Dva kondenzátory vedle sebe nechat/nenechat ?
Moderátor: Moderátoři
Dva kondenzátory vedle sebe nechat/nenechat ?
Dobrý den,
je lepší nechat kondenzátory takto u sebe nebo ponechat jeden(např. pokud druhý je zbytečný)?
v datasheet od součástky LP2950 doporučují vložit elektr. kondenzátor(C1) mezi výstup a zem a v datasheetu od modulu zase doporučují vložit obyč. kondenzátor(C2) mezi + a -.
Děkuji
je lepší nechat kondenzátory takto u sebe nebo ponechat jeden(např. pokud druhý je zbytečný)?
v datasheet od součástky LP2950 doporučují vložit elektr. kondenzátor(C1) mezi výstup a zem a v datasheetu od modulu zase doporučují vložit obyč. kondenzátor(C2) mezi + a -.
Děkuji
- Přílohy
-
- DSC_0157.jpg
- (268.38 KiB) Staženo 68 x
Určitě nech oba. Každý z nich dej co nejblíže k danému obvodu (u stabilizátoru co nejkratší vodiče mezi výstup a zem, u toho modulu zase co nejblíže a co nejkratší vodiče).
Nejsprávnější (ale ne vždy realizovatelné) je pořadí vývodů na vodiči: Výstup ze stabilizátoru, kondenzátor, ... ,kondenzátor, vstup do modulu.
Co se týče množství kondenzátorů, tak se tím netrap. Obecně se dává na každý napájecí pin zvlášť kondenzátor (u klasické logiky jsou to kondenzátory 10-220nF), takže u procesoru, který má třeba 20 napájecích pinů je to 20 kondenzátorů. Blokovací kondenzátory (tak se jmenují ty které se dávají na napájení a "blokují" rušení) se dávají "na hrsti"![Wink ;-)](./images/smilies/icon_wink.gif)
Nejsprávnější (ale ne vždy realizovatelné) je pořadí vývodů na vodiči: Výstup ze stabilizátoru, kondenzátor, ... ,kondenzátor, vstup do modulu.
Co se týče množství kondenzátorů, tak se tím netrap. Obecně se dává na každý napájecí pin zvlášť kondenzátor (u klasické logiky jsou to kondenzátory 10-220nF), takže u procesoru, který má třeba 20 napájecích pinů je to 20 kondenzátorů. Blokovací kondenzátory (tak se jmenují ty které se dávají na napájení a "blokují" rušení) se dávají "na hrsti"
![Wink ;-)](./images/smilies/icon_wink.gif)
Kondenzatory opravdu nic nezkazis, ja je davam ke kazdemu obvodu, co nejbliz k napajeni. Usetris si tim spoustu problemu pri odladovani zarizeni. Stava ze, ze ti to na stole funguje bezvadne, ale v realnem nasazeni to obcas vypadne, zresetuje apod. Takove zavady se pak extremne spatne hledaji protoze problem nastane treba jednou za tyden a neda se to nijak predikovat. To same plati i o feritovych perlach ktere tu ted nekdo resil v jinem vlakne. Nic to nestoji, je zbytecne na tomhle setrit.
Snad jedine nektere spinane zdroje udajne spatne pracuji s prilis velkou kapacitou na vystupu, ale osobne jsem se tim nesetkal. Je treba pocist datasheet k prislusnemu obvodu.
Snad jedine nektere spinane zdroje udajne spatne pracuji s prilis velkou kapacitou na vystupu, ale osobne jsem se tim nesetkal. Je treba pocist datasheet k prislusnemu obvodu.
Princip je v tom, že keramické kondenzátory mají mnohem menší vlastní (parazitní) indukčnost než jiné typy. Proto je třeba je použít pro blokování nežádoucích vf oscilací a zákmitů. Paralelní elektrolytický kondenzátor s velkou kapacitou pak zajišťuje blokování příp. vyhlazení na nízkých frekvencích. Dlouhé vodiče(spoje, vývody součástek) mají větší indukčnost, která odděluje propojené obvody a je proto nutné použít vf blokování na obou stranách této indukčnosti, kdežto elektrolytický kondenzátor pak obvykle stačí jen jeden, zapojený v libovolném místě spoje.Tomaskocz píše:Mě jde tedy o princip. Co když spojení nebude delší jak 10cm? když je tam ponechám, nic se nestane?
Snad jsem to napsal srozumitelně.
![Wink :wink:](./images/smilies/icon_wink.gif)
p.s. Ještě musím dodat, že důležitou roli hraje také provedení (tvar, odpor, indukčnost) společného vodiče (např. GND) ke kterému se kondenzátory připojují. Ten by měl být také co nejkratší.