Jak zobrazit znaky a čísla na Display 1x16 2x16 4x16?

[Korado]

Dobrý den,
začátkem prosince jsem zakoupil z TME vývojový kit Easy8051 v6 pro procesory Atmel na bázi uP 8051. Umí seriově progamovat pomocí On board programovacího interface procesory, které jsou na to vybavené .. např s-ková řada. Kit obsahuje i 1ks AT89s8253. Na boardu je také alfanumerický LCD display 2x16 znaků, zapojený v "nějakém" 4-bitovém modu. Kdysi jsem psal nějaké programy pro přípravky s 89C51 (ty v něm bohužel naprogramovat nelze), ale se zobrazováním na displayi moc zkušenosti nemám a zde použitý 4-bitový mod mi nic neříká. Na internetu jsem našel pouze Datasheet pro alfanum. LCD display LM 162551 firmy Sharp a i tam je to podáno pro mě nezkušeného dosti těžkopádně. Není zde někdo , kdo má se zobrazováním na display, ať již v normálním nebo oním 4-bitovém modu nějaké zkušenosti a mohl by mi poslat návod nebo nějaký DataSheet z kterého je postup snadno pochopitelný i začátečníkovi, případně příklad v assembleru s komentářem, jak se přistupuje po zběrnici na display a jak se docílí zobrazení požadovaného čísla či znaku. Vím, že display má konektoru Datovou sběrnici, řídící signály RS, W/R, En, ovládání jasu a kontrastu a v sobě má znakovou sadu, ze které se dá znak vybrat a zobrazit na pozici , která se musí nějak někam zadat , že se tam dá zadat i pár uživatelských znaků, ale víc toho nevím.
Za vaše odpovědi předem děkuji a nabízím za poštovné možnost naprogramování procesorů, které tento kit zvládne. Jsem z okolí města Ústí nad Orlicí a zájemcům z regionu to mohu naprogramovat na počkání, když mi dají příslušný HEX soubor.

Návod, Datasheet či příklady mi případně můžete poslat na mail: katanykorado@seznam.cz.

[bastlir40]

Na stránkách GME najdeš většinou u každé součástky datasheet. Tam si najdi ten displej, který máš na vývoj. desce. Komunikace ve 4 bitovem modu znamená, že používáš jen vstupy D4 až D7 (piny 11 až 14). Assembler jsem nikdy nepochopil a co se týká Cčka, tak tam musíš mít knihovnu pro LCD. Víc ti určitě poradí nějaký borec v programování, kterých je tu dost ale já mezi ně bohužel nepatřím.

[ZdenekHQ]

Já ty knihovny pro 8051 mám. Moje, ale snad pochopitelný. Důležitá je inicializace displeje při zapnutí, popř. při hot restartu procesoru, kdy se dá displej krásně zblbnout....

[Korado]

Dík za reakci. No, já právě přesně nevím, co je to za typ, je to od firmy MIKROELEKTRONIKA, je na tom kitu zapojený ve 4-bitovém modu a nějaké typové označení neuvádějí a ani není vidět na desce displaye, vím jenom že je 2x16 a že je zapoojený pro 4-bitový režim. Mám kromě toho na tom kitu ještě jeden 2x16 ... jak jsem psal ten od Sharpa a ještě jeden 4x16, ale od toho jsem vyhledávačem žádný Datasheet nenašel ani v GM ani v TME ani jinde .Napsat něco v Assembleru mi nedělá problém, ale musím vědět, co mám na tu "svorkovnici .... sběrnici " displaye posílat a jestli musím ty znaky vytahovat adresací z jeho paměti, nebo jestli se to dá posílat i nějak přímo do zobrazovací paměti RAM displaye a jak si mohu nadefinovat uživatelské znaky. Asi budou mít většinou LCD displaye stejný systém, ale potřeboval bych ho mít pro mě přijatelným a pochopitelným způsobem napsaný. Něco málo jsem k tomu našel, ale nic uceleného. Jinak mě zajímá i normální 8-bitový režim. V diskusích ještě píšou něco o nějakém řadiči HD 44780 .. ten asi bude na desce displaye a ten zpracovává posílané instukce.

