Vyhoď thyristor, a opatrne dvíhaj napätie. Ak prekročí výstup 13V, záťaž pridaj, napätie klesne. Opäť zvihni, pridaj záťaž, až budeš mať na vstupe 120...150Vac.
Ak to pôjde, je zlý thyristor.
On musí mať rýchle najmä spínanie (okolo 50...100ns) a rozpínanie do 10µ ( to stačí...je to fáza odovzdávania energie na výstup, a tá trvá aj viac)
Pri troche bastlenia by sa dal ten obvod nejako nahradiť, ak sa taký rýchly nepozháňa.
Oprava spínaného zdroje z počítače na 120V
Moderátor: Moderátoři
Tak rychlý tyristor se blbě hledá-no nevím,ani u těch do televizí (KT119 ap.) jsem t on nenašel ,a vůbec ne u toho originálu a jeho náhrad,tam o časech není vůbec nic. Tak snad jedině odhadnout podle některých podobných tyristorů,že t on je cca 2 mikrosekundy, za tu dobu pila povyleze při periodě 34 mikrosekund o cca 12% ( 2/17,5) navíc a tudíž v tomto poměru by se musel zvednout em.odpor Q11. Čili o cca t on dříve dostává tyristor proud do G a sepne v +- správnou dobu. Šlo by asi pohnout i zesílením operáku (odpor 10k),ale to je otázka,protože zpoždění srovnatelné s tyristorem do toho vnáší i optron a tudíž to zřejmě nepomůže resp. by to mohlo parazitně kmitat.
Frekv. vlastnosti optronu sú nezaujímavé, tie sa uplatnia iba pri skokových zmenách na záťaž a to sú milisekundy.
Pomalší thyristor do 10...20% (t-on) skoriguje spätná väzna. T-off musí mať kratšie ako je 5...15% cyklu.
Kalkulácie t-on/toff závisia od rozsahu vstupných napätí a rozsahu zaťaženia.
Napájať zdroj iba polovičným napätím podstatne mení časové pomery a aj možné zaťaženie.
Pomalší thyristor do 10...20% (t-on) skoriguje spätná väzna. T-off musí mať kratšie ako je 5...15% cyklu.
Kalkulácie t-on/toff závisia od rozsahu vstupných napätí a rozsahu zaťaženia.
Napájať zdroj iba polovičným napätím podstatne mení časové pomery a aj možné zaťaženie.
Patrně si nerozumíme.Pod t on myslím dobu než sepne tyristor od přivedení dostatečného proudu do jeho G,nikoliv dobu sepnutí výkonového tranzistoru.Na rychlosti optronu v regulační smyčce teda určitě záleží,z praktických zkušeností mám ověřeno,že ty,které v sobě mají darlington a jsou tudíž pomalé,jsou pro regulaci nepoužitelné,vnáší do smyčky zpoždění větší než několik cyklů,zdroj buď parazitně kmitá,nebo má překmity.Jak vidíš z textů a pokusů kolegy nahoře,zpětná vazba právě jaksi nefunguje a neureguluje to.Kalkulace t on a t off záleží skutečně na vst.napětí a zátěži,pokud těmi časy rozumíš doby sepnutí výkonového tranzistoru a dobu jeho rozepnutí.S dobou sepnutí tyristoru to nemá mnoho společného. Zdroj nemůže napájet a zkoušet jmenovitým napětím,protože i při dostatečné zátěži vypadává přepěťová ochrana. Proto ta dalekosáhlá diskuse.
O t-on a t off u thyristora píšem o tom ako dlho trvá než sa otvorí, alebo zavrie od podmienky na otvorenie či zavretie.
A tieto časy musia byť o hodne kratšie ako pracovné časy t1 a t2 blokovacieho generátora.
Originálny thyristor sa otvorí s oneskorením 50ns podľa datasheet-u a zavrie do 10 µs po komutácii napätia na AK. KT 508 sa zatvára do 40µs, takže to stačí možno na 5kHz zdroj a nie taký čo vyžaduje 25...30kHz.
edit.
Keď pozerám na spätnú väzbu (komparátor na sekundárnej strane), tak to chodi ...ide/nejde systémom. Aby to nejako regulovalo musí byť na sekundári zaťažené +12V.
A tieto časy musia byť o hodne kratšie ako pracovné časy t1 a t2 blokovacieho generátora.
