Zkušenosti s regulovatelným stabilizátorem LM338K, použití!

Zpráva

Jenys · #1 Příspěvek od **Jenys** » 26 úno 2008, 09:19

Mám dotaz, má někdo zkušenosti s regulovatelným stabilizátorem LM338K.
Kdysi jsem ho koupil a chtěl z něj udělat zdroj tak do 20V na 5A, ale ještě jsem to nerealizoval. Máte s tím někdo zkušenosti a co to má za záludnosti. Asi by bylo nevhodné používat ho na vysoké vstupní napětí, velké ztráty a problém s uchlazením. Asi bude lepší napětí tak kolem 15V, nebo se pletu? Díky za zkušenosti.

tandel · #2 Příspěvek od **tandel** » 26 úno 2008, 11:06

Mrkni se, jak to má řešené zde http://www.circuit-projects.com/13-32-v ... lm338.html

Jenys · #3 Příspěvek od **Jenys** » 26 úno 2008, 13:25

tandel píše:Mrkni se, jak to má řešené zde http://www.circuit-projects.com/13-32-v ... lm338.html

Díky, je to docela dobrý, jen koukám, že má chladič pěkně velkej, ale to by asi nebyl problém. Asi něco takového zkusím. Ty s tím nemáš osobní zkušenost? Asi by bylo dobré popřemýšlet o nějakém omezení proudu, třeba jen jako přídavné, ale ten zdroj by byl stejně jen na zkoušení větších proudů, třeba na věci z auta. Prostě, když ten stabilák mám, tak ho chci nějak využít a tohle bude dobré.

Stan3 · #4 Příspěvek od **Stan3** » 26 úno 2008, 13:49

Když tak pøidej malý ventilátor z PC

tandel · #5 Příspěvek od **tandel** » 26 úno 2008, 14:10

Ty s tím nemáš osobní zkušenost?

Osobní bohužel ne, kdysi jsem narazil na to schéma, ale nemám ten integrák (cca 150 Kč). Takže to skončilo u jiného řešení. Nucené chlazení asi bude při proudu 5A potřeba.

#6 Příspěvek od **stepa** » 26 úno 2008, 19:00

To schema je vicemene katalogove zapojeni, nebal bych se toho. To co po nem chces(20V/5A) TO-3 snese, ale chce to masivni chladic(tipoval bych tak 2K/W, spis mene...nechce se mi to pocitat), nebo nucene chlazeni(to by bylo mozna rozumnejsi). Ale nesmis ho treba tyrat na 5V/5A, to uz by se potil.

Jenys · #7 Příspěvek od **Jenys** » 26 úno 2008, 20:40

Chlapi, díky za odpovědi. Mám i Almesáckou vaničku, ještě z dob z výzkumáku, tak bych to zkusil dát do toho a o nuceném chlazení jsem také uvažoval, protože při malých napětích a větších proudech to budou pěkný kamínka

To schéma se mi líbí a je dobrý že je to i s měřákama. Mám někde něco podobného, ale tohle je lepší.

Mám tu taky pěknou skříňku od nějaké přístroje a do toho by bylo dobré něco dát, tak možná to nakonec dám do téhle skříňky. Je to velikost 300x100x320 v černé barvě a fakt by to bylo škoda nevyužít. Nebo možná do toho udělat generátor funkcí, nebo koupit stavebnici čítače, to by tomu docela slušelo.

Kado · #8 Příspěvek od **Kado** » 26 úno 2008, 23:20

Osobne mam rozpracovane toto zapojenie, pricom ide o klasicke zapojenie trojsvorkoveho regulovatelneho stabilizatora, pricom je doplnene o obvod elektronickej poistky...pri vystupnom napati 21V a prude 5A sa LM pekne hrialo, pricom vstupne napatie bolo 26V (pri prude 5A), pri nizsich vystupnych napatiach som stabilizator este netestoval, ale test by mal ukazat pribliznu zhodu s katalog. udajmi. Skratovy prud je obmedzeny vnutornymi obvodmi stabilizatora na cca 1A.

Jenys · #9 Příspěvek od **Jenys** » 27 úno 2008, 09:26

Kado píše:Osobne mam rozpracovane toto zapojenie, pricom ide o klasicke zapojenie trojsvorkoveho regulovatelneho stabilizatora, pricom je doplnene o obvod elektronickej poistky...pri vystupnom napati 21V a prude 5A sa LM pekne hrialo, pricom vstupne napatie bolo 26V (pri prude 5A), pri nizsich vystupnych napatiach som stabilizator este netestoval, ale test by mal ukazat pribliznu zhodu s katalog. udajmi. Skratovy prud je obmedzeny vnutornymi obvodmi stabilizatora na cca 1A.

Hm, tak tohle je dobrý, tam je proudové omezení a to se mi líbí...tak asi budu uvažovat o tomhle, nebo ještě vyčkám, třeba se objeví ještě něco dalšího

#10 Příspěvek od **mtajovsky** » 27 úno 2008, 21:25

Proč neuvažujete o tyristorovém předregulátoru? Ušetří se tím mnoho ztrátového výkonu a nebude potřeba ani ventilátor.

