Aby nám to tady moc neusnulo - zase jsem o kousek dál - nebo blíž, jak se to vezme. LP už mi docela dobře fungujou, i díky Hillovi a jeho symetrizačnímu odhlučňovači, i ten mrňavý talířek na singly už jsem sehnal, teď ještě jedna otázka :
MÁM BEDNU STANDARTNÍCH ŠELAKOVEK na 78ot/min. Pokud z nich nechci udelat velký UFO letecký den, ale něco z nich stáhmout, jak se tím prokousat? Gramo na 78 otáček je historie, dá se s tím něco podniknout s dnešní technikou?
Gramofonové desky, gramofony a digitalizace zvuku z nich.
Moderátor: Moderátoři
78ot
Ja mam doma dramofon na 78otacok s magneto elektrickou vloskou. Taka kde ihla vipada skor ako klinec a musi sa menit. Tato vlozka hra ovela lepsie nez novsie piezo elektricke ktore su dost grac.
Bol som na vystave HI FI techniky a tam firma DUAL ( nemci ) vyraba gramofony. Vacsina mala aj 78 otackovu rychlost. A dokonca predavali aj hraty na 78ot. stali okolo 2tisic.
Takze s tim by sa uz daco dalo. Ale treba sai vyradit RIAA korekciu z predzosiku.
Bol som na vystave HI FI techniky a tam firma DUAL ( nemci ) vyraba gramofony. Vacsina mala aj 78 otackovu rychlost. A dokonca predavali aj hraty na 78ot. stali okolo 2tisic.
Takze s tim by sa uz daco dalo. Ale treba sai vyradit RIAA korekciu z predzosiku.
Nejdřív se omlouvám všem nacionalistům za následující řádky, ale to je zkrátka život:
Zdravím Ťa, Pole, mám taký dojem, že si trošku mimo - nechcel som poradiť špeciálne gramošasí, ale mal som na mysli úpravu obecne dostupnej mašiny, treba aj starého NC alebo NZC so synchrónnym motorkom a remeňovým náhonom na tanier pre možnosť prehrávať AJ TIETO STARÉ PLATNE.
Aj pre ostatných čitatelov tohto fóra upresním téma: Čo som zatial kde stretol, boli 3 možné cesty. Prvá je mechanická, výmenou remeníc, lenže - to chce sústruh a velmi dobre prerátať priemery, aby zostal dobre napnutý remienok aj po zmene na dnes ešte obyčajne používané otáčky 45 a 33, alebo obetovať túto možnosť a celé šasí prerobiť iba na 78 otáčok.
Druhá cesta, ktorú zmiňovali pre mňa dostupné pramene, je riešená výmenou striedavého motorčeku na 220V za jednosmerný, napájaný cez zdroj jednosmerného napätia so zavedenou zpetnou vazbou na stabilizáciu otáčok, a otáčky a ich stabilita sú určované stabilitou referencie. Aj táto cesta vyžaduje mechanické úpravy šasí.
A zatial tretí cesta, jediná mne známa bez nutnosti mechanických zásahov do stávajúcej konštrukcie, je zmenou vstupnej frekvencie pri zachovaní sieťového napätia 230V - frekvenčným meničom na frekvenciu vyššiu, ako je normálna frekvencia siete. Stabilita je pak určená stabilitou oscilátoru meniča.
Tak, přepínám zpátky na češtinu, a ptám se nejširšího fóra čtenářů, co si kdo myslí o které možnosti úprav. Přenoskové vložky pro 78 otáček jsou normálně dostupné, dodává je každá lepší zásilkovka, tady (zatím) problémy nevidím.
EKKAR
Zdravím Ťa, Pole, mám taký dojem, že si trošku mimo - nechcel som poradiť špeciálne gramošasí, ale mal som na mysli úpravu obecne dostupnej mašiny, treba aj starého NC alebo NZC so synchrónnym motorkom a remeňovým náhonom na tanier pre možnosť prehrávať AJ TIETO STARÉ PLATNE.
Aj pre ostatných čitatelov tohto fóra upresním téma: Čo som zatial kde stretol, boli 3 možné cesty. Prvá je mechanická, výmenou remeníc, lenže - to chce sústruh a velmi dobre prerátať priemery, aby zostal dobre napnutý remienok aj po zmene na dnes ešte obyčajne používané otáčky 45 a 33, alebo obetovať túto možnosť a celé šasí prerobiť iba na 78 otáčok.
Druhá cesta, ktorú zmiňovali pre mňa dostupné pramene, je riešená výmenou striedavého motorčeku na 220V za jednosmerný, napájaný cez zdroj jednosmerného napätia so zavedenou zpetnou vazbou na stabilizáciu otáčok, a otáčky a ich stabilita sú určované stabilitou referencie. Aj táto cesta vyžaduje mechanické úpravy šasí.
