Klást podmínku bezchybné angličtiny v příspěvku s pidgin češtinou nemá chybu.psychosalam píše: Oni ty akademie moc prachů neměli nikdy.
---
Striktní podmínkou je angličtina (plynule mluvit a také psát bez chyb).
.
Hledám práci v oboru, mám vyhlášku 50
Moderátor: Moderátoři
-
tomasjedno
- Příspěvky: 5634
- Registrován: 11 říj 2008, 02:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Požadavek plynulé angličtiny a psaní bez chyb je pro technický personál, jehož hlavní náplní je konstrukce a programování, blbost. Ten potřebuje angličtinu na úrovni jednoznačného se domluvení na technických věcech, čtení a psaní dokumentace, případně pracovní korespondence v angličtině. Tam nějaká chyba nevadí a pro finální verze dokumentace by měla taková firma zaměstnávat technického písaře - rodilého mluvčího. Plynulá angličtina na úrovni pokecu u piva nebo dohadování se se zákazníkem opět není doména technického personálu. Od toho jsou obchodníci, produktový management a ostatní šéfstvo.
-
termixnator
- Příspěvky: 94
- Registrován: 17 říj 2009, 02:00
- Bydliště: Praha
Kamaradka ma par obchudku s mobily a fintu s anglictinou ji poradili na pracaku, aby ji nemuseli posilat cikanky kdyz shani prodavacku. Vzdycky stravila pul dne papirovanim a dohadovanim s touhle verbezi, v kanclu ukradli co se dalo, bylo zcela nemyslitelne aby si ve stejny den domluvila schuzku s nekym jinym apod. Takhle ma vic casu na proklepnuti realne zamestnatelnych lidi.
A jak přes tu angličtinu odfiltruje okecané frikulíny s dobrou znalostí angličtiny, když shání poctivé prodavače nebo pracovité odborníky? Znám dost pinglů výřečných ve třech jazycích, schopných podrazit majitele a ukrást ve správný moment, co není přitlučený. Kdysi se tomu říkalo hochštapler. Okecá všechno, fakticky neumí nic.
-
psychosalam
- Zablokován
- Příspěvky: 156
- Registrován: 03 dub 2012, 02:00
- Bydliště: v domě na Dobytčím trhu v Praze
není to blbost, protože se u nás totiž nijak jinak nedomluví. Krom mne a Procházky, s kterým se tu střídáme, tu nikdo česky neumí. Občas jsou dny nebo i několiv dnů v celku, kdy tu nejsem ani já, ani Procházka. Pak by měl dotyčný prostě problém.mtajovsky píše:Požadavek plynulé angličtiny a psaní bez chyb je pro technický personál, jehož hlavní náplní je konstrukce a programování, blbost. ...
A dále, zadavatelé práce, s kterými musí nutně komunikovat, nemluví česky ani náhodou. Často vlají telefonem anebo se k nim jezdí do jejich provozů a musí se s nimi mluvit. Na koktání a rozhazování rukama není nikdo zvědavej.
-
psychosalam
- Zablokován
- Příspěvky: 156
- Registrován: 03 dub 2012, 02:00
- Bydliště: v domě na Dobytčím trhu v Praze
Termixnator a spostu dalších jsou jen oběť českého upadlého školství. Prostě "ztracená generace". Cituju článek z Britských listů:
Vzdělávání a školství
Na českém školství se negativně podepsaly prakticky všechny polistopadové vlády, ať vedené ČSSD nebo ODS; zdá se však, že bolševický způsob vládnutí a manipulace praktikovaný Topolánkovou a Nečasovou vládou teprve přinese své zvláště trpké ovoce.
Mezi typickými rysy Německa, jež mu zajišťují úspěch i v době krize, byly nedávno jmenovány mj. důraz na tradiční dovednosti (např. na výrobu hodinek), průmyslové a podnikové klastry, důraz na vzdělávání teoretické i praktické, geografická poloha a tzv. mentální internacionalizace (schopnost ovládat jazyk zákazníka, dochvilnost a – ku podivu – i pohostinnost).
Všechny právě uvedené rysy byly pro Československo typické nebo krátce po 17. listopadu typické být mohly. Namísto o jejich rozvíjení se však politická reprezentace ovládající Českou republiku zasadila o jejich praktickou likvidaci. Spolupráce podniků byla nahrazena jejich rozdrobením, kdy si jednotlivé jednotky původně celistvého podniku začaly navzájem vystavovat faktury. Tradiční trhy – země bývalého SSSR a arabské země – byly opuštěny. Znalost ruštiny jako „jazyka okupantů“ upadla, zájem o arabštinu coby „jazyka islamistů a teroristů“ se vytratil, anglický jazyk se doposud vyučuje nedostatečně a špatně. V atmosféře preferující individuální úspěch a sobectví téměř vymizela pohostinnost.
Zcela katastrofální je pak úpadek technické a přírodovědné vzdělanosti, který nejlépe vystihuje odpor k matematice a její výuce. Důraz na výuku jen toho, co je „užitečné“ a „použitelné v praxi“ vychovává z naší mládeže polovzdělané fachidioty, kteří kvůli tomu, že byli „ochráněni“ před „přetěžováním“ a nadbytečným „biflováním“ nebudou schopni obstát v konkurenci se svými vietnamskými, čínskými, nebo právě německými vrstevníky.
