Zdravím vás. Setkal jsem se s dost neobvyklou vadou elektronky, která nebyla navenek viditelná. Při konstrukci zdroje pro sluchátkový OTL zesilovač jsem zvolil jako usměrňovač elektronku EZ80. Pro první zapojení zdroje, na vyzkoušení, jsem vzal na první pohled zcela novou EZ80, vyrobenou v bývalé NDR. Po kontrole a zapnutí se elektronka nažhavila, ale vůbec nenaběhlo anodové napětí na výstupu zdroje.
Původně jsem si myslel, že jsem se spletl v zapojení katody a vývod zapojil omylem jinam, na prázdný kolík. Vše bylo ale v pořádku. Na obou anodách EZ80 bylo 300V střídavých. Chyba musela být tedy v samotné elektronce.
Když jsem se podíval zblízka na katodu, viděl jsem jen žhavicí vlákno, které procházelo středem systému mezi anodami. Samotná katoda, ta niklová trubička, dočista zmizela! Jen nahoře a dole byl kousek trubičky, uvnitř se katoda musela doslova utavit. Žhavicí vlákno zůstalo neporušené. Na baňce nebyly naprosto žádné skvrny po odpařeném kovu, žádné zčernání skla, jen zcela neporušený původní getr. Jako nová lampa. Jen s upálenou katodou. Viděl jste někdo něco takového?
Může se úplně "vypařit" katoda elektronky?
Moderátor: Moderátoři
Ty kokso tak s tym som sa fakt este nestretol. A tie kraje tych trubiciek su rovno prerezane , alebo tam visia kusky kovu z nich , proste keby to v strede explodovalo a ostali tam visiet zbytky , alebo je to rovne ?
Ale zato som na 1 starej EL 34 videl na katode(nie anoda) dieru a vlakno ktore bolo v diere vidiet bolo v poriadku. Neviem mozno ten kov sa zachytil na vnutornej strane anody.
Ale zato som na 1 starej EL 34 videl na katode(nie anoda) dieru a vlakno ktore bolo v diere vidiet bolo v poriadku. Neviem mozno ten kov sa zachytil na vnutornej strane anody.
to bude spíš výrobní vada neboli šmejd. Nepíšeš, jestli jsi viděl tu lampu s katodou neporušenou před zapojením u tebe.
Ale myslím si, že nějakou emisi MUSÍ mít i samotné vlákno, něco bys naměřit musel. Nebo nemá nejen katodu, ale ani vakuum.
Zkus ji použít aspoň jako žárovku, jestli ji necloní ta pitomá anoda:))))
Jinak se mi líbí ta tvoje umanutost sluchátkovým zesilovačem:) doufám že mě nenakazíš
Ale myslím si, že nějakou emisi MUSÍ mít i samotné vlákno, něco bys naměřit musel. Nebo nemá nejen katodu, ale ani vakuum.
Zkus ji použít aspoň jako žárovku, jestli ji necloní ta pitomá anoda:))))
Jinak se mi líbí ta tvoje umanutost sluchátkovým zesilovačem:) doufám že mě nenakazíš
EZ80
Ne, ne, je to EZ80. Novalka, N4, nepřímožhavená. Koukal jsem znovu na tu katodu, na koncích, kde je zasazena do slídových "koleček", je neporušená. Uvnitř, mezi anodami trubička končí-jsou tam kousky ukápnutého kovu a dál jde jen žhavicí vlákno. A to je neporušené.
Ta lampa je "z druhý ruky", plno jsem jich sehnal různě od kamarádů, co vyhrabali po šuplíkách. Podle mě byla v nějakém přístroji kde byl zkrat v anodové větvi a po nažhavení došlo k náběhu zdroje do zkratu. Možná došlo k výboji uvnitř a katoda se dočista roztavila. Ale baňka je úplně čistá, vůbec není zčernalá zevnitř. Na první pohled jsem si toho vůbec nevšiml.
Po kontrole jsem vložil novou EZ80, tentokrát Tesla a ještě zabalenou. Cca po 15 sekundách naběhlo anodové napětí a zesilovač "ožil".
Ten výboj v usměrňovačce jsem viděl u podobné elektronky z "heptalové éry"-6Z31. Pokud se její životnost chýlila ke konci, emise klesala a vnitřní odpor stoupal, začalo docházet k výbojům uvnitř systému. Mám ve sbírce gramorádio Tesla Dirigent, kde výboje v 6Z31 odneslo síťové trafo. Anodové vinutí se zapeklo tak, že se to muselo vyhodit komplet, vypilovat novou kostru z pertinaxu, trafo spočítat a navinout znovu. Tesla tyto přístroje nevybavovala pojistkou v anodovém okruhu a pojistka v primáru tohle většinou nevypnula. Takže to "koupilo" trafo...