A zatial tretí cesta, jediná mne známa bez nutnosti mechanických zásahov do stávajúcej konštrukcie, je zmenou vstupnej frekvencie pri zachovaní sieťového napätia 230V - frekvenčným meničom na frekvenciu vyššiu, ako je normálna frekvencia siete. Stabilita je pak určená stabilitou oscilátoru meniča.
Tak, přepínám zpátky na češtinu, a ptám se nejširšího fóra čtenářů, co si kdo myslí o které možnosti úprav. Přenoskové vložky pro 78 otáček jsou normálně dostupné, dodává je každá lepší zásilkovka, tady (zatím) problémy nevidím.
EKKAR
Nechapem zmienku o nacionalizme ak je to myslene skrz nemecku znacku DUALu? Z nacionalizmu rovnako ako kazdeho ineho izmu je mi na grc !!!
Niesom mimo len som ti chcel povedat ze existuju prenosky urcene priamo na selakove platne o com som ja do nedavna nevedel a bola to pre mna novinka. V tomto som videl vacsi problem ako v zmene otacok. takze tak.
Ja by som to riesil takto. Vymenit striedavy motor na 220V za jednosmerny. Vela dovodou je popisanych na tomto webe v clanku o gramo. Ale hlavne preto ze stiredavy motor na 220 mi neprijemne rozkmita chasis a v reprodukcii je po pripozeni prenosky na chasis pocut prum. Jednosmerny motor sa skrz jeho vysiu frekvenciu ruselnia lepsie tlmi. A hlavne ja jednodusie riadia nez striedavy. Riadil by som to spatnou vazbou pomocou fazoveho zavesu.
Dalsia moznost je pouzitie 3fazoveho motorceka na 3x24Vako pouzivali gramofony Tesla NC 440. Ak mas tento gramofon mas vyhhrate. Je v nom doska z menicom. Otacky sa pripinaju elektricky jednoducho perobis zmenou delica aj 78. Ja som tuto nadhernu masinku nasiel pri smetiaku
Podla mna je to eden z najkvalitnejsich gramo aky tesla vyrobila.
A este je jedna jednoducha moznost. Zohnat stary gramofon z gramoradia zo 60rokov a pouzit ten. Ak sa ti nepaci stara biela umelohmotna prenoska, vyhodit ju a vymenit za novu. Mam takto upraveny gramofon.
Nemusi urptne hladat riesenie ako prerobit tvoje gramo na 78 ked je vela jednoduchni a elegantnejsich rieseni. alko napr nast dakde v bazare tu NC 440 ....
Niesom mimo len som ti chcel povedat ze existuju prenosky urcene priamo na selakove platne o com som ja do nedavna nevedel a bola to pre mna novinka. V tomto som videl vacsi problem ako v zmene otacok. takze tak.
Ja by som to riesil takto. Vymenit striedavy motor na 220V za jednosmerny. Vela dovodou je popisanych na tomto webe v clanku o gramo. Ale hlavne preto ze stiredavy motor na 220 mi neprijemne rozkmita chasis a v reprodukcii je po pripozeni prenosky na chasis pocut prum. Jednosmerny motor sa skrz jeho vysiu frekvenciu ruselnia lepsie tlmi. A hlavne ja jednodusie riadia nez striedavy. Riadil by som to spatnou vazbou pomocou fazoveho zavesu.
Dalsia moznost je pouzitie 3fazoveho motorceka na 3x24Vako pouzivali gramofony Tesla NC 440. Ak mas tento gramofon mas vyhhrate. Je v nom doska z menicom. Otacky sa pripinaju elektricky jednoducho perobis zmenou delica aj 78. Ja som tuto nadhernu masinku nasiel pri smetiaku
Podla mna je to eden z najkvalitnejsich gramo aky tesla vyrobila. A este je jedna jednoducha moznost. Zohnat stary gramofon z gramoradia zo 60rokov a pouzit ten. Ak sa ti nepaci stara biela umelohmotna prenoska, vyhodit ju a vymenit za novu. Mam takto upraveny gramofon.
Nemusi urptne hladat riesenie ako prerobit tvoje gramo na 78 ked je vela jednoduchni a elegantnejsich rieseni. alko napr nast dakde v bazare tu NC 440 ....
Je to sice pravda, ale těch 44O jsem mnoho ani v bazarech neviděl. A pokud chceš diskutovat na téma kvality gramofonů, je to Tvůj názor, já si myslím, že pokud už chceme mít Hi-End kvalitu, musíme sáhnout po náhonu talíře koaxiálním motorem s magnetem přímo v talíři, to v Litovli taky uměli, jmenovalo se to NC 600 Q, mělo to krystalem řízené otáčky a kompletně CMOS klopnými obvody řešené ovládání, elektrický zvedáček přenoskového ramínka a infra detekci okraje desky s automatikou, ale právě ta automatika byl největší kámen úrazu - přestávala jako první fungovat, proto jsem ho tady ani nezmiňoval, přestože v rodině jeden minimálně používaný je ( proto ho taky tak dobře znám), ale právě proto - je naprosto svéhlavý, nedá se na něj spolehnout, je to jeden z důkazů nespolehlivosti komunistické elektroniky. Nepomohla ani kompletní výměna CMOSů řady MHB za CD nebo HEF, je to prostě konstrukcí. 