[Korado]

Tak to bys byl moc laskav a udělal bys mi velikou radost, kdybys mi je mohl poslat, abych se v tom trochu porochňal, ..protože já to potřebuju pochopit, nechci jenom slepě používat podprogramy, o kterých bych neměl šajnu, jak fungují. Chci po delší pauze zase začít programovat nějaké aplikace v 51 assembleru a chci začít s automatickým otevíráním slepic a k tomu potřebuju i display, kvůli nastavování režimu. Na netu jsem našel poměrně slušný Simulátor s compilérem a programátor s ovladačem jsou v tom kitu. Mám doma i starý emulátor 51-ky, ale bohužel je na počítač s IDE konektorem a já mam už jenom PCI, tak nevím, jestli se na to dá udělat nějaká přechodka, abych ho mohl i nadále používat. Nevím ale bohužel, jaké mají tyto dva konektory zapojení signálů, abych si ji, když to půjde, mohl sám udělat .
Potom bych rád udělal prodram pro nastavování úhlu natočení pomocí krového motoru .. např. pro solární panel.

[ZdenekHQ]

Pošlu to sem, ale musíš vydržet, hned to nebude.

[Korado]

Neboj, vydržím. Teď jsem sice našel popis funkce displayů, o kterých tu jde řeč, ale vnitřní instrukce displaye jsou tam pouze dobře popsané .. co dělají, ale není tam uveden jejich kód, nebo popis, v které pozici posílaného Byte/ čveřice bitů a jaké logické úrovni se jednotlivé bity mají nacházet .

Uf, uf, tak teď jsem našel většinu toho, co jsem poteboval:


http://elektronika.kvalitne.cz/ATMEL/ne ... atice.html

[gmike]

Knihovnu v assembleru pro s8253 mám, můžu kdyžtak odpoledne poslat.
Jinak ten dislej je určitě s řadičem HD44780 nebo kompatibilním, jakmile vyhledáš np. "hd44780 programming" do googlu tak najdeš úplně všechno co potřebuješ. Například toto: http://www.8052.com/tutlcd2.php
Případně koupit toto: http://shop.ben.cz/cz/121169-prace-s-in ... i-lcd.aspx

Pokud to myslíš s programováním vážně, tak jsi zvolil správný postup. U assembleru pochopíš co a jak v uC funguje. Ale do ničeho většího než ten displej a jednoduchý np. teploměr bych už v assembleru nešel. Vyznat se pak ve stovkách až tisících řádků kódu, řešit meziskoky a hledat chyby bych už znovu nechtěl dobrovolně podstupovat. Nainstaluj si Keil (jsou pro něho i simulátory alfanum. displeje), kup si toto
http://shop.ben.cz/cz/121280-c-pro-mikr ... 89s52.aspx
http://shop.ben.cz/cz/121320-programova ... yce-c.aspx
a můžeš začít naplno. Sám jsem si to před časem zažil a byl jsem mile překvapen, jak se snadno, rychle a přehledně se dají psát kódy (v porovnání k ASM).

[petrfilipi]

Nazdar,

mohu-li Ti poradit, zkus se podívat sem: http://www.mikroe.com/mikroc/8051/specification/

Je to celé kompletní vývojové prostředí, můžeš si vybrat jazyk C, Pascal (ten jsem si vybral já, ale pro PICy) nebo Basic. Jsou u toho příklady, můžeš samozřejmě přepnout i do assembleru. Je k tomu vývojová deska - ta už ale něco stojí, SW je pro malé aplikace do asi 2kB zadarmo.
Má to hotové všechny knihovny, tzn. podle příkladu navolíš připojení datových vodičů k displeji, ovládacích vodičů a pak už je příkazem např. LCDOUT (1, 5, "Ahoj") zobrazíš na 1. řádku a 5. sloupci text Ahoj. Chceš-li poslat něco po RS232, tak buď má brouk fyzický RS232 a jen ho nadefinuješ a jedním příkazem to pošleš, nebo použiješ jejich knihovnu a vytvoříš si SW seriový port. Prostě je to hodně zaměřené na praktičnost. Na webu mají hromadu přídavných modulů (displeje LCD a LED, teploměry 18B20, čidla, komunikace, ...). Na webu taky mají už hotové projekty, např. teploměry apod., stačí je jen stáhnout.
Neříkám že nemají v programu chyby, ale obvykle stačí stáhnout novější verzi a je po problému.

