Signálové chassis z č/b TV, diody 1A (zimní oddechové téma)
Moderátor: Moderátoři
Signálové chassis z č/b TV, diody 1A (zimní oddechové téma)
Jaké je podle vás dnešní využití tuneru/ů z TV řady Olympia/Corina/Andrea apod.? Na foto je verze s maďarským tunerem s "nějakými BFxxx" (značeno barevnými proužky, pouzdro ála BFR90/91), existovaly i tunery se zkosenými rohy s agresorskými GT346. Dávám ta chassis kolegovi do píseckého elektrokroužku (zbavená pár součástek, ovšem např. z modulu OMF s SF240(5) neberu vůbec nic).
Ad diody 1A (opět viz TV oné řady)...
[Typ; délka (mm)/průměr (mm)]
• KY132; 9/4
• Neo KY132 6/3,5
• KY130 (300mA); 6/3,5
• 1N4001 (Fagor); 6,5/3
• 1N4003 ("LT"); 5/3
• 1N4004 (ITT); 6,5/3
"Neo KY132" je dioda s rozměry ála KY130 se dvěma fialovými proužky, vypájená z míst, kde nacházím "normální" KY132, viz tabulka. Diody 1N400x pochází z Grundigů a Thomsonů z 90. let.
Červené C jsou z produkce NDR? Nejsem si jistý. SY210 úspěšně ignoruju, tentokrát jsem ji přiložil mezi diody, jelikož celá léta nechápu smysl těch kudrlinek na koncích, ví to někdo? KY705 v lampových TV to měly zrovna tak.
Snižující se rozměry součástek (plastového válečku i průměru drátu) mám přičítat pokroku, nebo tehdy počínajícímu šetření? Když jsem si někdy okolo roku 1990 došel (poprvé) do GME pro součástky do zdroje pro externí FDC k mému MZ-800, myslel jsem si, že mi dali špatné diody (při srovnání s tuzemskými).
Ad diody 1A (opět viz TV oné řady)...
[Typ; délka (mm)/průměr (mm)]
• KY132; 9/4
• Neo KY132 6/3,5
• KY130 (300mA); 6/3,5
• 1N4001 (Fagor); 6,5/3
• 1N4003 ("LT"); 5/3
• 1N4004 (ITT); 6,5/3
"Neo KY132" je dioda s rozměry ála KY130 se dvěma fialovými proužky, vypájená z míst, kde nacházím "normální" KY132, viz tabulka. Diody 1N400x pochází z Grundigů a Thomsonů z 90. let.
Červené C jsou z produkce NDR? Nejsem si jistý. SY210 úspěšně ignoruju, tentokrát jsem ji přiložil mezi diody, jelikož celá léta nechápu smysl těch kudrlinek na koncích, ví to někdo? KY705 v lampových TV to měly zrovna tak.
Snižující se rozměry součástek (plastového válečku i průměru drátu) mám přičítat pokroku, nebo tehdy počínajícímu šetření? Když jsem si někdy okolo roku 1990 došel (poprvé) do GME pro součástky do zdroje pro externí FDC k mému MZ-800, myslel jsem si, že mi dali špatné diody (při srovnání s tuzemskými).
- sambiliong
- Příspěvky: 711
- Registrován: 13 dub 2005, 02:00
- Bydliště: Praha
V plastu futrálovaný diody Made in ČSSR s fialovýma proužkama jsou KY133, "kudrlinky" na přívodech byly zamejšlený jako chladicí - delší ponechanej přívod má větší povrchovou plochu usnadňující vyzařování tepla.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
- jirka5
- Příspěvky: 564
- Registrován: 27 zář 2014, 02:00
- Bydliště: Very Stupid District, hned vedle okresu Postřižiny
Kdysi vyšel v AR návod na VKV přijímač s kanálovým voličem KTJ92T s mechanickou předvolbou. Možná by tímto způsobem šel využít i tento tuner vč. modulu ZMF a NF zesiovače na signálovém šasi. Ať si mladí pionýři v kroužku zaexperimentují
.
Ty diody jsou dnes doslova halířové zboží, nemá smysl se jimi vůbec zabývat. Dioda SY210 byla použita i v některých našich televizorech pro usměrnění anodového napětí. Proč má stočené nožičky, nevím. Asi dederonský výrobce je doporučoval nezkracovat, podobně jako u dávných germaniových tranzistorů, aby se nezničily teplem při pájení nebo tvořily jakousi minitlumivku pro omezení náběhového proudu
.