Originálny thyristor sa otvorí s oneskorením 50ns podľa datasheet-u a zavrie do 10 µs po komutácii napätia na AK. KT 508 sa zatvára do 40µs, takže to stačí možno na 5kHz zdroj a nie taký čo vyžaduje 25...30kHz.
edit.
Keď pozerám na spätnú väzbu (komparátor na sekundárnej strane), tak to chodi ...ide/nejde systémom. Aby to nejako regulovalo musí byť na sekundári zaťažené +12V.
Ok,právě takový tyristor kolega hledá. Jinak na sekundáru má zátěž na 12V cca 20W a přidal cca 1,5A na 5V. Ta KT 508 se mu ale určitě zavírala podstatně rychleji než za 40 mikrosekund ,viz obrázek z osciloskopu výše.
Kdyby tomu tak nebylo,musely by tam být vidět v průběhu "díry" .Rychlost zavření asi bude souviset s proudem přechody tady teče celkem málo a tak se to odvede rychleji.
Já osobně bych na zkoušky ten tyristor nevyndával,jak mu zabere přepěťovka,bude zase měnit všechny polovodiče kolem Q11 včetně - rozhodně to nestihne vypnout. Mohl by ji odpojit,ale kondenzátory jsou ve větvích 12V jen na 16V ,tak by musel hooodně opatrně.
Kdyby tomu tak nebylo,musely by tam být vidět v průběhu "díry" .Rychlost zavření asi bude souviset s proudem přechody tady teče celkem málo a tak se to odvede rychleji.
Já osobně bych na zkoušky ten tyristor nevyndával,jak mu zabere přepěťovka,bude zase měnit všechny polovodiče kolem Q11 včetně - rozhodně to nestihne vypnout. Mohl by ji odpojit,ale kondenzátory jsou ve větvích 12V jen na 16V ,tak by musel hooodně opatrně.
-
macintosh1984
- Příspěvky: 140
- Registrován: 03 bře 2013, 01:00
- Bydliště: Rožnov p.R.
Tak jsem tam dal ten nový tyristor a zdroj funguje. Trimrem jsem seřídil výstupní napětí. Objevil se však další problém. Když jsem ho zapojil zpět do počítače tak se po zapnutí hrozně rozkmital (cykloval jako předtím, ale teď strašně rychle). Dost jsem se lekl, protože už jsem měl zapojenou desku a všechno ostatní. Nic se ale nepoškodilo. Po chvíli koumání jsem zístil, že zdroj funguje spolehlivě jen když je velmi zatížen. Když jsem na větev +12V připojil ještě zatěžovací odpor 10R tak počítač běží. V počítači jsou zapojeny všechny komponenty ale stejně to nestačí. Máte nějaký nápad čím by to mohlo být? Nechat tam ten odpor není řešení. Potom je to spíš radiátor než počítač.
Aký tyristor si dal na pozíciu Q10?
Pri tom "kmitaní zdroja" zapaluje aj Q8-prepäťová ochrana?
Ten zdroj pracuje v dvoch režimoch, ktoré sa striedajú v závislosti od zaťaženia.
V prvom režime zdroj pracuje na plný výkon...píla v meracom bode 3
je dlhá (opotočlen je otvorený...komparátor dáva prúd do optočlena). Ak je záťaž väčšia ako je nastavený výkon
ide zdroj v tomto režime trvale.
V druhom režime ide zdroj na minimum výkonu. Optočlen nie je zopnutý (komparátor vyhodnotil vyššie napätie) , tranzistor Q9 sa otvára už pri píle (v 3) pri 0,65V a zapaľuje thyristor Q10.
Energia v jadre je malá, pri štandardnej záťaži na sekundárnej strane začne klesať napätie a zdroj sa po "chvíli" prepne do režimu plného výkonu.
Tento zdroj (po oprave) má ten minimálny výkon zvýšený a preto nie je schopný udržiavať výstupné napätie. Po prekročení napätia na +12V vetve zapáli sa thyristor Q8.
V prvom rade je podozrivý thyristor Q10. Buď je lenivý, alebo málo citlivý.
Tiež tranzistor Q9 môže byť pomalý, prípadne s moc malým prúdovým zosilnením ( v zapojení CB to nie je aj tak veľké).
Na stole pohľadaj minimálnu hraničnú záťaž a skús ju znížiť úpravami
a/ Zväčšiť R43 (1k)...až do 2k7 odskúšať, či sa to nezlepší.
b/ Zmenšiť odpory R48 (100) súčasne R44 (100) obidva na 68...82. Môže sa to tiež zlepšiť.
c/ vymeň tranzistor Q9 za rýchlejší.