Ale úplně upálenou, "ukápnutou" katodu jsem fakt ještě neviděl....
Jinak k tomu zesilovači. To má tak měkký, přirozený zvuk, že bych nevěřil tomu že je to obyčejné CD. Spíš mě udivilo, že sluchátka Beyerdynamic-Galactic DT-231 na to hrajou líp než téměř studiová Koss R80. Velmi pěkně hrála i Koss Porta-Pro, ale to jsou venkovní, otevřená, ta nosím v létě na koupaliště. Samozřejmě bez lampového zesilovače....
Navíc si chci postavit něco lampového na plošném spoji. Zatím to mám na zkušebním šasi, kde jsou patice, různé konektory, zdířky, potenciometry...Tady se to zapojí provizorně, na "vrabčí hnízdo" a můžou se začít "vychytávat mouchy". Teprve na definitivní zapojení bude plošný spoj, s ohledem jak na krátkou signálovou cestu, tak řádné zemnění, ale i na chlazení elektronek. Ono by se neřeklo, ale přece jen ta ECC99 při Wa necelé 4W na systém už docela "zatápí". Desku už mám navrženou, spíš byl problém tak velkou jednostrannou desku vůbec sehnat (360 X 160 mm).
Ta lampa je "z druhý ruky", plno jsem jich sehnal různě od kamarádů, co vyhrabali po šuplíkách. Podle mě byla v nějakém přístroji kde byl zkrat v anodové větvi a po nažhavení došlo k náběhu zdroje do zkratu. Možná došlo k výboji uvnitř a katoda se dočista roztavila. Ale baňka je úplně čistá, vůbec není zčernalá zevnitř. Na první pohled jsem si toho vůbec nevšiml.
Po kontrole jsem vložil novou EZ80, tentokrát Tesla a ještě zabalenou. Cca po 15 sekundách naběhlo anodové napětí a zesilovač "ožil".
Ten výboj v usměrňovačce jsem viděl u podobné elektronky z "heptalové éry"-6Z31. Pokud se její životnost chýlila ke konci, emise klesala a vnitřní odpor stoupal, začalo docházet k výbojům uvnitř systému. Mám ve sbírce gramorádio Tesla Dirigent, kde výboje v 6Z31 odneslo síťové trafo. Anodové vinutí se zapeklo tak, že se to muselo vyhodit komplet, vypilovat novou kostru z pertinaxu, trafo spočítat a navinout znovu. Tesla tyto přístroje nevybavovala pojistkou v anodovém okruhu a pojistka v primáru tohle většinou nevypnula. Takže to "koupilo" trafo...
Ale úplně upálenou, "ukápnutou" katodu jsem fakt ještě neviděl....
Jinak k tomu zesilovači. To má tak měkký, přirozený zvuk, že bych nevěřil tomu že je to obyčejné CD. Spíš mě udivilo, že sluchátka Beyerdynamic-Galactic DT-231 na to hrajou líp než téměř studiová Koss R80. Velmi pěkně hrála i Koss Porta-Pro, ale to jsou venkovní, otevřená, ta nosím v létě na koupaliště. Samozřejmě bez lampového zesilovače....
Navíc si chci postavit něco lampového na plošném spoji. Zatím to mám na zkušebním šasi, kde jsou patice, různé konektory, zdířky, potenciometry...Tady se to zapojí provizorně, na "vrabčí hnízdo" a můžou se začít "vychytávat mouchy". Teprve na definitivní zapojení bude plošný spoj, s ohledem jak na krátkou signálovou cestu, tak řádné zemnění, ale i na chlazení elektronek. Ono by se neřeklo, ale přece jen ta ECC99 při Wa necelé 4W na systém už docela "zatápí". Desku už mám navrženou, spíš byl problém tak velkou jednostrannou desku vůbec sehnat (360 X 160 mm).
Katoda je poměrně velký kus kovu a těžko by se mohla vypařit. Vidět ji skutečně není neboť je schovaná v anodě uvnitř systému a nejvýš čouhají jenom její konce. Hrubým zásahem se nědy stalo, že se uvnitř upálil přívod ke katodě, ale spíše dochází při přetěžování vyšším anodovým proudem než je max. dovolený k rychlému vyčerpání baryové vrstvy katody. Tyto dvě věci mohou způsobit, že pak z usměrňovačky nic neleze.
