První pokus o tvorbu - návrh časomíry

Zpráva

Prochy · #1 Příspěvek od **Prochy** » 19 úno 2013, 19:31

Dobrý večer,

konečně sem se rozhoupal a postupně bych chtěl navrhnout časomíru. Sám sem nikdy nic netvořil (pokud do toho nepočítám hraní si s vývojovými kity), pouze znám teorii. Zatím to plánuji pouze navrhnout na papíře. Výrobu nechám až bych měl po škole. Takže zatím sem se dostal k
tomuto. CON1-1 až CON1-5 je svorkovnice AK500, kde plánuji přivést signály z nějakého dálkového ovládání (nutný dosah aspoň 100m). SV1-1 až SV1-10 je konektor MLW10. Mám tam zatím je jeden, teď zrovna nemám čas, ale mám v plánu mít takto připojených 6 7-segmentových displejů složených z výkonových LED diod (dva pro minuty, 2x dva pro skóre). Možná bych tam dal víc konektorů, kdybych se to v budoucnu snažil rozšířit. Rovnou se zeptám, je nějaká možnost, jak v Eaglu jednoduše vytvořit kopii konektoru SV1, aby to bylo zároveň propojené mezi sebou, abych to nemusel zdlouhavě propojovat? DIL40 je patice pro Atmegu16

Doufám, že tu zbytečně tu neotravuji, ale byl bych rád, kdyby se někdo na to podíval, a řekl mi, kde tam mám chyby (věřim, že jich tam je spoustu).

Předem děkuji za odpověď

Andrea · #2 Příspěvek od **Andrea** » 19 úno 2013, 19:34

Proč to zapojuješ na patici a ne na tu ATmegu16? V knihovně je a takhle je to nepřehledné.

Prochy · #3 Příspěvek od **Prochy** » 19 úno 2013, 19:39

Nějak sem byl trochu zabržděnej, a uvědomil sem si až potom, že rozměry patice budou stejný jako tý Atmegy. Zkusim to v rychlosti změnit, ať se v tom líp orientujete.

Prochy · #4 Příspěvek od **Prochy** » 19 úno 2013, 19:45

Tak sem to upravil, pro případ obě verze zde:
S atmegou16
S paticí

Panda38 · #5 Příspěvek od **Panda38** » 19 úno 2013, 20:08

U zdroje Ti chybí elektrolyty, hlavně na vstupu.

Mohl bys už předem počítat s SPI programovacím konektorem, ať nemusíš vyjímat procesor z patice.

(jen drobnost - popisky schémat máš obráceně)

Prochy · #6 Příspěvek od **Prochy** » 19 úno 2013, 20:19

Děkuji za odpověď. S tím SPI programováním mě to taky napadlo, nějak sem to tam opoměl dodělat. Elektrolyty dodělám. Popisky opraveny, děkuji.

Atlan · #7 Příspěvek od **Atlan** » 19 úno 2013, 21:12

Tie 337 vykonovo budu stacit ? , z bazi na zem by som dal odpor, lebo pri pripojeni napetia by sa mohli tranzistory otvorit kym nabehne program v uP, a na reset pin 100n na zem.

WLAB · #8 Příspěvek od **WLAB** » 19 úno 2013, 23:06

Tech 7 sedmisegmentovek hodlas multiplexovat? Pokud ano, bude potreba dodelat budice anod, musi byt rychle a relativne vykone....

Prochy · #9 Příspěvek od **Prochy** » 20 úno 2013, 22:36

Atlan píše:Tie 337 vykonovo budu stacit ? , z bazi na zem by som dal odpor, lebo pri pripojeni napetia by sa mohli tranzistory otvorit kym nabehne program v uP, a na reset pin 100n na zem.

To by mi až tak nevadilo, kdyby se to nachvíli otevřelo. Kondenzátor sem na reset pin doplnil.

Měl sem čas a udělal sem jeden 7segment. Tady si tedy vůbec nejsem jistý. Tranzistor a odpory pro diody bych vypočítal, až bych věděl jakej typ výkonnových led bych použil a o jaký výkon by se jednalo.

Otázka první: Dejme tomu, že bych měl zdroj proudu s proudem 2.1A, když bych měl 7 segmentů aktivních, tak by šlo každou větví 300mA, ale kdybych měl jen jeden segment aktivní, tak by jím teklo celých 2.1A a asi by se mi z toho rovnou začoudilo.

Jak toto vyřešit? Myslím si, že to je asi to o čem WLAB mluvil, že bych měl zdroj např. 300mA a měl bych rozvíce vždy pouze jeden segment, ale bylo by to tak rychlé, že by to oko nepostřehlo a tím bych docílil, že by mi teklo např. požadovaných 300mA danou větví. A kolik by byla asi tak nutná rychlost tranzistoru? Koukal sem a např. sem viděl 4MHz a to by bylo nejspíš určitě dostačující.

Otázka druhá: Jak by bylo nejlepší řešit napájení segmentů? Jestli udělat samostatnou desku, která by mi to to rozdělila do šesti svorkovnic pro šest 7sedmisegmentů. A nebo to udělat na řídící desce s atmegou?

WLAB · #10 Příspěvek od **WLAB** » 23 úno 2013, 01:33

Moc mi neni jasne, proc to napajet ze zdroje proudu. Pouzil bych normalne zdroj napeti, spinal ho tranzistory a velikost proudu nastavil rezistorem, zapojenym seriove s kazdym segmentem.

Rychlost tranzistoru 4MHz? To je zajimava formulace... "rychlost tranzistoru" je dana jak tim, jak je vyroben tak tim, jak je zapojen. Obvykle se udava treba doba sepnuti ci rozpenuti, ale aby bylo jasne o cem je rec, je treba se podivat do katalogu na podminky za kterych to plati a na to, jak je to vlastne definovano.

Standa33 · #11 Příspěvek od **Standa33** » 23 úno 2013, 11:26

Rychlost přepínání zvol f>50Hz, při 2ms(500Hz) na 7segm. bude f cca 83Hz. Pro 24LED/segm bude napájecí napětí cca 24 x 2,2V = 53V + napětí na tranzistorech tj. Ucc = 60V.

Jelikož bude každý 7segm. zapnut jen 1/6 času, bude mít jas jen jako by byl napájen proudem If/6. Takže pro větší jas je nutné zvolit větší proud.

Podívej se na datasheet pro použité LED. Určitě tam bude údaj pro max. impulzní proud Ifp(např. If = 50mA, Ifp = 120mA , při tomto proudu by tepelná ztráta na LED byla jako při 120mA/6 = 20mA)

Vzhledem k teplotnímu rozsahu a spolehlivosti bych volil proud LED Id = Ifp*0,8.

Tady je schéma jak bych to zapojil, hodnotou odporů v emitorech spodních tranzistorů se nastaví pulzní proud/segm. Kreslil jsem to jen pro 3LED/segm, ale fungovat by to mělo i pro větší počet LED(je nutné použít tranzistory s Uce>Ucc)

Prochy · #12 Příspěvek od **Prochy** » 23 úno 2013, 16:59

WLAB píše:Moc mi neni jasne, proc to napajet ze zdroje proudu. Pouzil bych normalne zdroj napeti, spinal ho tranzistory a velikost proudu nastavil rezistorem, zapojenym seriove s kazdym segmentem.

Rychlost tranzistoru 4MHz? To je zajimava formulace... "rychlost tranzistoru" je dana jak tim, jak je vyroben tak tim, jak je zapojen. Obvykle se udava treba doba sepnuti ci rozpenuti, ale aby bylo jasne o cem je rec, je treba se podivat do katalogu na podminky za kterych to plati a na to, jak je to vlastne definovano.

Např. u gme se uvádí u některých tranzistorů f(T) např. zde, čekal sem, že to je rychlost toho tranzistoru. Jinak v datasheetu je pak uvedeno
RESISTIVE LOAD
Turn-on Time = 0.6us
Storage Time = 0.4us
Fall Time = 1us
+ v jakých podmínkách to bylo testováno.

Děkuji za dodané schéma pokusim se na něj podívat a porozumět mu.