Takhle vypadá příklad pro LCD v C pro Atmely (tady je pak odkaz na tento a další příklady:http://www.mikroe.com/downloads/get/200 ... amples.zip) :

/*
* Project name:
Lcd_Test (Demonstration of the LCD library routines)
* Copyright:
(c) Mikroelektronika, 2009.
* Revision History:
20071210:
- initial release;
* Description:
This code demonstrates how to use LCD 4-bit library. LCD is first
initialized, then some text is written, then the text is moved.
* Test configuration:
MCU: AT89S8253
http://www.atmel.com/dyn/resources/prod ... oc3286.pdf
Dev.Board: Easy8051v6 - ac:LCD
http://www.mikroe.com/easy8051/
Oscillator: External Clock 10.0000 MHz
Ext. Modules: Lcd 2x16
http://www.mikroe.com/store/components/various/#other
SW: mikroC PRO for 8051
http://www.mikroe.com/mikroc/8051/
* NOTES:
- Turn on LCD backlight switch on development board (SW7.6).
*/

// LCD module connections
sbit LCD_RS at P2_0_bit;
sbit LCD_EN at P2_1_bit;

sbit LCD_D4 at P2_2_bit;
sbit LCD_D5 at P2_3_bit;
sbit LCD_D6 at P2_4_bit;
sbit LCD_D7 at P2_5_bit;
// End LCD module connections

char txt1[] = "mikroElektronika";
char txt2[] = "Easy8051v6";
char txt3[] = "Lcd4bit";
char txt4[] = "example";

char i; // Loop variable

void Move_Delay() { // Function used for text moving
Delay_ms(500); // You can change the moving speed here
}

void main(){

Lcd_Init(); // Initialize LCD

Lcd_Cmd(_LCD_CLEAR); // Clear display
Lcd_Cmd(_LCD_CURSOR_OFF); // Cursor off
LCD_Out(1,6,txt3); // Write text in first row

LCD_Out(2,6,txt4); // Write text in second row
Delay_ms(2000);
Lcd_Cmd(_LCD_CLEAR); // Clear display

LCD_Out(1,1,txt1); // Write text in first row
LCD_Out(2,5,txt2); // Write text in second row

Delay_ms(2000);

// Moving text
for(i=0; i<4; i++) { // Move text to the right 4 times
Lcd_Cmd(_LCD_SHIFT_RIGHT);
Move_Delay();
}

while(1) { // Endless loop
for(i=0; i<8; i++) { // Move text to the left 7 times
Lcd_Cmd(_LCD_SHIFT_LEFT);
Move_Delay();
}

for(i=0; i<8; i++) { // Move text to the right 7 times
Lcd_Cmd(_LCD_SHIFT_RIGHT);
Move_Delay();
}
}
}

[monterjirka]

... Jinak mě zajímá i normální 8-bitový režim. V diskusích ještě píšou něco o nějakém řadiči HD 44780 .. ten asi bude na desce displaye a ten zpracovává posílané instukce.

Ten řadič je jakýsi standard, pro který existuje SW podpora.
Komunikace procesoru s tímto řadičem byla dost pěkně popsaná k KTE magazínu v seriálu o vývojovém modulu Chipon, tady se to dá najít a stahnout:
http://www.jvproject.cz/KTE.htm

[Korado]

Moc dík za info, časem bych se rád dohrabal i k práci s USB a GSM moduly (seznam AT příkazů pro ně už někde mám (tak 8 roků), jenom ho najít .
tzeď ještě koupit laserovou tiskárnu, abych si mohl dělat masky pro výrobu plošných spojů pomocí UV lampy a horkovzdušnou pistoli na práci se SMD součástkami a snad se časem rozhýbu po několikaleté pause.

[ZdenekHQ]

Samozřejmě to není komplet, ale z poznámek se to snad dá pochopit.

