Superjednoduchý přijímač
Moderátor: Moderátoři
Jak je modulované středovlnné rádio (tedy v rozsahu zhruba 520-1610 kHz), jsem ti nakreslil o pár příspěvků výše.
RC modely (na některém ze sdílených kmitočtů, v tomto případě někde kolem 27MHz) se ovládají různě, ty nejstarší měly amplitudovou modulaci dvěma či čtyřmi tóny, později se po mnoho let používala nemodulovaná nosná klíčovaná sérií proporcionálně časovaných impulsů: po detekci se v dekodéru zjišťuje, jestli je impuls na svém místě (nulová poloha), případně o kolik přišel dříve či později (-/+), než měl. Dnes se rozšířily digitální kodéry a dekodéry s mnoha dalšími fintami sloužícímu především k tomu, aby to nevyžralo baterky předčasně...
CB stanice u nás pracují s úzkopásmovou frekvenční modulací, kamioňáci z Francie a Polska se domlouvají převážně modulací amplitudovou. To bys možná na přijímači z RC autíčka zachytil, ale to musíš vědět přesně, odkud si ten signál vytáhnout: jak už jednou projde tvarovačem pro dekodér, už toho moc neuslyšíš. Vlastně ani naše CB, protože detektor v autíčku pracuje pravděpodobně na superreakčním principu, tedy dobře detekuje amplitudovou modulaci. Frekvenční modulaci jen na boku ladicí křivky, tedy hodně slabounce. Navíc superreakční přijímač se navrhuje a ladí s konkrétní anténkou (s tím krátkým pazgřivcem, co čouhal z autíčka). Jak k němu připojíš venkovní anténu, může se stát, že se vůbec nerozeběhne.
Jak jsi pokročil s tou krystalkou?
Rozběhej ji, připoj ty aktivní bedýnky, když už je máš, místo sluchátek, něco na ní zkus zachytit a pak můžeš postupovat dál. Pořád se do toho cpeš někde za prostředkem (teď s tím RC přijímačem jsi přeskočil asi tak rok intenzivního bastlení, spíše dva), aniž bys mezitím vstřebal cokoli z toho, co od začátku potřebuješ vědět.
Dokud ti nebude jasné, proč se v jakém zapojení používá jaká součástka, jak funguje, tedy jaký je její význam v tom zapojení a co to udělá, když nedodržíš předepsanou či doporučenou hodnotu, budeš tu klást pořád stejně blbé otázky, na které ti nejde odpovědět inteligentně, protože odpovědi stejně nebudeš rozumět.
Pochybuji totiž o tom, že bys pobral cokoli z toho, co jsem ti o CB a RC tady teď napsal.
RC modely (na některém ze sdílených kmitočtů, v tomto případě někde kolem 27MHz) se ovládají různě, ty nejstarší měly amplitudovou modulaci dvěma či čtyřmi tóny, později se po mnoho let používala nemodulovaná nosná klíčovaná sérií proporcionálně časovaných impulsů: po detekci se v dekodéru zjišťuje, jestli je impuls na svém místě (nulová poloha), případně o kolik přišel dříve či později (-/+), než měl. Dnes se rozšířily digitální kodéry a dekodéry s mnoha dalšími fintami sloužícímu především k tomu, aby to nevyžralo baterky předčasně...
CB stanice u nás pracují s úzkopásmovou frekvenční modulací, kamioňáci z Francie a Polska se domlouvají převážně modulací amplitudovou. To bys možná na přijímači z RC autíčka zachytil, ale to musíš vědět přesně, odkud si ten signál vytáhnout: jak už jednou projde tvarovačem pro dekodér, už toho moc neuslyšíš. Vlastně ani naše CB, protože detektor v autíčku pracuje pravděpodobně na superreakčním principu, tedy dobře detekuje amplitudovou modulaci. Frekvenční modulaci jen na boku ladicí křivky, tedy hodně slabounce. Navíc superreakční přijímač se navrhuje a ladí s konkrétní anténkou (s tím krátkým pazgřivcem, co čouhal z autíčka). Jak k němu připojíš venkovní anténu, může se stát, že se vůbec nerozeběhne.
Jak jsi pokročil s tou krystalkou?
Rozběhej ji, připoj ty aktivní bedýnky, když už je máš, místo sluchátek, něco na ní zkus zachytit a pak můžeš postupovat dál. Pořád se do toho cpeš někde za prostředkem (teď s tím RC přijímačem jsi přeskočil asi tak rok intenzivního bastlení, spíše dva), aniž bys mezitím vstřebal cokoli z toho, co od začátku potřebuješ vědět.
Dokud ti nebude jasné, proč se v jakém zapojení používá jaká součástka, jak funguje, tedy jaký je její význam v tom zapojení a co to udělá, když nedodržíš předepsanou či doporučenou hodnotu, budeš tu klást pořád stejně blbé otázky, na které ti nejde odpovědět inteligentně, protože odpovědi stejně nebudeš rozumět.
Pochybuji totiž o tom, že bys pobral cokoli z toho, co jsem ti o CB a RC tady teď napsal.