To se stávalo když se místo AZ4 použila AZ1, anebo místo EZ81 již zmíněná EZ80.
To se stávalo když se místo AZ4 použila AZ1, anebo místo EZ81 již zmíněná EZ80.
No, před pár lety nebyl problém zajet do pardubic nebo si nechat poslat PPLkou metrovou desku cuprextitu... vyráběla to Synthesia Semtín, a stála asi 1800/1,25m2 (1.5mm/35setin měď) pod obchodním názvem Umatex.
Dneska se firma jmenuje Lamitec Czech sro. a co jsem se koukal na webu, jsou tajní jako kdyby vyráběli neviditelný bombardér a jejich www stránky jsou nefunční, tak nevím... možná zase nějaká úspěšná transformace ekonomiky.
Nic proti lampám, ale být přivázaný k zesilovači sluchátkama vydržím tak hodinku, beru to jako nutnost při poslouchání okolo půlnoci a tak...
Dneska se firma jmenuje Lamitec Czech sro. a co jsem se koukal na webu, jsou tajní jako kdyby vyráběli neviditelný bombardér a jejich www stránky jsou nefunční, tak nevím... možná zase nějaká úspěšná transformace ekonomiky.
Nic proti lampám, ale být přivázaný k zesilovači sluchátkama vydržím tak hodinku, beru to jako nutnost při poslouchání okolo půlnoci a tak...
Usměrňovačka
Nakonec jsem zkusil rozebrat tuto elektronku. Sběratelský kousek to není a jen by se mi tu pletla. Katodu jsem nenašel. Jen smyčku žhavicího vlákna mezi anodami, z katody zůstalo pár kapek niklu, které stekly po vlákně. Jako kapky cínu.
Co se s tou lampou kde dělo nevím, ani už nevím kde jsem k ní přišel. Rozhodně neodešla v mém zesilovači, který má anodový odběr 40mA a vstupní kondenzátor ve filtru 47uF. Nová usměrňovačka pracuje k plné spokojenosti.
Alespoň dobrá zpráva: EZ81 je zpátky! Firma JJ Electronic zavedla po GZ34 i tuto usměrňovačku znovu do výroby. Ale cena není zrovna malá-cca 270Kč. Na to, že je to elektronka velmi jednoduchá, je to celkem dost. Cena je asi dána tím, že se to moc nekupuje.
[/img]
Co se s tou lampou kde dělo nevím, ani už nevím kde jsem k ní přišel. Rozhodně neodešla v mém zesilovači, který má anodový odběr 40mA a vstupní kondenzátor ve filtru 47uF. Nová usměrňovačka pracuje k plné spokojenosti.
Alespoň dobrá zpráva: EZ81 je zpátky! Firma JJ Electronic zavedla po GZ34 i tuto usměrňovačku znovu do výroby. Ale cena není zrovna malá-cca 270Kč. Na to, že je to elektronka velmi jednoduchá, je to celkem dost. Cena je asi dána tím, že se to moc nekupuje.
[/img]
Ale zaujimalio by ma ze co sposobuje a co znamena ked je banka lampy taka cierna? Ci to su casocky kovu a lampa je opotrebovana a treba ju vymenit.
A este by som chcel vediet co indikuje modry vyboj (slaba ziara) okolo katody? Mam lampaca s EL34 anodove napatie nabehne pomali okamzite ale ked to zhavi a nieje dokonale nazhaveny tak je tam silna modra korona. Asi to signalizuje velke mnozstvo emitovanych elektronov. Alebo je to nieco ine?
To ze zcervena anoda signalizuje pretazenie lampy napr vyssim prudom. ?
A este by som chcel vediet co indikuje modry vyboj (slaba ziara) okolo katody? Mam lampaca s EL34 anodove napatie nabehne pomali okamzite ale ked to zhavi a nieje dokonale nazhaveny tak je tam silna modra korona. Asi to signalizuje velke mnozstvo emitovanych elektronov. Alebo je to nieco ine?
To ze zcervena anoda signalizuje pretazenie lampy napr vyssim prudom. ?