Nic jiného s ní nevymyslíš. Proto jsem si taky na své používání nevzal zmíněný rodinný kus anebo nesháněl něco podobného, i když jsem se jistou dobu kolem roku '90 zanášel myšlenkou koupě blíže neurčitelného typu přehrávače značky Technics s tangenciálním ramínkem, který se objevil za výlohou nejmenovaného bazaru - bohužel ho někdo koupil dřív, než jsem na něj z tehdejšího platu uškudlil. Z nouze jsem pak koupil za 120 tehdy ještě Kčs nefunkční NC 430, a během roku z něj udělal to, co umí dneska. 
Ale s tou přenoskou na 78 otáček je to pravda, taky jsem to někde viděl, dokonce snad je dělají u SHURE i ORTOFONU, a ELLAX v Praze je měl v nabídce. Spíš mne zajímalo, jak koho napadne řešit problém otáček, když spousta strojů to už v minulosti neuměla.
Nic jiného s ní nevymyslíš. Proto jsem si taky na své používání nevzal zmíněný rodinný kus anebo nesháněl něco podobného, i když jsem se jistou dobu kolem roku '90 zanášel myšlenkou koupě blíže neurčitelného typu přehrávače značky Technics s tangenciálním ramínkem, který se objevil za výlohou nejmenovaného bazaru - bohužel ho někdo koupil dřív, než jsem na něj z tehdejšího platu uškudlil. Z nouze jsem pak koupil za 120 tehdy ještě Kčs nefunkční NC 430, a během roku z něj udělal to, co umí dneska. Ale s tou přenoskou na 78 otáček je to pravda, taky jsem to někde viděl, dokonce snad je dělají u SHURE i ORTOFONU, a ELLAX v Praze je měl v nabídce. Spíš mne zajímalo, jak koho napadne řešit problém otáček, když spousta strojů to už v minulosti neuměla.
standardní desky
Ekkare, je to tak. Já jsem to řešil stejnosměrným motorkem s regulací otáček. Při takových otáčkách talíře stačí i řemenice o průměru 18mm na náhon vnitřního talíře, ať už jde o šasí z řady HC15, 16, 30 nebo talíř z Hifiklubu Elektronika. A motorek pravotočivý s regulací pro některý 9V kazeťák.
Rozběhu se musí trochu pomoci rukou, ale udrží se.
Přenosku jsem používal magnetickou naklápěcí Tesla SP-1 (zelená, hliníková, z jakési hudební skříně LE, pak už se začala používat ta bílá "hadí hlava" a vydržela spoustu let) i s ramínkem, červeným, bakelitovým, těžkým. To původní šasi bylo tehdy ještě třírychlostní (šestnáctka přišla později), ale to už jsem neměl. Přenoska se zatížila odporem tuším 4k a charakteristika RIAA od toho zřejmě nebyla daleko.
Ale to vše jsem pak rozdal na bastlení a postavil si gramofon nový, tentokrát už bez 78 ot/min.
Jinak značka DUAL byla v gramofonové technice svého času skutečný pojem. Robustní a spolehlivá šáska i měniče desek... používal je taky Grundig... Nezapomenu na jejich šasi schopné hrát v jakékoli poloze - jedno z prvních uchycení desky za střed ke kotouči a dokonale vyvážené raménko s nuceným přítlakem pérkem. Vystavovali to u Hybernů v kardanovém závěsu a hrálo to skutečně v jakékoli poloze... no, spíše rarita. Ale právě sourozenci Steidingerové (pořád hovoříme o firmě Dual ještě v Sankt Georgenu, blízko firmy Papst; teď, co přesídlili do Landsbergu, už je to víc Nordmende) přišli na to, že středový motor nezaručuje automaticky lepší vlastnosti celého přístroje a jako jedni z prvních se vrátili k řemínku. A, až na pár pokusů, které byly zbytečně drahé, než aby byly dobré, u řemínku zůstali. I když pro splnění odstupu hluku podle normy hifi DIN 45 500 vyhovoval i náhon mezikolem - ta jejich norma byla příliš měkká.
Mimochodem, když už byla řeč o německé značce: Lenco a Perpetuum Ebner prodávaly gramofony z Litovle pod svou značkou, PE si dodával i některé komponenty (přenosky). Vlastně tuhle jsem viděl Lenco v MediaMarktu. Jen toho lva s lyrou bylo možné vidět jen zevnitř a nápis NC440 vůbec ne.