Ale pobral.
S krystalkou jsem nepokročil, protože nemám smaltovaný drát na cívku, která má 80 závitů, a ani nevím, kde takovou kupu drátu sehnat. Potom je další problém, že nejbližší vysílač je pravděpodobně RKS Topolná, který je ode mě asi 60-70 km, takže si opravdu nejsem jistý, zda bych něco chytil.
S krystalkou jsem nepokročil, protože nemám smaltovaný drát na cívku, která má 80 závitů, a ani nevím, kde takovou kupu drátu sehnat. Potom je další problém, že nejbližší vysílač je pravděpodobně RKS Topolná, který je ode mě asi 60-70 km, takže si opravdu nejsem jistý, zda bych něco chytil.
- Elektronik55
- Příspěvky: 367
- Registrován: 21 úno 2013, 01:00
- Bydliště: Česká Lípa
Přátelé - kamarádi ,
Po 50ti leté praxi v elektronice mě to připadá , že ten Pán s GE diodou si dělá ze všech srandu a čeká kdo se chytí ! Nebo skutečně mluví pravdu a je to jako když začínající kuchař chce uvařit česnečku a neví jak vypadá česnek !
Pokud je ochoten prozradit svojí adresu , tak mu tu diodu někdo pošleme na jeho náklady .
Rád bych se mýlil , ale z mé praxe a práce s lidmi jsou tací , proto se na něho nezlobme a pomošme mu . Může se stát , že po obdržení zásilky ten
Pán napíše , že ta dioda , kterou si on představoval není tak "TLUSTÁ".
Znovu zdůrazňuji , že bych se rád mýlil .
Po 50ti leté praxi v elektronice mě to připadá , že ten Pán s GE diodou si dělá ze všech srandu a čeká kdo se chytí ! Nebo skutečně mluví pravdu a je to jako když začínající kuchař chce uvařit česnečku a neví jak vypadá česnek !
Pokud je ochoten prozradit svojí adresu , tak mu tu diodu někdo pošleme na jeho náklady .
Rád bych se mýlil , ale z mé praxe a práce s lidmi jsou tací , proto se na něho nezlobme a pomošme mu . Může se stát , že po obdržení zásilky ten
Pán napíše , že ta dioda , kterou si on představoval není tak "TLUSTÁ".
Znovu zdůrazňuji , že bych se rád mýlil .
Vladimír
No, jak myslíš.
Ale hodně nás se ti snažilo nějakým způsobem pomoci, a to hodně po lopatě.
Jenže zatm není vidět, že bys něco podle těch rad zkusil.
Místo toho zkoušš přeskočit několik vývojových etap a bereš to zklratkou o několik set metrů vlnové délky.
Mezi 270 kHz vysílače Topolná, 639 kHz ze Svinova nebo Liblic, ani 1332 kHz z Domamilu je sice nějaký rozdíl, ale ne v obvodové technice: všechny tyto kmitočty lze naladit na krystalce pouhou změnou ladicí kapacity nebo indukčnosti. Ovšem CB v pásmu 27 MHz už vyžaduje obvody výrazně složitější a hlavně - žádná CB stanice nevysílá nepřetržitě, takže ji zachytit je daleko obtížnější, když nemáš předem naladěno na její frekvenci, nemluvě o tom, že na frekvenčně modulovaný signál jednou diodou těžko detekovat.
Přece 80-90 závitů vf lanka je navinutých jako středovlnná cívka na fritové tyčce (s níž tvoří feritovou anténu) snad v každém tranzistoráku. A ladicí kondenzátor (často do 500pF) je v něm taky. Na Topolnou k němu jen paralelně připojíš kondenzátor 2n2.
Nebo to vezmi znovu od začátku, třeba podle této knížky.
Ale hodně nás se ti snažilo nějakým způsobem pomoci, a to hodně po lopatě.
Jenže zatm není vidět, že bys něco podle těch rad zkusil.
Místo toho zkoušš přeskočit několik vývojových etap a bereš to zklratkou o několik set metrů vlnové délky.
Mezi 270 kHz vysílače Topolná, 639 kHz ze Svinova nebo Liblic, ani 1332 kHz z Domamilu je sice nějaký rozdíl, ale ne v obvodové technice: všechny tyto kmitočty lze naladit na krystalce pouhou změnou ladicí kapacity nebo indukčnosti. Ovšem CB v pásmu 27 MHz už vyžaduje obvody výrazně složitější a hlavně - žádná CB stanice nevysílá nepřetržitě, takže ji zachytit je daleko obtížnější, když nemáš předem naladěno na její frekvenci, nemluvě o tom, že na frekvenčně modulovaný signál jednou diodou těžko detekovat.
Přece 80-90 závitů vf lanka je navinutých jako středovlnná cívka na fritové tyčce (s níž tvoří feritovou anténu) snad v každém tranzistoráku. A ladicí kondenzátor (často do 500pF) je v něm taky. Na Topolnou k němu jen paralelně připojíš kondenzátor 2n2.
Nebo to vezmi znovu od začátku, třeba podle této knížky.
