Ladění rámové antény pro AM

Zpráva

#16 Příspěvek od **ok1hga** » 07 bře 2013, 23:06

mtajovsky píše:Koax se nepoužívá spíš pro jeho velkou kapacitu, která zatlumí signál.

. . . další hloupost !
pokud u nantény s impedancí 2000Ω použiji "unun" s převodním poměrem na 75Ω, pak to pustím do kabelu a dole u přijímače použiji zase transformaci zpátky na vstupní impedanci přijímače k žádnému zatlumení signálu vlivem kapacity kabelu nedojde !
Signál bude pouze zeslaben o jmenovitý útlum kabelu při těchto kmitočtech a průchozí útlum přispůsobovacích trafíček !

Takto provedený svod bude mít sice větší útlum, než pouhý drát spuštěný od antény, ale . . . bude to se všemi ostatními výhodami z tohoto provedení vyplývajícími !!!

Pouhý drát od přijímače k anténě, přijímá signál i rušení celou svojí délkou !
Pokud je veden celým barákem, kolem elektrických rozvodů obsahujících třeba spínané zdroje počítačů, spínané zdroje kotlů na topení, jiskření vypínačů a dalších zdrojů rušení, všechsm tento "bordel" se v signálu objeví !!!
A přesto, že "koaxiálem" bude užitečný signál trošku slabší, nebude tento ostatní bordel obsahovat a tím bude vlastně lepší(využitelnější) !!!

#17 Příspěvek od **mtajovsky** » 07 bře 2013, 23:12

To bych napsal koax s převodní trafem. Napsal jsem koax - samotný.

#18 Příspěvek od **ok1hga** » 07 bře 2013, 23:17

nikde jsem netvrdil, že se má použít samotný koax !!!!!!!!

#19 Příspěvek od **mtajovsky** » 07 bře 2013, 23:18

Už se vidím, jak vinu trafa ...

to už radši 1x FET a tlumivky pro oddělení napájení.

#20 Příspěvek od **ok1hga** » 07 bře 2013, 23:27

co je na tom složitého ???
http://www.qth.at/oe7opj/images2/Magnetic_UNUN.gif

nebo tohle:
http://www.ok1hga.nagano.cz/schemata/ba ... n_1-9b.JPG
http://www.ok1hga.nagano.cz/schemata/ba ... un_1-9.JPG
http://www.ok1hga.nagano.cz/schemata/ba ... 9_100W.JPG

nic složitého to není . . .

#21 Příspěvek od **mtajovsky** » 07 bře 2013, 23:40

No celkem nic, musí se mít vhodné toroidy a na SV, případně DV to bude chtít víc závitů. Tohle je od 160m, jak vidím. Pro obsažení i dolního konce DV to bude chtít možná i víc závitů 4 vodiči paralelně do toroidu, možná i přes 100 a to už je na mě trochu příliš. Nebo větší jádro.

#22 Příspěvek od **ok1hga** » 07 bře 2013, 23:51

pro SV a DV jdou dobře použít i toroidy ze spínaných zdrojů a těch se všude válejí kupy !

#23 Příspěvek od **mtajovsky** » 08 bře 2013, 00:04

OK.

Milan · #24 Příspěvek od **Milan** » 08 bře 2013, 08:10

No vida,diskuze směřuje do pozitivních oblastí. Moje představa byla,jak zhruba popsáno nahoře ,sestava od směru anténa : rámovka - balun 9:1-
koax 4m - balun 1:9 - ladící kondenzátor cca 500 pF - anténa a zem rádia.
Čili,jestli to dobře chápu,natransformuje se kapacita ladícího kondenzátoru do koaxu , a nahoře se zase přetransformuje na cca 500 pF + pár pF z kapacity koaxu. Návod na pěkný balun pro sv z feritu na tiskových hlavách jsem někde našel,jinak v katalogu Fonox býv.Prametu
jsou krásné křivky pro jednotlivé materiály -závislosti komplexní permeability na frekvenci - vyhoví řada z nich,musí to prostě "transformovat " ,tj. co největší permeabilita na těch sv/dv. Jádra Amidon jsou v rozumných rozměrech pro vinutí drahá - mají určitě smysl tam,kde se vysílá ,já téměř žádný výkon přenášet nebudu ,i když je to cílem o).
Co se týče praktické zkušenosti s rámovkami na sv,nejlépe jsou asi popsány na nějakých DX stránkách-články p.Kubíčka.Podle jeho bádání
odpovídá rámovka cca 20x20 cm na sv feritce,větší rámovka dává větší signál.

Co se týče kolegy,který radí udělat svod od velké drátové antény také drátem,tak to je asi stavebně-technicky nerealizovatelné - prakticky odzkoušeno,že signál z drátu na půdě po cca 2m těsném souběhu s jinými kabely jaksi chybí... zmizel v těch kabelech asi kapacitní vazbou.