No, Pole, zbývá ti ještě obrazit povaly (sklepy, teda pivnice, radši ne, tam obvykle krystalové vložky odešly velmi rychle), kde má kdo staré gramorádio, třeba i s tou hadí hlavou. Ten standardní hrot ("zelený") se málokde stačil opotřebit. A ještě jsou lidi, jejichž přístroj ještě nemá historickou hodnotu, nebo na to ještě nepřišli. Anebo udělej některou z úprav, o kterých tu byla řeč a objednej si tu přenosku novou. Vzhledem k jejich ceně ale zvaž, kolik těch standardních desek máš a kolik tě vlastně v ceně přenosky vyjde přehrání jedné desky.
Rozběhu se musí trochu pomoci rukou, ale udrží se.
Přenosku jsem používal magnetickou naklápěcí Tesla SP-1 (zelená, hliníková, z jakési hudební skříně LE, pak už se začala používat ta bílá "hadí hlava" a vydržela spoustu let) i s ramínkem, červeným, bakelitovým, těžkým. To původní šasi bylo tehdy ještě třírychlostní (šestnáctka přišla později), ale to už jsem neměl. Přenoska se zatížila odporem tuším 4k a charakteristika RIAA od toho zřejmě nebyla daleko.
Ale to vše jsem pak rozdal na bastlení a postavil si gramofon nový, tentokrát už bez 78 ot/min.
Jinak značka DUAL byla v gramofonové technice svého času skutečný pojem. Robustní a spolehlivá šáska i měniče desek... používal je taky Grundig... Nezapomenu na jejich šasi schopné hrát v jakékoli poloze - jedno z prvních uchycení desky za střed ke kotouči a dokonale vyvážené raménko s nuceným přítlakem pérkem. Vystavovali to u Hybernů v kardanovém závěsu a hrálo to skutečně v jakékoli poloze... no, spíše rarita. Ale právě sourozenci Steidingerové (pořád hovoříme o firmě Dual ještě v Sankt Georgenu, blízko firmy Papst; teď, co přesídlili do Landsbergu, už je to víc Nordmende) přišli na to, že středový motor nezaručuje automaticky lepší vlastnosti celého přístroje a jako jedni z prvních se vrátili k řemínku. A, až na pár pokusů, které byly zbytečně drahé, než aby byly dobré, u řemínku zůstali. I když pro splnění odstupu hluku podle normy hifi DIN 45 500 vyhovoval i náhon mezikolem - ta jejich norma byla příliš měkká.
Mimochodem, když už byla řeč o německé značce: Lenco a Perpetuum Ebner prodávaly gramofony z Litovle pod svou značkou, PE si dodával i některé komponenty (přenosky). Vlastně tuhle jsem viděl Lenco v MediaMarktu. Jen toho lva s lyrou bylo možné vidět jen zevnitř a nápis NC440 vůbec ne.
No, Pole, zbývá ti ještě obrazit povaly (sklepy, teda pivnice, radši ne, tam obvykle krystalové vložky odešly velmi rychle), kde má kdo staré gramorádio, třeba i s tou hadí hlavou. Ten standardní hrot ("zelený") se málokde stačil opotřebit. A ještě jsou lidi, jejichž přístroj ještě nemá historickou hodnotu, nebo na to ještě nepřišli. Anebo udělej některou z úprav, o kterých tu byla řeč a objednej si tu přenosku novou. Vzhledem k jejich ceně ale zvaž, kolik těch standardních desek máš a kolik tě vlastně v ceně přenosky vyjde přehrání jedné desky.
100% souhlas s Hillem, jen to prolézání už asi nebude mít mnoho výsledků - lidi při úklidu půd vyházeli všecko, co bylo momentálně neužitečný a zaslepeni vidinou CD a MP3 se zbavili všeho, co hrálo předtím. Sklepy se podepsaly na krystalových dvojčatech přenosek běhěm pár týdnů, stačila i kuchyň, jak jsem sám kdysi dávno zjistil, když mi náhradní přenosku máti schovala do kredence, než se vrátím z intru - během týdne se dvojče totálně zdestruovalo...
Ať si pořád jen nenotujeme, trochu do té vzácné shody šťouchnu.
Koukám, že nám tady jely dvě diskuse skoro na stejné téma a v té druhé jsme to už řešili: voda vinylu neškodí, líh je nebezpečnější - rozpouští saze, které se v deskách používají jako plnivo, ale hlavně mazivo ! V té směsi, co popisuju v závěru už zmíněného článku na těchto stránkách, je lihu jen nepatrné množství. Škoda, že si nepamatuju původního autora toho roztoku, ale souhlasím s ním, že i k uvolnění případných povrchových mastnot množství lihu je sotva dostatečné; než však stihne rozpustit saze, odpaří se. Rozpustit saze z povrchu drážky samotným lihem by bylo barbarství: zůstal by pórovitý povrch, šumící.
Šelakové desky... u nich je dobré vědět, na jaký základ byl šelak nanesen. Některé firmy zejména za války používaly kartonový papír, takže pozor: pokud to nevíte jistě, radši ani destilovanou vodu, jinak může být po vzácném kousku definitivně.
