Dá se to v pohodě udělat s jedním OZ, mám to vyzkoušený. Konkrétně s NJM2043DD, NJM2068DD a OP2134. Osobně bych ale použil ten OP2134, kvůli true-FET vstupu. Je ten rozdíl znát.
A co se korekcí týče - v ZV používám jen základní korekci časovýma konstantama 3180/90us a jeden RC článek pro zdůraznění výšek. Korekce pro rychlost 19 se pak dělá pomocí dvou pasivních RC na výstupu zesilovače a jsou spínané jedním tranzistorem.
Magnetofon Tesla B115
Moderátor: Moderátoři
Ja asi zkusim tu Hillovu verzi - par tranzistoru a pasivnich soucastek by mohlo jit nacpat primo za hlavu. Zacnu THT verzi. Kdyz bude moc velka, tak se to muze predelat. Uplne idealni by bylo, kdyby se mi podarilo vyrobit desticku, na kterou by sedly primo vyvody z hlavy.
Rezistory tam chci nacpat metal 0.4W 1%, jsou 3.7 mm dlouhy, takze to pujde pekne zkompresovat. Je potreba nekde uhlikovy? Sinclair mi s tou jeho poznamkou ohledne indukcnosti odporu nasadil brouka do hlavy, takze me zajima, jestli nekde nepocitas s nejakyma specifickyma vlastnostma soucastek.
Jeste k tomu mam jeden dotaz - BC159 na vstupu - tohle bude trochu orisek, protoze stary teslacky tranzistory v supliku nemam a uz vubec ne vybrany na sum.
Resp. PNP doma nemam zadny pouzitelny. Takze jediny, co me napada, je objednat hromadku BC560c a doufat, ze to nejak dopadne.
Misto BC239 tam prasknu BC549/550, tech tu mam dost v b a c verzich, ale tam uz je napeti zvedly, tak to tak bolet nebude.
Rezistory tam chci nacpat metal 0.4W 1%, jsou 3.7 mm dlouhy, takze to pujde pekne zkompresovat. Je potreba nekde uhlikovy? Sinclair mi s tou jeho poznamkou ohledne indukcnosti odporu nasadil brouka do hlavy, takze me zajima, jestli nekde nepocitas s nejakyma specifickyma vlastnostma soucastek.
Jeste k tomu mam jeden dotaz - BC159 na vstupu - tohle bude trochu orisek, protoze stary teslacky tranzistory v supliku nemam a uz vubec ne vybrany na sum.
Resp. PNP doma nemam zadny pouzitelny. Takze jediny, co me napada, je objednat hromadku BC560c a doufat, ze to nejak dopadne.
Misto BC239 tam prasknu BC549/550, tech tu mam dost v b a c verzich, ale tam uz je napeti zvedly, tak to tak bolet nebude.
Existuje asi tak pět dobrých technických důvodů, proč se používají na vstupech podobného charakteru a s podobným Rg, bipolární pnp tranzistory.
Proto ho tam Jarda taky má a BC159 tam není náhodou. BC159 je plastová varianta BC179, jednoho z nejméně šumících, hromadně vyráběných nf tranzistorů v historii.
Pak ho Siemens dovedl k dokonalosti v podobě BC214 a dál už je to jenom komerčním opakováním téhož.
BC153/BC154 do této řady nepatří, jsou to výsledky vývoje a výrobního postupu mimo Siemens, s jinými výsledky.
Vtip je v tom, že skutečně nešumící BC159, dnes prakticky nelze získat jinak, nežli v originální podobě - a to buď přímo Siemens, anebo stejně výborné, licenční Unitry.
Z toho plyne, že BC159 není teslácký tranzistor, byl Teslou Eltos pouze nepravidelně, účelově dovážen.
Občas, pro průmyslové-investiční aplikace dovezli BC179 rovnou od S&H (nejvíc Elektroakustika Bratislava a ZPA), ale převážně většinově dováželi v rámci RVHP z Polska. Později i z Jugoslávie, kde si licence na polovodiče Siemens a SGS-Ates koupili taky.
Podobně to bylo s nízkošumovým BC413, kde se k výrobě v Polsku a Jugoslávii přidal i rumunský IPRS.
Ale tam ten výsledek byl takový, jako ostatně v Rumunsku se vším.