Utavení katody
U nepřímožhavených elektronek typu 6Z31, EZ80, EZ81, ale i PY82 je utavení katody vcelku běžná věc, pokud se elektronka přetíží, stačí zkrat v elektrolytu připojeném za katodou (vyzkoušeno v praxi 
). Anody mají u těchto elektronek velkou plochu a tak to odnese tenká trubička katody, někdy jen zmizí emisní povlak, ale většinou se roztaví žárem celá trubička. Ještě před tím se rozežhaví anody..... Někdy se stane, že tavící se zbytky katody se spojí s anodou a pak může shořet i vinutí transformátoru. jednou jsem takhle řešil rádio, kde se přehřívalo trafo a nehrálo. Než mi napadlo vyndat EZ81, chvíli to trvalo...
Tu elku jsi koupil od firmy, nebo od někoho? V druhém případě je možné, že ti prostě do krabičky zabalil spálenou elektronku, která mohla být nová a jen jednou použitá, ale odešla díky zkratu.
Modrosvit na anodě výkonových pentod způsobují prvky. kterými je anoda pokrytá. Pokud se do ní podíváš zblízka, uvidíš na modrých obdélníkách, jak dopadají mřížkami řízené elektrony jen na určitá místa, nikoliv celoplošně.
Horší by bylo, kdyby celá elektronka svítila uvnitř modře nebo fialově. Pak by v ní byl plyn (u thyratronů je to vlastnost), který se uvolnil z některého kovu, nebo baňka netěsní a s elektronkou je definitivní konec.
). Anody mají u těchto elektronek velkou plochu a tak to odnese tenká trubička katody, někdy jen zmizí emisní povlak, ale většinou se roztaví žárem celá trubička. Ještě před tím se rozežhaví anody..... Někdy se stane, že tavící se zbytky katody se spojí s anodou a pak může shořet i vinutí transformátoru. jednou jsem takhle řešil rádio, kde se přehřívalo trafo a nehrálo. Než mi napadlo vyndat EZ81, chvíli to trvalo...Tu elku jsi koupil od firmy, nebo od někoho? V druhém případě je možné, že ti prostě do krabičky zabalil spálenou elektronku, která mohla být nová a jen jednou použitá, ale odešla díky zkratu.
Modrosvit na anodě výkonových pentod způsobují prvky. kterými je anoda pokrytá. Pokud se do ní podíváš zblízka, uvidíš na modrých obdélníkách, jak dopadají mřížkami řízené elektrony jen na určitá místa, nikoliv celoplošně.
Horší by bylo, kdyby celá elektronka svítila uvnitř modře nebo fialově. Pak by v ní byl plyn (u thyratronů je to vlastnost), který se uvolnil z některého kovu, nebo baňka netěsní a s elektronkou je definitivní konec.
Elektronky
To Oldradio: Tu EZ80 jsem prostě našel v šuplíku. Mám koupené úplně nové, nerozbalené. Ale na první zapojení jsem nechtěl dávat novou. Tak jsem zkusil tuhle, změřil jsem ji jen jestli není přerušené vlákno či zkraty mezi elektrodami. Nebyly, tak šup tam s ní. Omyl, utavená katoda.... Nejspíš mi ji přinesl kdysi kamarád v krabici jiných lamp. Jinak tomu utavení katody (ne-li zničení trafa) se snažím zamezit anodovou pojistkou, zapojenou mezi střed anodového vinutí a zem. Pro EZ80 dávám max. 125mA, pro EZ81 0,2A, pro GZ34 0,3A. Ten zesilovač má anodový odběr něco málo přes 40mA, takže EZ80 plně v normě (max. 90mA).
To Pole: Fialový svit uvnitř elektronek je vidět zvláště tam, kde tečou větší proudy, u koncových lamp. Jsou tam opravdu na anodě vidět takové modré proužky, v místech kde elektrony dopadají na anodu. Takový "modrý žebříček", který bliká v rytmu modulace. Ale všiml jsem si, že to dělá třeba i 1L33! Tahle miniatura s výkonem desetiny W. U Minora, když je čerstvá baterie, tak je potmě vidět slabé fialové blikání uvnitř 1L33. Pokud svítí lampa trvale fialově tak má porušené vakuum, třeba naprasklé zátavy kolíčků a dovnitř se dostává vzduch.
To začernání baňky nevím jistě, podle mě jde o částečky, uvolněné z katody během provozu. Ale u něterých je to dokonce getr. Třeba taková 3L31 nebo PCH200. Tam jsou zrcátka od getru i po stranách baňky, v místě otvoru v anodě. Přitom getrovací kroužek je nahoře a zrcátko nahoře je taky. Proč se to stane, nevím.