O poloměru zaoblení hrotu pro šelakové desky, tzv.mikrodesky a stereodesky jsem tu v jiném fóru psal taky, takže si to, Pole, nech vyhledat. Důležité je, že hrot pro stereodesky bude v drážce šelakové desky vaklat. To zkreslení je pak příšerné.
Ještě bych měl výhradu k tvrzení, že japonské desky jsou dělané lepší technologií, než naše. Je úplně stejná a dokonce pod některými cizími značkami vycházejí desky z Loděnic. Jenže u nás naštěstí (nebo naneštěstí?) ještě není vinylová LP tak docela pokládaná za luxusní zboží pro mlsné uši, ale spíše za zboží pro nostalgiky, kterých sice není moc, ale celý výrobní proces se platí v korunách. V zahraničí se už desky pokládají za zboží pro ty, kdo jsou ochotni platit, tak i ty desky (i lisované u nás a reimportované pod jinou značkou) jsou v "lepších" cenách. S kvalitou to nemá co dělat.
Někdo jste tu psali o možnosti vzít vzorek rušivých signálů do hlukového profilu a potlačit šumy a hluky. Umí to i freeware EAC. Ale přednost dávám skutečně co největšímu odstupu už před samplováním - rušivý signál, který se do počítače nedostal, není třeba odstraňovat a původní zvuk tedy méně utrpí.
Koukám, že nám tady jely dvě diskuse skoro na stejné téma a v té druhé jsme to už řešili: voda vinylu neškodí, líh je nebezpečnější - rozpouští saze, které se v deskách používají jako plnivo, ale hlavně mazivo ! V té směsi, co popisuju v závěru už zmíněného článku na těchto stránkách, je lihu jen nepatrné množství. Škoda, že si nepamatuju původního autora toho roztoku, ale souhlasím s ním, že i k uvolnění případných povrchových mastnot množství lihu je sotva dostatečné; než však stihne rozpustit saze, odpaří se. Rozpustit saze z povrchu drážky samotným lihem by bylo barbarství: zůstal by pórovitý povrch, šumící.
Šelakové desky... u nich je dobré vědět, na jaký základ byl šelak nanesen. Některé firmy zejména za války používaly kartonový papír, takže pozor: pokud to nevíte jistě, radši ani destilovanou vodu, jinak může být po vzácném kousku definitivně.
O poloměru zaoblení hrotu pro šelakové desky, tzv.mikrodesky a stereodesky jsem tu v jiném fóru psal taky, takže si to, Pole, nech vyhledat. Důležité je, že hrot pro stereodesky bude v drážce šelakové desky vaklat. To zkreslení je pak příšerné.
Ještě bych měl výhradu k tvrzení, že japonské desky jsou dělané lepší technologií, než naše. Je úplně stejná a dokonce pod některými cizími značkami vycházejí desky z Loděnic. Jenže u nás naštěstí (nebo naneštěstí?) ještě není vinylová LP tak docela pokládaná za luxusní zboží pro mlsné uši, ale spíše za zboží pro nostalgiky, kterých sice není moc, ale celý výrobní proces se platí v korunách. V zahraničí se už desky pokládají za zboží pro ty, kdo jsou ochotni platit, tak i ty desky (i lisované u nás a reimportované pod jinou značkou) jsou v "lepších" cenách. S kvalitou to nemá co dělat.
Někdo jste tu psali o možnosti vzít vzorek rušivých signálů do hlukového profilu a potlačit šumy a hluky. Umí to i freeware EAC. Ale přednost dávám skutečně co největšímu odstupu už před samplováním - rušivý signál, který se do počítače nedostal, není třeba odstraňovat a původní zvuk tedy méně utrpí.
Měl bych dotazy na HILLA co se týče přepisu desek.
Začal jsem se zabývat přepisem mag. kazet a desek na PC. Zatím jsem se zabýval pouze přepisem kazet, ale chystám se i na desky. Pořídil jsem si NC 470 a stavím ACTIDAMP2.
Pokud chci odstranit z nahrávky šum a hluk, dělám to ve zvukovém editoru na jeden až dva průchody (vzorky šumu z různých mezer mezi skladbami) s potlačením cca 12dB první průchod a cca 8dB na druhý průchod (dle kvality zdrojové nahrávky). Doporučuji poslouchat odstraňovaný signál a přizpůsobit tomu potlačení. U magnetofonových nahrávek mám odstup zdrojové nahrávky z kazety více jak 40 dB (měření špiček signálu ve zvukovém editoru).
U gramofonu to bude s odstupem zřejmě horší, protože gramofony z produkce Tesly mají odstup dle výrobce 35 až 37 dB (řemínkový náhon synchroním motorkem) a nejlepší NC 440 má 40 dB. Uvažoval jsem v této souvislosti i o koupi NC440 s tím, že bych řízení otáček upravil na řízení mikroprocesorem (nemusel bych furt hlídat stroboskop).
Měl bych v této souvislosti následující dotazy na HILLA:
1) s jakým odstupem rušivých signálů lze dostat teoreticky nahrávku z desky ?
