Nabíjení akumulátorov nesymetrickým striedavým prúdom.
Moderátor: Moderátoři
Nabíjení akumulátorov nesymetrickým striedavým prúdom.
Ahoj všetkým.Postavil som si nabíjačku podla ARB/2/90 str.42.Nabíjačka nabíja v obidvoch polohách prepínača Pr2.Vadí mi však to že ručička ampérmetru lieta hore dolu v rozsahu asi 1.5A.Nedá sa toto nejak odstránit alebo ten rozkmit nejak zmenšit?Myslím si že obvod tyristoru by mal otvárat tyristor častejšie.Druhá zaujímavá vec je že ak nabíjam prúdom asi 3A,tak sa mi slušne zahrievajú autokáble k svorkám na aku.Pritom sú to káble ktoré bežne znášajú 10A.Ak máte niekto túto nabíjačku prosím o vaše skúsenosti.Tak isto privítam aj rady skúsenejších.Ďakujem.
to pulzní nabíjení je dobrá vec ale pozor na ten ampérmetr pokud tam máš přímo ampérmetr s zabudovaným bočníkem nebo dokonce přímo s cívkou na daný proud je to smůla ! S tím kmitáním nic nenaděláš ! Jediná šance je bočník k němu paralelně ampermetr s rozsahem tak 100uA odělené diodou a zafiltrovaný kondem 100n - 1u podle potřeby ! Pokud jde o ty kabely tak těch 3A o kterých hovoříš jsou střední ef.hodnota proudu ty špičky bůdou míti přes 10A ! U pulzních zdroujů proudu je lépe pořádně vodiče dimenzovat nejde ani tak o jejich vnitřní odpor i když i ten hraje úlohu , ale při v tohle režimu začíná se projevovat složka indukčnosti kabelu .Se samotnou indukčnoustí nelze nic udělat ale při větším průřezu a nejlépe více žilovém vlákně se zvyšuje kvalite a stráty v indukci jsou menší ! To zahřívání částečně způsobí odpor kabelu a částečně ztrátový činitel indukčnosti kabelu !
PS: omluvte pravopis
PS: omluvte pravopis
Co je zač ten ručičkový měřák?
Některé typy měly tlumení (zvlášť některé rozvaděčové přístroje - takové ty velké krychle), ale to taky nepomůže vždycky. Pokud ten pulsní zdroj pracuje na tak malém kmitočtu (10Hz) tak je to kmitání přirozené. Další možností je použít kondík, jak už tady někdo naznačoval. Někde jsem dával bočník se 100uA přístrojem a paralelně k němu kondík 1uF.
Některé typy měly tlumení (zvlášť některé rozvaděčové přístroje - takové ty velké krychle), ale to taky nepomůže vždycky. Pokud ten pulsní zdroj pracuje na tak malém kmitočtu (10Hz) tak je to kmitání přirozené. Další možností je použít kondík, jak už tady někdo naznačoval. Někde jsem dával bočník se 100uA přístrojem a paralelně k němu kondík 1uF.
Tak mám dojem, že jste to trochu pomíchal. Se samotnou indukčností lze nadělat třeba to, že se budou vodiče obvodu vést co nejblíže sobě. Kromě toho, budou páskové namísto kulatých. Vícežilový vodič má smysl uvažovat ve spojení se skin efektem, ale vzhledem k tomu, že na technických frekvencích je hloubka vniku do mědi asi 2-3 cm, tak se to celkem nemusí uvažovat.eljaro píše: ... ale při v tohle režimu začíná se projevovat složka indukčnosti kabelu .Se samotnou indukčnoustí nelze nic udělat ale při větším průřezu a nejlépe více žilovém vlákně se zvyšuje kvalite a stráty v indukci jsou menší ! To zahřívání částečně způsobí odpor kabelu a částečně ztrátový činitel indukčnosti kabelu !
PS: omluvte pravopis
Dále zahřívání kabelu - ztrátový činitel indukčnosti kabelu je dán odporem vodiče a ztrátami v magnetickém obvodu - jako u každé reálné indukčnosti. Ztráta v mag. obvodu jsou v případě vodičů v nabíječce, řekl bych, docela dobře zanedbatelná, takže zbývá odpor vodiče, jako hlavní složka ztrát což je váš "odpor kabelu" - a jsme tam, kde jsme byli na začátku, že?
V případě spínání tyristorů bych řekl, možná budou větší ztráty v izolaci vodičů jakožto ztráty v dielektriku. Celkově bych však řekl, že tyhle úvahy jsou v případě nabíječky celkem zcestné.
To, že se nadměrně zahřívá trafo, jsi před tím nezmínil. Ale když se podíváš na schéma, hned je zřejmé, proč se může více zahřívat. V poloze 1 přepínače Př2 se jedná o jednocestné usměrnění, které má za následek stejnosměrné sycení jádra transformátoru. To znamená, že se dostane do oblasti přesycení i při menším přenášeném výkonu. Následkem je prudký pokles indukčnosti vinutí a s tím spojený nárůst proudu primárním vinutím, které se jím nadměrně zahřívá. Řešením je pouze dostatečné dimenzování transformátoru nebo nepoužívat jednocestný režim usměrňovače.
Pozrel som si tú schému, ale neviem, či pre nabíjačku je toto vhodné riešenie! Táto funguje tak, že nastavenú dobu nabíja furt a potom nasleduje meddzera-nenabíjanie. Podľa frekvencie generátora môže byť 10% aj 2-10 periód a 100% znamená trvalý chod. Pritom prúd do akumulátora nemáš nijako obmädzený. Ak máš toroidné trafo, a to ešte so striedavým napätím 20V, tak to do akumulátora "láduje" , čo sa do neho zmestí! Špičkové napätie je potom až 28V!!!! A prirodzene sa trafo zahrieva.
Pre nabíjačku sa lepšie hodí fázová regulácia - tam vieš pomocou uhla otvorenia tyristora regulovať prúd.
Ak predsa len trváš na uvedenej nabíjačke, mal by si medzi nabíjačku a akumulátor pripojiť nejaký odpor na zmenšenie prúdu.
Toto by vysvetlovalo aj to, prečo ručička ampérmetra kmitá!
Pre nabíjačku sa lepšie hodí fázová regulácia - tam vieš pomocou uhla otvorenia tyristora regulovať prúd.
Ak predsa len trváš na uvedenej nabíjačke, mal by si medzi nabíjačku a akumulátor pripojiť nejaký odpor na zmenšenie prúdu.
Toto by vysvetlovalo aj to, prečo ručička ampérmetra kmitá!
Elektronické súčiastky fungujú za pomoci dymu. Ak dym unikne, prestanú fungovať.
[quote="jandu"]Pozrel som si tú schému, ale neviem, či pre nabíjačku je toto vhodné riešenie! Táto funguje tak, že nastavenú dobu nabíja furt a potom nasleduje meddzera-nenabíjanie. Podľa frekvencie generátora môže byť 10% aj 2-10 periód a 100% znamená trvalý chod. Pritom prúd do akumulátora nemáš nijako obmädzený. Ak máš toroidné trafo, a to ešte so striedavým napätím 20V, tak to do akumulátora "láduje" , čo sa do neho zmestí! Špičkové napätie je potom až 28V!!!! A prirodzene sa trafo zahrieva.
Je to přesně tak. Vůbec si netroufnu ani odhadnout, kolik špičkového proudu a efektivního proudu do aku leze. Ty kabely se totiž nehřejou jen tak z nudy, jejich ohřev přesně odpovídá efektivní hodnotě nabíjecího proudu - a to může být vzhledem k "tvrdosti" toroidního trafa i desítky ampér a špičky klidně stovky ampér. Mimochodem - v zapojení jsem nenašel onen v textu inzerovaný omezovací odpor R8, bez něho provoz ani náhodou.
Je to přesně tak. Vůbec si netroufnu ani odhadnout, kolik špičkového proudu a efektivního proudu do aku leze. Ty kabely se totiž nehřejou jen tak z nudy, jejich ohřev přesně odpovídá efektivní hodnotě nabíjecího proudu - a to může být vzhledem k "tvrdosti" toroidního trafa i desítky ampér a špičky klidně stovky ampér. Mimochodem - v zapojení jsem nenašel onen v textu inzerovaný omezovací odpor R8, bez něho provoz ani náhodou.
To Breta1: pozorne som si to aj ja ešte raz prečítal a je to tam napísané. Je to riadok nad tým rezistorom R8, ktorý som mymochodom nepostrehol, lebo ja som text vlastne ani neprečítal.
Teda ako omedzenie prúdu sa pre 12V akumulátor má použiť odpor 3-5 Ohmov. V podobných prípadoch sa tiež používala automobilná žiarovka 12V/45W.
Teda ako omedzenie prúdu sa pre 12V akumulátor má použiť odpor 3-5 Ohmov. V podobných prípadoch sa tiež používala automobilná žiarovka 12V/45W.
Elektronické súčiastky fungujú za pomoci dymu. Ak dym unikne, prestanú fungovať.
Ale pánové, v dotazu bylo řečeno "...ak nabíjam prúdom asi 3A...". Pokud se mu trafo hřeje při tomto proudu, pak je něco shnilého ve státě dánském... Spíš bych soudil na to stejnosměrné sycení jádra (a tím jeho přesycování). Ono totiž i v poloze 2 přepínače Př2 je možné, že při lichém počtu půlperiod bude mít sycení ss složku.
Tuhle nabíječku jsem taky stavěl. Ale nedostavěl - protože mi na ní během oživování "odešla" 2 ruská trafa z TVP Elektron (!!!TC-270!!!), raději jsem tento princip nabíjení opustil a k poslednímu "žulovému" trafu ubastlil fázovou regulaci tyristoru podle Václava Maliny (nakladatelství KOPP - Poznáváme elektroniku...) - a byl pokoj...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!