Bity 4..7 displeje jsou připojeny na p2.0 až p2.3 , řídící signály jsou Bit_rs (p2.4) a Disp_e (dá se použít libovolný volný pin procesoru)

Kód: Vybrat vše

;============================
;   OVLADANI DISPLEJE
;============================
;
;Bit_rs = 0 ... instrukce
;Bit_rs = 1 ... data
;timeout 40us, 2ms pro smazani a nast. kurzoru

Init_disp:
;*********
;init 4-bitova sbernice, 2 radkovy displej

	;napred horni byte 0010 xxxx - prepne do 4-bit modu
	;potom znovu,ale uz cely 2x4bity
	
	;0000 0001 smaz disp a kurzor na zacatek - 2ms !
	;0000 0010 vrat kurzor na zacatek radku - 2ms !

	;      1kt  Kurzor vlevo/vpravo, posun Text ne/ano 	
	;=================================================
	;0000 0110 posun kurz vpravo, text se neposouva
	;0000 0111 posun textu vlevo

	;     1dcb zapne Diplej Kurzor Blikani
	;=====================================
	;0000 1111 zapnout disp, kurzor a blikani
	;0000 1100 vypni kurzor a jeho blikani
	
	;01aa aaaa - prepnuti na zapis + adresa v CG-ram
	;1aaa aaaa - prepnuti na zapis + adresa v DD-ram
	;dddd dddd + Bit_rs=1 > zapis dat do CG nebo DD ram
	;==================================================
	;1001 0000 nastav pozici v ddram na 16 (10000b)

	;CG ram - 8 vlastnich znaku zzz= 000 .. 111
	;zapis dat do CGRram > 01 zzz sss
	;      	sss je 8 sub-radku znaku po 5 bitech dat
	;	data jsou xxx11111	
	;t.j. 8x cykl rs=0+adresa, rs=1+data 
	;posledni radek je 00000 > misto pro kurzor
	
	;3x znak "sloupec vybuzeni" 1,2,3 carky
	;3x znak "znacka" - jen 1 carka v urovni 1.,2.,3. carky
	;
	
	;DD ram - diplej, pozice kurzoru
	;	1.radek 00h
	;	2.radek 40hff
	;	3.radek 14h
	;	4.radek 54h
	
	;pockam na RESETy
	;****************
	
	mov	a,#0
	setb	acc.4              ;r/s
	mov	p2,a
	clr	Disp_e
	call	Wait_1ms
	
	;prepnuti na 4 bity
	;******************
	mov	a,#0010b	;HORNI byte inicializace displej
	clr	Bit_rs
	call	Posli_d4	;pouziva aku
	
	;call    Wait_1ms
	
	mov	a,#0
	clr	Bit_rs
	call	Posli_d4	;pouziva aku

        call    Wait_1ms

	;znovu init, tentokrat uz 4-bitove
	;*********************************
	mov	Znak,#00101000b	;0010 radky font x x
	clr	Bit_rs
	call	Posli_d8	;pouziva Znak

	;smazu displej,nastavim kurzor na zacatek
	;****************************************
	call	Smaz_disp
	call	Vrat_kz
	call	Kurz_off
	ret

;----------------------------------------------------------------------
Clr_disp:	
Smaz_disp:
Smaz_dp:
;*********
       
	mov	Znak,#00000001b ;smaz disp a kurzor domu - 2ms !
	mov	Radek,#1
	jmp	Pd_ck1
	
Vrat_kz:
;*******
	mov	Znak,#00000010b ;vrat kurzor domu - 2ms !
	mov	Radek,#1
Pd_ck1:
	clr	Bit_rs
	call	Posli_d8	
	call	Wait_1ms
	call	Wait_1ms	
	ret	

Enter_dp:	;skoci na dalsi radek
Dp_enter:
;********
	inc	Radek

	mov	a,Radek
	cjne	a,#5,Edp_2
	mov	Radek,#1	;zpatky na prvni
Edp_2:
	jmp	Radek_dp

Smaz_r234:
;*********
        call    Smaz_rd2
        call    Smaz_rd3
        call    Smaz_rd4
        ret
        	
Smaz_rd1:
;*********
        mov     Radek,#1
        jmp     Smaz_radek
        	
Smaz_rd2:
;*********
        mov     Radek,#2
        jmp     Smaz_radek
        
Smaz_rd3:
;*********
        mov     Radek,#3
        jmp     Smaz_radek
        
Smaz_rd4:
;********
        mov     Radek,#4
        jmp     Smaz_radek        
        
Smaz_radek:
;**********
	mov	Sloupec,#0
	call	Radek_dp
	mov	r2,#20
Smz_1:	
	mov	Znak,#' '
	call	Zapis_dp
	djnz	r2,Smz_1
	ret
Radek_r1:
;*******
        mov     Radek,#1
        ;mov     Sloupec,#0
        jmp     Radek_dp

Radek_r2:
;*******
        mov     Radek,#2
        ;mov     Sloupec,#0
        jmp     Radek_dp
Radek_r3:
;*******
        mov     Radek,#3
        ;mov     Sloupec,#0
        jmp     Radek_dp
        
Radek_r4:
;*******
        mov     Radek,#4
        ;mov     Sloupec,#0
        jmp     Radek_dp        
          
Radek_dp:		;skoci na patricny radek
;*******
	mov	a,Radek		;1..4 	

        cjne    a,#1,Rdp_1
        clr     a
        push    acc
        jmp	Rdp_5
Rdp_1:        
	cjne	a,#2,Rdp_2
	mov	a,#40h   ;00,40,10,50 pro 16x4
	push    acc
	jmp	Rdp_5      ;00,40,14,54 pro 20x4
Rdp_2:
	cjne	a,#3,Rdp_3
	mov	a,#14h
	push    acc
	jmp	Rdp_5
Rdp_3:
	cjne	a,#4,Rdp_5
	mov	a,#54h
	push    acc
	jmp	Rdp_5

Rdp_5:	
        
	;v push acc je adresa
	;*********************
	pop     acc
	add	a,Sloupec
	orl	a,#10000000b	;1aaaaaaa
	mov	Znak,a
	mov	Sloupec,#0
	jmp	Pd_ck2

Shift_l:
	mov	Znak,#00000101b ;posun  vlevo + shift
	jmp	Pd_ck2		; 00000 1 Incr/Decr Shift
		
No_shift:
Posun_dp:	
;********
	mov	Znak,#00000110b ;posun kurzoru vpravo,no shift
	jmp	Pd_ck2		; 00000 1 Incr/Decr Shift

Kurz_off:	
;********
	mov	Znak,#00001100b ;vypne kurzor
	jmp	Pd_ck2

Kurz_on:	
;********
	mov	Znak,#00001111b ;zapne kurzor
	jmp	Pd_ck2

	
Pd_ck2:				;0000 1 D C B 
;======
	clr	Bit_rs		;D = disp on/off, Cursor, Blink
	call	Posli_d8	
	ret

Kp_on:	
;*****
	mov	Znak,#00001110b ;zapne kurzor bey blikani 0000 1 D C B 
	clr	Bit_rs		;D = disp on/off, Cursor, Blink
	call	Posli_d8	
	ret

Zapis_mez:
Posli_mez:
Dp_mez:
;*********
;posle mezeru

        mov     Znak,#' '
        jmp     Zapis_dp

Dp_car:
Dp_carka:
;*********
;posle carku

        mov     Znak,#','
        jmp     Zapis_dp
        
Dp_dvoj:
Posli_dvojt:
;*********
;posle dvojtecku

        mov     Znak,#':'
        jmp     Zapis_dp        

Posli_h:
;*******
;posle h

        mov     Znak,#'h'
        jmp     Zapis_dp  
        
Posli_v:
;*******
;posle h

        mov     Znak,#'V'
        jmp     Zapis_dp  
        
Zapis_dp:
Posli_dp:
Dp_znak:
;********
	;znak je v promenne Znak

        push    acc

	setb	Bit_rs
	call	Posli_d8	

        pop     acc


	ret
	
Dp_text:
;*******
	;posle text na displej, adresa v DPTR, ukonceni ~ nebo $

	mov	Pom,#0
Dpt_1:
	clr	a
	movc	a,@a+dptr
	
        cjne	a,#'~',Dpt_2

	;nacten koncovy znak
	inc	dptr
	ret

Dpt_2:	
        cjne	a,#'$',Dpt_3
        
	;poslat DP_ENTER
	call    Dp_enter
	jmp    Dpt_4

Dpt_3:
	mov	Znak,a
	call	Zapis_dp
	
Dpt_4:	
	inc	Pom
	inc	dptr
	
	;kontrola delky
	mov	a,Pom
	cjne	a,#Poc_znd,Dpt_1          ;MAX pocet znaku displeje	
	