2) je nutné se honit za hardware odstraněním hluku o 2 až 4 dB, když pak použiji čištění digitální nahrávky na úrovni 12 až 20 dB ?
3)Četl jsem tvůj článek o potlačení hluku slučováním kanálů, teoreticky 3 dB, na kolik odhaduješ skutečnost?
Začal jsem se zabývat přepisem mag. kazet a desek na PC. Zatím jsem se zabýval pouze přepisem kazet, ale chystám se i na desky. Pořídil jsem si NC 470 a stavím ACTIDAMP2.
Pokud chci odstranit z nahrávky šum a hluk, dělám to ve zvukovém editoru na jeden až dva průchody (vzorky šumu z různých mezer mezi skladbami) s potlačením cca 12dB první průchod a cca 8dB na druhý průchod (dle kvality zdrojové nahrávky). Doporučuji poslouchat odstraňovaný signál a přizpůsobit tomu potlačení. U magnetofonových nahrávek mám odstup zdrojové nahrávky z kazety více jak 40 dB (měření špiček signálu ve zvukovém editoru).
U gramofonu to bude s odstupem zřejmě horší, protože gramofony z produkce Tesly mají odstup dle výrobce 35 až 37 dB (řemínkový náhon synchroním motorkem) a nejlepší NC 440 má 40 dB. Uvažoval jsem v této souvislosti i o koupi NC440 s tím, že bych řízení otáček upravil na řízení mikroprocesorem (nemusel bych furt hlídat stroboskop).
Měl bych v této souvislosti následující dotazy na HILLA:
1) s jakým odstupem rušivých signálů lze dostat teoreticky nahrávku z desky ?
2) je nutné se honit za hardware odstraněním hluku o 2 až 4 dB, když pak použiji čištění digitální nahrávky na úrovni 12 až 20 dB ?
3)Četl jsem tvůj článek o potlačení hluku slučováním kanálů, teoreticky 3 dB, na kolik odhaduješ skutečnost?
Ale taky jsem hned na začátku toho článku uvedl něco v tom smyslu, že kontaktní záznam je plný kompromisů. Prolez antikvariáty a sežeň si knížku od Pešáka Gramofon, jeho provoz a technické využití a kde co najdeš, pár zajímavostí najdeš i tady (vlastně hodně a zdaleka nejen o gramofonech) http://www.postreh.com/phprs/view.php?c ... 2005112101
K tvým otázkám:
1. teoreticky lze dosáhnout odstupu přes 90 dB v celém pásmu a také se prakticky dosahovalo. Například CBS Columbia (a snad i další firmy) vydala několik desek se záznamem komprimovaným systémem dbx. Kdo si dokoupil expandér dbx ke gramofonu, mohl poslouchat nahrávky s dynamikou dosahovanou jen u CD. Jenže to přišlo pozdě a licenční poplatky za použití dbx silně prodražovaly zařízení, tak se to moc neujalo (podobně, jako kterýkoliv kvadrofonní systém). Ale to jsi asi nechtěl vědět.
Zpátky k normální desce:
skutečně dosažitelný odstup od šumu je daný kvalitou materiálu, jeho zpracováním, uchováváním a přehráváním desky (ale taky tím, jak se kterému laku zamlouvá jaká teplota řezacího nože) a za ideální kombinace podmínek stěží přesáhne 60dB.
Odstup hluku by mohl teoreticky být nekonečný, ovšem prakticky se dá dostat někam k 48dB (přes filtr simulující fyziologickou závislost sluchu vyjde výsledek měření odstupu o nějakých 4-8 dB lepší, záleží na nejvyšším kmitočtu pozadí), existují šasi tak mechanicky domakaná, že se na nich s dobře závažím přitlačenou deskou dá dostat i kousek přes 50dB ( viz třeba http://www.transrotor.de/code/de/produk ... index.html ), ovšem cena za každé 3dB roste přibližně o řád. Na desce je totiž zaznamenaný i hluk řezacího stroje a ten už žádným konstrukčním řešením při snímání potlačit nelze.
2. a 3. (tyhle otázky spojím, na každou zvlášť neumím odpovědět): hardware potlačující hluk uměle... fyziologická závislost sluchu hraje pro, naměřené hodnoty proti (pokud se ovšem dopracuješ k aspoň trochu objektivní hodnotě). Však to v tom článku je: fyzikálně je nesmysl zlepšit o víc, jak 3dB, zdá se to ale víc. Maskovací efekt a klesající citlivost sluchu směrem k nízkým kmitočtům dokážou zázraky. A další výhody basů uprostřed jsem už dříve popsal také.
Co bys ale neměl přehlédnout, je skutečnost, že čím méně nežádoucího signálu z nahrávky počítačem odstraníš, tím méně užitečné informace se ztratí - editor vždycky vezme nějakou s sebou, ať děláš, co děláš, nikdy se ani nepřiblížíš původnímu signálu.