Plagiáty v podobě ultra-předražených BC109/BC179, dnes stále vyrábí indická hladová zeď CDIL.
Zčásti i proto, že ty dvě řady (BC107-109 a BC177-179) jsou prostě legendy a zná je z analogové elektroniky snad každý, komu je dnes asi tak kolem 40.
Ale ty novodobé plagiáty z Indie, ty jsou stejně v praxi naprosto nepoužitelné.
Ani na servis, kde se jejich montáží dostane zařízení do ještě horšího stavu, než před servisem, ani na typicky vysokoúrovňové pozice nad -10dBV. Natož tak přímo na vstupy tohoto druhu a charakteru.
Podle toho, co ten indický šrot produkuje a jak měří, tak bych se i vsadil, že jsou to, mimochodem dost mizerné, čipy pro 2N2907/2N2222, stejně zapouzdřené v TO18 a jen jinak potištěné.
Oni ti usměvaví Indové, vyrábějí samozřejmě 2N2907 a 2N2222 také, kromě jiných "legendárních" typů, jak jinak.
Však zrovna tyto dva 2N, to jsou úplné legendy z počátků digitální a dlouhé éry průmyslové/vojenské elektroniky.
Pár jsem si jich, při nákupu jiného zboží, koupil. S tím vědomím, že jako u jiných výrobků CDIL půjde o prachy, jenom jinak zasunuté do kanálového rastlu. Koupil jsem si pro "objektivitu" rovnou po 10ks BC109, BC179, 2N2907A a 2N2222A. Podle měření toho, co změřit umím a podle porovnání s originály Siemens a Texas, jde s vysokou pravděpodobností o jedny a tytéž tranzistory.
Mám na tuhle věc (šance, získat dnes skutečně nízkošumové tranzistory) svůj specifický názor, který se bohužel moc neslučuje s tím typicky většinovo - spotřebitelským.
Mně to ale příliš nevadí - mně stačí, když se v mé vlastní praxi stále potvrzuje jeho správnost. A víc mi netřeba.
P.S.:
Jedna z napohled logických otázek, by teď mohla znít asi ve smyslu "A proč teda Přelouč nepoužila pnp tranzistory rovnou".
Proto ho tam Jarda taky má a BC159 tam není náhodou. BC159 je plastová varianta BC179, jednoho z nejméně šumících, hromadně vyráběných nf tranzistorů v historii.
Pak ho Siemens dovedl k dokonalosti v podobě BC214 a dál už je to jenom komerčním opakováním téhož.
BC153/BC154 do této řady nepatří, jsou to výsledky vývoje a výrobního postupu mimo Siemens, s jinými výsledky.
Vtip je v tom, že skutečně nešumící BC159, dnes prakticky nelze získat jinak, nežli v originální podobě - a to buď přímo Siemens, anebo stejně výborné, licenční Unitry.
Z toho plyne, že BC159 není teslácký tranzistor, byl Teslou Eltos pouze nepravidelně, účelově dovážen.
Občas, pro průmyslové-investiční aplikace dovezli BC179 rovnou od S&H (nejvíc Elektroakustika Bratislava a ZPA), ale převážně většinově dováželi v rámci RVHP z Polska. Později i z Jugoslávie, kde si licence na polovodiče Siemens a SGS-Ates koupili taky.
Podobně to bylo s nízkošumovým BC413, kde se k výrobě v Polsku a Jugoslávii přidal i rumunský IPRS.
Ale tam ten výsledek byl takový, jako ostatně v Rumunsku se vším.
Plagiáty v podobě ultra-předražených BC109/BC179, dnes stále vyrábí indická hladová zeď CDIL.
Zčásti i proto, že ty dvě řady (BC107-109 a BC177-179) jsou prostě legendy a zná je z analogové elektroniky snad každý, komu je dnes asi tak kolem 40.
Ale ty novodobé plagiáty z Indie, ty jsou stejně v praxi naprosto nepoužitelné.
Ani na servis, kde se jejich montáží dostane zařízení do ještě horšího stavu, než před servisem, ani na typicky vysokoúrovňové pozice nad -10dBV. Natož tak přímo na vstupy tohoto druhu a charakteru.
