Chtìl jsi dostat U2 = 200V , taks namotal:
N2 = (200V) x (9,6 z/V) = 1920z
jenže vinutí s N2 dává U2=250V (tj.7,68z/V) . Pøedpokládám , že U1 = 230V
Z toho:
N1 = N2x (U1/U2) = 1920z x(230V/250V) = 1766z
Trafo dává 1,25x vìtší napìtí než byl pøedpoklad. Primárních závitù je 1,25x ménì, než byl pøedpoklad. Sycení rovnìž, akorát není jasná poèáteèní hodnota, protože nevím, odkud je údaj 9,6z/v.
Každopádnì, s pøihlédnutím k pøedchozímu pøíspìvku, je to sycení moc vysoké. Spoèítej to.
Prstenec je závit (nebo nìkolik) nakrátko z plechu , namotaného kolem celého jádra trafa , jakoby paralelnì s vinutím. V tomto pøípadì to asi moc nepomùže. Mùžeš to vidìt v jednoèinných spínaných zdrojích do monitorù, videa, skenerù apod. Má to tlumit rozptylový tok co uteèe mimo jádro.
Zmenšení rozptylu trafa
Moderátor: Moderátoři
Takže jsem to přepočítal. Přeměřil jsem napětí:
1) 1900z mělo dávat 200V, naprázdno dává 270V
2) 60z mělo dávat 6,3V, naprázdno dává 8,8V
3) 125z mělo dávat 13V, naprázdno dává 18V
Počítám podle vzorců z knihy Nečásek: Radiotechnika do kapsy
Vyšlo mi asi 7z/Volt
Primár by měl mít 1610z.
Sycení jádra mi vyšlo takřka 1,3T
Chtěl bych zmenšit na 0,8T. Na primár bych měl přivinout necelých 1000 závitů. Do primáru nechci moc zasahovat, ale něco tam přivinu.
1) 1900z mělo dávat 200V, naprázdno dává 270V
2) 60z mělo dávat 6,3V, naprázdno dává 8,8V
3) 125z mělo dávat 13V, naprázdno dává 18V
Počítám podle vzorců z knihy Nečásek: Radiotechnika do kapsy
Vyšlo mi asi 7z/Volt
Primár by měl mít 1610z.
Sycení jádra mi vyšlo takřka 1,3T
Chtěl bych zmenšit na 0,8T. Na primár bych měl přivinout necelých 1000 závitů. Do primáru nechci moc zasahovat, ale něco tam přivinu.
nevím, jestli se takové manévry s trafem vůbec vyplatí, přivíjet 1000z tenkým drátem, demontáž a montáž plechů, spousta času a nakonec nejistý výsledek, nebylo by snadnější sehnat dvě tahle trafa a zapojit primáry do série? nebo si nechat zakázkově navinout toroid, ten prcek 50W co potřebuješ by mohl být za nějakých 300-400,-
Mozno to tu uz dakdo pisal nechce sa mi to cele citat 
Ale skus to trafo pootacat vo vsetkych smeroch a najst najvhodnejsiu orientaciu. A najmenej to bude rusit podla mna ked das trafo za paticu obravovky a otocis ho tak aby ziarilo do tolu... Vele trafo mozes este odtienit kritom z dobre magnetickeho materialu napr permaoilu.... Ale nestaci len prepazka ale trafo treba uzavriet cele.
Ale skus to trafo pootacat vo vsetkych smeroch a najst najvhodnejsiu orientaciu. A najmenej to bude rusit podla mna ked das trafo za paticu obravovky a otocis ho tak aby ziarilo do tolu... Vele trafo mozes este odtienit kritom z dobre magnetickeho materialu napr permaoilu.... Ale nestaci len prepazka ale trafo treba uzavriet cele.
Když má někdo hliníkový špalek, může to zkusit. Asi to bude levnější než mmt nebo podobné materiály.
Este jeden tip, preco je sytenie take velke. Ten trafak sa ratal este v obdobi, ked nam EU nevnutila 230V, cize o 10V menej. Skus len pre pokus odcitat nejakym trafom 10-20V z primaru co to urobi na sekundare. Teoreticky by si potom mohol pri spravnom natoceni toto druhe trafo pouzit na rusenie magnetickeho pola toho hlavneho trafaku, aj ked tento bude vyzarovat podstatne menej.
Hezká teorie, ale tak nějak v praxi nefunguje. Ono to přesycené trafo vyzařuje kupu harmonek, jednak 3. harmonickou, jednak harmonické, vzniklé proudovými rázy usměrňovačů. Vzhledem k rozměrům obrazovky je kompenzace běžnými prostředky na houby.
Prostě zanech planých pokusů a začni s trafem, které je na to určené. Konstrukce trafa pro osciloskop byla popsána tuším v RK někdy v roce 1965, a pochybuji, že bys dnes vymyslel něco převratného.
Prostě zanech planých pokusů a začni s trafem, které je na to určené. Konstrukce trafa pro osciloskop byla popsána tuším v RK někdy v roce 1965, a pochybuji, že bys dnes vymyslel něco převratného.
Vyšlo mi to z nějakého appletu pro výpočet hloubky vniku pro různé materiály, možná že se konstanty časem změnily 
Jinak jsem našel ještě zmínku o stínění v blízkém poli a v homogenním poli. Poctivý smotek supermalloye každopádně udělá svoje.
Harmonických bych se na obrazovce nebál, jejich amplituda proti síťovému kmitočtu už nebude významná, ledaže by dotyčné trafo bylo mimořádně zprasené. S tou kompenzací máš pravdu, rušivé pole je tak prostorově nejednoznačné a rušený objekt tak nešikovně dlouhý, že vytvoření symetrického antipole je prakticky neproveditelné. Za časů SSTV, kdy se kutilům jaksi blbě sháněly onačejší feromagnetické materiály, proto nejčastěji rezignovali a stavěli napájecí zdroje osamocené a samotný monitor drželi ve "splendid isolation"
Sám jsem poznal hanebnou nedostatečnost plechovky od džusu
Jinak jsem našel ještě zmínku o stínění v blízkém poli a v homogenním poli. Poctivý smotek supermalloye každopádně udělá svoje.
Harmonických bych se na obrazovce nebál, jejich amplituda proti síťovému kmitočtu už nebude významná, ledaže by dotyčné trafo bylo mimořádně zprasené. S tou kompenzací máš pravdu, rušivé pole je tak prostorově nejednoznačné a rušený objekt tak nešikovně dlouhý, že vytvoření symetrického antipole je prakticky neproveditelné. Za časů SSTV, kdy se kutilům jaksi blbě sháněly onačejší feromagnetické materiály, proto nejčastěji rezignovali a stavěli napájecí zdroje osamocené a samotný monitor drželi ve "splendid isolation"
Sám jsem poznal hanebnou nedostatečnost plechovky od džusu
