Šumová dioda 1NA31

Zpráva

Radix · #16 Příspěvek od **Radix** » 12 bře 2008, 20:40

Do 50 kHz to půjde určitě, běžně se šumový generátor používá při měření antén.

tandel · #17 Příspěvek od **tandel** » 12 bře 2008, 23:20

Do 50 kHz i s tou nejmizernější zenerkou. Bál jsem se, že chceš nějaké GHz.

#18 Příspěvek od **forbidden** » 13 bře 2008, 08:51

Ne, VF technice nerozumim, te se vyhybam. Umim udelat tak leda VF ruseni

tandel · #19 Příspěvek od **tandel** » 13 bře 2008, 09:13

Doufám, že to není rušení mobilů nebo něco takového.

#20 Příspěvek od **forbidden** » 13 bře 2008, 14:02

Neni, ja to myslel jen jako nezadouci vedlejsi produkt

popa · #21 Příspěvek od **popa** » 21 kvě 2008, 00:17

Èau, nìdìl by tu prosím vás nìkdo o nìjaké diodì nebo bipoláru nebo tak nìco,který by byl schopen generovat šum i na frekvenci nìkolika GHz? diky

radekrd · #22 Příspěvek od **radekrd** » 21 kvě 2008, 22:51

Např. lavinová dioda je to velmi dobrý zdroj bílého šumu (od DC do GHz oblasti) s relativně velkým výkonem, ale v těchto končinách asi nesehnatelná věc.

#23 Příspěvek od **forbidden** » 04 říj 2008, 19:16

Tak jsem se konecne dokopal k zmereni par tranzistoru. Dosel jsem k zaveru, ze i dva stejne tranzistory koupene spolu (da se predpokladat, ze jsou ze stejne serie), se chovaji uplne jinak. Meril jsem i nektere tranzistory z byvale Tesly, napr KC509, KC 239C, KC 239F. Az na jeden KC 509, ktery se choval zvlastne (h21e vykazoval jen asi 30) maji teslacke trandiky maly sum pri nedestruktivnim prurazu prechodu E-B. Sumove napeti dosahovalo maximalne 15 mV, frekvence sumu byla asi do 15 MHz (mereno pri poklesu urovne o cca 10 dB). Nemam poradny meraky, tak jsou hodnoty priblizny, navic merit sum je trochu obtizny.
Jako nejlepsi sumaci se jevi BC 337 a 546,7 ty maji sumove napeti klidne i 200 mV, frekvence asi do 2,5 MHz.
Jeste jedna zajimava vec vyplynula z mereni - vetsina tranzistoru ma nesymetricke sumove napeti (prevlada kladna slozka), ale pri ruznych proudech prechodem se mi u nekterych z nich podarilo nastavit takrka symetricky sum. Maximalni frekvece sumu je taky hodne zavisla na proudu. Pouzival jsem proudy asi od 5 uA do 50 uA.
Takze z toho vyplyva - je treba zkouset a vybrat, ktery bude nejlepsi

Jenom me zajima jeste jedna vec, pokud je tranzistor oznacen jako nizkosumovy typ, bude mit taky nizky sum pri nedest. prurazu?
(zadny tu ted nemam na vyzkouseni).

radekrd · #24 Příspěvek od **radekrd** » 05 říj 2008, 01:06

forbidden píše: Jeste jedna zajimava vec vyplynula z mereni - vetsina tranzistoru ma nesymetricke sumove napeti (prevlada kladna slozka)...

???

forbidden píše: Jenom me zajima jeste jedna vec, pokud je tranzistor oznacen jako nizkosumovy typ, bude mit taky nizky sum pri nedest. prurazu?

Je to možné, protože nízkošumové typy občas mívají jinou geometrii přechodů, zvlášť bude asi rozdíl mezi NF a např. spínacím tranzistorem.

#25 Příspěvek od **forbidden** » 05 říj 2008, 12:53

Tim jsem myslel, ze kdyz meris stridavou slozku sumovyho napeti prechodu, tak kladna cast miva vyrazne vetsi amplitudu jako zaporna, ta je jakoby uriznuta.