Podle toho, co ten indický šrot produkuje a jak měří, tak bych se i vsadil, že jsou to, mimochodem dost mizerné, čipy pro 2N2907/2N2222, stejně zapouzdřené v TO18 a jen jinak potištěné.
Oni ti usměvaví Indové, vyrábějí samozřejmě 2N2907 a 2N2222 také, kromě jiných "legendárních" typů, jak jinak.
Však zrovna tyto dva 2N, to jsou úplné legendy z počátků digitální a dlouhé éry průmyslové/vojenské elektroniky.
Pár jsem si jich, při nákupu jiného zboží, koupil. S tím vědomím, že jako u jiných výrobků CDIL půjde o prachy, jenom jinak zasunuté do kanálového rastlu. Koupil jsem si pro "objektivitu" rovnou po 10ks BC109, BC179, 2N2907A a 2N2222A. Podle měření toho, co změřit umím a podle porovnání s originály Siemens a Texas, jde s vysokou pravděpodobností o jedny a tytéž tranzistory.
Mám na tuhle věc (šance, získat dnes skutečně nízkošumové tranzistory) svůj specifický názor, který se bohužel moc neslučuje s tím typicky většinovo - spotřebitelským.
Mně to ale příliš nevadí - mně stačí, když se v mé vlastní praxi stále potvrzuje jeho správnost. A víc mi netřeba.
P.S.:
Jedna z napohled logických otázek, by teď mohla znít asi ve smyslu "A proč teda Přelouč nepoužila pnp tranzistory rovnou".
Odpověď je jednoduchá: v době konstrukce těch magnetofonů by tam Tesla musela dát KF517, na dodávky skutečně málo šumících PNP tranzistorů (třeba i polských) se moc spoléhat nedalo. Sami Poláci je na vstupy taky nedávali, radši vybírali na šum NPN tranzistory. Fakt je, že každý decibel odstupu navíc se počítá.
Pokud jde o indukčnost odporů, nic v tom zapojení neběhá na tak vysokých kmitočtech, aby se kdekoli mohla nějak uplatnit.
Ty korekce jsou poněkud komplikovanější, než nabízí literatura, protože ztráty ve výškách u ANH210 nejsou způsobené jen štěrbinovým jevem, ale uplatňují se i vířivé ztráty. Jestli chci s původním záznamovým zesilovačem B115 seřídit předmagnetizaci tak, aby ve snímaném signálu například mezi kmitočty 500 Hz a 10 kHz nebyl úrovňově rozdíl (a dosáhnout tak na pásku téměř přesně normalizovaného průběhu zkratového magnetického toku), ale charakteristika "přes pásek" přesto zůstala v co nejširším kmitočtovém rozsahu rovná s minimálním zvlněním, nezbylo, než pár součástek do korekčního obvodu přidat.
Zajímavé přitom je, že u kazetových přístrojů pro různé typy pásků 120 µs/70 µs//3180 µs podle poslední normy vyjdou ty korekce jednodušší. Kombinované hlavy se asi v kmitočtovém průběhu výstupního napětí naprázdno chovají poněkud jinak.
Přepočítal jsem vazební kapacity tak, aby se zesilovač nepokoušel korigovat do plné úrovně kmitočty pod 20 Hz, přidal do vstupu vf blokování (base stopper) a schéma na předchozí straně měním za verzi 4.
Pokud jde o indukčnost odporů, nic v tom zapojení neběhá na tak vysokých kmitočtech, aby se kdekoli mohla nějak uplatnit.
Ty korekce jsou poněkud komplikovanější, než nabízí literatura, protože ztráty ve výškách u ANH210 nejsou způsobené jen štěrbinovým jevem, ale uplatňují se i vířivé ztráty. Jestli chci s původním záznamovým zesilovačem B115 seřídit předmagnetizaci tak, aby ve snímaném signálu například mezi kmitočty 500 Hz a 10 kHz nebyl úrovňově rozdíl (a dosáhnout tak na pásku téměř přesně normalizovaného průběhu zkratového magnetického toku), ale charakteristika "přes pásek" přesto zůstala v co nejširším kmitočtovém rozsahu rovná s minimálním zvlněním, nezbylo, než pár součástek do korekčního obvodu přidat.