Jenys · #11 Příspěvek od **Jenys** » 27 úno 2008, 21:55

mtajovsky píše:Proč neuvažujete o tyristorovém předregulátoru? Ušetří se tím mnoho ztrátového výkonu a nebude potřeba ani ventilátor.

No jo, to je sice pravda, ale co s tím koupeným LM338K, když už je, tak ať neleží v šuplíku

Tady se řeší tohle a ne jiný zdroj. Ale když už jsi to nakousl..máš od toho nějaké schéma? Díky

#12 Příspěvek od **mtajovsky** » 28 úno 2008, 18:03

Schéma mám vlastní, tak jak jsem ho před léty zkonstruoval. Je to použitelné univerzálně ke každému spojitému regulátoru. Ve skutečnosti jsem měl nejdříve spojitý zdroj 0-50V/3A. Ale tehdy se jako výkonové trandy dostala jen řada KU a to jsou spínací tranzistory náchylné na 2. průraz. Takže při zkratu většinou odešly, i když by proudová ochrana zafungovala.

A tak jsem dodatečně vložil ten předregulátor. Udržuje na regulačním prvku asi 7-8V. Je to nastavitelné. Večer sem hodím scan schématu, překreslovat se mi to nechce.

Jenys · #13 Příspěvek od **Jenys** » 28 úno 2008, 20:22

mtajovsky píše:Schéma mám vlastní, tak jak jsem ho před léty zkonstruoval. Je to použitelné univerzálně ke každému spojitému regulátoru. Ve skutečnosti jsem měl nejdříve spojitý zdroj 0-50V/3A. Ale tehdy se jako výkonové trandy dostala jen řada KU a to jsou spínací tranzistory náchylné na 2. průraz. Takže při zkratu většinou odešly, i když by proudová ochrana zafungovala.

A tak jsem dodatečně vložil ten předregulátor. Udržuje na regulačním prvku asi 7-8V. Je to nastavitelné. Večer sem hodím scan schématu, překreslovat se mi to nechce.

Tak to bude dobrý. Díky

#14 Příspěvek od **mtajovsky** » 28 úno 2008, 21:34

Tak sem dávám to schéma, jak jsem si jej kdysi zakreslil do svého bastl-sešitu. Celé to berte jako inspiraci, protože zapojení vzniklo kolem roku 1975 a podle toho jsou i použité součástky. Spojitý regulátor je s OZ MAA502 a je to zapojení z některého AR, předregulátor s tranzistory a tyristorem je má vlastní spatlanina. Předregulátor lze použít samostatně, jediná podmínka je napájet jej z izolovaného zdroje. Čísla svorek jsou čísla kontaktů, protože obvody jsou postaveny na zásuvné destičce s nějakým URS konektorem. Předregulátor snímá napětí mezi body 3(17) a 11(12,13,14) a podle toho řídí úhel otevření tyristoru. Ke spouštění tyristoru je použit blokovací oscilátor (už jsem se o něm tady zmiňoval), protože zaručuje naprosto spolehlivé spínání tyristoru při různých poměrech. Filtrační kondenzátor je ve skutečnosti na 150V. Odpor 1ohm omezuje proudové rázy a bylo by vhodnější jej nahradit tlumivkou, ale pro proud do 3 A to stačí.

Předregulátor nejprve tvaruje síťové napětí do obdélníku (106NU70, 103NU70). GC516 je zdroj proudu a nabíjí lineárně kondenzátor. Ten je vybíjen v každé půlperiodě, takže dostáváme pilové napětí 100 Hz. Toto napětí je srovnáváno s napětím snímaným z regulačního tranzistoru na dvojici 2 x 103NU70. Jestliže se na tranzistoru zvýší napětí, dojde k jeho vyrovnání s pilou později. Tím se posune okamžik, kdy se na diodě GA204 objeví přes GC509 kladné napětí. GA204 pracuje jako diodový komparátor. Po jejím otevření se spustí do té chvíle zabržděný blokovací oscilátor s KF508 a sepne tyristor KT714 s menším úhlem otevření.

Napětí udržované na výkonovém tranzistoru se nastavuje trimrem 1,5 k a musí být tak velké, aby vzhledem ke zvlnění na tranzistoru nikdy nekleslo napětí asi pod 1,5V. U mě to pak s jistou rezervou bylo asi 7V střední hodnoty. Výstupní napětí zdroje je 0-50V/3A. Kolektorová ztráta regulačního tranzistoru přitom nepřesáhne asi 20W, výkon vyzářený na odporu 1 ohm je do 10 W.

Od té doby, co jsem zařadil předregulátor, už neodešel jediný tranzistor.

#15 Příspěvek od **PavelFF** » 28 úno 2008, 22:31

Roztomilé schéma - součástky kolem MAA501 , to je taková "hybridní" verze IO 723.
Předregulátor s tyristorem - neruší to trochu na výstupu zdroje ?