relé do zdroje

[EL34]

Zdravím, u lampového zesilovače řeším opožděné zapnutí Ua pomocí relé. Napájecí trafo je ze zesilovače mono 130 a má 134V a 54V odbočky na sekundáru. do obou odboček dám kontakty relé a až pak diody, a filtr. elyty.
Bude stačit toto relé?
http://www.ges.cz/cz/rele-m4-5-h-GES05700014.html

nebo musím použít :
http://www.ges.cz/cz/rele-rm94-2co-6vol ... 00051.html

Mám totiž trochu problémy s místem, ale zase bych tam asi dal to silnější - přes každý kontakt se bude nabíjet asi 320uF kapacita.

[TubeGuru]

Zdar, nic ve zlým, ale proč chceš u lampáče opožděně zapínat anodové napětí . Nemá to naprosto žádný význam, elektronky to nešetří, spíš naopak.

[EL34]

Bylo to jako doporučení v lapárně, ale proto bych to nestavěl. Když nahulíš na anodu 550V a katoda je studená nic se neděje, ale jak se pomalu zahřívá začne to v koncových elektronkách praskat a cvakat, více nebo méně, takže to asi úplně nebude košér.
Ale pokud to bude nepodstatné, rád to vynechám.Proč je to k ničemu?

[frantajetel11]

Když nahulíš na anodu 550V, tak ti ty relé půjdou do kopru obě. Páč jedno má napětí na kontaktech max 120 a druhý 250V...

[TubeGuru]

Zdar, praskání v elektronce při nažhavování je v pořádku. Zvyšováním teploty elektrod se zvětšují jejich geometrické rozměry (sice minimálně, ale přece) a to je příčinou toho praskání a cvakání. Zpožděné zapínání anodového napětí je fakt kontraproduktivní.
Zatímco při nažhavování je nárust anodového proudu hezky plynulý a odzkoušený roky v radiopřijímačích a TV, připojením Ua na nažhavenou lampu se o tu výhodu připravíš a proud naroste skokově, což není dobré fyzikálně obecně.

[mtajovsky]

... a proud naroste skokově, což není dobré fyzikálně obecně.

Není mi jasné proč. Stejný efekt prudkého nárůstu proudu lze přece dosáhnout i řízením v g1 a to je normální činnost elektronky (např. vysílací v třídě C, vf oscilátory). Kromě toho se napětí nepřipojuje přímo na anody, ale např. na střed vinutí výstupního trafa, takže strmost nárůstu proudu je omezena.

Naopak se lze dočíst, že elektronkám škodí stav podžhavení bez současného snížení Ua. Dochází k vytrhávání hmoty z emisní vrstvy a ta se dříve vyčerpá. K tomu pravidleně dojde při postupném nažhavování, kdy už je Ua na jmenovité hodnotě. Zpožděné připojení anodového napětí tomu má zabránit.

[EL34]

Naopak se lze dočíst, že elektronkám škodí stav podžhavení bez současného snížení Ua. Dochází k vytrhávání hmoty z emisní vrstvy a ta se dříve vyčerpá.

To je přesně důvod který jsem měl na mysli, ale zase nevím nakolik to je závažné. Každopádně to jsou další součástky navíc.

[rudolf02]

Pánové, co vojenské zkušenosti?
Svatá trojice - žhavení - anody - vysoké (na vysílací lampy).
Napřed důkladně nažhavit lampy, pak skokem anody. Zapínat anodové vinutí na usměrňovač je poněkud nezvyklé, spínal bych až anodové napětí po usměrnění a vyhlazení.
Přitom:
1) Vydrží diody nabíjecí špičku proudu a naopak, neutaví špička proudu vnitřní drátky kondenzátoru? (Jednou se sepnutí amplitudy musí povést.) Což takhle malý srážecí odpor?
2) Jak dlouho to vydrží kontakty relé?

[TubeGuru]

Zdar, nejdřív odpovím panu mtajovsky: Je to nedorozumění, EL34 měl na mysli zřejmě použít relé na místě tzv. standby spínače. Ten bývá umístěn zpravidla za posledním filtračním elektrolytickým kondem. Nedá se co do velikosti srovnávat proudový ráz při řízení řídící mřížkou s proudovým rázem při sepnutí anodového napětí při nažhavených elektronkách. Názorný a velmi působivý je projev v přímožhavené usměrňovačce např. u některých komb Vox. Vox už proto rozumně nesmyslný standby vypínač přestal do svých zesilovačů osazovat. Vytrhávání emisní vrstvy je při anodových napětích do cca 800V jen mýtus. Celý ten omyl pochází z doby, kdy se p. Fender inspiroval u tehdy jediných výkonnějších zesilovačů při konstrukci svého zesilovače pro kytary a to u zesilovačů modulátorů vysílačů. Nekriticky to převzal i se standby vypínačem. Zatímco u vysílacích elektronek s anodovým napětím v řádu kV to význam mělo, u lamp s anodovým napětím ve stovkách Voltů to je drahá a v případě přímožhavené usměrňovačky i její život zkracující zbytečnost.
A závěrem ještě musím dodat, že citaci uvedenou EL34 19.8. v 15:33 jsem nikdy a nikde nenapsal.

[Sendyx]

Diplomacie není mou silnou stránkou a proto musím stručně napsat - TubeGuru tady plácá jednu blbost vedle druhé.

Diskuze o stanby a fóbii ze standby přepínače u některých jedinců už tady proběhla jednou
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... c&start=60.


Pokud tazatel chce z nějakých důvodů opožděné zapnutí anodvého napětí provést, doporučuji dát relé na sekundár trafa, aby odpojovalo střídavé napětí, tak jak se často standby switch zapojuje (Vox AC30CC2, Vox AC30TB6, Marshall JCM800 řada...).

[TubeGuru]

Zdar, že diplomacie není Tvou silnou stránkou jsi ani psát nemusel, poznal bych to stejně. A jestli nazýváš těch pár větiček, které se vypínače standby jen okrajově dotkly diskusí, tak to je omyl. Na místě by bylo, abyste Vy - zastánci standby uvedli nějaká technická fakta, proč je nutný. Tvůj závěr byl "uživatelský komfort" při pivní pauze, to lze zařídít šetrněji dokonce několika způsoby a bez šoupání s volume poťákem. Věřím, že jistě víš jak, nebo je to jinak?

[Sendyx]

Jistě, standby vypínač není nutný, stejně tak není nutný žádný vypínač. Moje babička měla stolní lampu, kterou vypínala vytažením šňůry ze zásuvky. Jistě bys našel společnou řeč s naším bývalým sousedem, ten zase pro změnu používal ve sklepě světlo, načerno připojené a rozsvěcoval ho otočením žárovky, neb vypínače taky neuznával. Před pár lety vyhořel, ale s jeho vypínačovou fóbií to snad nesouvisí .

[TubeGuru]

Tak to jsou ty technické argumenty pro standby?