        inc     dptr
	ret

	;=============================
	;=== ZAPIS DAT DO DISPLEJE ===
	;=============================
	
Posli_d8:
;*******
;posle Znak 8 bitu na displej

	;nejprve horni byte
	;******************
	mov	a,Znak
	swap	a
	call	Posli_df

       	;dolni byte
	;**********
	mov	a,Znak
	call	Posli_df

	;cekaci smycka
	;*************
	mov	r7,#Wait_disp	;doba,nez to pochopi
Pdp_w3:
	djnz	r7,Pdp_w3
	ret
		
Posli_d4:
;********
;posle 4 bity dat ulozenych v aku + Bit_rs
;pomalejsi varianta, ceka po kazdem pulbyte
	
	orl	a,#11110000b	;horni 4bity nepouzivam
        ;rl      a
	mov	c,Bit_rs
	mov	acc.4,c
	mov	p2,a
	setb	Disp_e		;max. clk=250khz
				;zapis sestupnou hranou
	call	Wait_5us
	clr	Disp_e
	
	mov	r7,#Wait_disp	;doba,nez to pochopi
Pdp_w:
	djnz	r7,Pdp_w
	mov	p2,#0ffh
	ret

Posli_df:
;********
;posle 4 bity dat ulozenych v aku + Bit_rs
;zrychlena varianta bez cekaci smycky

	orl	a,#11110000b	;horni 4bity nepouzivam
        ;rl      a
	mov	c,Bit_rs
	mov	acc.4,c
	mov	p2,a
	setb	Disp_e		;max. clk=250khz
				;zapis sestupnou hranou
	call	Wait_5us
	clr	Disp_e
	
	;cekaci smycku musi generovat nadrazeny proces !

	mov	p2,#0ffh
	ret

[Celeron]

Tohle je na začátek asi nejjednodušší (8 bitů). Bez všech kravinek s kurzorem, uzivatelskejma znakama, rolováním a pod.

Kód: Vybrat vše

;**********************************************
;*                                            *
;*                test displeje           *
;*                                            *
;**********************************************

E_LCD          	Bit	P3.1		;vybavovaci vystup pro LCD
RS_LCD         	Bit	P3.0		;data nebo instrukce		
RW_LCD		bit	p3.3

;********************************		
;	Zacatek programu OK
;********************************
	ORG	0H
Start:
	call 	Init		        ;inicializace LCD

	mov	A,#0C0H		;nastaveni 2. radku LCD
	call	LCD_W_INST

	mov	DPTR,#Uvod1	;adresa tabulky Uvod1
rpokr1:
	CLR  A
	movc 	A,@A+DPTR	;nacti byte z tabulky
	cjne	A,#'`',Ok1 	;test znaku konec reklamy
	jmp	TEnd1
Ok1:
	inc	DPTR	                 ;dalsi byte tabulky
	call 	LCD_W_DATA	;zapis A do LCD
	jmp	RPOKR1		;pokracuj

Tend1:	
	mov 	A,#80H		;nastaveni 1. radku LCD 
	call	LCD_W_INST
	mov	DPTR,#Uvod2	;adresa tabulky Uvod1
rpokr2:
	CLR	A
	movc	 A,@A+DPTR	;nacti byte z tabulky
	cjne	A,#'`',Ok1 	;test znaku konec reklamy
	jmp	TEnd2
Ok2:
	inc	DPTR		       ;dalsi byte tabulky
	call 	LCD_W_DATA	;zapis A do LCD
	jmp	RPOKR2		;pokracuj

