Transformace etalonu kapacity transformátorem

Základní principy, funkce, rovnice, zapojení - t.j. vše, co byste měli vědět, než se pustíte do praktické realizace elektronického zařízení

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
PavelFF
Příspěvky: 4796
Registrován: 18 úno 2008, 01:00
Bydliště: Brno

#16 Příspěvek od PavelFF »

mtajovsky píše:- jak přesně máte změřen ten samotný kondenzátor
- při jakém kmitočtu jste to měřil? (ztráty v železe)
- jsou vinutí odstíněna?
- co vlastní kapacita vinutí?
- podle převodu jste měl kondenzátor asi 10 uF. Byl to elyt? - co ss polarizace?
Měřil jsem to velmi narychlo a trafa byla zcela obyčejná napájecí, bez stínění. Kmitočet 50 , 100 a 200Hz. Kondenzátor byl svitkový 10M na 63V. Změřen Ohmovou metodou i měřičem kapacity , nepřesnost asi do jednoho procenta. Pravděpodobně byla trafa zatěžována spíš do krátka (třívoltampérové určitě), takže se asi hodně uplatnil nemalý odpor vinutí.
Ztráty v železe bych zrovna nepodezříval, napětí na vstupu vinutí pro 12V bylo zlomkem této hodnoty. Teď jsem několik dní mimo svůj kutloch, takže to nemohu upřesnit.
Je mi jasné , že to tak funguje, ale jaké by mělo mít trafo parametry pro např. C=10uF, pro simulaci na 10mF ? Myslím tím rozměry , typový výkon, sycení,... Podle mě by mělo být velmi předimenzované, sycené na zlomek hodnot běžných u energetických traf....

Stejně je mi to naprd, chtěl jsem zkusit prověřit svůj měřáček kapacit na velkých hodnotách kapacit, jenže on používá metodu nabíjení ss proudem, takže to stejně nemůžu použít.

Uživatelský avatar
mtajovsky
Příspěvky: 3694
Registrován: 19 zář 2007, 02:00
Bydliště: Praha

#17 Příspěvek od mtajovsky »

Mě by zajímalo, jaké je praktické použití etalonu 10G. Metrologie není zrovna můj obor, pravděpodobně to význam nějaký bude mít, když to existuje.

Uživatelský avatar
PavelFF
Příspěvky: 4796
Registrován: 18 úno 2008, 01:00
Bydliště: Brno

#18 Příspěvek od PavelFF »

Mně to stále nedá. Možná, že v kapacitním můstku se využívají vlastnosti děliče napětí, což trafo umí velmi dobře, ale není důležitá jeho "vlastní spotřeba", tj. odkud si bere magnetizační proud, protože ho napájí nějaký cizí zdroj napětí.

Kdežto když pouze připojím trafo s kondenzátorem na sekundáru, k měřiči kapacity, tak mě ten magnetizační proud musí zajímat, nebo ne?

Jde o to, že když jsem vzal běžné trafo 2x12V/230V a napájel ho naprázdno (bez kondenzátoru na straně 230V) do jednoho z vinutí 12V i velmi malým napětím (třeba 0,6V), tak si bralo magn. proud, který byl řádově srovnatelný s proudem po připojení kondenzátoru 10M na stranu "230V".

Takže ohmovu metodu nemohu použít, protože ta neodliší o který proud jde. Nebo musím použít takové trafo, které má tak malý magn. proud k proudu zátěží, že je to např. jen jedna tisícina. A ještě přitom stejně zanedbatelný odpor vinutí. Je to vůbec možné?

Je mi jasné, že to je všechno nějak jinak, ale jak?

Uživatelský avatar
BOBOBO
Příspěvky: 18110
Registrován: 25 úno 2008, 01:00
Bydliště: Rychnovsko

#19 Příspěvek od BOBOBO »

Proč jsi si neprošel doporučená zapojení z AR v reálných měřácích i s popisem ?

Uživatelský avatar
Bernard
Příspěvky: 3614
Registrován: 27 kvě 2005, 02:00

#20 Příspěvek od Bernard »

Pokud je transformátor napájen ze zdroje harmonického napětí, bude v něm indukován tok podle známého vzorce U = 4,44.f.B.S.N, pokud se pohybujeme v lineární oblasti a zanedbáme odpor vinutí.
Jestli je ale vinutí napájené ze zdroje proudu, magnetický tok je dán vztahem N.I = Rm.Φ ; a o to asi také jde v tom americkém patentu. Tedy o to, že proudy Ix a Is jsou dané hlavně napětím a měřenou/srovnávací impedancí, a zřejmě platí:

Ix.Nx - Is.Ns + If.Nf = Rm.Φ = 0

A na nulu to tahá záporná vazba z vinutí na operák. Na tom vinutí je napětí úměrné změně magnetického toku a zpětná vazba se usiluje, aby změny toku byly nulové, což nastane, když je i tok nulový.

On se ten patent týká spíš měření dielektrických materiálů a napájení impedancí X a S je ze zdroje 1 kV - 500 kV, ale princip je obecný.

Uživatelský avatar
PavelFF
Příspěvky: 4796
Registrován: 18 úno 2008, 01:00
Bydliště: Brno

#21 Příspěvek od PavelFF »

BOBOBO píše:Proč jsi si neprošel doporučená zapojení z AR v reálných měřácích i s popisem ?
BOBOBO píše:Pavel FF si z nás dělá šoufky . Ve zmiňovaném AR je to popsáno o pár řádků dále i s odkazem na praktické provedení od Tesly .
Nerozumím ti. Díváme se oba do stejného časopisu?
Dál je jen odkaz na RLC můstky od Tesly.

Vrátím-li se zpět na začátek vlákna, tak mě zajímala věta, "Kapacity větší než 10uF se realizují z etalonu 10uF a transformátorů,které transformují kapacitu 10 uF na kapacity řádu až 10 mF."

Pokud se pod pojmem "transformátory" myslí nějaké složitější můstky, pokud možno ještě kompenzované vnějším zdrojem proudu, tak jejich funkci sice nerozumím (resp. nehodlám se do toho nořit, abych pochopil), ale už s tím nemám problém, na rozdíl od prostého pasivního trafa, které mi tam prostě nějak nesedí.

Uživatelský avatar
Bernard
Příspěvky: 3614
Registrován: 27 kvě 2005, 02:00

#22 Příspěvek od Bernard »

Zkusil jsem to taky zapojit, pomocí 400 VA toroidu, mezi vinutí 7 V a 230 V, což dává poměr impedancí asi 1:1080. To vinutí 7V při napájení 3V bere magnetizační proud 0,2 A, po připojení kondenzátoru 4 uF (MP) stoupne odběr na 4,5 A, a to je zhruba v souladu s kapacitou 4 mF. Na ty malé impedance to asi chce výkonnější trafo.

Odpovědět

Zpět na „Teorie“