4Ohm bedny na 8Ohm zesilovač

[vladivostok]

Zdravím,
předně vím, nemá se to.
Siruace je taková, že jsem si vydražil na Aukru zesilovač Technics SU-V3 (2x40W; 8-16Ohm, r.v. cca 1981)
Bedny mám Tesla ARS 9204-10 (15W; 4Ohm).

Mám je na stole u počítače, tedy nepotřebuju je mít nahlas, aby mi to rvalu ucha, jen tak polechtané - mohl bych je připojit?

Dávat do série rezistor je z frekvenčního hlediska blbost, ale napadl mě například kanthalový drát - 4,2Ohm/m, který bych nechal samozřejmě rozvinutý a použil ho jako část jednoho vodiče dvoulinky v bužírce.

Vím, že je to takové pastění, ale k zesilovači si budu dělat přepínač pro tyto bedny a větší regálovky, které budou zvučit celý pokoj a těchto malých se mi nechce zbavovat, hrají pěkně, jsou zachovalé a na stůl akurát.

[breta1]

Ten odporový drát je totéž, jako přidat odpor.

[konosuke]

Ten model Technika neznám ale dnes běžně vydrží 4-16Ω pokud nebudeš hulit naplno. Sériový rezistor 4Ω/10-20W...je to provízorně možné ale polovic výkonu zesíku jde do ztrát.

[vladivostok]

Technics SU-V3
http://audio-database.com/TechnicsPanas ... -v3-e.html

Nemyslel jsem přímo odpor (navinutý na tělísku), ale odporový drát rozvinutý (prodloužení dvoulinky).

Ale jak říkám, rozhodně to bude jen takový komorní poslech, žádných 110dB akustického tlaku

Takže myslím, že to nebude problém.

[reman]

a) pokud to nebudeš hnát do výkonu ( a to nesmíš protože bys ty 15W bedny tím 40W zesíkem stejně odrovnal) ale skutečně provozovat jen jako normální, duševně zdravý lidský jedinec u PC tak to ten zesík bez potíží zvládne a neřešil bych to.
b)při tomto zdroji zvuku(PC, takže filmy,možná CD ale nejspíš hlavně MP3 zmršeniny) a na těchto dvoupásmech ten přidaný odpor (v jakémkoliv drátovém provedení)nemáš šanci slyšet, obzvláště pokud mají původní ne úplně dobře odladěnou vyhýbku, takže ho tam můžeš pro klid duše dát,ale holt protopíš na něm část výkonu (na druhou stranu, noci jsou u vás chladné? )

Stejně mě fascinuje použití 9204 jako PC bedýnek, já s nima po repasi a s vylepšenou Goldzovou vyhýbkou zvučím obývák.

[Hill]

....Dávat do série rezistor je z frekvenčního hlediska blbost, ale napadl mě například kanthalový drát - 4,2Ohm/m, který bych nechal samozřejmě rozvinutý a použil ho jako část jednoho vodiče dvoulinky v bužírce....

Z hlediska činitele tlumení reproduktorů je úplně jedno, jestli ten odpor je použitý jako samostatná součástka nebo ho rozmotáš a dáš do série s vedením. Prostě odpor je odpor a ten tam zvětší výstupní impedanci zesilovače, která normálně je žádoucí co nejnižší, aby tlumila překmity cívek reproduktoru. Ty působí rušivě zejména u skokových průběhů, kterých je v přehrávaných empétrojkách jaksi víc, než jich bylo v původním signálu, zvláště při nízké bitové rychlosti záleží na kodeku, kolik jich přibude.
Při normálním domácím poslechu ale se ani nepřiblížíš maximálnímu výstupnímu proudu zesilovače, natož maximální zatížitelnosti reproduktorů. Leda bys tím chtěl klepat koberce.

[vladivostok]

Tak hlavně, že jste mě uklidnili.
No já používám PC hlavně pro práci (ACad, Eagle, atd.), film tak jednou za měsíc. MP3 jen do mobilu, na PC internetové rádio (taky nic moc, ale nic nenadělám). Uvažoval jsem, že bych si koupil sem tam nějaké album ve FLAC, ale vzhledem k tomu, že mám gramofon i CD přehrávač zvlášť (o dva metry dál od PC), tak si k práci na PC pustím nějaké to CD a až koupím kvalitní zvukovku, tak si CD a LP postahuju do FLAC a pak budu hrát přímo z PC.
No a to už bych si potom pořídil nějaký malý (třeba AZS100L), nebo tu budu mít nevyužitý AZS217, a provozoval bych ho pak jen k PC.