Tend2:
;********************************
	jmp	$		;cekej	

;********************************


BUSY:
	CLR  	E_LCD		;LCD DISABLE
	MOV 	P1,#0FFH
	CLR 	 RS_LCD		;INSTRUKCE
	SETB 	RW_LCD		;CTI STAV
	NOP
	NOP
	SETB 	E_LCD		;LCD ENABLE
BUSY1:
	JB	P1.7,BUSY1
	CLR	E_LCD		;LCD DISABLE
	CLR	RW_LCD		;VRAT NA ZAPIS
	RET
;--------------------------------
				;LCD KAM CHCI PSAT)
				;1. radek A= #1000XXXXB)
LCD_W_INST:			;2. radek A= #1100XXXXB)
	CLR	RS_LCD		;INSTRUKCE
	CLR	RW_LCD		;ZAPIS
	MOV	P1,A  		;ODESLI INSTRUKCI
	SETB	E_LCD		;LCD ENABLE	
	CALL	BUSY
	RET
;--------------------------------
				  
LCD_W_DATA:
	SETB 	RS_LCD	;DATA	
	CLR   	RW_LCD	;ZAPIS
	MOV  	P1,A		;ODESLI DATA
	SETB 	E_LCD	;LCD ENABLE
	CALL 	BUSY		;VYSTUP NA DISPLEJ	
	RET

;********************************
INIT:
	CALL	PAUSE2    ;cekani po privedeni Ucc
	CLR   	A
	MOV  	B,#5
MODS:
	MOV  	DPTR,#INITBL
	PUSH 	ACC
	MOVC	A,@A+DPTR
	CALL 	LCD_W_INST
	CALL 	PAUSE
	POP   	ACC
	INC   	A
	DJNZ 	B,MODS
	RET
;................................
Pause2:				;zpozdeni asi 390ms
	mov	R4,#255
	mov	R2,#255
	mov	R7,#3
Znovu2:
	djnz	R4,$  		;256 x		
	mov	R4,#255
	djnz	R2,Znovu2 	;256 x 256 x
	mov	R2,#255
	mov	R4,#255
	djnz	R7,Znovu2 	;256 x 256 x 3
	Ret

Pause:				
	mov	R3,#155
	djnz	R3,$  		;zpozdeni asi 310 microsec
	Ret	
;................................
				;inicializacni tabulka
INITBL:
       	DB	00000001b 	;maze displej a vraci kurzor na poz.0	
       	DB	00000010b 	;vypina posun a vraci kurzor na pozici 0.	
       	DB	00000110b 	;smer pohybu kurzoru I/D vpravo, posun 
				        ;displeje SH vypmut.	
       	DB	00001100b 	;displej D zap, kurzor C, blikani B vyp	
       	DB	00111100b 	;8 bitu, 2 radky, font 5x10
	
;********************************
;	 texty
;*******************************

uvod1:	DB	'* TEXT 2 LINE *`'
uvod2:	DB	'* TEXT 1 LINE *`'
;********************************
	END

Omlouvám se za chaos, nějak se poondil tabelátor a mezery.
Počítej s tím, že LCD 2x16 ma řadič pro displej 2x 40, proto je mezi koncem 1 řádku a začátkem 2 řádku pamětová díra ale zapisovat a číst tam jde. Já tu paměť drze používal na jiný účely. Stejný to bude asi i u jednořádku a čtyřřádku, ty jsem nezkoumal.
Pokud chceš jet jen po 4 bitech musí se LCD inicializovat jako při 8 bitech a na konci teprv převrátit na 4 bity
Jirka

[mtajovsky]

Tyhle knihovny jsou všechny dost podobné a jejich hlavním nedostatkem jsou čekací doby pro odměřování impulsů E a čekání na dokončení operace v HD44780.

Kód: Vybrat vše

   setb   Disp_e      ;max. clk=250khz
            ;zapis sestupnou hranou
   call   Wait_5us
   clr   Disp_e


...

   ;cekaci smycka
   ;*************
   mov   r7,#Wait_disp   ;doba,nez to pochopi
Pdp_w3:
   djnz   r7,Pdp_w3 

Bývá to něco kolem 40 us na jeden zápis a někdy to může vadit. Řešením je odměřovat doby pomocí časovače nebo se zavěsit na přerušení od BUSSY.

[Honza_dy]

Tady je výborný simulátor displeje s řadičem HD44780. Mě dost pomohl když jsem se učil displej ovládat přes PICAXE.