Hille, já ti moc děkuji za vysvětlení. Jednu feritovou anténu tu mám ale má 8 vývodů na zapojení a netuším co kam zapojit. Ladící kondík mám taky, takový ten větší z rádia, má asi 2,5x2,5 cm. Já to tedy zkusím nějak zapojit, tak to snad pojede. Pokud bude potřeba, já tu feritovou anténu klidně vyfotím Pak tu mám ještě 50ohm reproduktorek, ale ten by to asi nenakrmilo, takže jak říkáš, zapojit do beden ze zesilovačem.
No vidíš: kdy to funguje na Záhorí, musí na Valachoch zrovna tak.
Feritka má použité dva krajní vývody připojené na ladicí kondenzátor (nejčastěji konce vinutí), z toho ten, co je spojený s hřídlem ladicího kondenzátoru, se dává jako zemní a jeden jako odbočku.
Případně má jedno vinutí laděného obvodu a druhé vazební, z něhož se odebírá signál.
Když má feritka více vývodů, pak proto, že je na ní namotaných víc vinutí pro víc vlnových rozsahů. To pak záleží na tom, z jakého byla rádia, protože někde se přepínají rozsahy jen přepínáním odboček na cívce, jinde se přepínají oddělené cívky, nebo se část vinutí zkratuje... prostě to chce informace o původním zapojení. Takže je nejjednodušší najít vinutí, které zjevně má kolem těch 90 závitů (bývá v jedné vrstvě) a použít ho.
Feritka má použité dva krajní vývody připojené na ladicí kondenzátor (nejčastěji konce vinutí), z toho ten, co je spojený s hřídlem ladicího kondenzátoru, se dává jako zemní a jeden jako odbočku.
Případně má jedno vinutí laděného obvodu a druhé vazební, z něhož se odebírá signál.
Když má feritka více vývodů, pak proto, že je na ní namotaných víc vinutí pro víc vlnových rozsahů. To pak záleží na tom, z jakého byla rádia, protože někde se přepínají rozsahy jen přepínáním odboček na cívce, jinde se přepínají oddělené cívky, nebo se část vinutí zkratuje... prostě to chce informace o původním zapojení. Takže je nejjednodušší najít vinutí, které zjevně má kolem těch 90 závitů (bývá v jedné vrstvě) a použít ho.
Mám tu nějaké kapesní rádio AM/FM z číny za 70kč, je v něm feritová anténa, ale opravdu nevím, zda se to vyplatí rozkuchávat.
Ta feritová anténa s více vývody je také z AM/FM rádia.
Snad se nebudete zlobit, že zde zase dávám fotky, ale je to jistější.
Ta feritová anténa s více vývody je také z AM/FM rádia.
Snad se nebudete zlobit, že zde zase dávám fotky, ale je to jistější.
- Přílohy
-
- DSC02330.JPG
- (194.58 KiB) Staženo 30 x
-
- DSC02329.JPG
- (192.91 KiB) Staženo 37 x
-
- DSC02328.JPG
- (257.32 KiB) Staženo 36 x
-
- DSC02327.JPG
- (294.33 KiB) Staženo 40 x
To je všechno hezké, ale na fotce lze jednoznačně identifikovat jen cívky pro FM rozsah, protože ty jsou plošné, tedy vyleptané přímo na desce jako plošný spoj.
Neznám organizaci kontaktů přepínače vlnových rozsahů, abych ti podle plošňáku řekl, která cívka je která.
V každém případě na jednom konci feritky jsou dvě vinutí, která na první pohled nemají víc, než 20 závitů, přijímač měl patrně i část krátkovlnného rozsahu.
Z druhé cívky vedou čtyři dráty, tak vezmi ohmmetr a změř, které dva z nich jsou navzájem spojené a jaký mají odpor. To vinutí s větším odporem bude to ladicí (má tak do stovky závitů, tedy delší drát), k němu připoj ladicí kondenzátor; druhé je vazební (asi 25 závitů). Na něj připoj diodu.
Neznám organizaci kontaktů přepínače vlnových rozsahů, abych ti podle plošňáku řekl, která cívka je která.
V každém případě na jednom konci feritky jsou dvě vinutí, která na první pohled nemají víc, než 20 závitů, přijímač měl patrně i část krátkovlnného rozsahu.
Z druhé cívky vedou čtyři dráty, tak vezmi ohmmetr a změř, které dva z nich jsou navzájem spojené a jaký mají odpor. To vinutí s větším odporem bude to ladicí (má tak do stovky závitů, tedy delší drát), k němu připoj ladicí kondenzátor; druhé je vazební (asi 25 závitů). Na něj připoj diodu.
Větší odpor má to krajní vinutí, takže takto?
- Přílohy
-
- DSC02328.JPG
- (208.81 KiB) Staženo 34 x
Naposledy upravil(a) ondoubek dne 01 lis 2013, 20:55, celkem upraveno 1 x.
takhle by to mohlo být lepší . . .
větší selektivita !
větší selektivita !
- Přílohy
-
- dsc02328b.jpg
- (102.29 KiB) Staženo 30 x