Proto je lepší mít zdrojový signál s co nejvíc potlačeným rušivým pozadím. A v oblasti hluku, který potlačuji digitálně pomocí vytvořeného profilu, je každý decibel cenný.
Digitální čištění o 12 dB je strašně moc. Ještě jsem nenatrefil na nahrávku, na kterou by to šlo najednou bezpečně použít.
Naopak, potlačení hluku na jeden průchod o více, jak 8 dB, už dělá plechový zvuk. Takový, jaký bývá slyšet až příliš často ve starších filmech v televizi, kde se snažli někdo nahrávku rychle odšumět. Proto si v pasáži bez zvuku potlačím kmitočty nad asi 500Hz, vezmu odtud vzorek hluku, potlačím o 6dB, zkontroluji, a případně uložím. A vezmu znovu vzorek, odečtu o dalších 6 dB a... potřetí pokorně vycouvám zpět, protože už to není ono. Rozhodně nebazíruju na odstupu za cenu znehodnocení nahrávky, takže využiju radši maskovacího efektu. Většinou totiž stačí dostat se s celkovým odstupem rušivých napětí (lineárně) na 60dB.
Nota bene, když z toho pak kdekdo udělá stoosmadvacítkovou mp3. To už je házení perel...
K tvým otázkám:
1. teoreticky lze dosáhnout odstupu přes 90 dB v celém pásmu a také se prakticky dosahovalo. Například CBS Columbia (a snad i další firmy) vydala několik desek se záznamem komprimovaným systémem dbx. Kdo si dokoupil expandér dbx ke gramofonu, mohl poslouchat nahrávky s dynamikou dosahovanou jen u CD. Jenže to přišlo pozdě a licenční poplatky za použití dbx silně prodražovaly zařízení, tak se to moc neujalo (podobně, jako kterýkoliv kvadrofonní systém). Ale to jsi asi nechtěl vědět.
Zpátky k normální desce:
skutečně dosažitelný odstup od šumu je daný kvalitou materiálu, jeho zpracováním, uchováváním a přehráváním desky (ale taky tím, jak se kterému laku zamlouvá jaká teplota řezacího nože) a za ideální kombinace podmínek stěží přesáhne 60dB.
Odstup hluku by mohl teoreticky být nekonečný, ovšem prakticky se dá dostat někam k 48dB (přes filtr simulující fyziologickou závislost sluchu vyjde výsledek měření odstupu o nějakých 4-8 dB lepší, záleží na nejvyšším kmitočtu pozadí), existují šasi tak mechanicky domakaná, že se na nich s dobře závažím přitlačenou deskou dá dostat i kousek přes 50dB ( viz třeba http://www.transrotor.de/code/de/produk ... index.html ), ovšem cena za každé 3dB roste přibližně o řád. Na desce je totiž zaznamenaný i hluk řezacího stroje a ten už žádným konstrukčním řešením při snímání potlačit nelze.
2. a 3. (tyhle otázky spojím, na každou zvlášť neumím odpovědět): hardware potlačující hluk uměle... fyziologická závislost sluchu hraje pro, naměřené hodnoty proti (pokud se ovšem dopracuješ k aspoň trochu objektivní hodnotě). Však to v tom článku je: fyzikálně je nesmysl zlepšit o víc, jak 3dB, zdá se to ale víc. Maskovací efekt a klesající citlivost sluchu směrem k nízkým kmitočtům dokážou zázraky. A další výhody basů uprostřed jsem už dříve popsal také.
Co bys ale neměl přehlédnout, je skutečnost, že čím méně nežádoucího signálu z nahrávky počítačem odstraníš, tím méně užitečné informace se ztratí - editor vždycky vezme nějakou s sebou, ať děláš, co děláš, nikdy se ani nepřiblížíš původnímu signálu.
Proto je lepší mít zdrojový signál s co nejvíc potlačeným rušivým pozadím. A v oblasti hluku, který potlačuji digitálně pomocí vytvořeného profilu, je každý decibel cenný.
Digitální čištění o 12 dB je strašně moc. Ještě jsem nenatrefil na nahrávku, na kterou by to šlo najednou bezpečně použít.
Naopak, potlačení hluku na jeden průchod o více, jak 8 dB, už dělá plechový zvuk. Takový, jaký bývá slyšet až příliš často ve starších filmech v televizi, kde se snažli někdo nahrávku rychle odšumět. Proto si v pasáži bez zvuku potlačím kmitočty nad asi 500Hz, vezmu odtud vzorek hluku, potlačím o 6dB, zkontroluji, a případně uložím. A vezmu znovu vzorek, odečtu o dalších 6 dB a... potřetí pokorně vycouvám zpět, protože už to není ono. Rozhodně nebazíruju na odstupu za cenu znehodnocení nahrávky, takže využiju radši maskovacího efektu. Většinou totiž stačí dostat se s celkovým odstupem rušivých napětí (lineárně) na 60dB.
Nota bene, když z toho pak kdekdo udělá stoosmadvacítkovou mp3. To už je házení perel...