Noci jsou u nás sice chladné, ale podle toho jak se to vyvinulo, tak zůstanu u topení akumulačkama

PS: Ten AZS100L má sice kvalitní koncepci korektorů, i když ty zase k PC až tak nepotřebuju, to si můžu nastavit na ekvalizeru ve Winampu, ale možná by stálo za to postavit mu kvalitnější konec, tak pro ty bedýnky 9204.
Neměl by někdo nějaké schéma kvalitního tranzistorového konce?

[reman]

Ale ten konec AZS100L není zas až tak špatný, je pravda že jsou tam sice germaniové koncové tranzistory, ale na druhou stranu dvojice GD607/617 je poměrně velmi zdařilá a vymykající se ostatním bambusům a pro ty bedny a způsob použití si myslím je to parametrově tak akorát správně k sobě napasované.

[monterjirka]

Výkonu 40W na zátěži 8 Ohm odpovídá nějaký proud, Při stejném proudu 4 Ohmovou zátěží je napětí poloviční a tedy i poloviční výkon.
Poloviční elektrický výkon není poloviční hlasitost... Na poloviční "hlasitost" by stačil 10x menší výkon.

Nevím, jak je dělaný výstup zesilovače. Pokud by byl na výstupu kondenzátor, pro 8 Ohmů je třeba mít pro přenos 20Hz s útlumem 3dB nějakou kapacitu, stejná kapacita bude pro zátěž 4 Ohmy "malá", pokles bude vyšší, 3dB bude kolem 40Hz, tedy v "basech" to nemusí být ono...

[Bernard]

Ještě tu číhá jedno nebezpečí. Řekněme, že zdroj koncového stupně je tvrdých 2x 26 V a max. špičkový proud 3,16 A. Pro zátěž 8 Ω to produkuje 40 W, ze zdroje se bere 2x 26,5 W a koncový stupeň hřeje 2x 6,5W.

Zátěž 4 Ω pro stejně velký proud dodá výkon 20 W, zdroj dodává opět 2x 26,5 W a koncový stupeň teď produkuje ztrátu 2x 16,5 W, takže tranzistorům může být hodně horko.

Aby pro zátěž 4 Ω produkoval koncový stupeň původní ztrátu 2x 6,5 W, musel by špičkový proud do zátěže být pouze 0,87 A a tedy výstupní výkon pouhých 1,5 W!

[Hill]

Ano, to oteplení není na škodu sledovat. Průměrný efektivní výkon v bytě skutečně nepřesahuje 6W, takže ztrátový výkon na koncových tranzistorech bude nanejvýše dvojnásobný a na to by měl být jejich chladič pořád ještě dostatečně dimenzovaný.
Nicméně: zesilovač nemá na výstupech vazební elektrolyty, výrobce uvádí v servisním manuálu kmitočtový rozsah 2Hz - 100kHz (-3dB), ale také max. výkon 40W při trvalém buzení obou kanálů do 8Ω a zkreslení 0,007% nebo 45W za stejných podmínek do zátěže 4Ω, ale už se zkreslením 0,3%. Kmitočtový rozsah je pro obě zátěže stejný.
Takže bych se čtyř ohmů nebál, když se nebojím osmi...

Zasahovat proto do zesilovače, že jako se sníží napájecí napětí konců, nemá smysl, jakkoli to podle schémátka na první pohled vypadá, že by to problém neměl být: stejně to pak vyžaduje kompletní kontrolu pracovních bodů, jestli ty podstatné drží na svém místě, a následně (minimálně) kompletní kontrolu zesilovače zejména s ohledem na linearitu - ta bývá výrobcem optimalizovaná pro jen poměrně úzký rozsah napájecích napětí.
To, že integrované koncové zesilovače se vejdou do garantovaných parametrů třeba v rozsahu napájecích napětí od 6 do 25V, pro tranzistorové konce zdaleka neplatí vždy, i když některým poloviční napájecí napětí ještě skutečně nevadí. Blíže jsem to nezkoumal, tak prosím, bez záruky.

[vladivostok]

Zesilovač je celotranzistorový co se týče zpracování signálu, vazba je RL členem, chladiče jsou poměrně masivní. Je to holt ještě vyrobeno v době, kdy se tolik nešetřilo. Dnes jsou úspory na každém kroku viditelné.

Ještě dotaz - mám zkušenosti s AZS 217. Ty výstupy Main/Remote.
Main jsou hlavní, Remote jsou k čemu? V překladu vím, že vzdálené, ale tu?

[keemo]

Dalkove ovladani neceho

[konosuke]

Nebude to přípojka pro druhý pár repro boxů umístěných například v jiné místrosti, proto remote ? Kapitalistické zesíky to mají běžně, speakers A, B, A+B, off. Ale to je jenom úvaha AZS 217 v ruce neměl.

[vladivostok]

Ten Remote je právě u toho Technicse. AZS217 má jen L+P. Díky za všechny příspěvky, teď už jen počkám, až přijde.