Dioda GD317

[Celeron]

Tušíte prosím někdo, kdo to dělal a zda se dá někde nalézt nějakej parametr? Měla by to být germaniová detekční dioda do cca 1-1,5 GHz.
Odhadoval bych to na dederóna nebo rusáka. Internet mlčí. A ani v bukvicích to není k nalezení. Možná to je vojenský a tajný. Ale v měřákách od Tesly Brno to bylo.
Mikrovlnnou troubu, dřevěný šachy, brzdový disky, pohovku, kadeřnický křeslo ani gril s označením GD317 nehledám.

[Crifodo]

Konkrétně v kterým měřáku a pro jaký účel?
Tesla vyráběla v tomto oboru dost velký sortiment diod, do podstatně většího kmitočtu, tak mi není jasné proč by to musela řešit dovozem, leda by to bylo začátkem 60. let, než je měla v sortimentu.
http://www.wikina.cz/a/Mikrovlnn%C3%A9_diody_TESLA
Jak ta dioda vypadá, můžeš ji vyfotit? Ruské značení GD(1D)xxx odpovídá usměrňovacím nebo impulsním diodám, GA mikrovlnným.

[Celeron]

Bylo to v BM495, VF milivoltmetr. Můžu ho koupit ale nemá sondu, což je dost podstatný. Teoreticky by se dala vyrobit, je to jen taková kovařina s pár součástkama v luftě. Máš ale pravdu, v prvním modelu BM495 do 400 MHZ byly Siemens AAY53, pak je opráskla Tesla jako GA301. Keramickej váleček fí 5 x 10 mm s 5 mm dlouhejma, 2,5 mm tlustejma vývodama, nevím jak se tomu říkalo.
Později začali dělat BM495A, ten byl do 1,2 GHz a v něm byly v sondě tyhle dotazovaný potvory. Netuším, jak vypadaly ale bude to nejspíš něco dost podobnýho. Možná by se to dalo nahradit nějakejma dnešníma slušnejma shottkama. Měřící princip kompenzací NF kmitočtem je stále stejnej. Tyhle diody ale mají celkem dost nízký závěrný napětí, třeba ta GA301 jen 40V. VF shottky jsou na tom ještě hůř, klidně i pod 10V.

Tesla dělala pár mikrovlných diod ale nepoužitelný závěrko 2-4V a v podstatě nesehnatelný.

[LADER]

A nemůže to být germaniová dioda se zlatým hrotem GAZ17 ?
A nebo BA317, ale ta je křemíková a má vysoký napětí v propustným směru...

[Crifodo]

GAZ17 je dederonská vývodová hrotová dioda, to "Z" v tomto případě neznamená zlato
a do GHz by asi moc nechodila.

[JirkaZ]

V nějakém AR už dost let zpátky vyšla konstrukce VF milivoltmetru včetně sondy právě s kompenzačním principem.

Možná by se tam šlo inspirovat...

Edit: bylo toho víc, nejnovější je v Electus 2005 od OK1UGA, používá tam dvojitou Schottky BAS70-04 a rozebírá i vhodnost některých dalších typů. Ten článek je třeba i tady.

Edit#2: tohle je taky zajímavé.

Edit#3: appnote od Infineonu.

Ještě k té GD317: nevylučoval bych VÚST, dělali tam různé zajímavé věci, i když ne sériově...

[Standa33]

Pokud si vzpomínám, tak tu diodu vyráběli v NDR. Po rozpadu RVHP se v Tesle Vimperk, kde jsem pracoval, pokusili do VF detektorů použít GAxxx.
Po té co párkrát došlo k průrazu, GAxxx vyměnili za HP5082-2800.

[ok1hga]

BM495 se řešila i se sondou tady.

pěkná dokumentace k BM495 je tady
tam je vidět v rozpisce 2x dioda AAY53 . . .

OK1UKL má vůbec pěknou stránku s dokumentacemi k měřákům . . .

zdroj:
https://ok1ukl.cz

[Celeron]

od OK1UGA, používá tam dvojitou Schottky BAS70-04 a rozebírá i vhodnost některých dalších typů. Ten článek je třeba i tady.

O tý konstrukci vím, ale taky vím o tom, že ty jeho sondy pár pípálistů zdrbalo, konstrukce sondy není úplně ideální. Přemejšlel jsem o tom si ten jeho VF milivoltmetr postavit ale narazil jsem na docela zajímavej problém sehnat malej přepínač 3 x 6 poloh za přijatelnou cenu. Levný s 12 polohama jsou jen 3x4. 15-20 stovek se mě za něj dávat rozhodně nechce. Ale mám slíbenej teláckej třípatrovej dvanáctipolohovej "černej bakelit", nějaký WK-čko. Je to ta potvora s pájecíma žlábkama co jsou v nich drátky kontaktů. Prý to moc spolehlivý nebylo a doraz na 6 poloh by se musel udělat externě, protože to rozebírat je prý šílená pakárna.

Edit#2: tohle je taky zajímavé.

S Vláďou jsem v kontaktu už asi 40 let. K tomu VF milivoltmetru jsme si psali, doporučil mi tam pár úprav, třeba NF gener na tom mosáckým multiplexoru není moc dobrej.
Ty dvě konstrukce milivoltmetru na kompenzační metodě jsou si podobný jak vejce vejci, v podstatě zapojení BM495 s o fous modernějším operákem.

Edit#3: appnote od Infineonu.

Za ten odkaz Ti velice děkuji, vidět profi konstrukci detektoru s BATxx/04 (sériová shottka) je velice dobrá inspirace.

[Celeron]

BM495 se řešila i se sondou tady.

Dík, prošel jsem si to už minulý víkend.

pěkná dokumentace k BM495 je tady
tam je vidět v rozpisce 2x dioda AAY53 . . .

Dokumentaci od BM495 i BM495A mám už od fredise, ještě jednou mu děkuji. Jak jsem už psal, V BM495 byly nejdřív AAY53, pak začala Tesla dělat GA301. Tohle chodilo ale jen do 400 nebo 500MHz. Pak udělali BM495A s GD317 a ta chodila do 1,2GHz.

OK1UKL má vůbec pěknou stránku s dokumentacemi k měřákům . . .

zdroj:
https://ok1ukl.cz

Opravdu dobrej odkaz, díky za něj.