To Pole: Fialový svit uvnitř elektronek je vidět zvláště tam, kde tečou větší proudy, u koncových lamp. Jsou tam opravdu na anodě vidět takové modré proužky, v místech kde elektrony dopadají na anodu. Takový "modrý žebříček", který bliká v rytmu modulace. Ale všiml jsem si, že to dělá třeba i 1L33! Tahle miniatura s výkonem desetiny W. U Minora, když je čerstvá baterie, tak je potmě vidět slabé fialové blikání uvnitř 1L33. Pokud svítí lampa trvale fialově tak má porušené vakuum, třeba naprasklé zátavy kolíčků a dovnitř se dostává vzduch.
To začernání baňky nevím jistě, podle mě jde o částečky, uvolněné z katody během provozu. Ale u něterých je to dokonce getr. Třeba taková 3L31 nebo PCH200. Tam jsou zrcátka od getru i po stranách baňky, v místě otvoru v anodě. Přitom getrovací kroužek je nahoře a zrcátko nahoře je taky. Proč se to stane, nevím.
Takze tia slaba modra korona vnutri koncovej lampy je v pohode? HEj blika to podla rytmu hudby Cim je vacsi prud tak to svieti viac. Ten moj lampac umoznuje nastavenie aj do A triedy vtedy to svieti este viac - samozrejme:) Ale co sposobje to svetielkovanie? Aky fyzi jav sa tam uplatnuje?.
A fialovy vyboj tak to uz je lampa v cudu to viem:)
Zacernana lampa: Mam ich zopar napr ECC85 a je cela cierna ale ta ista od toho isteho vyrobcu je normalna (necierna taka aka ma byt). Ked zmeram parametre tej ciernej je funkcna podobne ako ta normalna. Fakt neviem co to sposobuje? Ale na pohlad to vypada to ako by bola lampa v cudu a pritomje funkcna.
Cim je vacsi prud tak to svieti viac. Ten moj lampac umoznuje nastavenie aj do A triedy vtedy to svieti este viac - samozrejme:) Ale co sposobje to svetielkovanie? Aky fyzi jav sa tam uplatnuje?.A fialovy vyboj tak to uz je lampa v cudu to viem:)
Zacernana lampa: Mam ich zopar napr ECC85 a je cela cierna ale ta ista od toho isteho vyrobcu je normalna (necierna taka aka ma byt). Ked zmeram parametre tej ciernej je funkcna podobne ako ta normalna. Fakt neviem co to sposobuje? Ale na pohlad to vypada to ako by bola lampa v cudu a pritomje funkcna.
Na anodě svítí nějaká směs kysličníků zinku, kterými je plechový výlisek pokryt. Čím větší tok elektronů, tím větší modrosvit.
K pokrytí baňky černým povlakem: Při výrobě elektronky je jednou ze závěrečných pochodů getrování, čili zprovoznění pohlcovače zbytkových plynů. Getr je příměs barya, po dobu výroby ukryté v plechovém pouzdře, aby nedošlo ke styku se vzdušným kyslíkem, se kterým reaguje. Po vyčerpání vzduchu a zatavení baňky se indukčně zahřeje getrovací pastilka, ta se otevře a baryum se vypaří do prostoru elektronky. Kam dopadne, je jen záležitostí índukčního ohřevu. Je žádoucí, aby se celá pastilka přesunula na baňku, kde vytvoří ono známé zrcátko a nedostala se na elektrody, kde by mohla způsobit nežádoucí emise apod. Takže: kam to po aktivaci dostříkne, tam to zůstane a je to otázka výrobce, jak to provede.
K pokrytí baňky černým povlakem: Při výrobě elektronky je jednou ze závěrečných pochodů getrování, čili zprovoznění pohlcovače zbytkových plynů. Getr je příměs barya, po dobu výroby ukryté v plechovém pouzdře, aby nedošlo ke styku se vzdušným kyslíkem, se kterým reaguje. Po vyčerpání vzduchu a zatavení baňky se indukčně zahřeje getrovací pastilka, ta se otevře a baryum se vypaří do prostoru elektronky. Kam dopadne, je jen záležitostí índukčního ohřevu. Je žádoucí, aby se celá pastilka přesunula na baňku, kde vytvoří ono známé zrcátko a nedostala se na elektrody, kde by mohla způsobit nežádoucí emise apod. Takže: kam to po aktivaci dostříkne, tam to zůstane a je to otázka výrobce, jak to provede.