Zachová se pro radost.
Aktuálně chystám digitalizaci dvou vinylů s nahrávkami, které v jiné podobě neexistují.
Že to nezajímá tebe ani 99,99% světa je irelevantní. Zajímá to pár jednotlivců. Ale v první řadě to dělám pro sebe. Stejně jako třeba desítky metrů naskenovaného kinofilmu s rodinnými fotkami.
Naposledy upravil(a) ransom dne 06 srp 2023, 08:40, celkem upraveno 1 x.
Já bych zůstal u technické roviny problému, kvůli které tazatel asi vlákno založil. Pičus věren svému nicku vyzvracel po ránu svůj náhled na svět, asi by se dalo doporučit ať se rovnou pověsí, protože nic lepšího už nezažije, všechno je na hovno a aspoň si ušetří další frustrátova rána.
Admin to tu případně může vykydat, v zájmu hygieny.
Proto taky frčí seriály Válka skladů apod., kdy po nás zůstávají hromady nesmyslů a celé to někdo vyhodí nebo prodá za pakatel, aniž by je zajímalo, co v tom je.
Je třeba se na to podívat trochu nezaujatě. Fotek mám doma taky desetitisíce a k ničemu. Nedělejte si iluze, že to někoho zajímá, protože zrovna vás popadl amok, jak zdigitalizovat vše, co doma najdu.
Proto jsem psal, že nakonec někomu pošlete ukázku v mp3, která bude šumět nebo bude zdeformovaná odšuměním, kdy v mp3 se reverb nebo echo mnohonásobně dojebe.
Sám mám doma zdigitalizované LP, na které jsem kdysi neměl a co?
V běžných audio-editorech se nic nezměnilo už desetiletí, protože po tom není poptávka. Možná něco lepšího dokáží placené pluginy, ale ty vychází většinou z toho, čím víc hejblátek, tím si každý myslí, jak to dokonalé. Akorát si tady někdo umanul, že když umí nabrat dvousekundové šumící místo jako vzorek a na EQ přidat trochu basů, tak je bůh.
P.S. Ještě by mě ze zvědavosti zajímal zdroj nahrávky, aby to nebyl mikrofonní vstup na MK27 a Emgetonka.
piCZus píše:Studující děcka si dnes vytvoří max. příběhové videa na Instáči, které po pár dnech taky skončí v zapomnění a žádný pravěk je nezajímá. Ani mě ne.
Jasné, preto ako študujúce decká máme na škole tmavú komoru na škole kde sa hráme s filmom typický dezolé, všetko hádže do jedného kýbla hlavne aby si ponadával na mladých..
Dcera studuje LF v Olomouci a opravdu nemá čas na nic. Je ráda, že si někdy zajde zacvičit, aby námahou trochu kompenzovala intelektuální zátěž.
Myšlenka před 20 lety byla, že si to budeme prohlížet a společně se zasmějeme. Kulové! Ono je neustále tolik nových věcí, že na staré není ani pomyšlení, ne tak čas.
Pravdu máš v tom, že dnes není o dlouhé záznamy čas, přesněji řečeno - málokdy se sejdou tři lidi, kteří by si současně udělali čas na sledování půlhodinového videa. Na rodinné filmy se obvykle nedá koukat déle, než 10 - 15 minut. Jestli se tomu důsledným a veškeré nostalgie prostým střihem dá nějaký rytmus a třeba i děj, snese se 25 - 35 minut, ale to už musí mít grády, aby to nenudilo. Když jsem dostal k nagrabování 55 videokazet s rodinnými záznamy, nevydržel jsem koukat na 4 hodiny záznamu děcka čvachtajícího se v nafukovacím bazénku, a kazety jsem vrátil s tím, ať vyberou minuty od-do na každé kazetě, celkem maximálně 90 minut, že jim to pak sestříhám do tří půlhodinových (nebo třeba pěti kratších) souborů, na víc že se stejně nikdo nevydrží koukat. Už nepřišli. Kdo ví, který nešťastník s tím po večerech ztratil zbytečně půl roku života...
Ale jinak s tebou nemůžu souhlasit:
taková tkanička do bot vzniklá rozpůlením vyvolaného filmu 16 mm po délce přímo omezovala kameramana v délce záběru - půldruhé minuty jedna strana, pak vyměnit cívky a zase půldruhé minuty. A pak nezapomenout, že už jsou obě "stopy" exponované, a založit neexponovaný film. U kamer s pérovým strojkem byla délka záběru omezená maximálně asi 25 sekundami, než bylo třeba znovu natáhnout. Tři pohyby v jednom záběru (třeba panorama a 2x zoom) bylo povolené maximum, víc cviků s kamerou byl těžký filmový prohřešek.
Na druhou stranu: záběry kratší, než 6 sekund, nemají v rodinném videu smysl, divák si je nestihne "přečíst".
Nechal jsem naskenovat rodinné filmy z Admiry slepené do 6 - 11 minut dlouhých záznamů, opravil, sem tam něco vystřihnul, otitulkoval, případně ozvučil, a málem mi uthli s fleškami i ruce. A za zimních večerů si je dodnes pouštějí. Dvacet let to nikdo neviděl, patnáct let to už pouštějí.
Ale to jsme a nejsme mimo téma.
