Co nebrat z Hadexu ?
Moderátor: Moderátoři
Úplně by mě to nepřekvapilo. Pokud Bourns nezpochybní originalitu produktu, tak je to pro mne originál a je to šunt. Pak by v této věci nemělo smysl se tu s ostatními hádat o padělcích na našem trhu. Dobré by to bylo vědět pro příště. A díky tomuto vláknu i po ostatní. Jinak s tím nic nenadělám.
Uvidíme, jestli se ozvou.
Jak jsem z toho byl otrávený a neviděl jsem dobré řešení, koukal jsem osciloskopem na výstup zdroje a trpělivě jsem s tím knoflíkem kroutil. Stále v jedné oblasti velice špatné a bez jakéhokoliv zlepšování. A pak se to celé rychle zpravilo. Možná se na jezdci uvolnila nějaká nečistota. Už to vypadá dobře, ale ještě to občas trochu zazlobí. Pokud se to zase samo nějakými vnitřními procesy nezhorší a naopak se to bude dál lepšit, tak budiž, OK. Mezitím jsem dal paralelně fóĺiový 1 µF, který aspoň na jiné části dráhy potlačoval krátké peaky. Ten kondenzátor je tam jistě vhodný i přes malou kapacitu. Elyty ani tantalové moc vhodné nejsou, mají svod.
Uvidíme, jestli se ozvou.
Jak jsem z toho byl otrávený a neviděl jsem dobré řešení, koukal jsem osciloskopem na výstup zdroje a trpělivě jsem s tím knoflíkem kroutil. Stále v jedné oblasti velice špatné a bez jakéhokoliv zlepšování. A pak se to celé rychle zpravilo. Možná se na jezdci uvolnila nějaká nečistota. Už to vypadá dobře, ale ještě to občas trochu zazlobí. Pokud se to zase samo nějakými vnitřními procesy nezhorší a naopak se to bude dál lepšit, tak budiž, OK. Mezitím jsem dal paralelně fóĺiový 1 µF, který aspoň na jiné části dráhy potlačoval krátké peaky. Ten kondenzátor je tam jistě vhodný i přes malou kapacitu. Elyty ani tantalové moc vhodné nejsou, mají svod.
Lojzo, včera mě dorazily dva desetiotáčky Bourns Mexico od Hada.
Měřákem jsou dobrý ale narazil jsem na divnou věc. Ty starý 2-3 roky nad kterejma jsem pochvalně chrochtal, je při otáčení cítit jak běžec jede přes "hrby" odporový spirály v celým rozsahu. U těch, co přišly, to je cejtit míň a někde skoro nic. Hodnoty odporu stejný, takže by se to mělo chovat podobně. No nevím, menší tlak běžce nebo ty starý byly origo a ty nový PRCák?
Měřákem jsou dobrý ale narazil jsem na divnou věc. Ty starý 2-3 roky nad kterejma jsem pochvalně chrochtal, je při otáčení cítit jak běžec jede přes "hrby" odporový spirály v celým rozsahu. U těch, co přišly, to je cejtit míň a někde skoro nic. Hodnoty odporu stejný, takže by se to mělo chovat podobně. No nevím, menší tlak běžce nebo ty starý byly origo a ty nový PRCák?
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Lojza1 píše: ...A jezdec má na dráze výpadky. U zdroje BK127 to znamená, že napětí vyskočí na 20 V.
Tohle je ovšem nejenom špatný potenciometr, ale hlavně naprosto fatální chyba zapojení zdroje. Každý poťák může dříve či později odskočit a pokud je v napájecím zdroji, musí v tu chvíli napájení spadnout na nulu a né vyskočit na maximum.
makak: Já s tím naprosto souhlasím. Také se netajím názorem, že BK127 je šmejd. Zvláště když tam původně byl TP280 s odporovou vrstvou a nejistým kontaktním odporem jezdce. Také jsem ten zdroj po obdarování opravil, ale nepoužíval. Na druhou stranu u solidních drátových desetiotáčkových potenciometrů z NDR jsem to už dříve risknul a zkusil jsem je s L200. Bylo to dobré, tak jsem si s tím postavil čtyřnásobný zdroj a už desítky let mi bezvadně slouží. Ten BK127 se celkem nedá přestavět, aby tam ten principiální problém nebyl. Resp. bylo by to trochu složité. Je možné, že kvalita Bourns není pro takové použití dost dobrá. Může to být volbou kontaktních povrchů a jejich oxidace. Právě ten zdroj teď už používám k laborování s elyty ke tlumení v budoucím multimetru a už s tím problémy nejsou.
Celeron: Těmi hrby se myslí výpadky kontaktu, nebo plynulost mechanického chodu? Jen pro jistotu.
