednoduchy a na prvni experimenty s NF technikou je to neco, co bych mohl zvladnout. Nezivim se tim, nejsem prekupnik, ani sberatel. Takze hodnota ty veci je mi ukradena.
A moje pokusy a omyly a zdejsi kritika treba pomuze k tomu, abych priste neco dokazal zrenovovat opravdu dobre.
nikdy nebude lepsi nez usmudlany PCM 16 bit / 44kHz. Doma mam FreeBSD masinu s ZFS mirrorem a na nem tu opravdu cennou hudbu a k tomu slusnej DA prevodnik. Vsechno ostatni jsou jen hracky na blbnuti a aby se to tocilo a blikalo na policce. A to co ma tom poustim je stejne nahravka z myho digitalniho archivu.
Ta CM 160 byla v podstate popelnicovka co nekdo vzal ze sbernyho dvora a strcil do aukra a stejne ty dalsi 3 kusy co mam doma. Ja si je poridil proto, ze zapojeni tech jednotlivych casti je relativne jednoduchy a na prvni experimenty s NF technikou je to neco, co bych mohl zvladnout. Nezivim se tim, nejsem prekupnik, ani sberatel. Takze hodnota ty veci je mi ukradena.
A moje pokusy a omyly a zdejsi kritika treba pomuze k tomu, abych priste neco dokazal zrenovovat opravdu dobre.
Naposledy upravil(a) kratz dne 01 čer 2021, 02:37, celkem upraveno 1 x.
Co na těch cinchách kdo vidí? Vždyť to je snad ten nejblbější konektor pro nf, který se používá. Nejen že nechráněná živá část trčí blbě dopředu a snaží se dotknout všeho čeho by neměla, ale i při zasouvání do protikusu se nejprve propojí živý kontakt a teprve potom stínění. Konektor úplně na hovno. Přitom by stačilo toho živého piczusa zapustit hlouběji do stínění. Mohlo by se s tím manipulovat za živa a ničemu by to nevadilo.kratz píše:Stejne bych ty DIN konektory z toho nejradsi vyhazel a nahradil chinchem
-
TheLastUnicorn
- Příspěvky: 386
- Registrován: 17 led 2018, 01:00
- Bydliště: Trenčín
Hlavně z tohoto důvodu začala Tesla Liberec v r.1986 vyrábět zásuvky Jack 6,3 stereo v provedení z červeného, později černého plastu - aby se daly případně použít i na výstupy a vidlice jacku výstup nezkratovaly.
Ty zásuvky byly /jsou/ vynikající, stříbřené, měly i hezkou matici a byly používané pouze Vráblemi. Jsou v AZK221, AZK240, AZL080, AZL082, AYZ070 a pár dalších.
Dolní kovový typ z obrázku, se používal pouze na vstupy nástrojovky, nikdy ne na výkon.
Do určité doby /tuším do r. 1970-75, staré 3p krémové a šedé vidlice to ještě tak mají/ byl dokonce kolík č. 2 skoro neznatelně, ale měřitelně asi o půl milimetru delší, než zbylé dva.
Ono když připojujete třeba třicet metrů asymetrického káblu, co má ještě volný konec a do 3mV/1MΩ vstupu, co je už zesílený, tak je to zpravidla /při blbém úhlu zasouvání - sorry/ rána jako prase.
Je proto výhodnější, pokud se kolík č.2 připojí do dutinky jako první a tak nás to učil i jeden šikula ve škole - zasouvat do neutopené DIN zásuvky vidlici mírně šikmo vzhůru.
Že jsou dvojky u starších DIN konektorů o fous delší, jsem zjistil v podstatě náhodou, když jsem si nechával opískovat a pak pomědit a pozlatit kolíky na jednom ze starších, plně rozebíracích typů.
Měly to tak zcela určitě ještě i ty hodně známé, celoplastové šedé se šroubkem M2 a pak také ty šedé/bílé typy, co se skládaly z celistvé niklované trubky, do které se zasouval výlisek s kolíky a s přinýtovaným záchytem, navlékl se příčně vroubkovaný kryt a celek se zajistil také zapuštěným šroubkem M2.
Jeden z nejstarších typů DIN konektorů na našem území je na obrázku.
Předcházel mu ještě celokovový, tříkolíkový typ ze dvou půlek lisovaného poniklovaného plechu, které drželo pohromadě asi 10 závitů niklovaného pružinového drátu s průměrem asi 0,8mm. Byly osazované na kabelech mikrofonů k prvním Sonetům. Myslím, že to nebyl tak úplně náš výrobek, ale nějaká licence či dovoz - nicméně to prodávala Tesla k prvním tříkolíkovým zásuvkám, jaké jsou např. na AZK201.