Pokud jde o zvukové záznamy, je to totiž podobné. Stříhat, stříhat, stříhat. Před 45 lety jsem pořídil záznam vyprávění profesora Aloise Jilemnického o jeho příteli Eduardu Štorchovi. Na samo domo cívkáč, originál mám dodnes. Pořídil jsem tři kopie a po 15 letech začala sháňka, při které se zjistilo, že jednu omylem smazali, druhou, co mělo muzeum, nikdo neslyšel, protože nesehnali magnetofon, na kterém by šla přehrát, třetí si někdo v Osvětové besedě půjčil a během plyšáku se nějak zapomnělo, kdo. Muzeum se začalo shánět, tak jsem jim přepsal záznam na devadesátku kazetu, pár let let později přišli, že se jim povedlo kazetu zničit, tak jsem jim to vypálil na dvou CD (jak audi-o, tak mp3), už hezky rozdělené na kapitoly (pan profesor vyprávěl bez papíru souvisle a už to se samo dalo dělit na kapitoly), aby se líp vyhledávalo. Před pěti lety to dostali znovu na flešce...
Jo, vím, to není obvyklý případ, na rodinné záznamy se to jako šablona nedá uplatnit.
Jestli si s digitalizací rodinných nahrávek někdo chce dát tu práci, vrazit do toho hromadu času, nesmí se zajímat o to, jestli si to někdo poslechne dvakrát.
Vítám každou snahu o bastlení, i toto s ním nějakým způsobem souvisí.
A tím bych ty jalové řeči o smyslu či zbytečnosti takového počínání ukončil.
Osobně se domnívám že nejlepší soft na restaurování digitalizovaných nahrávek v amatérských podmínkách byl Cool Edit. Nikdy jsem už nikde neviděl tolik možností detailního nastavení třeba při odstraňování šumu a praskotu, případně navzorkování šumu z mezer a pak možnost definovat hloubku potlačení. Rozhraní je podle mě přehlednější než u Audacity.
Později Cool odkoupil Adobe a prodávali ho jako Adobe Audition. Tehdy se mi nezdálo že by to nějak vylepšili, spíš jen podražili. Jak to vedou dodnes, to jsem přestal sledovat.
Zdravím opäť všetkých a ospravedlňujem sa, že som nereeagoval. Aj cez dovolenku mám toho veľa.
Osadil som remienky z e-shopu a očistil som oba decky čističom IPA. Deck B už hrá symetricky, ale má slabé počuteľné "trémolo". Dostal som sa k svojim starým kazetám a mám tam našťastie aj originálku od Ivy Bittovej. Vďaka jej spevu a čistým huslovým tónom (dúfam, že moc nekecám) sa stabilita prehrávača posuzuje najlepšie
Takže použijem na digitalizáciu deck A. To B-čko by potrebovalo skúseného mechanika. Je tam iný remienok, než na A-čku a všimol som si, že poskočí na dvoch miestach, keď vchádza/vychádza z remenice. Zrejme je na tých miestach je rozšírený, pretože osadený je správne.
Hneď ako budem stíhať, nainštalujem Audacity a urobím skúšobnú nahrávku. Som zvedavý na tie "peaky" a dynamický rozsah. Je to samozrejme mono nahrávka na nejakom obyčajnom malom kazeťáku a pravdepodobne so zabudovaným mikrofónom. V pozadí sú občas hlasy a nejaké zvuky, ale to tam zostane. To k tomu patrí. Chcem hlavne znížiť počuteľný šum a prípadne vystrihnúť nejaké špičky. Stále neviem, či budem musieť pristavať predzosilňovač. Ten čo je vo zvukovej karte je asi na maxime - teda aspoň predpokladám, že to nastavenie vo windowse ovláda nejaký prezosilňovač zvukovky. Po skúšobnej nahrávke uvidím.
piCZus píše:Nahrávka ze 79 se zdigitalizuje a co? Aby se všichni sešli a poslouchali hodinové záznamy, tak to asi těžko a když se zúčastněným pošle ukázka v mp3, tak to po týdnu skončí v zapomnění.
Toto fórum je o tom "ako", a niečo "prečo", ale zareagujem.
Tie rodinné kazety zdigitalizujem 1. preto, že JA CHCEM, 2. preto, že som to niekomu sľúbil. To sú dva tak silné dôvody, že to musí ako vysvetlenie stačiť
Edit: tento príspevok som po úvahe výrazne zredukoval a poslal ako SZ PiCZusovi.
Rozvrtat téma a a veřejně se přiznat, že tě reakce nezajímá, to je taky přístup. Bastlírna je tu pro ty, kdo něco dělat chtějí. O smyslu této činnosti se můžeme bavit, když je od počátku jasné, že vede do slepé uličky, místo k výsledku. Finis coronat opus, čili výsledek korunuje dílo.
A do toho, jestli to pak využije ještě někdo jiný, nám přece nic není.
Zpět k tématu:
Robosi, něco máš nastavené špatně, protože signálem ze sluchátkového (neřku-li linkového) výstupu kazeťáku normálně LINE IN vstup každé zvukovky spolehlivě vybudíš. Většinou neškodí před vstup zvukovky zařadit ještě dělič na snížení úrovně.
V nastaveních počítače (Zvuky a zvuková zařízení) musíš mít na kartě "Záznam" na výběr také "Směšovač stereo", či jak se to v které verzi OS jmenuje. Osvědčilo se mi nastavení jezdce hlasitosti mezi 40 a 70 % (jo, bacha: něco je ze strojového překladu, mně například zvukovka Axagon říká, že má "řádek vstup", místo LINE IN). Je-li i těch 40% moc, pak používám adaptéry pro přepis, o nichž jsme se bavili tady. Prostě potenciometr je potenciometr, tak jemně a rychle žádným posuvníkem nezareaguješ.
typický dezolé, všetko hádže do jedného kýbla hlavne aby si ponadával na mladých..