Zajímavé přitom je, že u kazetových přístrojů pro různé typy pásků 120 µs/70 µs//3180 µs podle poslední normy vyjdou ty korekce jednodušší. Kombinované hlavy se asi v kmitočtovém průběhu výstupního napětí naprázdno chovají poněkud jinak.
Přepočítal jsem vazební kapacity tak, aby se zesilovač nepokoušel korigovat do plné úrovně kmitočty pod 20 Hz, přidal do vstupu vf blokování (base stopper) a schéma na předchozí straně měním za verzi 4.
550 mam doma z Mouseru (tomu verim jeste o neco vic jak polakum z TME), taky ON. Ale v tomhle verim zkusenostem Sinclaira/Hilla. Ja ted mam do konce prazdnin jinou zabavu - potrebuju dodelat omitky a podlahu v dilne a opravit rodicum vlek aby prosel STK. Takze k bastleni se vratim asi az na podzim.
Pak bych rad ty svoje hratky s B11x dotahnul do konce.
Jinak k tomu setrvaku - prototyp nakonec nedopadl podle ocekavani. Hazelo to moc a neslo to poradne vyvazit. Takze jeste chce zkusit to nechat udelat na CNC masine, tam by to melo mit lepsi tolerance.
Pak bych rad ty svoje hratky s B11x dotahnul do konce.
Jinak k tomu setrvaku - prototyp nakonec nedopadl podle ocekavani. Hazelo to moc a neslo to poradne vyvazit. Takze jeste chce zkusit to nechat udelat na CNC masine, tam by to melo mit lepsi tolerance.
Tady je asi problem v krive vyvrtany dire pro osu. Aspon podle toho jak to hazi. Ale asi nema cenu s tim dal ztracet cas, holt se nezadario. Ja nejsem nastrojar a soustruh nemam, takze jsem jen za pozorovatele. Ale aspon si na tom zkusil, ze ten setrvak neni az takova sranda a musi se to udelat presne.
Edit: Kazdopadne by to chtelo nejaky zdroj setrvacniku za prijatelnou cenu, protoze z tech asi 5-ti B11x/CM16x co mam doma jsou zinkaly v nejakym stadiu rozpadu vicemene vsechny. Nenasel jsem tam jedinej kus, co by nemel aspon drobny praskliny. A docela bych si vsadil na to, ze ostatni tu na tom budete podobne.
Edit: Kazdopadne by to chtelo nejaky zdroj setrvacniku za prijatelnou cenu, protoze z tech asi 5-ti B11x/CM16x co mam doma jsou zinkaly v nejakym stadiu rozpadu vicemene vsechny. Nenasel jsem tam jedinej kus, co by nemel aspon drobny praskliny. A docela bych si vsadil na to, ze ostatni tu na tom budete podobne.
Dávam dohromady jednu rozštelovanú TESLU B115 a mám problém.
Nahráva mi príliš nahlas. Vysvetlím. Podľa meracej pásky (250nWb) som si zošteloval hlavy, snímacie zosilovače, indikátory a problém nastáva pri nastavovaní záznamového prúdu.
Do magneťáku pustím signál 1 kHz (napätie také, aby som neprebudil vstupnú časť zosilovača). Regulátory (record level) vyladím tak, aby pri polohe SOURCE bolo na výstupe MONITOR napätie 1V. Záznamový prúd by sa mal nastaviť tak, aby pri polohe TAPE bolo napätie rovnaké, tj. 1V. Lenže ja mám trimre záznamového prúdu vytočené úplne na ľavý doraz (maximálny odpor trimru) a pri polohe TAPE mám na výstupe napätie cca 1,4V. Keď otáčam trimrami na pravú stranu (zmenšujem odpor), tak napätie stúpa až cez 3V.
Áno, samozrejme by bolo riešenie vyhodiť 22k trimre, napájkovať tam 47k trimre a ten 1V docielim a trimer bude cca v polke dráhy. No to je hodne vidlácke. Výrobca ten magneťák osadil trimrami 22k a evidentne mu to stačilo. Netuším však kde je chyba. ESR kondenzátorov som premeral a žiadny nevykazuje že by bol ujetý. Všetky kondíky sú na počudovanie ešte v kondícii.
Navyše tú istú závadú má aj druhý kanál. Úplne navlas rovnaké. Tak isto sa to prejavuje, bez ohľadu na to, či púšťam signál do zdierky PHONO, alebo RADIO.