Celeron: Těmi hrby se myslí výpadky kontaktu, nebo plynulost mechanického chodu? Jen pro jistotu.
No výpadky to nejsou, ale ta plynulost drápání jezdce po odporový spirále je nějaká divná proti těm předešlým. Asi to zkusím jako vždy, baterka 1,5V paralelně přes dráhu, běžec přes 1k odpor na zem a nulu a běžec na vstup NF zesáku. Ucho tak zaslechne jakejkoliv nekontakt, lepší než čučet na měřák, kór tikitální.Lojza1 píše: Celeron: Těmi hrby se myslí výpadky kontaktu, nebo plynulost mechanického chodu? Jen pro jistotu.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Ono je to ještě daleko silnější.
Zdroj mi tu už nějaký čas běžel. Formoval jsem na něm elyty vybrané do multimetru. Najednou jsem si všiml ťukání rafičky, kterou jsem měřil protékající proud. Na zdroji poskakovalo napětí, z nastavených 16 V nepravidelně padalo na 4 V a pak skákalo zpět. Měřil jsem, co se děje na potenciometru, a ze strany zdroje to bylo OK, jen se v potenciometru jakoby spínal nějaký svod. Potenciometr se od zdroje nepatrně ohřál. Vymontoval jsem ho, měřil jsem ho, zkusil jsem ho zvenku ohřát, ale nic zvláštního jsem nepozoroval. Do zdroje jsem místo něj zapájel pevný rezistor 8k2 (nastavení cca 16 V), nastavil jsem jemně proudové omezení na nějaké max. desítky mA, k výstupu jsem připojit konce potenciometru a nastavil jsem na běžci +8 V proti mínusu. Přišlo mi to jako nejbezpečnější simulace podmínek ve zdroji. Chvíli to běželo a dočkal jsem se. Napětí na jezdci potenciometru začalo poskakovat mezi 8 V a někde kolem 7,5 V. Voltmetr zdroje se ani nehnul. Když už to napětí přestalo skákat a bylo spadlé trochu déle, rychle jsem to přepojil a měřil celkový odpor spirálky. Nepravidelně se měnil kolem 7 kΩ a vydržel tak nějaké minuty, než vyskočil na původních 10,33 kΩ.
Takový potenciometr smysluplně upotřebit opravdu neumím.
Ve zdroji je zatížení odporové spirálky 2 mA, při maximálním nastaveném napětí na 20 V je na celé její délce toto napětí a uvolněný výkon je 40 mW. Podle datasheetu k tomuto typu je zatížitelnost při 40 ℃ 2W, tedy padesátinásobná.
Nevím, co je uvnitř. Znám ty východoněmecké potenciometry. V těch je odporový drátek navinutý na nosný drát a ten je svinutý do desetizávitové šroubovice. Ten odporový drátek, jak už to bývá, má izolující povlak a ten je nějak odstraněn jen ve dráze běžce, jinak izoluje mezi závity i od toho nosného drátu (pokud ten nemá vlastní izolaci). Napadá mě, že v Bourns to může být řešeno zhruba stejně a právě ta izolace vůči nosnému drátu by mohla být na i dost vzdálených místech narušená. Jak se to ohřeje, spojuje se to a dělá to zkraty. Těch 40 mW rozprostřených rovnoměrně by asi nestačilo, bylo by to jen několik stupňů, protože jinak by ty povolené 2 W byly hrozně moc. Asi tam nějakou roli hraje připojené napětí. Jako že v nějakém místě spirálky může být nějaký slabší svod k tomu nosnému drátu, kterým to napětí vyvolá místní bodový ohřev a následně prudké zvýšení toho svodu, tím zase pokles napětí na té izolaci v tom místě a lokálního výkonu, ochlazování a rozpojení, cyklicky znovu a znovu. Tak se ten potenciometr opravdu choval a to i při zkoumáíní mimo zdroj, kdy celkové napětí bylo stále stejné a při sepnutí svodu celkový příkon stoupl. To už se pak ale postupně ohřálo natolik, že se svod přestal cyklicky rozpojovat, dokud to následně vypnuté nezchládlo.
To by znamenalo, že v nějakém místě někde spíš blízko konce je spirálka nejspíš spojená s nosným drátem trvale. Což je výrobní vada, která mohla a měla být odhalena už při sestavování potenciometru.
Jaden východoněmecký jsem tenkrát nějak poškodil a myslím si, že už jsem ho potom nedokázal sestavit, aby fungoval plnohodnotně. Je to uvnitř jemné a přesné. Ani Bourns skoro určitě není opravitelný, pokud by se ho podařilo rozebrat.
