Nevím, jaký je rozdíl mezi fyziologickou a logaritmickou regulací hlasitosti. Dále nevím, jestli existují ještě nějaké jiné způsoby.
Děkuji za odpovědi.
Rozdíl mezi fyziologickou a logaritmickou regulací hlasitost
Moderátor: Moderátoři
Kazda je o niecom inom...
Obe vychadzaju z vlastnosti ludskeho ucha:
LOGARITMICKA : Ucho vnima hlasitost "logaritmicky" To v praxi znamena znamena ze ludske ucho vnima zosik vybudeny na 4W hrat 2x silnejsie nez 1Wat a ten hra 2x silnejsie nez 0,25W atd.
Preto sa pouziva na regulaciu hlasitosti potak s logaritmickym priebehom ktory reguluje vystupny vykon "pozvolna" aby sa lepsie prisposobila vlastnostiam ucha. To znamena ze mas napr 100W zosilnovac volume potak (stupnicu) oznacenu cislami 0-10. na 10 to hra na plnych 100W ale na 5 nie na 50W ale len napr na 12,5W a podobne... Kebyze pouzijes potak s linearnou char nabeh hlasitosti by bol rychli...
FIZIOLOGICKA REGULACIA (dakedy oznacovane ako loudnes) - vychadza tiez z vlastnosti ludskeho ucha. A to z takej ze pri nizsich hlasitostich je ludske ucho citlivejsie na stredne tony a Bassy a vysky vnima menej. Na narastom intenity zvuku sa tento jav zmiernuje a pocujeme prakt rovnomerne... Tento vlasnost kompenzujeme fyziolog regulaciou kde sa pri nizsej hlasitosti zviraznuju po spravnosti bassove a vyskove tony (ale casto len bassove tony) Pri vysej hlasitosti sa tento obvod automaticky vyradu pomocou potaku s odbockou pripadne elektrickym potenciometrom v dakych modernych TDAckach...
Obe vychadzaju z vlastnosti ludskeho ucha:
LOGARITMICKA : Ucho vnima hlasitost "logaritmicky" To v praxi znamena znamena ze ludske ucho vnima zosik vybudeny na 4W hrat 2x silnejsie nez 1Wat a ten hra 2x silnejsie nez 0,25W atd.
Preto sa pouziva na regulaciu hlasitosti potak s logaritmickym priebehom ktory reguluje vystupny vykon "pozvolna" aby sa lepsie prisposobila vlastnostiam ucha. To znamena ze mas napr 100W zosilnovac volume potak (stupnicu) oznacenu cislami 0-10. na 10 to hra na plnych 100W ale na 5 nie na 50W ale len napr na 12,5W a podobne... Kebyze pouzijes potak s linearnou char nabeh hlasitosti by bol rychli...
FIZIOLOGICKA REGULACIA (dakedy oznacovane ako loudnes) - vychadza tiez z vlastnosti ludskeho ucha. A to z takej ze pri nizsich hlasitostich je ludske ucho citlivejsie na stredne tony a Bassy a vysky vnima menej. Na narastom intenity zvuku sa tento jav zmiernuje a pocujeme prakt rovnomerne... Tento vlasnost kompenzujeme fyziolog regulaciou kde sa pri nizsej hlasitosti zviraznuju po spravnosti bassove a vyskove tony (ale casto len bassove tony) Pri vysej hlasitosti sa tento obvod automaticky vyradu pomocou potaku s odbockou pripadne elektrickym potenciometrom v dakych modernych TDAckach...
Není to tak. U lineárního potenciometru se odpor zvětšuje lineárně s úhlem natočení, u logaritmického je to exponenciální průběh. Př: potenciometr lineární 10k, úhel natočení 27st /z celkových 270st/ odpor na běžci bude 1K. U logaritmického půjde ve stejném případě o výsledný odpor značně menší než 1k / průběh záleží na typu funkce/.mikollar píše:linearny potenciometer - o kolko otcis potak o tolko sa ti zvacsi/zmensi odpor, pre linearny plati to druhe, to prve by bolo pre exponecionalny priebeh
Když už jsme se dostali ke srovnání lineárního a logaritmického potenciometru: poznáš je jednoduše. Nastav je na střed dráhy.
Lineární potenciometr bude mít od běžce na obě strany přibližně stejný odpor rovný polovině celkového odporu dráhy.
Logaritmický potenciometr mívá k zemnímu konci (natočení na MIN) dvacetinu až padesátinu z odporu celé dráhy, podstatně víc tedy zbývá na druhou stranu.
Při otáčení lineárním potenciometrem napětí na běžci naprázdno roste přímo úměrně úhlu natočení. To je nevhodné pro řízení hlasitosti.
K tomu se používá potenciometr logaritmický, na jehož běžci s úhlem natočení se mění napětí vždy přibližně o stejný počet dB (například na každých 15° o 3dB, tedy 1,414x víc či méně, než v předchozí poloze), takže se zdá, že hlasitost roste přímo úměrně natočení hřídele potenciometru.
Samozřejmě to je zidealizovaný případ, skutečné součástky mají větší či menší tolerance. Aneb, jak říkají na hotline podpory nejrozšířenějšího operačního systému: "to není závada, to je vlastnost".
Pokud ale chceš vědět, jaký je vztah mezi logaritmickou a fyziologickou regulací hlasitosti, tak asi takový, jako mezi hodinkami a chůzí podle plotu. Jde totiž o jen částečně související pojmy. Najdi si na uploadu soubor tuším "fyziolog.pdf", tam o tom něco je.
A teď to srovnání lineárního a logaritmického potenciometru:
Lineární potenciometr bude mít od běžce na obě strany přibližně stejný odpor rovný polovině celkového odporu dráhy.
Logaritmický potenciometr mívá k zemnímu konci (natočení na MIN) dvacetinu až padesátinu z odporu celé dráhy, podstatně víc tedy zbývá na druhou stranu.
Při otáčení lineárním potenciometrem napětí na běžci naprázdno roste přímo úměrně úhlu natočení. To je nevhodné pro řízení hlasitosti.
K tomu se používá potenciometr logaritmický, na jehož běžci s úhlem natočení se mění napětí vždy přibližně o stejný počet dB (například na každých 15° o 3dB, tedy 1,414x víc či méně, než v předchozí poloze), takže se zdá, že hlasitost roste přímo úměrně natočení hřídele potenciometru.
Samozřejmě to je zidealizovaný případ, skutečné součástky mají větší či menší tolerance. Aneb, jak říkají na hotline podpory nejrozšířenějšího operačního systému: "to není závada, to je vlastnost".
Pokud ale chceš vědět, jaký je vztah mezi logaritmickou a fyziologickou regulací hlasitosti, tak asi takový, jako mezi hodinkami a chůzí podle plotu. Jde totiž o jen částečně související pojmy. Najdi si na uploadu soubor tuším "fyziolog.pdf", tam o tom něco je.
A teď to srovnání lineárního a logaritmického potenciometru:
- Přílohy
-
- potenciometr1.jpg
- Základní zapojení, o kterém je tu řeč
- (31.84 KiB) Staženo 98 x
-
- potenciometry_ch.gif
- průběhy naměřené a slyšené; kliknutím zvětšit, prosím...
- (122.9 KiB) Staženo 118 x