Prostor pro osobní dotazy, které nelze jinde dopasovat, případně které přímo nesouvisí s bastlením či elektrotechnikou obecně (protože i bastlíři jsou většinou normální lidé, co nedrží v ruce štípačky a šroubovák 24 hodin denně). Neslouží pro přeposílání obecně známých informací z komerčních webů.
pajosek2 píše:Narážíš na povrchové napětí vody?Zajímavý je rozdíl před proniknutím hladinou a po proniknutí.
Narážím na to, že povrchová energie/smáčení kapaliny v případě tenké vrstvy u dvou skleniček spolu s nestlačitelností kapaliny vytvoří něco jako kluzné ložisko - prostě na další vytlačení vody úzkým prostorem je potřeba mnohem větší síla, takže vznikne něco jako vodní polštář. Zjistíte to pokusem tak, že napřed malou skleničku volně vložíte do větší naplněné a zaznamenáte ponor, potom vodu vylijete, vložíte menší skleničku a bude ji pomalu dolívat, až bude větší sklenička plná. Myslím, že rozdíl určitě zaznamenáte.
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Nechce sa mi čítať celú debatu, lebo sa bavíte o plávaní a Archimedovom zákone. Tento zákon nič o plávaní nehovorí, ten hovorí len to, že teleso je "nadľahčované" a to práve takou silou ako je váha kvapaliny telesom vytlačenej. Bude nadľahčované aj vtedy, keď sa bude vo vode vznášať, vtedy bude mať rovnakú špecifickú (myslím si, že sa to tak volá) hmotnosť, teda vytlačí toľko kvapaliny ako je jeho celkový objem. A to teleso bude nadľahčované aj pri plnom ponorení a dopadnutí na dno nádoby, len bude v tej kvapaline o toľko ľahšie - bude mať o toľko menšiu hmotnosť, koľko váži kvapalina ktorú svojim objemom vytlačilo. Z toho vyplýva, že teleso bude plávať aj v minime kvapaliny, ak v tej kvapaline dokáže plávať vo väčšom množstve, teda ak jeho špecifická váha je menšia ako má kvapalina, alebo ak jeho tvar je taký že nedovolí zaplavenie telesa a tým prekročenie jeho špecifickej váhy oproti kvapaline.(teda doposiaľ, kým neurobíme do loďky dieru.) Pravdaže kvapaliny musí byť toľko, aby dosiahla po čiaru ponoru.
Ten živočích, ktorý sa v debate vyskytol využíva povrchové napätie vody. S Archimedom by sa zoznámil vtedy, keby sme povrchové napätie zmenšili napríklad rozmiešaním saponátu vo vode, až potom by sa ukázalo, či jeho čiara ponoru je na jeho tele, alebo je vyššie.
Teda, to jsou kydy - (by řekla Andrea, kdyby netrucovala)
Ty zázračné skleničky:
Vytlačením vody, okolo stěn nádoby, se zvýšil vodní sloupec a tedy se i zvětšil hydrostatický vztlak.
Tímto "umělým" zvýšením vodní hladiny, na čáru ponoru, se "nasimuloval" hydrostatický vztlak, jakým by bylo těleso normálně nadnášeno ve volné kapalině...
O tomhle mi jednou přišlo na mail PPSko. Krásné využití Archimédova zákona! Opravdu geniální- vodní komory můžou být jakkoli využity a přece jsou vždy v rovnováze! http://cs.wikipedia.org/wiki/Falkirk_Wheel