Dostal jsi mě HILLE,
až dostavím Actidamp pustím se zřejmě i do stavby Tvého "odhlučňovače".
1) Nemáš ohlasy lidí, kteří si ho již postavili ??
2) v článku "I analogový gramofon lze pořád ještě vylepšit" uvádíš odkaz na bulletin „Informace pro hifikluby Svazarmu“, nemohl by jsi ty, nebo někdo další dát tyto naskenované buletiny k dispozici na net ? Jistě to je zajímavé čtení.
až dostavím Actidamp pustím se zřejmě i do stavby Tvého "odhlučňovače".
1) Nemáš ohlasy lidí, kteří si ho již postavili ??
2) v článku "I analogový gramofon lze pořád ještě vylepšit" uvádíš odkaz na bulletin „Informace pro hifikluby Svazarmu“, nemohl by jsi ty, nebo někdo další dát tyto naskenované buletiny k dispozici na net ? Jistě to je zajímavé čtení.
Zatím jsem měl ohlasy jen, že si to někdo postaví. Dodnes mi nikdo nepřiletěl šlápnout do úsměvu, tak buď to dodnes nedostavěli, nebo jsou spokojení. A to se dá dozvědět jen v případě, že někdo napíše něco jako: "... až dosud jsem byl spokojený, ale teď mám takový či podobný problém, co když to souvisí?...." Jenže, když se problém nevyskytne, těžko se to dovím - ono u nás pořád nějak není zvykem projevit spokojenost. Nejen u nás - nemám odezvu ani od kolegy z Porúří, kterému jsem právě ten první (jako externí jednotku na dvě devítivoltové baterie) loni věnoval, že si postavím jiný. Jenže dodnes jsem od té doby přehrával desky snad jen třikrát, tak mě nic nenutí dodělat ho. A asi ho ani dodělávat nebudu, poslechnu jednu z rad a zkusím překreslit plošňák pro nějaké lepší operáky.
Ale teď mám takový fofr v práci, že jezdím domů až touhle dobou, a to i v sobotu, někdy i v neděli, a nejde říci, že na to položím kabel a ještě ho nespláchnu - tak potom relaxuji tady.
Ze stejného důvodu mějte trpělivost i se skenováním těch věstníků - nemám je už všechny, jsou už časem zežloutlé, a dá mi práci hlavně je vyčistit, aby se daly zkomprimovat do přijatelné velikosti souborů (doufám, že z branně technické činnosti můžu vynechat diapolyekran "Pracujeme s revolučními tradicemi" (to si navzájem krásně odporuje, co?) a podobné tendenční ptákoviny).
Chvíli mi to trvat bude.
Pro začátek první ukázky: http://upload.ebastlirna.cz .
Pokud nepůjde otevřít přímo z downloadu, stačí uložit a otevřít z lokálního disku - to už půjde.
Ale teď mám takový fofr v práci, že jezdím domů až touhle dobou, a to i v sobotu, někdy i v neděli, a nejde říci, že na to položím kabel a ještě ho nespláchnu - tak potom relaxuji tady.
Ze stejného důvodu mějte trpělivost i se skenováním těch věstníků - nemám je už všechny, jsou už časem zežloutlé, a dá mi práci hlavně je vyčistit, aby se daly zkomprimovat do přijatelné velikosti souborů (doufám, že z branně technické činnosti můžu vynechat diapolyekran "Pracujeme s revolučními tradicemi" (to si navzájem krásně odporuje, co?) a podobné tendenční ptákoviny).
Chvíli mi to trvat bude.
Pro začátek první ukázky: http://upload.ebastlirna.cz .
Pokud nepůjde otevřít přímo z downloadu, stačí uložit a otevřít z lokálního disku - to už půjde.
Hodně tady píšete o úpravách gramofonu a úpravách zvuku v PC ale myslím že je taky hodně důležité přes jakou zvukovku se to do toho PC dostane.Jednou jsem zkoušel nahrávat do PC muziku z minidisku a výsledek byl hrozný na repro od PC to poznat nebylo poznat ale při poslechu na kossech tam bylo moc šumu.Takže pokud někdo víte přes jakou zvukovku to do PC dostat tak pište tipy ale jen doufám že ta zvukovka nebude dražší než celé PC 
Asi něco takového: http://www.pctuning.cz/index.php?option ... &Itemid=49
Osobně mám X-Fi Platinum s čelním panelem do 5,25 (super věc,člověk se nemusí topořit za kompl když chce připojit nějaký zařízení) a je dle mého taky dobrá.(Ovšem neslyšel jsem jak je na tom zvukově ta julča)
Osobně mám X-Fi Platinum s čelním panelem do 5,25 (super věc,člověk se nemusí topořit za kompl když chce připojit nějaký zařízení) a je dle mého taky dobrá.(Ovšem neslyšel jsem jak je na tom zvukově ta julča)
Klídek chlapi,to je nulák...