Zdroj mi tu už nějaký čas běžel. Formoval jsem na něm elyty vybrané do multimetru. Najednou jsem si všiml ťukání rafičky, kterou jsem měřil protékající proud. Na zdroji poskakovalo napětí, z nastavených 16 V nepravidelně padalo na 4 V a pak skákalo zpět. Měřil jsem, co se děje na potenciometru, a ze strany zdroje to bylo OK, jen se v potenciometru jakoby spínal nějaký svod. Potenciometr se od zdroje nepatrně ohřál. Vymontoval jsem ho, měřil jsem ho, zkusil jsem ho zvenku ohřát, ale nic zvláštního jsem nepozoroval. Do zdroje jsem místo něj zapájel pevný rezistor 8k2 (nastavení cca 16 V), nastavil jsem jemně proudové omezení na nějaké max. desítky mA, k výstupu jsem připojit konce potenciometru a nastavil jsem na běžci +8 V proti mínusu. Přišlo mi to jako nejbezpečnější simulace podmínek ve zdroji. Chvíli to běželo a dočkal jsem se. Napětí na jezdci potenciometru začalo poskakovat mezi 8 V a někde kolem 7,5 V. Voltmetr zdroje se ani nehnul. Když už to napětí přestalo skákat a bylo spadlé trochu déle, rychle jsem to přepojil a měřil celkový odpor spirálky. Nepravidelně se měnil kolem 7 kΩ a vydržel tak nějaké minuty, než vyskočil na původních 10,33 kΩ.
Takový potenciometr smysluplně upotřebit opravdu neumím.
Ve zdroji je zatížení odporové spirálky 2 mA, při maximálním nastaveném napětí na 20 V je na celé její délce toto napětí a uvolněný výkon je 40 mW. Podle datasheetu k tomuto typu je zatížitelnost při 40 ℃ 2W, tedy padesátinásobná.
Nevím, co je uvnitř. Znám ty východoněmecké potenciometry. V těch je odporový drátek navinutý na nosný drát a ten je svinutý do desetizávitové šroubovice. Ten odporový drátek, jak už to bývá, má izolující povlak a ten je nějak odstraněn jen ve dráze běžce, jinak izoluje mezi závity i od toho nosného drátu (pokud ten nemá vlastní izolaci). Napadá mě, že v Bourns to může být řešeno zhruba stejně a právě ta izolace vůči nosnému drátu by mohla být na i dost vzdálených místech narušená. Jak se to ohřeje, spojuje se to a dělá to zkraty. Těch 40 mW rozprostřených rovnoměrně by asi nestačilo, bylo by to jen několik stupňů, protože jinak by ty povolené 2 W byly hrozně moc. Asi tam nějakou roli hraje připojené napětí. Jako že v nějakém místě spirálky může být nějaký slabší svod k tomu nosnému drátu, kterým to napětí vyvolá místní bodový ohřev a následně prudké zvýšení toho svodu, tím zase pokles napětí na té izolaci v tom místě a lokálního výkonu, ochlazování a rozpojení, cyklicky znovu a znovu. Tak se ten potenciometr opravdu choval a to i při zkoumáíní mimo zdroj, kdy celkové napětí bylo stále stejné a při sepnutí svodu celkový příkon stoupl. To už se pak ale postupně ohřálo natolik, že se svod přestal cyklicky rozpojovat, dokud to následně vypnuté nezchládlo.
To by znamenalo, že v nějakém místě někde spíš blízko konce je spirálka nejspíš spojená s nosným drátem trvale. Což je výrobní vada, která mohla a měla být odhalena už při sestavování potenciometru.
Jaden východoněmecký jsem tenkrát nějak poškodil a myslím si, že už jsem ho potom nedokázal sestavit, aby fungoval plnohodnotně. Je to uvnitř jemné a přesné. Ani Bourns skoro určitě není opravitelný, pokud by se ho podařilo rozebrat.
Reakce z reklamačního oddělení Hadexu - vystaví dobropis.
Moje odpověď - potenciometr po přestavbě přístroje potřebuji a dokud jsou v nabídce, koupím příležitostně další kus a otestuji.
Přes kontaktní formulář na webu Bourns zatím bez reakce. Poslal jsem teď podrobný email na evropskou kontaktní adresu.
Jak tady mám ten vzorek 50k, který se mi zdál dobrý a proto jsem se těmi potenciometry dál zabýval, podíval jsem se na něj teď osciloskopem při napětí 25 V mezi konci dráhy a s připojeným rezistorem M1 mezi běžec a kladný konec. První průjezdy nebyly úplně čisté, ale mohl být vakl v krokodýlcích. Jak to teď projíždím, vypadá to bezvadně. Mají skladem ještě (už jen) 86 kusů, takže je to asi stále stejná série.