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Ty diody jsou dnes doslova halířové zboží, nemá smysl se jimi vůbec zabývat. Dioda SY210 byla použita i v některých našich televizorech pro usměrnění anodového napětí. Proč má stočené nožičky, nevím. Asi dederonský výrobce je doporučoval nezkracovat, podobně jako u dávných germaniových tranzistorů, aby se nezničily teplem při pájení nebo tvořily jakousi minitlumivku pro omezení náběhového proudu
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
- Artaban001
- Příspěvky: 9457
- Registrován: 01 dub 2004, 02:00
- Bydliště: Pendrov
Nulové až blížící se 100%. Nulové pro toho, kdo má všeho dost nového/neví k čemu to je/nemá čas, vítané pro toho, kdo se nudí/je hravý/má odpovídající znalosti. Krásný příklad jsou stránky OK1IKE, který se už na nás dívá shůry; dědek v penzi, aspoň 20 jeho článků začíná stylem "našel jsem na poli CRT monitor, u popelnice MB z 486 kde byl krystal pro pásmo 80 m" a večer už měl QRPP vysílač nebo audion. On byl navíc přesně ten talent pro vf "vezmu kus drátu a namotám cívku pro 3,56 MHz", z čehož naopak jiní dostávali pupínky. Dneska už ne tak opodstatněné, když máš online kalkulátory a testery za dvě stovky co rovnou ukážou změřené mikrohenry.judeware píše:Jaké je podle vás dnešní využití
Dneska si těžko představuju ty děti v kroužku, já v reálu nic takového nepotkávám. Spíš 25letý dítě, na šmatlafounu honí panáčky "počkej, já dokončuju hru, zachraňuju životy".
http://ok1ike.nagano.cz/soubory/bastl.htm
...Na stole se mi právě povalovaly tranzistory bez označení, z mezifrekvence nějakého TV přijímače – asi typu KF173 nebo něco podobného, použil jsem tedy...
V medzifrekvenčnej plechovke je pružný fosfor-bronzový plech, vhodný na rôzne pružné perá, úchyty, kontakty...judeware píše:Jaké je podle vás dnešní využití tuneru/ů z TV řady Olympia/Corina/Andrea apod.?
Ja myslím, že tie kudrlinky boli kvôli spájkovaniu postupnou vlnou, aby veľké kovové teleso diódy neodvádzalo zo spájkovaných koncov vývodov veľa tepla a tie sa pri spájkovaní dostatočne prehriali. A možno je na tie kudrlinky v nejakom katalógu nejaký predpis, možno aj s vysvetlením.
rnbw píše:Vytahovat obycajne diody z vrakov ma zmysel len vtedy, ked nejaku prave potrebujem a ziadnu inu nemam.
Načo sú numizmatikom a filatelistom neplatné mince alebo použité poštové známky? Rovnako súčiastky môžu mať okrem užitkovej aj zberateľskú hodnotu.petula píše:cena energie potřebná na demontáž těch součástek z vraku tuneru je dnes vyšší než hodnota takto získaných součástek
Sbírky si snad už ze zvyku děláme všichni, kdo jsme zažili doby, kdy bylo snadnější přehrabat nasyslené zásoby, a zkusit náhradu součástky, když ji nebylo kde koupit. Čili sběratelská hodnota samotného materiálu nijak oslnivá. Naopak výuková hodnota při pokusech o využití takových zásob se docenit ani snad nedá.
Udělat z TV signálové desky FM přijímač, to sice není tak úplně pro začátečníka, ale, když u toho bude po ruce aspoň jeden zkušenější, je vysoká šance, že se dostaví úspěch a zkopíruje část těch zkušeností do bílých míst, kde dosud byli lvi.
Konečně - nebýt jednoho fanatického souseda, třeba bych dnes dělal něco jiného. On si v těch šedesátých letech na tranzistory netroufl, připadaly mu příliš zranitelné, a v jeho případě celkem právem, zato s elektronkami to doopravdy uměl. Měřilo mu to, ukazovalo, hrálo. A to mě zajímalo...
Udělat z TV signálové desky FM přijímač, to sice není tak úplně pro začátečníka, ale, když u toho bude po ruce aspoň jeden zkušenější, je vysoká šance, že se dostaví úspěch a zkopíruje část těch zkušeností do bílých míst, kde dosud byli lvi.
Konečně - nebýt jednoho fanatického souseda, třeba bych dnes dělal něco jiného. On si v těch šedesátých letech na tranzistory netroufl, připadaly mu příliš zranitelné, a v jeho případě celkem právem, zato s elektronkami to doopravdy uměl. Měřilo mu to, ukazovalo, hrálo. A to mě zajímalo...
- monterjirka
- Příspěvky: 2761
- Registrován: 14 čer 2003, 02:00
- Bydliště: Blížejov
Kdo je tu nejlepší konstruktér?
Jak z podobných dílu postavit nějaký přijímač FM pro 1 frekvenci kolem 70MHz?
Bydlím ve vesnici, kde je BMIS, analogový na 70,6MHz
Jak začne hlášení, některé psy to rozčílí k nepříčetnosti a v jejich vřískotu se rozhlas z relativně vzdáleného repráku špatně poslouchá.
Jasně, když jsem doma, zapnu si např. YAESU FT1
Ale byl by fajn jednoduchý přijímač... Nejen pro mě
MDA4281 na 70MHz už moc ochotně nespolupracuje. A mám jich tu "hrst" co už asi nikdy nebudu potřebovat
Jak z podobných dílu postavit nějaký přijímač FM pro 1 frekvenci kolem 70MHz?