#25 Příspěvek od **ok1hga** » 08 bře 2013, 09:21

Milan píše:Moje představa byla,jak zhruba popsáno nahoře ,sestava od směru anténa : rámovka - balun 9:1-
koax 4m - balun 1:9 - ladící kondenzátor cca 500 pF - anténa a zem rádia.
Čili,jestli to dobře chápu,natransformuje se kapacita ladícího kondenzátoru do koaxu , a nahoře se zase přetransformuje na cca 500 pF + pár pF z kapacity koaxu.

nejsem si jistý fukčností takového zapojení, nikdy jsem to takhle prakticky nedělal. hlavně se mi nelíbí to "dálkové ladění" . . .
osobně bych to udělal širokopásmové(neladěné)
pokud má rámovka obstojně fungovat, měla by být laděná jako paralelní rezonanční obvod a měla by mít hodně dobré "Q".
To se myslím "vzdáleným způsobem moc dobře zajistit nedá . . .

můj návrh by byl udělat symetrickou(bez použití uzemění) širokopásmovou anténu, něco jako T2FD s přispůsobením 300/75 a dole u rádia 75/300 a zkusit to fyzicky realizovat a tím odzkoušet v daných podmínkách použitelnost této antény . . .
. . . prostě to zkusit.

jaké jsou rozměry prostoru do kterého se uvažuje s umístěním antény?
z čeho je postaven barák?
jaký má typ střešní krytiny a tvar střechy ???

Milan · #26 Příspěvek od **Milan** » 08 bře 2013, 14:22

Díky za podněty, opravdu to chce něco vyzkoušet.Tak mě napadlo,nemaje žádných spekrálních analyzátorů a podobných přístrojů,
že vytáhnu z půdy nějakého starého jezevčíka,koupím baterky,ustřihnu AVC ,vytáhnu jej dráty ven a půjdu měřit ke kamarádovi ,budu hledat signál i ve sklepě,je tam calvados. Ale vážně, když jsem tak tu dvoulampovku (+usm.) trápil, nezdálo se mně,že by citlivost byla zase až tak mizerná ,nedávno jsem mu spravoval nějakou AIWu,která měla perfektní vkv i se zataženou anténou,a na sv zas až tak velký rozdíl nebyl- - ve dne tam i u mě hrálo pár stanic.
Takže prověřím jeho pokusy s dráty všeho druhu , délek a umístění. Ale až se oteplí,což vzhledem k předpovědi tak brzo nebude.Na ty mrazy tu mám něco lepšího,čítač BM526,koupený na Aukru,který až na předděličku BP krásně fungoval a přestal - a ejhle - tunelová dioda se jaksi sama pnutím nožiček rozloupla a zesilovač je v háji.Protože je označená jako 1ANxxxxx,tak je ještě nějak vybíraná ,v životě jsem s nimi nic nedělal,
ale čítače by bylo škoda,je to nádherný stroj .

#27 Příspěvek od **ok1hga** » 08 bře 2013, 14:36

Milan píše:že vytáhnu z půdy nějakého starého jezevčíka,koupím baterky,ustřihnu AVC ,vytáhnu jej dráty ven a půjdu měřit ke kamarádovi ,budu hledat signál

to dělat nemusíš !
podle teorie to musí být v rámci jeho možností co nejvýše a co nejvíc do volného prostoru . . .

radši si sežeň nějaké staré PC spíňáky, aby byly k dispozici toroidy nebo tráfka (nemusí to být vždy toroid)
http://www.ok1hga.nagano.cz/schemata/ba ... 260002.JPG
http://www.ok1hga.nagano.cz/schemata/ba ... 090002.JPG

Milan · #28 Příspěvek od **Milan** » 08 bře 2013, 14:57

Když já calvados rád a ještě to bude vypadat vědecky.... o).

#29 Příspěvek od **ok1hga** » 08 bře 2013, 16:23

calvados ti rozhodně vymlouvat nebudu . . .
. . . kudy teče, tudy léčí.
a dávkovat můžeš jenom po kapkách, ale v jakémkoliv množství . . .

Otkundes · #30 Příspěvek od **Otkundes** » 08 bře 2013, 18:54

ok1hga:
Máte pravdu, nepřesně jsem se vyjádřil - ve zkatce jsem nedomyslel další souvislosti. Nabízel jsem klasiku: drátovou anténu nad střechou, typu "L" (nebo "T"), připojenou k rádiu bez dalších prvků, které mohou signál buď oslabit, nebo "zašumět". Dík za upozornění

.

Hill:
Věřím Vám, že se v posledních letech změnily předpisy. Nicméně si nejsem jist, zda odizolování antény na střeše od bleskosvodu, bude opravdu přínosem. Kdysi jsem se učil, že při zásahu blesku do jímače, proteče svodičem do zemniče proud v řádu kA. Pokud budu optimista a budu uvažovat zemní odpor jen pouhých 5 ohm a proud jen 1 kA, v místě svodu bleskového proudu, se zemní potenciál proti okolnímu terénu, zvedne na 5 kV. Jestli bude rádio uzemněno několik metrů od zakopaného zemniče bkeskosvodu, vznikne při úderu blesku mezi tímto zemničem a uzemněním rádia napětí, dané vodivostí půdy, vzdálenosti od zemniče bleskosvodu a rázovým proudem blesku. Toto napětí, bude následně zavlečeno zpět do chráněné budovy - do rádia. Nevylučuji, že devastační účinky na chráněnou stavbu můžou být v obou případech jiné. Ale co to rádio, přežije, nebo