pokles napetia
Moderátor: Moderátoři
pokles napetia
dobry deò
potreboval by som objasnenie s poklesom napetia na transformátore, kolko V klesne? existuje na to vzorec?
priklad trafo po usmerneni 2x36V zosilovaè max. napajanie 2x36V, o na kolko padne napetie na trafe? a ako sa vypoèíta aby bolo po zatažení 2x36V
dakujem vam všetkým za odpovede
potreboval by som objasnenie s poklesom napetia na transformátore, kolko V klesne? existuje na to vzorec?
priklad trafo po usmerneni 2x36V zosilovaè max. napajanie 2x36V, o na kolko padne napetie na trafe? a ako sa vypoèíta aby bolo po zatažení 2x36V
dakujem vam všetkým za odpovede
V zásadě lze říci trafo má nominální převod daný jeho navinutím ! Napětí na výstupu klesá v zásadě jen po zatížení k mezi sycení (překročení doporučeného výkonu).
Hovoříš o napětí po usměrnění - při dvojcestné variantě jeto Uvyst=U*1,44, lze tedy při zatížení na max.výkon počítat pouze s napětím U a to ještě lehce zvlněným. V praxi se spíše používá předimenzování trafa o 20 - 30% a použit pořádné ellyty (2 i 3mF /1A) k usměrnovači, ten pokles pak nebude mít vliv na výkon!
PS: omluvte pravopis
Tolik chyb zase nebylo, to tu bývají výkonnější borci!
Hill
Hovoříš o napětí po usměrnění - při dvojcestné variantě jeto Uvyst=U*1,44, lze tedy při zatížení na max.výkon počítat pouze s napětím U a to ještě lehce zvlněným. V praxi se spíše používá předimenzování trafa o 20 - 30% a použit pořádné ellyty (2 i 3mF /1A) k usměrnovači, ten pokles pak nebude mít vliv na výkon!
PS: omluvte pravopis
Tolik chyb zase nebylo, to tu bývají výkonnější borci!
Hill
Za zminku stoji i typ trafa, trafko z EI plechu nema zatezovaci chrakteristiku moc priznivou(je docela strma), u nej je vhodne predimenzovat na max v ramci moznosti(a ceny). To toroidy ty jsou na tom docela slusne rika se ze pokles napeti pro jmenovity proud je 6% napeti naprazdno. Jen tak mimochodem sehnat EI trafo nad 100VA, je uz docela problem a odpovida tomu i cena, na proti tomu toroidy jsou hmm..."andelske"
O vyhlazení sice jde také, ale hlavně tam ty kondíky zastávají úlohu akumulátorů energie. Vezmi si jako příklad výkonový zesilovač: aby se nemusel zdroj příliš předimenzovat, přece jen by byly jeho možnosti většinu doby nevyužité, využije se energie naakumulované v kondíkách k vykrytí odběrových špiček, po jejichž odeznění se kondíky zase dobijí na plné napětí.
Jenže, pokud ti jde o zatížení stálým proudem, musíš počítat také s ohmickým odporem sekundárního vinutí, k němuž se připočítá přetransformovaná velikost ohmického odporu primárního vinutí plus impedance pracovní smyčky napájecí sítě (tu lze ale většinou celkem s úspěchem zanedbat) plus další fiktivní odpory, kterými se projeví například ztráty v jádru, rozptylová indukčnost a další.
Existují na to zjednodušené vzorce, tabulky a nomogramy (zčásti získané empiricky), podle kterých celkem s úspěchem lze navrhnout zdroj požadovaných vlastností, jen musíš mít jasno v tom, co od něj budeš v praxi chtít.
Pár odkazů na už navržené, na první přečtení se mi jeví jako realistické:
http://www.elweb.cz/clanky.php?clanek=50 (to je pro laboratorní zdroj)
nebo http://www.zesilovace.cz/view.php?cislo ... 2002122403 (to se zase týká zdroje pro zesilovač) a další si určitě vygooglíš.
Jenže, pokud ti jde o zatížení stálým proudem, musíš počítat také s ohmickým odporem sekundárního vinutí, k němuž se připočítá přetransformovaná velikost ohmického odporu primárního vinutí plus impedance pracovní smyčky napájecí sítě (tu lze ale většinou celkem s úspěchem zanedbat) plus další fiktivní odpory, kterými se projeví například ztráty v jádru, rozptylová indukčnost a další.
Existují na to zjednodušené vzorce, tabulky a nomogramy (zčásti získané empiricky), podle kterých celkem s úspěchem lze navrhnout zdroj požadovaných vlastností, jen musíš mít jasno v tom, co od něj budeš v praxi chtít.
Pár odkazů na už navržené, na první přečtení se mi jeví jako realistické:
http://www.elweb.cz/clanky.php?clanek=50 (to je pro laboratorní zdroj)
nebo http://www.zesilovace.cz/view.php?cislo ... 2002122403 (to se zase týká zdroje pro zesilovač) a další si určitě vygooglíš.
Já bych jen doplnil,že jde taky o těsnost vazby primár sekundár.pokud sekundár přímo neleží na primáru je nutno připočítat ztráty v jádru.Přbližně se dá na vypnutém trafu změřit činný odpor sec. vinutí a dle ohmova zákona spočítat úbytek,ale to je jen přibližné.Vliv má také odpor primáru,takže záleží na to jak to chceš přesně.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Malý preklep, no nepodstatný. Uef * 1,414, (alebo /0,707).eljaro píše:V zásadě lze říci trafo má nominální převod daný jeho navinutím ! Napětí na výstupu klesá v zásadě jen po zatížení k mezi sycení (překročení doporučeného výkonu).
Hovoříš o napětí po usměrnění - při dvojcestné variantě jeto Uvyst=U*1,44, lze tedy při zatížení na max.výkon počítat pouze s napětím U a to ještě lehce zvlněným. V praxi se spíše používá předimenzování trafa o 20 - 30% a použit pořádné ellyty (2 i 3mF /1A) k usměrnovači, ten pokles pak nebude mít vliv na výkon!
PS: omluvte pravopis
Tolik chyb zase nebylo, to tu bývají výkonnější borci!
Hill
Z elektrického hľadiska, čím väčšia kapacita, (a kvalitnejších, alebo viac paralelne zapojených elektrolytov, prípadne aj s nejakým papierom paralelne), tým lepšie.
Absurdná, no reálna predstava. Ak by sme tak navrhli zosilňovač a zdroj, (veľmi veľká kapacita v zdroji), nie je problém so zosilňovačom 10 W sinus dosiahnuť špičkový výkon aj 1 kW. Krásne by to hralo pri izbovej hlasitosti, no diskotéku by sme s tým určite neozvučili.