Quest píše:Pokud chceš tento poslech přesto ještě vylepšit poslechem na VKV, nejednodušší cestou je připojit jakýkoliv radiopřijímač s výstupem pro magnetofon přes kabel, případně s děličem do mikrofonního vstupu Tábora. Citlivost tohoto vstupu ja 9-25 mV .
pro Quest - jelikož jsem v tomto oboru naprostý laik prosím o radu - mám tranzistorák s VKV + CD /Philips AZ 2558/ s výstupem pouze na sluchátka. Lze se přes tento výstup napojit do mikofonnního vstupu rádia, nebo je to složitější (ten vstup pro mikrofon má tři vstupy) co znamená popřípadě s děličem
Rádio Tábor má vstup pro krystalový mikrofon, tedy citlivost kolem 15 mV pro plný výkon, vyveď tedy z každého kanálu jeden odpor 33k, druhé konce spoj a proti kostře dej odpor asi 1k až 3k3.
Dutinka 2 konektoru je kostra, 1 a 3 bývají uvnitř propojené, tak je celkem jedno, na kterou z nich signál přivedeš.
Hill píše:Rádio Tábor má vstup pro krystalový mikrofon, tedy citlivost kolem 15 mV pro plný výkon, vyveď tedy z každého kanálu jeden odpor 33k, druhé konce spoj a proti kostře dej odpor asi 1k až 3k3.
Dutinka 2 konektoru je kostra, 1 a 3 bývají uvnitř propojené, tak je celkem jedno, na kterou z nich signál přivedeš.
pokud provedu zapojení podle doporučení tak předpokládám, pokud je vstup stereo tak se oba kanály sloučí a rádio samožřejmě hraje mono
co se týká reproduktoru jak píšeš, že zvládají 11 kHz to znamená, že nemají hloubky, výšky či je snížená kvalita reprodukce - předpokládám, že tak velké repráky budou mít lepší reprodukci jak ty malé v tranzistoráku
Naposledy upravil(a) 082m dne 28 bře 2012, 22:06, celkem upraveno 1 x.
dle mýho laickýho rozumu je přece jedno když vedu signál ze zdířky na sluchátka z rádia který umožňuje příjem na frekvenci FN, do zdířky na mikrofon rádia které přijímá na frekvencích AM
Obávám se, že nevíš, o čem je řeč: rádio nemůže mít stereofonní vstup, protože první zdroj stereofonního signálu se u nás objevil asi 10 let po ukončení výroby toho rádia. Vizionářům doba nepřála, za nápad vybavit monofonní přijímač vstupem pro stereofonní zdroj signálu by asi autorovi hrozila léčba v nepříliš útulné léčebně. Proto má vstup jen jeden a musíš do něj signály levého a pravého kanálu sloučit na odporovém děliči. Ono by stačilo použít rezistory i o podstatně nižších odporech, aniž by to sluchátkový výstup pocítil, ale vstup rádia má impedanci v řádu MΩ, tak lze hodnoty odporů volit v širokém rozsahu celkem libovolně, když se zachovají vzájemné poměry jejich hodnot (a ještě není nutná kdovíjaká přesnost). Vůbec nejlepší by bylo, stereodekodér vypnout.
Pokud jde o kmitočtový rozsah, píšu o kmitočtovém rozsahu zesilovače s reproduktory (mimochodem - ty v té bedně umí nejvíc): středobasy umí kmitočty asi od 40Hz, navíc je v zesilovači zavedená fyziologická regulace průběhu - při vytočení potenciometru hlasitosti do méně, než třetiny dráhy, jsou hloubky zdůrazněné asi o 8dB na 100Hz. S přidáváním hlasitosti se toto zvýraznění postupně zmenšuje. Dnes je móda této funkci říkat "loudness", ale ta podobně zdůrazňuje i výšky.
Výškáče by zvládly nejspíš ještě 18kHz, kdyby je do nich uměl zesilovač poslat: charakteristika zesilovače je ale definovaná do asi 12kHz (je možné, že bude chodit i výše, ale nikdy jsem to neměřil). Víc nebylo stejně potřeba: rádio mělo maximální šířku přijímaného pásma 12kHz, tedy na nf výstupu rádia je maximální kmitočet 6kHz.
Gramofon dostal ze šelakových desek kmitočty do 8kHz, z některých malinko přes 10kHz, z vinylových desek 12kHz. To byl jediný zdroj signálu, který využil vlastnosti zesilovače nejlépe.
V téže době se dělal i magnetofon MGK10 (osazený i v hudební skříni Viola spolu se šasi z Tábora), který chodil na devítku do 5kHz a na devatenáctku do 8kHz.
Jak vidíš, nebylo potřeba zpracovávat vyšší kmitočty, protože v žádném z přiváděných signálů prostě nebyly.
Možná jsem se špatně vyjádřil ale já jsem reagoval na Burajka. I když jsem laik tak je mi jasné, že z mono nedostanu stereo. Jinak děkuji za radu k zapojení a trpělivost
teď mi přivezl známý Tábor II v nálezovém stavu, ale překvapilo mě docela profesionální dodělání VKV, nevíte co je to za úpravu . Na šasí je vstupka s ladícím kondíkem a na boku skříně MF. Apropo neměl by někdo knoflík hlasitosti a zadní stěnu?
Pokud mohu z fotky usoudit, tak jde o nějaký amatérský udělátor pro příjem VKV ve staré normě OIRT, kde už v současnosti nic nevysílá. Novalová elektronka která je na snímku vidět je asi (?) ECC85.
Jinak se připojuji k názoru, že kazit historické rádio takovými překopávkami je škoda, když se na jeho gramovstup nebo vstup pro mikrofon může připojit výstup z nějakého současného přijímače s rozsahem VKV tak, jak to bylo výše popsáno.
popřípadě s děličem 