Bydlím ve vesnici, kde je BMIS, analogový na 70,6MHz
Jak začne hlášení, některé psy to rozčílí k nepříčetnosti a v jejich vřískotu se rozhlas z relativně vzdáleného repráku špatně poslouchá.
Jasně, když jsem doma, zapnu si např. YAESU FT1
Ale byl by fajn jednoduchý přijímač... Nejen pro mě
MDA4281 na 70MHz už moc ochotně nespolupracuje. A mám jich tu "hrst" co už asi nikdy nebudu potřebovat
Skutečně? Nemám teď po ruce schéma, ale tato dioda je v TV Corina "někde poblíž MAA436" (možná v sérii s KT110). Na usměrnění VN je v Corině bulharské "cigáro" s označením TV20.Dioda SY210 byla použita i v některých našich televizorech pro usměrnění anodového napětí.
O pitvání tuneru jsem nic nepsal a co se zbytkem darovaného chassis udělá osazenstvo kroužku, je jeho věc. Minimálně se pocvičí v pájení, rozebírání apod.petula píše:cena energie potřebná na demontáž těch součástek z vraku tuneru je dnes vyšší než hodnota takto získaných součástek
V dobách vysílání VKV I (66..73MHz) jsem si párkrát z ČST opravdu něco nahrál (zvuk, pochopitelně). Kleť vysílala první program na kanálu VHF č.2 a naše Asahi RD-830 (od příbuzného, z Tuzexu) mělo obě pásma VKV.Jak z podobných dílu postavit nějaký přijímač FM pro 1 frekvenci kolem 70MHz?
![Smile :)](./images/smilies/icon_smile.gif)
Co ta moje domněnka ohledně postupného zmenšování plastových diod 1A? A červené keramické C nikdo neidentifikoval?
To by ti kvalifikovaně řekl technolog z oddělení vývoje dotyčné fabriky.judeware píše: Co ta moje domněnka ohledně postupného zmenšování plastových diod 1A? A červené keramické C nikdo neidentifikoval?
Zmenšování pouzder na základě spolehlivého ověření jeho důsledků bylo vidět už předtím na Ge hrotových diodách, xNN40/41 versus GA20x atd.
Pohledem do katalogu zjistíme že jde o roky 1958 až 1963, KY70x a KY13x tak asi 1970/71 atd. Neboli je to hledání pamětníka po 50-60 letech, když předpokládám že to nebyl člověk ihned po škole ale někdo s praxí, cca 40-50 letý, tak si každý odvodí kolik mu asi může být dneska.
Dost toho o rožnovských součástkách ví sinclair který sem moc nechodí, jednak je z kraje a jednak stačil asi dost pochytit od starších kolegů, diody ale tuším vyráběla Tesla Piešťany.
Zřejmě je k tomu vedla ta úspora materiálu (menší pouzdro, slabší vývody, ...) - taky se zřejmě inspirovali jinými výrobci (západními, dálně-východními, ...), kteří už menší pouzdra používali. Že by něčí "zlepšovák" v Tesle, kdo se nechal inspirovat těmi zahraničními?judeware píše:Snižující se rozměry součástek (plastového válečku i průměru drátu) mám přičítat pokroku, nebo tehdy počínajícímu šetření? Když jsem si někdy okolo roku 1990 došel (poprvé) do GME pro součástky do zdroje pro externí FDC k mému MZ-800, myslel jsem si, že mi dali špatné diody (při srovnání s tuzemskými).
Co ta moje domněnka ohledně postupného zmenšování plastových diod 1A? A červené keramické C nikdo neidentifikoval?
![Nevím :nevim:](./images/smilies/icon_pain.gif)
Porovnej si třeba původní pouzdro jednoampérových diod KY132/1000 s diodou 1N4007 - tady asi byla ta inspirace.
V katalozích TESLA najdeš provedení obou pouzder - původních-větších i pozdějších-zmenšených. Třeba: https://www.teslakatalog.cz/io0/dp3.jpg
K té keramice by skutečně asi nejvíce věděl sinclair.
K tvarování vývodů:
"Kudrlinky" jsou sice na diodě z DDR, ale montované-instalované Teslou - tady se bude jednat skutečně o její lepší chlazení, odvodu-vyzáření tepla z pouzdra-čipu.
Měli k tomu své (interní) technologické předpisy, uváděné taky v některých konstrukčních katalozích.
Tady máš (jako příklad) třeba Konstrukční katalog označený jako IIIB. I když se jedná o ještě germaniové součástky, tak (na str. 34 pdf) můžeš vidět doporučené tvarování jejich vývodů pro pájení v cínové vlně.
Takových katalogů určitě vydala Tesla hafo
![Wink :wink:](./images/smilies/icon_wink.gif)
Honza - kokúň
__________________________
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali
__________________________
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali