Když nepočítám dva kousky po euru koupené u číňana (kapacita 8000 mAh no neberte to, skutečnost byla o řád menší), tak jsem baterky 18650 kupoval v Suntechu ( https://www.suntech.cz/produkt/373426-n ... 7v-li-ion/ ). Zatím si nemůžu stěžovat a už to nějaký rok bude. Tohle bych z číny v životě nekupoval. Ale dalo tehdy práci sehnat baterku bez elektroniky (protože to zařízení (zdroj pro raspberry) bylo udělané přesně tak, že se tam ty s elektronikou nevešly).
Jinak do nějakých hraček (svítilen, větráčků) jsem zatím nekupoval, zatím mám ty dodané, i když kapacita neni nic moc a třeba větráček bez USB běží tak 10 minut. Svítilna je nová, takže ještě nějakou dobu vydrží.
Osvedceny prodejce 18650
Moderátor: Moderátoři
Pro zajímavost jsem rozebral 2 èlánky 18650, modrý poctivý 2200mAh, fialový dle èíòana taky 2200mAh ale skuteènost cca 650mAh (zásadní rozdíl asi v délce toho svitku, v modré je natìsno, ve fialové pomìrnì navolno).
Co je pøesnì za složení ten elektrolyt který je uvnitø, je to nìjak zdraví nebezpeèné? Nìkdy bývá jeho "vùnì" cítit i z nerozebraných Li-Ion / Li-Pol
Co je pøesnì za složení ten elektrolyt který je uvnitø, je to nìjak zdraví nebezpeèné? Nìkdy bývá jeho "vùnì" cítit i z nerozebraných Li-Ion / Li-Pol
- Přílohy
-
18650 2 a 2,5Ah kupuju v Lidlu jako náhradní baterky do nářadí. Je v tom 10 článků co dají 20A. Ustřihnu vývody od plošáku, vylámu plastovej držák a tak jak jsou sbodovaný je v propojích naohejbám na 4S2P. Připájím vývody a JST konektor na balanc. Používám jako pohon do modelů, bez problémů ten blok dává 40A. Nejstarší mám tři roky, začíná trochu zvyšovat Ri. Článek vycházel ještě do léta na 70 kaček, nyní kolem 80.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Mám čelovky s vysokým dosvitom tri, tie pôvodne osadené modré accu tam vydržia svietiť od novosti tak 15 minút, potom ide svit postupne dole.
Chcel by som do čelovky kvalitné 18650:
1. aby čelovka vydržala dlho svietiť maximálnym svitom, prípadne bola v plnej pohotovosti aj dlhší čas po nabití, len neviem koľko toho vôbec môžem u čelovky s takto vysokým svitom očakávať, takže poznatky uvítam
2. aby accu mali čo najviac nabíjacích cyklov, tak isto neviem koľko sa dá požadovať
3. a aby mali klasický plusový kontakt, nechcem prerábať, upravovať
Po pregooglení množstva no name, alebo tých s plochým + kontaktom, som narazil na GP Lithium-ion 18650 3350mAh PCM. Udávaná kapacita 3350 mAh je tá z vyšších čo som u bežne známych výrobcov videl, ale počet nabíjacích cyklov 300 ma trocha prekvapil, zdá sa mi to málo. Cenu zrejme budem musieť tolerovať, ak chcem od SR alebo ČR dodávateľa... Je to dobrá voľba, alebo mi požiadavkám vyhovejú accu nejaké lepšie? A ako je to s tou ochranou, do čelovky potrebujem iba s ochranou? Akou?
Chcel by som do čelovky kvalitné 18650:
1. aby čelovka vydržala dlho svietiť maximálnym svitom, prípadne bola v plnej pohotovosti aj dlhší čas po nabití, len neviem koľko toho vôbec môžem u čelovky s takto vysokým svitom očakávať, takže poznatky uvítam
2. aby accu mali čo najviac nabíjacích cyklov, tak isto neviem koľko sa dá požadovať
3. a aby mali klasický plusový kontakt, nechcem prerábať, upravovať
Po pregooglení množstva no name, alebo tých s plochým + kontaktom, som narazil na GP Lithium-ion 18650 3350mAh PCM. Udávaná kapacita 3350 mAh je tá z vyšších čo som u bežne známych výrobcov videl, ale počet nabíjacích cyklov 300 ma trocha prekvapil, zdá sa mi to málo. Cenu zrejme budem musieť tolerovať, ak chcem od SR alebo ČR dodávateľa... Je to dobrá voľba, alebo mi požiadavkám vyhovejú accu nejaké lepšie? A ako je to s tou ochranou, do čelovky potrebujem iba s ochranou? Akou?
-
otakarv
- Příspěvky: 3657
- Registrován: 30 srp 2008, 02:00
- Bydliště: Čierne pri Čadci
- Kontaktovat uživatele:
Včera při prohlížení Bazoš.sk jsem natrefil na jednoho prodejce který prodává po1€ Batérie Li.ion 4,2v samsung. Jaká je jechich kvalita nevím posoudit.
Hmotnost i kapacita sedí https://1url.cz/5uMF0
Sice za poslední měsíc trochu zdražili, ale pořád vychází na 70kč při 20ks. Je to od Alika. Použil jsem to na výměnu ve třech vrtačkách.
Sice za poslední měsíc trochu zdražili, ale pořád vychází na 70kč při 20ks. Je to od Alika. Použil jsem to na výměnu ve třech vrtačkách.
Ani jsem si na vlákno nevzpomněl . No články jsem zaplatil , nedostal , ale peníze zpět přišly . Takže kvalitu toho výrobce opět nevím . Mám měřák na Ri a dostal jsem se ke krabici jednoho průmyslového výrobce s vyhozenými akupaky makita . Ty vyhozené mají 11mΩ , tak nevím . Zatím jsem neměl čas(potřebu) měřit kapacity . Ty slovenské mají nebezpečnou cenu .
Dobré zkušenosti mám u článků s garantovanou kapacitou prodávaných v českém eshopu viz tento odkaz. Ne všechny články v tom eshopu mají garantovanou kapacitu tj. pokud je budete hledat pak ty, které mají buď v názvu přímo uvedeno "garance kapacity" viz třeba tento a nebo ty, které to mají uvedeno v popisu až uvnitř na příslušné stránce viz třeba tento.
U toho samého článku naměříte jiné Ri při plně nabitém stavu a jiné třeba při skoro plně vybitém stavu. Vnitřní odpor článku do jisté míry naznačuje jeho aktuální schopnost proudové zatížitelnosti. Stručně řečeno čím nižší Ri tím vyšší proudová zatížitelnost. Aktuální kapacita článku hraje ovšem také svoji roli. Nejpodstatnější je zejména tzv. využitelná kapacita článku při určitém proudovém zatížení, a to s ohledem na konkrétní zařízení, ve kterém má být článek provozován.
Aby se dosáhlo při měření kapacity co nejvyšších hodnot tak se měřičem kapacity článků někdy měří kapacita při malém konstantním odběr proudu. Třeba jen 100mA. Ale co se stane pokud bude článek provozován v zařízení, které bude mít odběr třeba 1A nebo i více? Při vyšším odběru proudu bude i vyšší pokles napětí na článku což se nejvíce projevuje zejména v dolní třetině zbytkového aktuálního náboje článku. V závislosti na tom na jaké úrovni bude mít zařízení dolní napěťový limit pro ještě spolehlivý provoz pak může docházet buď k příliš hlubokému vybití článku nebo nebude kapacita naměřená při nižším odběru proudu využitelná jelikož zařízení dříve přestane fungovat.
Dle mého názoru by výrobcem deklarovaná kapacita článku měla být využitelná při výrobcem deklarovaném tzv. trvalém vybíjecím proudu, a to při okolních teplotách okolo 20°C, ale v reálu je většinou nižší.
Takže pokud máte určitý konkrétní článek a určité konkrétní zařízení, ve kterém ho hodláte provozovat tak může postupovat dle níže uvedeného.
Různá zařízení mají svůj odběr proudu (ne vždy bývá konstantní) a také svůj dolní limit napětí, při kterém jsou ještě schopna bezproblémového provozu.
Je-li to u příslušného zařízení možné a máte-li vhodný laboratorní zdroj DC a měřič kapacity článků umožňující nastavení konstantního odběru proudu a nastavení koncového vypínacího napětí při vybíjení tak můžete postupovat takto.
Pomocí laboratorního zdroje DC vyzkoušet jaké rozmezí proudu konkrétní zařízení má a při jakém nejnižším napětí je ještě schopno bezproblémového provozu.
Pokud bude u příslušného zařízení nejnižší napětí při jakém je ještě schopno bezproblémového provozu nižší než je výrobcem článku deklarované tzv. koncové vybíjecí napětí pak použít to výrobcem článku deklarované, ke kterému přičtete třeba 0,1V navíc. V tomto případě zároveň máte i informaci o tom, že příslušné zařízení nerespektuje minimální koncové vybíjecí napětí článku a pokud tedy použijete v takovém zařízení článek bez funkčního tzv. ochranného obvodu tak hrozí riziko, že může opakovaně docházet k příliš hlubokému vybíjení článku což výrazně zkrátí jeho životnost.
