Ako správne zapojiť osciloskopicku obrazovku B10S1?

Zpráva

mety · #1 Příspěvek od **mety** » 25 úno 2009, 14:52

Prosim o radu.
Ako správne zapojiť osciloskopicku obrazovku B10S1?
Obrázek

Našiel som tuto schému.
Samozrejme to upravim na požadovane napätie.
Ale jedno mi neni jasne:
Prva mriežka ma mať minusove napätie -20V až -85V.
Ale problem je v tom ,že na tom deliči žiadne minusove napätie nevidim , lebo sa mýlim?.
Vychyľovanie ma zatial nezaujíma.
Chcem len dostať na tienidlo zaostrený bod.
Inak čo znamena rezistor pre prvu mriežku 1,5MΩ?
Prikládam ešte katalogovy list:

Obrázek

Diky

miromatus · #2 Příspěvek od **miromatus** » 25 úno 2009, 15:58

Zdravím , to záporné napätie je voèi katóde , regulácia jasu, prípadne zhášanie sp.behov

#3 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 25 úno 2009, 17:02

Jakej je rozdíl proti B10S3 ?

Crifodo · #4 Příspěvek od **Crifodo** » 25 úno 2009, 17:13

jak píše miromatus, napětí na elektrodách jsou relativní vůči sobě, neznamená to že bys musel vyrábět extra zdroje a pak je kombinovat. Odporem S1 se asi rozumí vnitřní odpor jakým elektroda zatěžuje zdroj napětí (kvůli výpočtu odporů v děliči). V praxi se kladné napětí děliče obvykle pověsí na A2 nebo A3 a záporná je katoda a elektrody pod ní, protože je žádoucí mít podobné napětí na vychylovacích destičkách jako na anodě kvůli astigmatismu, a vyrábět anodové napětí pro vychylovací lampy s izolací několik kV proti kostře je trochu nešikovné.

mety · #5 Příspěvek od **mety** » 25 úno 2009, 17:23

To znaméná , že ta schéma ktorá je na vrchu je v poriadku?
Samozrejme napätia prispôsobim zmenou odporov.
Len by ma zaujímalo odkial sa tam zoberie to mínusove napätie

Crifodo · #6 Příspěvek od **Crifodo** » 25 úno 2009, 17:33

průchodem proudu na těch sériových odporech vzniká napětí a tak na k je kladnější než na svorce -ok neboli g1(S) je zápornější než k

čili nic jiného než Ohmův zákon na tuhle část schématu nepotřebuješ.
Než dostaneš ostrý bod na obrazovce tak potom ještě spoustu praktických ojebávaček, to si zjistíš sám...

#7 Příspěvek od **Hill** » 25 úno 2009, 17:33

Nezoberie sa, je už tam. Katóda dostáva jednoducho z odporového deliča kladnejšie napätie ako Wehneltov válec (g1).
Vieš si predstaviť, že táto obrazovka má a3 sojenú so zemou a pre g1 (resp. pre potik jasu P1) sa generuje ZÁPORNÉ napätie proti kostre? Tak začni, tieto obrazovky sa takto zapojujú, aby vychylovacie doštičky bylo možno budiť aj stejnosmerným napätím (nie zakaždým vie osciloskop zobrazovať iba striedavý priebeh) okolo potenciálu zeme bez toho, aby hrozilo nebezpečie prieskoku anódového napätia.

breta1 · #8 Příspěvek od **breta1** » 25 úno 2009, 17:43

Nebo takto - když spočítáš ten odporový dělič, bude na katodě +38V a na mřížce (potenciometr v polovině) +19V. Takže mřížka má o 19V menší napětí než katoda. Jasné?

mety · #9 Příspěvek od **mety** » 25 úno 2009, 17:50

Ok už mi je to jasne diky za rady

.

#10 Příspěvek od **Achab** » 09 zář 2019, 20:04

ZdenekHQ píše:Jakej je rozdíl proti B10S3 ?

B10S1 - zaoblené stínítko, délka 280 mm (původní typ OR1/100/2)
B10S3 - rovinné stínítko, délka 273 mm (původní typ ORP1/100/2)