Ty zásuvky byly /jsou/ vynikající, stříbřené, měly i hezkou matici a byly používané pouze Vráblemi. Jsou v AZK221, AZK240, AZL080, AZL082, AYZ070 a pár dalších.
Dolní kovový typ z obrázku, se používal pouze na vstupy nástrojovky, nikdy ne na výkon.
Do určité doby /tuším do r. 1970-75, staré 3p krémové a šedé vidlice to ještě tak mají/ byl dokonce kolík č. 2 skoro neznatelně, ale měřitelně asi o půl milimetru delší, než zbylé dva.
Ono když připojujete třeba třicet metrů asymetrického káblu, co má ještě volný konec a do 3mV/1MΩ vstupu, co je už zesílený, tak je to zpravidla /při blbém úhlu zasouvání - sorry
/ rána jako prase.Je proto výhodnější, pokud se kolík č.2 připojí do dutinky jako první a tak nás to učil i jeden šikula ve škole - zasouvat do neutopené DIN zásuvky vidlici mírně šikmo vzhůru.
Že jsou dvojky u starších DIN konektorů o fous delší, jsem zjistil v podstatě náhodou, když jsem si nechával opískovat a pak pomědit a pozlatit kolíky na jednom ze starších, plně rozebíracích typů.
Měly to tak zcela určitě ještě i ty hodně známé, celoplastové šedé se šroubkem M2 a pak také ty šedé/bílé typy, co se skládaly z celistvé niklované trubky, do které se zasouval výlisek s kolíky a s přinýtovaným záchytem, navlékl se příčně vroubkovaný kryt a celek se zajistil také zapuštěným šroubkem M2.
Jeden z nejstarších typů DIN konektorů na našem území je na obrázku.
Předcházel mu ještě celokovový, tříkolíkový typ ze dvou půlek lisovaného poniklovaného plechu, které drželo pohromadě asi 10 závitů niklovaného pružinového drátu s průměrem asi 0,8mm. Byly osazované na kabelech mikrofonů k prvním Sonetům. Myslím, že to nebyl tak úplně náš výrobek, ale nějaká licence či dovoz - nicméně to prodávala Tesla k prvním tříkolíkovým zásuvkám, jaké jsou např. na AZK201.
- Přílohy
-
-
A i to čvrtstopé stereo na devatenáctku u nás přišlo pozdě a ještě dlouho se blbě shánělo. Zaplať, Přírodo, aspoň za něj, nic lepšího tenkrát nebylo. Aneb proti hownu úplnej med.sinclair píše:...Třeba ve prospěch nějakého půlstopého Revoxu/Studera, který žádné podobné úpravy nepotřebuje.
Ale to až poté, co pochopíš, že čtvrtstopé stereo v komerčním strojku, je i při rychlosti 19 pořád špatně.
Chápu, že se bráníš relativizaci nedostatků čtvrtstopého záznamu, ale i ten je dokumentem své doby, proto ho neodsuzuji.
Čtvrtstopý záznam přece byl zcela běžný i v horní třídě poloprofesionálních strojů, nabízeli ho Studer, Tandberg, Stellavox, Philips, Bang@Olufsen, Telefunken, Saba, ASC, UHER a úplně nakonec i Grundig... pravda, některé modely měly výměnný blok s hlavami, aby se dal využívat půlstopý záznam (Saba v řadě 600SH ne, vlastně nikdy, tam se v nejvyšší třídě hrálo stále na čtyři stopy kvůli možnosti obousměrného provozu, který by se s půlstopým dvoukanálem jaksi nesnášel, na druhou stranu jejich bambusákovým šumícím vstupům by ten půlstopý záznam víc slušel; proto vznikla i křivka DIN "A", aby to mohlo být "víc hifi" i v technických datech).
Tomu čtvrtstopém záznamu prostě tenkrát neutekl nikdo.
Něco jiného byl B43, to byl dobrý pokus, ale blbě načasovaný. Nejen, že mohl počkat na dostatek lepších tranzistorů (bambusáky na vstupech jsem dodnes nepochopil, zbytečně moc šuměly, výběr nevýběr, když KáCéčka už existovala, ale v B43 jsou jen dvě v budičích koncáků), chyběl zdroj přiměřeně kvalitního signálu, aby se pro záznam devatenáctka vyplatila, navíc dobrých pásků na trhu nadbytek nebyl a muselo se jimi šetřit. Vlastně kvůli tomu se u nás v roce 1963 zavedl čtvrtstopý záznam a půlstopý (byť mono) se bez náhrady ukončil modelem Pluto v roce 1971.
Devatenáctka rychlost se používala pro primární záznam z mikrofonů a mixpultů na koncertech, a uznej, tolik nadšenců, kteří by si kvůli živým nahrávkám půldruha roku utrhovali od huby, aby pak zjistili, že B43 už zase nikde nekoupí, mezi námi zase tolik neběhalo.
Vynechám ty dva stereofonní strojky s devítkou, B46 a B56, jakkoli patřily mezi to nejlepší, co se v podobné třídě a za podobnou cenu dalo nejen ve východním bloku, ale i v Evropě, pořídit, pořád to bylo jen na takové nenáročné domácí žvýkání.
To až B73 konečně znamenal nějaký pokrok: hodina nepřetržitého stereofonního záznamu na jedno otočení pásku, provoz naležato i nastojato, cívky za provozu mohly být pod krytem, možnost odposlechu "za páskem", kvalita záznamu použitelná (a ten také několikrát použitý byl) pro přepis na gramodesku nebo na trvalku pro některé studio rozhlasu. Ale, jak už to ve světě chodí, ten, kdo by možnosti stereozáznamu na devatenáctku, byť čtvrstopého, skutečně využil, potřeboval takového magnetofonu dva kousky nebo víc, obvykle na ně neměl, však na B73 se muselo taky rok šetřit. Nejvíc se jich proto prodalo organizacím, nakupovaly se pro různé závodní kluby, i po více kusech, z nichž se nakonec vybalil jen jeden, ostatní léta ležely v originál balení, a po reorganizacích se v inventuře normálně odepsaly a zmizely kdesi... Sháněl jsem se po aspoň jednom nevybaleném kousku, ale kamkoliv jsem přišel, už byly někde pryč. Tak aspoň doufám, že si je někdo udržuje pro radost.
Národ se dělil na ty, kdo by uměli s technikou zacházet, ale neměli na ni, a na ty, kdo si ji koupit kdykoli mohli, ale nikdy se ji nenaučili využívat.
Dnes je ta technika levnější, obecně přístupnější, jen ubývá těch, kdo by ji potřebovali skutečně využít.
Sinclaire, tyhle konektory se hojně vyskytovaly v kabelovým příslušenství "placatoidu" Regent 60. Tudíž to vypadá na dederonní výrobu.sinclair píše: Předcházel mu ještě celokovový, tříkolíkový typ ze dvou půlek lisovaného poniklovaného plechu, které drželo pohromadě asi 10 závitů niklovaného pružinového drátu s průměrem asi 0,8mm.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Chinch ma jednu celkem pozitivni vlastnost - tvar, se kterym se i v mem veku s roztresenyma rukama relativne dobre manipuluje.Kremik píše:Co na těch cinchách kdo vidí? Vždyť to je snad ten nejblbější konektor pro nf, který se používá. Nejen že nechráněná živá část trčí blbě dopředu a snaží se dotknout všeho čeho by neměla, ale i při zasouvání do protikusu se nejprve propojí živý kontakt a teprve potom stínění. Konektor úplně na hovno. Přitom by stačilo toho živého piczusa zapustit hlouběji do stínění. Mohlo by se s tím manipulovat za živa a ničemu by to nevadilo.kratz píše:Stejne bych ty DIN konektory z toho nejradsi vyhazel a nahradil chinchem
To samy plati i pro jack. DIN mel nevyhodu v tom, ze kdyz to clovek strkal poslepu zezadu nejakyho kramu, tak se nejen musel trefit, ale jeste to i spravne natocit.A pajet dnesni DIN je taky za trest, jednak to delaji v plastu, takze pri 300 stupnich se to roztece a navic je tam 5 vyvodu blizko u sebe a blbe se k tomu dostava. Ja to po zapajeni vzdycky jeste pro jistotu zaleju tavnou pistoli, protoze mam vzdy takovy blby pocit, ze se 2 vedlejsi kontakty drive nebo pozdeji potkaji. Stary DIN byly fajn, ale to uz davno nemam, jen ty cinsky shity.
I kdyz hlavni duvod proc je tam chci dat nema s elektrikou vubec nic spolecnyho - ze mam chinch na vsech zarizenich, na ktery to pripojuju.