Potom by ešte prichádzalo do úvahy upraviť vzduchovú medzeru jadra.
Pri tom "kmitaní zdroja" zapaluje aj Q8-prepäťová ochrana?
Ten zdroj pracuje v dvoch režimoch, ktoré sa striedajú v závislosti od zaťaženia.
V prvom režime zdroj pracuje na plný výkon...píla v meracom bode 3
je dlhá (opotočlen je otvorený...komparátor dáva prúd do optočlena). Ak je záťaž väčšia ako je nastavený výkon
ide zdroj v tomto režime trvale.
V druhom režime ide zdroj na minimum výkonu. Optočlen nie je zopnutý (komparátor vyhodnotil vyššie napätie) , tranzistor Q9 sa otvára už pri píle (v 3) pri 0,65V a zapaľuje thyristor Q10.
Energia v jadre je malá, pri štandardnej záťaži na sekundárnej strane začne klesať napätie a zdroj sa po "chvíli" prepne do režimu plného výkonu.
Tento zdroj (po oprave) má ten minimálny výkon zvýšený a preto nie je schopný udržiavať výstupné napätie. Po prekročení napätia na +12V vetve zapáli sa thyristor Q8.
V prvom rade je podozrivý thyristor Q10. Buď je lenivý, alebo málo citlivý.
Tiež tranzistor Q9 môže byť pomalý, prípadne s moc malým prúdovým zosilnením ( v zapojení CB to nie je aj tak veľké).
Na stole pohľadaj minimálnu hraničnú záťaž a skús ju znížiť úpravami
a/ Zväčšiť R43 (1k)...až do 2k7 odskúšať, či sa to nezlepší.
b/ Zmenšiť odpory R48 (100) súčasne R44 (100) obidva na 68...82. Môže sa to tiež zlepšiť.
c/ vymeň tranzistor Q9 za rýchlejší.
Potom by ešte prichádzalo do úvahy upraviť vzduchovú medzeru jadra.
Tak vidíš,úspěch je už na dohled ( ale může to být i ta studna...o)).Musíš zjistit,proč ten zdroj kmitá. Nejlepší by byl dobrý osciloskop s přenosem ss složky - nevím,jaký máš,ten obrázek nahoře vypadal spíše přes kondenzátor. Zkontroloval bych vodiče/konektory připojení na počítač,hlavně zem,není-li tam nějaký velký přechodový odpor. Pak bych to pustil i s tou dodatečnou zátěží a sledoval +12V osciloskopem,co se tam děje a jaký je průběh zvlnění. Je možné,že rozkmitání působí přepěťová ochrana - to uvidíš na osciloskopu. Pomalu bych ubíral tu dodatečnou zátěž ,nějlépe těsně před bod,kde to začne kmitat (chtělo by to nějaký reostat nebo aspoň větší drátový potenciometr třeba 68R do série s tím odporem 10R,chvíli to vydrží.Nepíšeš,při jakém vst.napětí jsi to zkoušel, je-li to již kolem těch 120-150V nebo jsi stále někde u těch 70V - to prosím napiš. Pokud by to byla přepěťovka,byly by na výstupu s periodou cyklování delší "pily",na nich posazené drobné pilky od jednotlivých pulzů,ale to nemusí být dobře vidět,záleží,na co to zasynchronizuješ.Když na periodu kmitání,tak ty drobné pilky budou na stopě vidět jako rozmazaná stopa,amplituda "rozmazání" je amplituda těch pilek od jednotlivých pulzů.Ty malé pilky by neměly mít amplitudu větší než pár desetin voltu,bylo-li by to ve voltech,jsou zřejmě špatné C na výstupech.Sepnutí přepěťovky uvidíš - velké skoky dolů.Pokud to dělá přepěťovka,zkusil bych malinko,třeba o 10%,zvětšit
odpory v emitoru Q11. Pořád to vypadá na tu blbě fungující zpětnou vazbu,tj.za určitých stavů stačí dotáhnout výst.napětí a za určitých stavů ne. Otázka je,do jaké míry je to vlastnost zapojení. Podívej se na také napětí C39,je-li tam pár voltů ss,které umožňují funkci tranzistoru optronu.