Nahráva mi príliš nahlas. Vysvetlím. Podľa meracej pásky (250nWb) som si zošteloval hlavy, snímacie zosilovače, indikátory a problém nastáva pri nastavovaní záznamového prúdu.
Do magneťáku pustím signál 1 kHz (napätie také, aby som neprebudil vstupnú časť zosilovača). Regulátory (record level) vyladím tak, aby pri polohe SOURCE bolo na výstupe MONITOR napätie 1V. Záznamový prúd by sa mal nastaviť tak, aby pri polohe TAPE bolo napätie rovnaké, tj. 1V. Lenže ja mám trimre záznamového prúdu vytočené úplne na ľavý doraz (maximálny odpor trimru) a pri polohe TAPE mám na výstupe napätie cca 1,4V. Keď otáčam trimrami na pravú stranu (zmenšujem odpor), tak napätie stúpa až cez 3V.
Áno, samozrejme by bolo riešenie vyhodiť 22k trimre, napájkovať tam 47k trimre a ten 1V docielim a trimer bude cca v polke dráhy. No to je hodne vidlácke. Výrobca ten magneťák osadil trimrami 22k a evidentne mu to stačilo. Netuším však kde je chyba. ESR kondenzátorov som premeral a žiadny nevykazuje že by bol ujetý. Všetky kondíky sú na počudovanie ešte v kondícii.
Navyše tú istú závadú má aj druhý kanál. Úplne navlas rovnaké. Tak isto sa to prejavuje, bez ohľadu na to, či púšťam signál do zdierky PHONO, alebo RADIO.
Hlavně jako demo, že to taky šlo v hazardních stavech mezi nulou a jedničkou, pro potěchu z bastlení, pro ukázku, že čtyřicet, padesát, šedesát let ta elektronika s několika málo součástkami pořád hraje (a některá líp, než vyšla z fabriky), aniž by potřebovala procesory, paměti s miliony tranzistorů, A/D a D/A převodníky, jakkoli průběh digitálního záznamníku je rovný s neměřitelnou amplitudovou odchylkou, odstupem přes 90 dB a zkreslením v řádu nanejvýš málo setin procenta, a to bez pracného nastavování.
Někomu je cívkáč pro potěchu, někomu slouží na pokusy s vylepšeními, někdo ho použije jako učební pomůcku, někdo ho pokládá za zbytečný přežitek.
Každému, jak je libo.
Jak ale vidíš, jsou tu tací, kterým nad každým zanedbaným kusem, který už nemůže často posloužit jako zdroj náhradních dílů, ještě dnes krvácí srdce.
Někomu je cívkáč pro potěchu, někomu slouží na pokusy s vylepšeními, někdo ho použije jako učební pomůcku, někdo ho pokládá za zbytečný přežitek.
Každému, jak je libo.
Jak ale vidíš, jsou tu tací, kterým nad každým zanedbaným kusem, který už nemůže často posloužit jako zdroj náhradních dílů, ještě dnes krvácí srdce.
Kotoučák jsem nikdy neměl, tak mě spíš zajímá co na tom posloucháme, resp. jaká je trvanluvost toho pásku jako hudební konzervy a takNo, mám tu i Soneta Duo a Sonet B3 s nahrávkami pořízenými kolem roku 1960 a pořád řekl bych kvalita záznamů odpovídá tehdy dostupným zdrojům signálu - gramodesce a televiznímu zvuku.
Pro Martin-f: už jsme to tu řešili před půldruhým rokem, najdi si to mezi svými příspěvky a začni znovu. Nastav záznamovou úroveň (bez ohledu na to, co ukazují indikátory) tak, abys na výstupu TAPE měl jmenovitou úroveň stejnou, jako z testovacího pásku. Pak mezi generátor a vstup vraz odporový dělič 1:10, abys vyloučil riziko přebuzení pásku. A nahrávej střídavě frekvence 330 Hz a 8 kHz a bez ohledu na to, jakou úroveň budou mít na výstupu, nastav předmagnetizaci tak, aby měly oba kmitočty stejnou. Na devatenáctku le lepší použít kmitočty 1 kHz a 12 kHz.