Nejvyšší naměřenou úroveň proudu toho konkrétního zařízení pak nastavit jako konstantní vybíjecí proud v měřiči kapacity článků a příslušné nejnižší napětí nastavit jako koncové vybíjecí napětí, při jehož dosažení měřič kapacity vybíjení článku ukončí.
Poté vhodnou nabíječkou plně nabijete příslušný článek a následně jej budete vybíjet v měřiči kapacity článků s výše popsaným nastavením.
Tímto způsobem získáte aktuálně využitelnou kapacitu a v podstatě i dobu provozu při daném proudovém zatížení na jedno nabití konkrétního článku. Postupem času jak bude ten konkrétní článek stárnout tak se tato využitelná kapacita a tím i příslušná doba provozu na jedno nabití při daném proudovém zatížení bude postupně snižovat a projeví se to i ve zvýšení Ri.
U toho samého článku naměříte jiné Ri při plně nabitém stavu a jiné třeba při skoro plně vybitém stavu. Vnitřní odpor článku do jisté míry naznačuje jeho aktuální schopnost proudové zatížitelnosti. Stručně řečeno čím nižší Ri tím vyšší proudová zatížitelnost. Aktuální kapacita článku hraje ovšem také svoji roli. Nejpodstatnější je zejména tzv. využitelná kapacita článku při určitém proudovém zatížení, a to s ohledem na konkrétní zařízení, ve kterém má být článek provozován.
Aby se dosáhlo při měření kapacity co nejvyšších hodnot tak se měřičem kapacity článků někdy měří kapacita při malém konstantním odběr proudu. Třeba jen 100mA. Ale co se stane pokud bude článek provozován v zařízení, které bude mít odběr třeba 1A nebo i více? Při vyšším odběru proudu bude i vyšší pokles napětí na článku což se nejvíce projevuje zejména v dolní třetině zbytkového aktuálního náboje článku. V závislosti na tom na jaké úrovni bude mít zařízení dolní napěťový limit pro ještě spolehlivý provoz pak může docházet buď k příliš hlubokému vybití článku nebo nebude kapacita naměřená při nižším odběru proudu využitelná jelikož zařízení dříve přestane fungovat.
Dle mého názoru by výrobcem deklarovaná kapacita článku měla být využitelná při výrobcem deklarovaném tzv. trvalém vybíjecím proudu, a to při okolních teplotách okolo 20°C, ale v reálu je většinou nižší.
Takže pokud máte určitý konkrétní článek a určité konkrétní zařízení, ve kterém ho hodláte provozovat tak může postupovat dle níže uvedeného.
Různá zařízení mají svůj odběr proudu (ne vždy bývá konstantní) a také svůj dolní limit napětí, při kterém jsou ještě schopna bezproblémového provozu.
Je-li to u příslušného zařízení možné a máte-li vhodný laboratorní zdroj DC a měřič kapacity článků umožňující nastavení konstantního odběru proudu a nastavení koncového vypínacího napětí při vybíjení tak můžete postupovat takto.
Pomocí laboratorního zdroje DC vyzkoušet jaké rozmezí proudu konkrétní zařízení má a při jakém nejnižším napětí je ještě schopno bezproblémového provozu.
Pokud bude u příslušného zařízení nejnižší napětí při jakém je ještě schopno bezproblémového provozu nižší než je výrobcem článku deklarované tzv. koncové vybíjecí napětí pak použít to výrobcem článku deklarované, ke kterému přičtete třeba 0,1V navíc. V tomto případě zároveň máte i informaci o tom, že příslušné zařízení nerespektuje minimální koncové vybíjecí napětí článku a pokud tedy použijete v takovém zařízení článek bez funkčního tzv. ochranného obvodu tak hrozí riziko, že může opakovaně docházet k příliš hlubokému vybíjení článku což výrazně zkrátí jeho životnost.
Nejvyšší naměřenou úroveň proudu toho konkrétního zařízení pak nastavit jako konstantní vybíjecí proud v měřiči kapacity článků a příslušné nejnižší napětí nastavit jako koncové vybíjecí napětí, při jehož dosažení měřič kapacity vybíjení článku ukončí.
Poté vhodnou nabíječkou plně nabijete příslušný článek a následně jej budete vybíjet v měřiči kapacity článků s výše popsaným nastavením.
Tímto způsobem získáte aktuálně využitelnou kapacitu a v podstatě i dobu provozu při daném proudovém zatížení na jedno nabití konkrétního článku. Postupem času jak bude ten konkrétní článek stárnout tak se tato využitelná kapacita a tím i příslušná doba provozu na jedno nabití při daném proudovém zatížení bude postupně snižovat a projeví se to i ve zvýšení Ri.