Možná ještě pro navedení princip funkce. Jakmile se Q11 při startu zdroje přiotevře pomocným obvodem R32 atd.,začne se přes vinutí zapojené do jeho báze sám budit. Proud v emitoru stoupá zhruba lineárně,než sepne přes tranzistor Q9 tyristor. V tom okamžiku se Q 11 zavírá a energie naakumulovaná v jádře jde do sekundáru. Tato energie je přímo úměrná čtverci kol.proudu Q11 a indukčnosti primárního vinutí. Kolektorový proud Q11 je zase přímo úměrný vst.napětí,délce sepnutí Q11
a nepřímo indukčnosti primáru. V každém pulzu se přenese určité množství energie do sekundáru x frekvence = výkon (bez uvažování ztrát atd). Je tedy zřejmé,že pokud zdroj "cykluje",je energie dodávaná na sekundár o něco větší,než je potřeba ,tzn. napětí na výstupu dříve či později v rámci několika kmitů stoupá a pak buď spíná přepěťovka nebo nefungující(málo fungující o)) zpětná vazba nezkrátí pulz Q11 tak,jak je třeba pro rovnovážný stav - pak se začne přesycovat jádro ,skoky proudu v emitoru Q11 způsobí sepnutí tyristoru,startuje znova atd.. Takže podívat se také na napětí na em.odporech Q11,ale i se ss složkou - by-li by na průběhu místo pily již nějaký prudký nárůst,přesycuje se to (nebo spíná přepěťovka ).
Já osobně bych tedy ten výzkum dělal bez počítače se zátěžemi odpovídajícími +- odběru počítače,připojil bych pár kondů jako simulaci filtračních kapacit na deskách - přece jen - ujede ti ruka,nějaký šikovný vícenásobný zkrat ,a je vymalováno. Nebo aspoň nějaké tranzily na všechny hladiny podle napětí,dle mých zkušeností při velkém přetížení se zkratují,ale vydrží "celistvé dráty" (např.KZL natvrdo zkrat přes pojistku T 4A na nabitém aku 24V 100Ah ) .
Snad ještě jednu poznámku - blokující měnič vyžaduje určitou minimální zátěž,aby výstupní napětí nerostlo -ta záleží na tom,jak rychle a účinně dokáží obvody zpětné vazby zkrátit dobu otevření Q11,čili zda měnič vůbec dokáže udělat dostatečně krátký pulz při dané zátěži.
odpory v emitoru Q11. Pořád to vypadá na tu blbě fungující zpětnou vazbu,tj.za určitých stavů stačí dotáhnout výst.napětí a za určitých stavů ne. Otázka je,do jaké míry je to vlastnost zapojení. Podívej se na také napětí C39,je-li tam pár voltů ss,které umožňují funkci tranzistoru optronu.
Možná ještě pro navedení princip funkce. Jakmile se Q11 při startu zdroje přiotevře pomocným obvodem R32 atd.,začne se přes vinutí zapojené do jeho báze sám budit. Proud v emitoru stoupá zhruba lineárně,než sepne přes tranzistor Q9 tyristor. V tom okamžiku se Q 11 zavírá a energie naakumulovaná v jádře jde do sekundáru. Tato energie je přímo úměrná čtverci kol.proudu Q11 a indukčnosti primárního vinutí. Kolektorový proud Q11 je zase přímo úměrný vst.napětí,délce sepnutí Q11
a nepřímo indukčnosti primáru. V každém pulzu se přenese určité množství energie do sekundáru x frekvence = výkon (bez uvažování ztrát atd). Je tedy zřejmé,že pokud zdroj "cykluje",je energie dodávaná na sekundár o něco větší,než je potřeba ,tzn. napětí na výstupu dříve či později v rámci několika kmitů stoupá a pak buď spíná přepěťovka nebo nefungující(málo fungující o)) zpětná vazba nezkrátí pulz Q11 tak,jak je třeba pro rovnovážný stav - pak se začne přesycovat jádro ,skoky proudu v emitoru Q11 způsobí sepnutí tyristoru,startuje znova atd.. Takže podívat se také na napětí na em.odporech Q11,ale i se ss složkou - by-li by na průběhu místo pily již nějaký prudký nárůst,přesycuje se to (nebo spíná přepěťovka ).
Já osobně bych tedy ten výzkum dělal bez počítače se zátěžemi odpovídajícími +- odběru počítače,připojil bych pár kondů jako simulaci filtračních kapacit na deskách - přece jen - ujede ti ruka,nějaký šikovný vícenásobný zkrat ,a je vymalováno. Nebo aspoň nějaké tranzily na všechny hladiny podle napětí,dle mých zkušeností při velkém přetížení se zkratují,ale vydrží "celistvé dráty" (např.KZL natvrdo zkrat přes pojistku T 4A na nabitém aku 24V 100Ah ) .
Snad ještě jednu poznámku - blokující měnič vyžaduje určitou minimální zátěž,aby výstupní napětí nerostlo -ta záleží na tom,jak rychle a účinně dokáží obvody zpětné vazby zkrátit dobu otevření Q11,čili zda měnič vůbec dokáže udělat dostatečně krátký pulz při dané zátěži.
Skúsil by som ten tyristor nahradiť dvomi tranzistormi. Určite by stačili BC637/638, ale aj 100mA by malo stačiť.
Keby boli rýchlejšie nebolo by zle.
Toto by bolo ideálne:
http://www.infineon.com/dgdl/smbt2222a_ ... fbaff0018f
komplementár NPN a PNP spína za pár nanosekúnd.
Keby boli rýchlejšie nebolo by zle.
Toto by bolo ideálne:
http://www.infineon.com/dgdl/smbt2222a_ ... fbaff0018f
komplementár NPN a PNP spína za pár nanosekúnd.
- Přílohy
-
- ThyistorF.JPG
- (36.42 KiB) Staženo 50 x
-
macintosh1984
- Příspěvky: 140
- Registrován: 03 bře 2013, 01:00
- Bydliště: Rožnov p.R.
Tyristor jsem použil P0102DA. Zdroj jsem již připojil na plné napájecí napětí 120V. To kmitání přepěťovou ochranou není. Na Gate tyrystoru Q8 se žádné pulzy neobjevují. Abych to ověřil tak jsem zdroj (samozřejmě odpojený od desky atd.) zapnul s menší zátěží aby se rozkmital a ochranu jsem odpojil. Nemělo to na to vliv, takže přepěťovka to nevypíná. Zkusím teda trochu pohýbat těma odporama a mrknu se na to osciloskopem. O víkendu se do toho zase pustím. Během týdne na to bohužel nemám čas. Zatím Vám všem děkuju za rady.
Až se k tomu dostaneš,dej sem prosím průběhy na prvním.kond na sekundáru (12V),emitorových odporech Q11 a přímo na emitoru Q11,pokud možno synchronizované na to kmitání a pak i na ten obsah
uvnitř těch kmitů.Podle frekvence kmitů by se dalo odhadnout,která časová konstanta to dělá -něco je špatně. S odpory 100R a tyristorem já osobně bych nehýbal,nějaké stovky ns tady nemohou hrát významnou roli,je to rozdíl ve výkonu odhadem desetiny W.
Jádro je určitě OK,viz můj hrubý výpočet výkonu při zátěži žárovkou z průběhu na em. odporech. Těch 120V je střídavých nebo ss za Graetzem ?
Dioda v emitoru Q11 je dobrá ?
uvnitř těch kmitů.Podle frekvence kmitů by se dalo odhadnout,která časová konstanta to dělá -něco je špatně. S odpory 100R a tyristorem já osobně bych nehýbal,nějaké stovky ns tady nemohou hrát významnou roli,je to rozdíl ve výkonu odhadem desetiny W.
Jádro je určitě OK,viz můj hrubý výpočet výkonu při zátěži žárovkou z průběhu na em. odporech. Těch 120V je střídavých nebo ss za Graetzem ?
Dioda v emitoru Q11 je dobrá ?
-
macintosh1984
- Příspěvky: 140
- Registrován: 03 bře 2013, 01:00
- Bydliště: Rožnov p.R.
Než budeš měřit,podívej se na tyto obrázky - pokud jsem hrubě spočítal správně velikost primární indukčnosti. Trošku bude hrát také rozdíl 50Hz ČR / 60 Hz USA - vst.kondenzárory a pomocný zdroj napětí pro rozběh.Zátěž jsem uvažoval jen na 12V,z hlediska primáru je to jedno. Všimni si těch děsných proudových špiček v sekundáru a podívej se na sekundární kond.pořádně osciloskopem (i vizuálně).
- Přílohy
-
- plná zátěž.JPG
- (154.88 KiB) Staženo 81 x
-
- poloviční zátěž.JPG
- (159.48 KiB) Staženo 119 x
http://68kmla.org/forums/viewtopic.php?f=7&t=17150
Tu je popis toho zdroja.
http://68kmla.org/files/classicmac2.pdf
Tu je popis toho zdroja.
http://68kmla.org/files/classicmac2.pdf