Datasheety LM723 a MAA723 uvádějí trochu jiné hodnoty součástek na čipu a zapojení reference, ale proud kolektorů vstupních tranzistorů je tak jako tak pod čtvrt miliampéru. I kdyby h21 tranzistorů vstupního páru byl jen 100 a rozdíl by byl 20%, vychází mi, že přestavba BK127 na 50k je při přiměřeně nízkých nárocích na tento zdroj přijatelná a drift výstupního napětí vyvolaný vstupními proudy by měl být v širokém rozsahu teplot hodně pod ±(0,5 % + 3 mV).
Je to při té bídě řešení, i když špatné a patří tam 10k. Ten 50k má menší skoky na spirálce, což není úplně zanedbatelná výhoda.
V můstku mi namísto původních 1k2 a 1k5 vyšlo v jednoprocentním provedení 5k6 a 10k. Vybral jsem shodné dvojice a za studena i při ohřívání horkým vzduchem byl na výstupu můstku offset cca 1 mV. Trimr jsem použil namísto k47 podle použitých reálných odporů nově 1k5 rovněž cermet TP011, odpor v sérii zůstal původní. Paralelně k potenciometru jsem zapojil fóliový kondenzátor 1M/63. V pozici ochranné diody D11 jsem proto namísto původní KA262 osadil KZ241/6V8, u které jsem ověřil zanedbatelný závěrný proud při 2,5 V i za horka.
Tesla Brno překvapila mile, že původní TR191 v můstku byly také jednoprocentní, a nemile, že papírový plošný spoj se ochotně rozlepuje a vývody byly protivně zahnuté. Změřil jsem pro kontrolu napětí mezi vstupy operačního zesilovače v MAA723 a napětí mezi uzemněným a vyvažovaným koncem nového můstku. Zkusil jsem i "přiměřeně" (tj. dost nad provozní teplotu) ohřát MAA723, můstek a okolí horkým vzduchem, nastavené výstupní napětí 20 V přitom stouplo o 20 mV (i to ale mohl způsobit neustálý houpavý drift reference multimetru s MHB7106 přidrátovaným místo odešlého flusance, jak jsem pochopil později). Napěťový i proudový offset zesilovače mi vyšly podle předpokladů. Přestavbu BK127 na potenciometr 50k potvrzuji jako přijatelnou. Skok běžce na odporové spirálce vyvolá změnu 2 mV na výstupu zdroje, tedy 1 / 10 000 její délky; je to jemné a spirálka se navenek moc neprojevuje. Další výhodou je menší ohřev prvků můstku a tím menší drift jejich hodnot.
Ten nedávno koupený vzorek
https://www.hadex.cz/u770e-50kn-3590s-h ... eotackovy/
zatím v upraveném BK127 funguje bezvadně. Vypadá přesně stejně, jako oba 10k. Hřídelku má nakřivo také tak. Mohou to být povedená a nepovedená série padělků, ale protože Bourns nereaguje, pro mne to jsou originály. Už žádný nepoužitý potenciometr 3590S z Hadexu nemám a ani kupovat nebudu. Pro budoucí konstrukce mám nějaké aripoty a dederony.
Dodatečně jsem opravil chybu v odhadu nepřesnosti. Je to teoreticky o dost horší a potenciometr 50k je nevhodný, ale pro běžný rozsah teplot to vyšlo dobře a desetikilové potenciometry v prodeji jsou podle mých zkušeností tristní.
Moje odpověď - potenciometr po přestavbě přístroje potřebuji a dokud jsou v nabídce, koupím příležitostně další kus a otestuji.
Přes kontaktní formulář na webu Bourns zatím bez reakce. Poslal jsem teď podrobný email na evropskou kontaktní adresu.
Jak tady mám ten vzorek 50k, který se mi zdál dobrý a proto jsem se těmi potenciometry dál zabýval, podíval jsem se na něj teď osciloskopem při napětí 25 V mezi konci dráhy a s připojeným rezistorem M1 mezi běžec a kladný konec. První průjezdy nebyly úplně čisté, ale mohl být vakl v krokodýlcích. Jak to teď projíždím, vypadá to bezvadně. Mají skladem ještě (už jen) 86 kusů, takže je to asi stále stejná série.
Datasheety LM723 a MAA723 uvádějí trochu jiné hodnoty součástek na čipu a zapojení reference, ale proud kolektorů vstupních tranzistorů je tak jako tak pod čtvrt miliampéru. I kdyby h21 tranzistorů vstupního páru byl jen 100 a rozdíl by byl 20%, vychází mi, že přestavba BK127 na 50k je při přiměřeně nízkých nárocích na tento zdroj přijatelná a drift výstupního napětí vyvolaný vstupními proudy by měl být v širokém rozsahu teplot hodně pod ±(0,5 % + 3 mV).
Je to při té bídě řešení, i když špatné a patří tam 10k. Ten 50k má menší skoky na spirálce, což není úplně zanedbatelná výhoda.
V můstku mi namísto původních 1k2 a 1k5 vyšlo v jednoprocentním provedení 5k6 a 10k. Vybral jsem shodné dvojice a za studena i při ohřívání horkým vzduchem byl na výstupu můstku offset cca 1 mV. Trimr jsem použil namísto k47 podle použitých reálných odporů nově 1k5 rovněž cermet TP011, odpor v sérii zůstal původní. Paralelně k potenciometru jsem zapojil fóliový kondenzátor 1M/63. V pozici ochranné diody D11 jsem proto namísto původní KA262 osadil KZ241/6V8, u které jsem ověřil zanedbatelný závěrný proud při 2,5 V i za horka.
Tesla Brno překvapila mile, že původní TR191 v můstku byly také jednoprocentní, a nemile, že papírový plošný spoj se ochotně rozlepuje a vývody byly protivně zahnuté. Změřil jsem pro kontrolu napětí mezi vstupy operačního zesilovače v MAA723 a napětí mezi uzemněným a vyvažovaným koncem nového můstku. Zkusil jsem i "přiměřeně" (tj. dost nad provozní teplotu) ohřát MAA723, můstek a okolí horkým vzduchem, nastavené výstupní napětí 20 V přitom stouplo o 20 mV (i to ale mohl způsobit neustálý houpavý drift reference multimetru s MHB7106 přidrátovaným místo odešlého flusance, jak jsem pochopil později). Napěťový i proudový offset zesilovače mi vyšly podle předpokladů. Přestavbu BK127 na potenciometr 50k potvrzuji jako přijatelnou. Skok běžce na odporové spirálce vyvolá změnu 2 mV na výstupu zdroje, tedy 1 / 10 000 její délky; je to jemné a spirálka se navenek moc neprojevuje. Další výhodou je menší ohřev prvků můstku a tím menší drift jejich hodnot.
Ten nedávno koupený vzorek
https://www.hadex.cz/u770e-50kn-3590s-h ... eotackovy/
zatím v upraveném BK127 funguje bezvadně. Vypadá přesně stejně, jako oba 10k. Hřídelku má nakřivo také tak. Mohou to být povedená a nepovedená série padělků, ale protože Bourns nereaguje, pro mne to jsou originály. Už žádný nepoužitý potenciometr 3590S z Hadexu nemám a ani kupovat nebudu. Pro budoucí konstrukce mám nějaké aripoty a dederony.
Dodatečně jsem opravil chybu v odhadu nepřesnosti. Je to teoreticky o dost horší a potenciometr 50k je nevhodný, ale pro běžný rozsah teplot to vyšlo dobře a desetikilové potenciometry v prodeji jsou podle mých zkušeností tristní.
Naposledy upravil(a) Lojza1 dne 11 srp 2023, 21:08, celkem upraveno 1 x.
Dorazily mi vzorky modelářských konektorů
https://www.hadex.cz/d474-konektor-a-zdirka-xt30/
https://www.hadex.cz/d474a-konektor-a-zdirka-xt60/
a hned jsem se podíval, jak na tom jsou. Pro trvalé zatížení uvedeným proudem bych je nepoužil. U slabšího jsem naměřil (za studena !) 2 mΩ na kontakt, u silnějšího 500 µΩ na kontakt. To by v obou případech bylo 1,8 W na kontakt, celkově 3,6 W. To je opravdu hodně, i když se to jistě chladí tlustými přívodními lanky. Tím ale nechci říci, že jsou to neužitečné konektory. Jen bych je ani zdaleka tak moc nezatěžoval. Cena mi připadá pěkná.
Pro zatížení deklarovanými proudy bych objednal a změřil vzorky
https://hobbyking.com/en_us/xt30u-m-f-m ... r-bag.html
https://hobbyking.com/en_us/genuine-xt6 ... pairs.html
za skoro stejnou cenu, ale s nějakými náklady na doručení. Kdybych je potřeboval. Ale nepotřebuji. Koupil jsem si větší počet těch slabších k připojování nabíječek k Li-pol článkům pro nabíjecí proud do 6 A. Pro takový účel je to přiměřené odporem kontaktů i cenou.
https://www.hadex.cz/d474-konektor-a-zdirka-xt30/
https://www.hadex.cz/d474a-konektor-a-zdirka-xt60/
a hned jsem se podíval, jak na tom jsou. Pro trvalé zatížení uvedeným proudem bych je nepoužil. U slabšího jsem naměřil (za studena !) 2 mΩ na kontakt, u silnějšího 500 µΩ na kontakt. To by v obou případech bylo 1,8 W na kontakt, celkově 3,6 W. To je opravdu hodně, i když se to jistě chladí tlustými přívodními lanky. Tím ale nechci říci, že jsou to neužitečné konektory. Jen bych je ani zdaleka tak moc nezatěžoval. Cena mi připadá pěkná.