A na zvlnění pod 50/100 Hz (podle rychlosti, na devatenáctku sahá k vyšším kmitočtům) nekoukej, to je fyzikálně dané hlavně opásáním pásku přes snímací hlavu, a je neodstranitelné.
O záznamové úrovni se můžeme bavit až pak.
Pro Martin-f: už jsme to tu řešili před půldruhým rokem, najdi si to mezi svými příspěvky a začni znovu. Nastav záznamovou úroveň (bez ohledu na to, co ukazují indikátory) tak, abys na výstupu TAPE měl jmenovitou úroveň stejnou, jako z testovacího pásku. Pak mezi generátor a vstup vraz odporový dělič 1:10, abys vyloučil riziko přebuzení pásku. A nahrávej střídavě frekvence 330 Hz a 8 kHz a bez ohledu na to, jakou úroveň budou mít na výstupu, nastav předmagnetizaci tak, aby měly oba kmitočty stejnou. Na devatenáctku le lepší použít kmitočty 1 kHz a 12 kHz.
A na zvlnění pod 50/100 Hz (podle rychlosti, na devatenáctku sahá k vyšším kmitočtům) nekoukej, to je fyzikálně dané hlavně opásáním pásku přes snímací hlavu, a je neodstranitelné.
O záznamové úrovni se můžeme bavit až pak.
Otázku vnímam že smeruje na mňa. Tak ok. Jednak sa mi páči stará elektronika. Avšak z duše nenávidím, keď stará vec nemá 100%-nú funkčnosť a slúži len ako dekorácia. V tom prípade to vnímam ako harampádí. Navrch huj, vnútri fuj. Dakomu stačí len ten vizuál, no mne naleštený p*d do domu nesmie. Respektíve môže, ale musím ho vedieť dať dohromady.
Takže čokoľvek staré si domov priveziem, tak pracujem na tom, aby to fungovalo fakt perfektne. Takže som sa po rokoch vrátil k elektronike, kúpil meráky, generátor, osciloskop, pre potreby magneťáku si zohnal meraciu pásku a tak podobne. A mám radosť z každého magneťáku, ktorý si vyladím.
No a k čomu taký kotúčak, notabene funkčný a nastavený. Tak mám za posledných 10 rokov zbierku cca 200 platní ktoré si z nostalgie pustím. No a keďže niektoré (hlavne tie vyrobené tesne pred revolúciou) už po prevrate moc príležitostí na prehratie nemali, skončili niekde na spodku skrine a dnes sú v stave, no ako nové. Až mi je to ľúto hoblovať na gramci, keď už tak dlho vydržali. Tak som si z nostalgie pár albumov premotal na pásku. A taká hudba nahraná na Maxellku, 19tkou rýchlosťou, to je na nerozoznanie od originálu na LPčku.
Jasné, dá sa to stiahnuť z netu. Ale zobrať cievku, založiť na magneťák a so sluchátkami na ušiach kukať ako sa odmotáva páska, to je proste perfektný únik z dnešnej cvokárne v ktorej sa z každej strany na teba valia respirátory, covid, očkovanie.
Takže čokoľvek staré si domov priveziem, tak pracujem na tom, aby to fungovalo fakt perfektne. Takže som sa po rokoch vrátil k elektronike, kúpil meráky, generátor, osciloskop, pre potreby magneťáku si zohnal meraciu pásku a tak podobne. A mám radosť z každého magneťáku, ktorý si vyladím.
No a k čomu taký kotúčak, notabene funkčný a nastavený. Tak mám za posledných 10 rokov zbierku cca 200 platní ktoré si z nostalgie pustím. No a keďže niektoré (hlavne tie vyrobené tesne pred revolúciou) už po prevrate moc príležitostí na prehratie nemali, skončili niekde na spodku skrine a dnes sú v stave, no ako nové. Až mi je to ľúto hoblovať na gramci, keď už tak dlho vydržali. Tak som si z nostalgie pár albumov premotal na pásku. A taká hudba nahraná na Maxellku, 19tkou rýchlosťou, to je na nerozoznanie od originálu na LPčku.
Jasné, dá sa to stiahnuť z netu. Ale zobrať cievku, založiť na magneťák a so sluchátkami na ušiach kukať ako sa odmotáva páska, to je proste perfektný únik z dnešnej cvokárne v ktorej sa z každej strany na teba valia respirátory, covid, očkovanie.