pulzni nabijeni + desulface oloveneho auto AKU
Moderátor: Moderátoři
pulzni nabijeni + desulface oloveneho auto AKU
Zdravim vsechny znale tohoto tematu
Procital jsem vselijake fora, clanky ohledne nabijeni olovenych auto AKU a vzhledem k 99% aktualne nepodstatnych informaci bych rad probral pouze konkretnejsi zalezitosti.
Nejdriv jsem myslel, ze na kolene udelam jednoduchou nabijecku a nebudu se s tim vubec parat (ani ne pulzni), ale cim vic o tom ctu, tim vic si navrh komplikuju Hodne se toci okolo vyhod pulzniho nabijeni a s tim souvisejici desulface. Princip a vyhody docela chapu, ale nekde jsem se jasne nedocetl jaka je na to nejoptimalnejsi frekvence, aby to vubec melo smysl? Zda staci jednoduse usmernit 50Hz a pridat mezi aktivni pulzy i slabe vybijeni (pro desulfaci), nebo je vhodna uplne jina frekvence a strida nabijecich a vybijecich pulzu?
Predem diky za diskuzi.
Procital jsem vselijake fora, clanky ohledne nabijeni olovenych auto AKU a vzhledem k 99% aktualne nepodstatnych informaci bych rad probral pouze konkretnejsi zalezitosti.
Nejdriv jsem myslel, ze na kolene udelam jednoduchou nabijecku a nebudu se s tim vubec parat (ani ne pulzni), ale cim vic o tom ctu, tim vic si navrh komplikuju Hodne se toci okolo vyhod pulzniho nabijeni a s tim souvisejici desulface. Princip a vyhody docela chapu, ale nekde jsem se jasne nedocetl jaka je na to nejoptimalnejsi frekvence, aby to vubec melo smysl? Zda staci jednoduse usmernit 50Hz a pridat mezi aktivni pulzy i slabe vybijeni (pro desulfaci), nebo je vhodna uplne jina frekvence a strida nabijecich a vybijecich pulzu?
Predem diky za diskuzi.
Pro nabíjení olověných akumulátorů se mi jeví až jako nejlepší jednocestně usměrněný zdroj a paralelně s baterií zapojena žárovka.Dobře fungují i tyristorové nabíječe.V knihách se uvádí poměr vybíjecího a nabíjecího proudu v poměru 1:5 až 1:10.
Jako nejlepším řešením záležitosti desulfidace je pro mě baterii zahodit a koupit novou.
Jako nejlepším řešením záležitosti desulfidace je pro mě baterii zahodit a koupit novou.
Zdar, taky jsem před časem (dosti dávno) stavěl nabíječku s tímto požadavkem. Vyhrálo to jednoznačně jednocestné usměrnění tyristorem KT701, kterým se dale řídit šířka nabíjecího pulzu. V podstatě je to podobné tomuto:
http://www.elektronovinky.cz/konstrukce ... utobaterii
avšak ještě jednodušší, diodový můstek tam nebyl jen tyristor a dva tranzistory coby náhrada UJT. Schema už nemohu najít, ale bylo z AR někdy kolem roku 1989. Asi by mohlo fungovat i to z přilohy, ale to jsem nezkoušel. Stejně si myslím, že použití Graetzova můstku je pro tento účel zbytečné až nevhodné.
http://www.elektronovinky.cz/konstrukce ... utobaterii
avšak ještě jednodušší, diodový můstek tam nebyl jen tyristor a dva tranzistory coby náhrada UJT. Schema už nemohu najít, ale bylo z AR někdy kolem roku 1989. Asi by mohlo fungovat i to z přilohy, ale to jsem nezkoušel. Stejně si myslím, že použití Graetzova můstku je pro tento účel zbytečné až nevhodné.
- Přílohy
-
- Výstřižek.PNG
- (166.42 KiB) Staženo 146 x
Mám baterii z minulého tisíciletí, která sloužila v autě, které je už dávno přetavené na jinou ocel a potvora, ač nabíjená všemožnými nabíječkami s můstky, kondenzátory, žárovkami, tyristory, nechce vysadit. Je to německá baterie, na značku si teď nemohu vzpomenout. Podotýkám, že v žádném případě ne Varta. Byla sice trochu dražší ale je k neutáhání. A to chudinka tráví už deset let venku v zimě i v létě v doma dělaném traktorku. Traktorkem vyjedu tak třikrát ročně a baterku nabíjím, když si vzpomenu, tak jednou za čtvrt roku. Takže je vidět, že spíše než na nabíječce, záleží na baterce.
Netřep se mnou!
Zdar, Duvsane, to víš, že vím, že je jádro při jednocestném usměrňování ss syceno, v tomto případě to ale nevadí, protože trafo je 200VA a tudíž dost předimenzované. Jednocestné usměrnění je výhodnější pro nabíjecí proces. V pauze kdy neteče proud - jednu půlperiodu mají prý plyny více času pro opuštění desek. Prý to napomáhá i desulfataci, nevím, nejsem chemik, ale protože tato nabíječka byla schopná oživit i akumulátor z dva roky stojícího auta jsem nakloněn tomu i věřit.
Já bych si , alvr , nejprve položil otázku : Kolikrát za život aku použiji pro něj předmětnou nabíječku ? Odpověď by měla uspokojit tvé potřeby . Jinak si dnes , vzhledem k cenám součástek , můžeš ubastlit co chceš . Téměř každý má svůj recept . Stejnětak já neuvěřím na ekonomicky smysluplnou zpětnou regeneraci Pbaku a zrovnatak na 10let jejího "kvalitního" života .
Doby, kdy jsme na koleně v garáži měnili články v Pb aku a mysleli si jací jsme borci, jsou už dávno pryč. Aku mají svou životnost a tečka. Vše ostatní je jen pokus o oživení fosilie. Tyristorovou nabíječku z tehdejších dob mám v regále. Používám ji v nouzi, třeba když snacha zapomene zavřít kufr u Hondy a po pár dnech nenastartuje.BOBOBO píše:Já bych si , alvr , nejprve položil otázku : Kolikrát za život aku použiji pro něj předmětnou nabíječku ? ..... Stejnětak já neuvěřím na ekonomicky smysluplnou zpětnou regeneraci Pbaku .....