Pro zatížení deklarovanými proudy bych objednal a změřil vzorky
https://hobbyking.com/en_us/xt30u-m-f-m ... r-bag.html
https://hobbyking.com/en_us/genuine-xt6 ... pairs.html
za skoro stejnou cenu, ale s nějakými náklady na doručení. Kdybych je potřeboval. Ale nepotřebuji. Koupil jsem si větší počet těch slabších k připojování nabíječek k Li-pol článkům pro nabíjecí proud do 6 A. Pro takový účel je to přiměřené odporem kontaktů i cenou.
Máš doma šroubovák? 
Tak si ho narvi nadvakrát do těch křížových zářezů v chlapečkách a uvidíš, jak se ten odpor změní k lepšímu. Já je používám na Lipolky v letecký technice, kde skrzá XT60 leze ve špičce dle telemetrie až 80A a že by se hřály na rozdíl od baterek, ani náhodou.
Na HobbyKingu je to stejnej matroš, všechno seká jeden výrobce.
Tak si ho narvi nadvakrát do těch křížových zářezů v chlapečkách a uvidíš, jak se ten odpor změní k lepšímu. Já je používám na Lipolky v letecký technice, kde skrzá XT60 leze ve špičce dle telemetrie až 80A a že by se hřály na rozdíl od baterek, ani náhodou.Na HobbyKingu je to stejnej matroš, všechno seká jeden výrobce.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Celeron: No, já bych na tu dodatečnou deformaci tak moc nesázel - relaxace materiálu, otěr povrchovky. Ale jestli jsou s tím zkušenosti, tak budiž. Já je nemám. Koupil jsem to pro jiný účel. Sám v modelech používám (už je to trochu dávno)
https://hobbyking.com/en_us/hxt-4mm-gol ... pairs.html
nakoupené tenkrát tam v HK. Jen se nesmí k baterce připojit místo modelu další baterka.
Na kolik ten odpor klesl po tom napružení? Nějaký odpor má i samotný kov. Ten odpor vypadal u obou kontaktů ± stejně, což bych z větší části přikládal tomu kovu. Kontaktní odpor bývá velice nahodilý. Mohu to ještě zkoumat, kdyby bylo třeba.
https://hobbyking.com/en_us/hxt-4mm-gol ... pairs.html
nakoupené tenkrát tam v HK. Jen se nesmí k baterce připojit místo modelu další baterka.
Na kolik ten odpor klesl po tom napružení? Nějaký odpor má i samotný kov. Ten odpor vypadal u obou kontaktů ± stejně, což bych z větší části přikládal tomu kovu. Kontaktní odpor bývá velice nahodilý. Mohu to ještě zkoumat, kdyby bylo třeba.
Ty 4 mm Goldy jsou ještě horší než ty žlutý. Co bys chtěl od plíšku 0, 0, nic, ze kterýho je otočná pružinová část? Těhle jsem viděl pár vytavenejch, právě ten pružinovej plíšek.
Jiná káva ale je 4mm Gold s chlapečkem říznutým na čtyři segmenty. Ty jsou minimálně srovnatelný s XT60, néli lepší, mají větší kontaktní plochu. Akorát jsem pro ně nikdy neviděl tu červenou plastovou vodící boudu. Většina modelářů je používá samostatně jen ve smršťovačce.
Přechoďák nezměřím. Sice mám Digiohm 20 ale musím se na něj kouknout, posledně se mu nějak nechtělo naskočit.
Jiná káva ale je 4mm Gold s chlapečkem říznutým na čtyři segmenty. Ty jsou minimálně srovnatelný s XT60, néli lepší, mají větší kontaktní plochu. Akorát jsem pro ně nikdy neviděl tu červenou plastovou vodící boudu. Většina modelářů je používá samostatně jen ve smršťovačce.
Přechoďák nezměřím. Sice mám Digiohm 20 ale musím se na něj kouknout, posledně se mu nějak nechtělo naskočit.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
S tou zatížitelností těch HXT možná souhlasím. Tenkrát se mi to s tím volně nasazeným tenkým plíškem také nezdálo, určitě jsem to měřil a už nevím, k čemu jsem dospěl. Snad jen že mi to pro mé potřeby vyhovuje. Nevylučuji, že jsem měl i ty říznuté, ale spíš ne. Tenkrát jsem si říkal, že plíšek je tenký, ale mohl by mít na straně samčí kontakt v hodně bodech víceméně po celém obvodu na obou stranách plíšku a na straně samičí dejmě tomu jednobodový na každém pružně vyčnívajícím obloučku. Ten říznutý jsem bral jako čtyřbodový s nedokonalou pružností a to není nic extra. Proto se také tak silně projeví úprava šroubovákem.