Prosazují-li všechny parlamentní strany vybudování nové elektrárny v Temelíně (což je faktický význam onoho eufemismu „dostavba“), a to bez ohledu na skutečnost, že jeho produkce se v současnosti prakticky všechna vyváží za hranice, pak bude jistě zajímavé, odkud budou pocházet dělníci pracující na její stavbě. Ti čeští, kteří obor ovládali, totiž právě odcházejí do důchodu.
🤐 vzdělávání lze ilustrovat právě na příkladu matematiky: Aby předmět děti „více bavil“, přichází se s takovými novinkami, kdy čísla jsou nahrazována zvířátky; na stránkách Britských listů to byl Miloš Kaláb, kdo popsal, jaké následky má takováto „popularizace“ v Kanadě. V zájmu „zábavnosti“ je u dětí v raném dětství potlačována schopnost imaginace
Ve vztahu k politickému dění posledních let je nesporně zajímavý článek, který vyšel v říjnu tohoto roku: Děti zvlčily, chybějí jim i hygienické návyky, hořekují učitelé, uvádí jeho nadpis. Nepřehlédnutelná je zde tato koincidence: Děti, které neumějí držet příbor a nemají základní sociální návyky, děti, na které rodiče nemají čas, to jsou přece děti, které se narodily a začaly být vychovávány v době, kdy se k moci dostala Topolánkova ODS se svým důrazem na sobectví, absolutní finanční soběstačnost, individuální úspěch, nezávislost na státu a společnosti. Zdá se – a jen čas ukáže – zda je to skutečně jen zdání – že standard nastolený pravicovými politiky má značný ochromující dopad na všechny vrstvy společnosti.
Topolánkovský obyčej popírat v případě potřeby i vlastní noc mezi očima pak ovlivňuje diskusi o jiné aktuální záležitosti, kterou je snaha omezit financování vědy, výzkumu a vysokoškolského vzdělávání státem a úsilí o jeho nahrazení soukromými zdroji. Co přesně máme na mysli?
Všichni dobře vědí, že kde se zavedlo školné, tam se již jen zvyšovalo. Pravicoví zastánci školného to popírají. Všichni dobře vědí, že školné zvýší finanční náročnost VŠ studia a sociálně slabším ztíží přístup k němu. Pravicoví zastánci školného tvrdí opak. Všichni vědí, že studenti v případě zavedení školného budou hledat nejsnazší cestu k získání diplomu. Zastánci školného tvrdí, že se budou pídit po kvalitě. Věcná a racionální diskuse je za těchto okolností nemožná.
Kapitola věnovaná školství by si ještě zasloužila komentář k miliardám korun, jež mohly dorazit – ale nejspíš nedorazí – z Evropské unie. Stopy však v tomto případě opět vedou… na Ministerstvo financí. Čtenáře jistě nepřekvapí, že více se touto záležitostí zabývat nebudeme.
Vzdělávání a školství
Na českém školství se negativně podepsaly prakticky všechny polistopadové vlády, ať vedené ČSSD nebo ODS; zdá se však, že bolševický způsob vládnutí a manipulace praktikovaný Topolánkovou a Nečasovou vládou teprve přinese své zvláště trpké ovoce.
Mezi typickými rysy Německa, jež mu zajišťují úspěch i v době krize, byly nedávno jmenovány mj. důraz na tradiční dovednosti (např. na výrobu hodinek), průmyslové a podnikové klastry, důraz na vzdělávání teoretické i praktické, geografická poloha a tzv. mentální internacionalizace (schopnost ovládat jazyk zákazníka, dochvilnost a – ku podivu – i pohostinnost).
Všechny právě uvedené rysy byly pro Československo typické nebo krátce po 17. listopadu typické být mohly. Namísto o jejich rozvíjení se však politická reprezentace ovládající Českou republiku zasadila o jejich praktickou likvidaci. Spolupráce podniků byla nahrazena jejich rozdrobením, kdy si jednotlivé jednotky původně celistvého podniku začaly navzájem vystavovat faktury. Tradiční trhy – země bývalého SSSR a arabské země – byly opuštěny. Znalost ruštiny jako „jazyka okupantů“ upadla, zájem o arabštinu coby „jazyka islamistů a teroristů“ se vytratil, anglický jazyk se doposud vyučuje nedostatečně a špatně. V atmosféře preferující individuální úspěch a sobectví téměř vymizela pohostinnost.
Zcela katastrofální je pak úpadek technické a přírodovědné vzdělanosti, který nejlépe vystihuje odpor k matematice a její výuce. Důraz na výuku jen toho, co je „užitečné“ a „použitelné v praxi“ vychovává z naší mládeže polovzdělané fachidioty, kteří kvůli tomu, že byli „ochráněni“ před „přetěžováním“ a nadbytečným „biflováním“ nebudou schopni obstát v konkurenci se svými vietnamskými, čínskými, nebo právě německými vrstevníky.