Moje modely neberou až tak velký proud, trvaleji možná tak do 20 A. Nevážil jsem HXT, ale možná jsou lehčí, než XT60. Ty HXT se ke mně dostaly poprvé na dávných trojčláncích z HK a tenkrát snad ještě XT.. ani nebyly v nabídce. Proto jsem se na ně zařídil a nakonec jsem je musel vyměňovat na nových baterkách, které už se prodávaly s HX60. HXT se na HK nabízejí hlavně v podobě redukcí. Vyšly z módy. Mně se na nich opravdu hodně nelíbila ta potenciální možnost, že se v hromádce baterek nějak spojí dvě k sobě.
Nemyslel jsem to jako doporučení. Jen že prostě nemám zkušenosti se sortimentem XT30 nebo XT60. Pokud jsou dostupné vzorky i v provedení od jiných výrobců, rád bych se poučil o jejich změřených odporech.
Já jsem si před mnoha lety zbastlil kapesní digitální miliohmmetr s rozsahy 0,2 Ω a 2 Ω. Bohužel jsem už nepřidal 20 Ω, protože tam mám jen páčkový přepínač, a ten rozsah mi dost chybí. Má to syntezátor sinusového proudu na 30 Hz podle keramického rezonátoru a samozřejmě to měří čtyřsvorkově. Je to dost přesné a pro mne velice užitečné měřidlo, teď ho zrovna používám skoro pořád. Ale mám zbastlený i malý stolní ručkový měřáček, který měří proudem ze síťového trafa a do měřidla to jde z napěťových svorek přes toroidní transformátorek a synchronní usměrňovač. Taky funguje pěkně a ze světa polovodičů je tam jen několik hrotových diod. Nejnižší rozsah má myslím 10 mΩ.
Moje modely neberou až tak velký proud, trvaleji možná tak do 20 A. Nevážil jsem HXT, ale možná jsou lehčí, než XT60. Ty HXT se ke mně dostaly poprvé na dávných trojčláncích z HK a tenkrát snad ještě XT.. ani nebyly v nabídce. Proto jsem se na ně zařídil a nakonec jsem je musel vyměňovat na nových baterkách, které už se prodávaly s HX60. HXT se na HK nabízejí hlavně v podobě redukcí. Vyšly z módy. Mně se na nich opravdu hodně nelíbila ta potenciální možnost, že se v hromádce baterek nějak spojí dvě k sobě.
Nemyslel jsem to jako doporučení. Jen že prostě nemám zkušenosti se sortimentem XT30 nebo XT60. Pokud jsou dostupné vzorky i v provedení od jiných výrobců, rád bych se poučil o jejich změřených odporech.
Já jsem si před mnoha lety zbastlil kapesní digitální miliohmmetr s rozsahy 0,2 Ω a 2 Ω. Bohužel jsem už nepřidal 20 Ω, protože tam mám jen páčkový přepínač, a ten rozsah mi dost chybí. Má to syntezátor sinusového proudu na 30 Hz podle keramického rezonátoru a samozřejmě to měří čtyřsvorkově. Je to dost přesné a pro mne velice užitečné měřidlo, teď ho zrovna používám skoro pořád. Ale mám zbastlený i malý stolní ručkový měřáček, který měří proudem ze síťového trafa a do měřidla to jde z napěťových svorek přes toroidní transformátorek a synchronní usměrňovač. Taky funguje pěkně a ze světa polovodičů je tam jen několik hrotových diod. Nejnižší rozsah má myslím 10 mΩ.
3 nové poznatky k měřidlu JY-80 týkající se průhledného čelního krytu.
- Dva šroubky do plastu, které ten kryt mají přidržovat, mají v originále dost hrubý drsný závit, opsaný průměr 2,5 mm. Pokud závity v plastu už nepřijdou stržené, při první manipulaci se strhnou. Velmi včasným řešením by snad bylo vyměnit šroubky za kvalitnější, s hladkým závitem. Já jsem to rozhodně nestihl. Dalším řešením je upravit osazení pro větší hlavu a pro opsaný průměr 2,9 mm. Dá se na to koupit speciální nástroj a pro zápustné hlavy M3 je docela běžný. A samozřejmě použít kvalitní šroubky do plastu. Já tu mám v šuplíčku černě zinkované a s nimi to vypadá pěkně.
- Ten kryt je asi nějaký polykarbonát. Nevím. Má pro mne dosud neznámou vlastnost, že se ve studené vodě v normální dílenské ultrazvukové vaničce teplem roztéká. Mně se na mém krytu silně pokroutila oblast okolo nastavování nuly. Takže takto se to čistit nedá.
- Po vyčištění ultrazvukem, umytí vodou a vytření papírovou utěrkou byl na vnitřním povrchu dlouho tak silný elektrický náboj, že by dávalo smysl to nějak řešit. Zkusil jsem kryt vyložit fólii s celkem čirého antistatického sáčku z TME. To funguje perfektně, jen je fólie trochu zvrásněná a nevypadá to proto pěkně. Obešel jsem místní drogerie a nesehnal jsem žádný antistatický sprej, přestože v eshopech jsou levné spreje většinou určené na nábytek. Nemáte s nimi někdo zkušenosti? Něco víc profi má v nabídce třeba TME. Ten kryt se při opatrné zkoušce smáčel a nepoškodil isopropanolem. Proto by mohl nějak fungovat sprej
https://www.tme.eu/cz/details/100_200/a ... 83009-003/
Ale podle datasheetu odpor povlaku časem roste, tak nevím, jestli nakonec neztratí funkci úplně. Také netuším, jestli se povlak neprojeví na čirosti a hladkosti povrchu okénka. Byl by ale nesmysl kupovat tak drahý sprej jenom na jeden voltmetr za 55 Kč. Je možné, že by stačil jakýkoliv běžný lesklý bezbarvý organický povlak ze spreje, třeba akrylový.
- Dva šroubky do plastu, které ten kryt mají přidržovat, mají v originále dost hrubý drsný závit, opsaný průměr 2,5 mm. Pokud závity v plastu už nepřijdou stržené, při první manipulaci se strhnou. Velmi včasným řešením by snad bylo vyměnit šroubky za kvalitnější, s hladkým závitem. Já jsem to rozhodně nestihl. Dalším řešením je upravit osazení pro větší hlavu a pro opsaný průměr 2,9 mm. Dá se na to koupit speciální nástroj a pro zápustné hlavy M3 je docela běžný. A samozřejmě použít kvalitní šroubky do plastu. Já tu mám v šuplíčku černě zinkované a s nimi to vypadá pěkně.
- Ten kryt je asi nějaký polykarbonát. Nevím. Má pro mne dosud neznámou vlastnost, že se ve studené vodě v normální dílenské ultrazvukové vaničce teplem roztéká. Mně se na mém krytu silně pokroutila oblast okolo nastavování nuly. Takže takto se to čistit nedá.
- Po vyčištění ultrazvukem, umytí vodou a vytření papírovou utěrkou byl na vnitřním povrchu dlouho tak silný elektrický náboj, že by dávalo smysl to nějak řešit. Zkusil jsem kryt vyložit fólii s celkem čirého antistatického sáčku z TME. To funguje perfektně, jen je fólie trochu zvrásněná a nevypadá to proto pěkně. Obešel jsem místní drogerie a nesehnal jsem žádný antistatický sprej, přestože v eshopech jsou levné spreje většinou určené na nábytek. Nemáte s nimi někdo zkušenosti? Něco víc profi má v nabídce třeba TME. Ten kryt se při opatrné zkoušce smáčel a nepoškodil isopropanolem. Proto by mohl nějak fungovat sprej
https://www.tme.eu/cz/details/100_200/a ... 83009-003/
Ale podle datasheetu odpor povlaku časem roste, tak nevím, jestli nakonec neztratí funkci úplně. Také netuším, jestli se povlak neprojeví na čirosti a hladkosti povrchu okénka. Byl by ale nesmysl kupovat tak drahý sprej jenom na jeden voltmetr za 55 Kč. Je možné, že by stačil jakýkoliv běžný lesklý bezbarvý organický povlak ze spreje, třeba akrylový.
Toto úplně stačí, navíc uvnitř měřidla stačí ten náboj odvádět i hodně starý povlak. Zvenčí není problém ošetření opakovat častěji. A dá se to doplnit například touto kapalinou, kterou můžeš využít na ošetření plastů od palubky auta přes displeje po kryty přístrojů z kouřového polystyrenu a lakovaný nábytek, i na roztok na čištění vinylových gramodesek. Po deseti letech mám ještě asi třetinu lahve, a spokojenost.
V Ieperu, městě, které dalo jméno yperitu, dělá, dnes už britská, firma Yplon vedle hromady šampónů, krémů, saponátů a další chemie (umí tam účinné spreje proti hmyzu) také sprej. Za ty peníze tě snad pomalá spotřeba trápit nemusí. A účinkuje stejně, jako ty násobně dražší.
V Ieperu, městě, které dalo jméno yperitu, dělá, dnes už britská, firma Yplon vedle hromady šampónů, krémů, saponátů a další chemie (umí tam účinné spreje proti hmyzu) také sprej. Za ty peníze tě snad pomalá spotřeba trápit nemusí. A účinkuje stejně, jako ty násobně dražší.