Prosazují-li všechny parlamentní strany vybudování nové elektrárny v Temelíně (což je faktický význam onoho eufemismu „dostavba“), a to bez ohledu na skutečnost, že jeho produkce se v současnosti prakticky všechna vyváží za hranice, pak bude jistě zajímavé, odkud budou pocházet dělníci pracující na její stavbě. Ti čeští, kteří obor ovládali, totiž právě odcházejí do důchodu.
🤐 vzdělávání lze ilustrovat právě na příkladu matematiky: Aby předmět děti „více bavil“, přichází se s takovými novinkami, kdy čísla jsou nahrazována zvířátky; na stránkách Britských listů to byl Miloš Kaláb, kdo popsal, jaké následky má takováto „popularizace“ v Kanadě. V zájmu „zábavnosti“ je u dětí v raném dětství potlačována schopnost imaginace
Ve vztahu k politickému dění posledních let je nesporně zajímavý článek, který vyšel v říjnu tohoto roku: Děti zvlčily, chybějí jim i hygienické návyky, hořekují učitelé, uvádí jeho nadpis. Nepřehlédnutelná je zde tato koincidence: Děti, které neumějí držet příbor a nemají základní sociální návyky, děti, na které rodiče nemají čas, to jsou přece děti, které se narodily a začaly být vychovávány v době, kdy se k moci dostala Topolánkova ODS se svým důrazem na sobectví, absolutní finanční soběstačnost, individuální úspěch, nezávislost na státu a společnosti. Zdá se – a jen čas ukáže – zda je to skutečně jen zdání – že standard nastolený pravicovými politiky má značný ochromující dopad na všechny vrstvy společnosti.
Topolánkovský obyčej popírat v případě potřeby i vlastní noc mezi očima pak ovlivňuje diskusi o jiné aktuální záležitosti, kterou je snaha omezit financování vědy, výzkumu a vysokoškolského vzdělávání státem a úsilí o jeho nahrazení soukromými zdroji. Co přesně máme na mysli?
Všichni dobře vědí, že kde se zavedlo školné, tam se již jen zvyšovalo. Pravicoví zastánci školného to popírají. Všichni dobře vědí, že školné zvýší finanční náročnost VŠ studia a sociálně slabším ztíží přístup k němu. Pravicoví zastánci školného tvrdí opak. Všichni vědí, že studenti v případě zavedení školného budou hledat nejsnazší cestu k získání diplomu. Zastánci školného tvrdí, že se budou pídit po kvalitě. Věcná a racionální diskuse je za těchto okolností nemožná.
Kapitola věnovaná školství by si ještě zasloužila komentář k miliardám korun, jež mohly dorazit – ale nejspíš nedorazí – z Evropské unie. Stopy však v tomto případě opět vedou… na Ministerstvo financí. Čtenáře jistě nepřekvapí, že více se touto záležitostí zabývat nebudeme.
Plynulá angličtina a domluvení se jsou věci, které mají mnoho odstínů mohou se navzájem i překrývat ale není to to samé. Zrovna tak psaní bez chyb. Neříkám, že by měla vyhovovat nějaká masabobština, ale na bezchybně psané materiály by měl být specialista.psychosalam píše:není to blbost, protože se u nás totiž nijak jinak nedomluví.
Někdy se obtížně domluvíte i když umíte celkem plynule. U nás dřív pracoval Skot jménem Scott Mackintosh, celkem fajn kluk, ale jeho akcent byl tak příšerný - prostě skotský - že jsme si s ním raději mailovali přes paraván mezi sousedními stoly, než abychom podstoupili to martýrium. Asi tak, jako by chtěl cizinec porozumět plynule Hanákovi ( nebo Brňákovi
)O kterých školách se v článku mluví?? Jsem z tohoto gymplu... www.bigy.cz Ochranu před biflováním jsem tam moc nepozoroval. Matematika se brala dost vážně, kdybych byl humanitně orientován, moc by se mi to nelíbilo. Přesto bych případným zájemcům doporučil raději jiné gymnázium, případně raději průmyslovku.psychosalam píše: Zcela katastrofální je pak úpadek technické a přírodovědné vzdělanosti, který nejlépe vystihuje odpor k matematice a její výuce. Důraz na výuku jen toho, co je „užitečné“ a „použitelné v praxi“ vychovává z naší mládeže polovzdělané fachidioty, kteří kvůli tomu, že byli „ochráněni“ před „přetěžováním“ a nadbytečným „biflováním“ nebudou schopni obstát v konkurenci se svými vietnamskými, čínskými, nebo právě německými vrstevníky.
Pozoruju akorát nezájem o odborné střední školy a učiliště. Zdá se mi, že kdejaký blb jde na (čtyřleté) gymnázium. Vzhledem k odporu k chemii, matice a fyzice potom pokračuje na VŠ s oborem mezinárodní vztahy nebo genderová studia
-
termixnator
- Příspěvky: 94
- Registrován: 17 říj 2009, 02:00
- Bydliště: Praha
jasne ze sem tam jsou Brigady ale ne furt a stalej pracovni pomer v nedohlednu v pondeli dalsi pohovor tak uvidime no 