Tester vodivosti - pípák
Moderátor: Moderátoři
Tester vodivosti - pípák
Chci si postavit obdobný pípák jako je v každém multimetru. Měl by měřit poměrně malým napětím a aby šlo u něj nastavit "kdy ještě - při jakém odporu" je obvod vodivý. Multimetry to obvykle mají v desítkách až stovkách Ohm, že?
Jedná se mi o to, že mám multimetr zapojený na měření jiných veličin a mezitím chci něco propípnout. Další malé, jednoduché zařízení.
Našel jsem tady toto
http://robodoupe.cz/2015/zkousec-vodivosti/#more-7959
přijde mi to dostatečně dobré, ale má někdo jinou osvědčenou konstrukci s dalšími výhodami ??
Děkuji za reakce.
Jedná se mi o to, že mám multimetr zapojený na měření jiných veličin a mezitím chci něco propípnout. Další malé, jednoduché zařízení.
Našel jsem tady toto
http://robodoupe.cz/2015/zkousec-vodivosti/#more-7959
přijde mi to dostatečně dobré, ale má někdo jinou osvědčenou konstrukci s dalšími výhodami ??
Děkuji za reakce.
Já osobně používám 9V baterii a do série piezo bzučák s měničem - naprosto nejjednodušší, co může být. Ale používám to v silnoproudu - v bytových instalacích, když potřebuju zjistit, co kam vede, jak otočit vypínač na zdi, atd. Je to příjemně malinké a hlavně - pověsím si to za krokodýlky na kabel o pár místností dál a v rozvaděči si propojuji až uslyším pískání a mám hned najítý kabel. To samé lustrový vývod na stropě a 5 kabelů v krabici, ... Používám častěji, než vadasku. Diodu v závěrném směru poznám podle krátkého "ťuknutí" bzučáku - kapacita PN přechodu. To samé delší vedení - kapacita.
Uvedené schéma výše by mi nevyhovovalo kvůli vypínači - další pracovní úkon navíc. Pokud zapomeneš vypnout, žere to baterku.
Autor si trošičku protiřečí, na jednu stranu vychvaluje malinké měřicí napětí a proud, na druhou stranu předurčuje zkoušečku pro odhalení přechoďáků, na což potřebuješ větší U a I, aby se malý R projevil.
Tyto pípáky běžně pípají při desítkách i stovkách Ω.
Používat tyto pípáky na přesnou hraniční hodnotu odporu asi nebude příliš šťastné, indikace píská / nepíská je dost okleštěná, pískat může při 0,1 Ω i při 199 Ω, pokud si nastavíš hranici 200 Ω a to už je přece rozdíl.
Pokud přece, tak bych radši použil OZ v zapojení komparátoru (třeba i nastavitelného) a měřený dílec do série s baterkou (pokud nevadí zkušební nap. 9 V).
Uvedené schéma výše by mi nevyhovovalo kvůli vypínači - další pracovní úkon navíc. Pokud zapomeneš vypnout, žere to baterku.
Autor si trošičku protiřečí, na jednu stranu vychvaluje malinké měřicí napětí a proud, na druhou stranu předurčuje zkoušečku pro odhalení přechoďáků, na což potřebuješ větší U a I, aby se malý R projevil.
Tyto pípáky běžně pípají při desítkách i stovkách Ω.
Používat tyto pípáky na přesnou hraniční hodnotu odporu asi nebude příliš šťastné, indikace píská / nepíská je dost okleštěná, pískat může při 0,1 Ω i při 199 Ω, pokud si nastavíš hranici 200 Ω a to už je přece rozdíl.
Pokud přece, tak bych radši použil OZ v zapojení komparátoru (třeba i nastavitelného) a měřený dílec do série s baterkou (pokud nevadí zkušební nap. 9 V).
Totéž používám taky a, jak už před léty takové bzučáky někdo překřtil, říkám mu "Rémék" (patrně podle projevu jmenovaného v přímém přenosu z oběžné dráhy, kdy si těžce vzpomínal na češtinu a všechny pauzy mezi slovy byly vyplněné samohláskou "é").pospisjak píše:Já osobně používám 9V baterii a do série piezo bzučák s měničem - naprosto nejjednodušší, co může být. Ale používám to v silnoproudu - v bytových instalacích, když potřebuju zjistit, co kam vede, jak otočit vypínač na zdi, atd. Je to příjemně malinké a hlavně - pověsím si to za krokodýlky na kabel o pár místností dál...
Ale bez ohledu na jméno jde o veskrze užitečnou pomůcku.
Pánové a jaké jsou zkušenosti ve slaboprodu ?
Jedná se mi o to, že když mám neznámý plošňák s nepájivou maskou, takže jsou cesty špatně vidět (to nemluvím o vícevrstvých spojích) a potřebuji se zorientovat kde co vede, která součástka je spojená s kterou. Na tento účel to chci primárně použít.
Sendyx: takže jak píšeš, asi něco lepšího. Napětí 9V na tento účel mi přijde strašně moc.
Proto jsem se díval na to schéma s OZ.
pospisjak: píšeš pískat může při 0,1 Ω i při 199 Ω, pokud si nastavíš hranici 200 Ω a to už je přece rozdíl.
No ale pokud se nemýlím, právě tak to mají veškeré měřáky.
Jedná se mi o to, že když mám neznámý plošňák s nepájivou maskou, takže jsou cesty špatně vidět (to nemluvím o vícevrstvých spojích) a potřebuji se zorientovat kde co vede, která součástka je spojená s kterou. Na tento účel to chci primárně použít.
Sendyx: takže jak píšeš, asi něco lepšího. Napětí 9V na tento účel mi přijde strašně moc.
Proto jsem se díval na to schéma s OZ.
pospisjak: píšeš pískat může při 0,1 Ω i při 199 Ω, pokud si nastavíš hranici 200 Ω a to už je přece rozdíl.
No ale pokud se nemýlím, právě tak to mají veškeré měřáky.
V Amáru kdysi vyšla v sekci Začínajícím a mírně pokročilým akustická zkoušečka. Mění tón podle odporu obvodu, dá se poznat dioda od zkratu i 100k svod, na slaboproudé očuchávání mi to přijde super. Mám ji udělanou do malé krabičky se dvojicí tužkových článků. Oproti multimetru má jednu velkou výhodu, nemusí se vypínat.
Kdybys chtěl něco opravdu lepšího, tak já osobně bych si představoval soupravu, něco jako byla sady od Solartronu, HP nebo podobné z Bulharska, znají servisáci sálových počítačů. Používá se 1 nebo dvou sond, v podstatě 1 jde částečně nahradit lab. zdrojem. Druhá sonda - hledač - pracuje jako ohmmetr s akustickou signalizací, malým měřícím napětím a mez "zkratu" se dá nastavit. Indikace je buď skoková 3 stavy - zkrat - něco - nekonečno, nebo proměnným tónem - VCA. V dalším pracovním režimu se využívá pouze VCA - do obvodu se cpe konstantní proud zdrojem a rejdíš po spojích a hledáš. HP měly další funkce, vnucování pulzního proudu a hledání - velmi vhodné pro kabelové svazky proudovou sondou.
Curvetraceristé všech zemí spojte se!
Na rok si nevzpomenu, ale já to mám zapojené takto (SPK je 32Ω pískáček).
- Přílohy
-
- piskacek_sch.png
- (9.07 KiB) Staženo 276 x
Něco je tady
http://www.belza.cz/simple/pisk.htm
http://www.belza.cz/simple/pisk.htm
Se 74HC04 to zůstávalo delší dobu viset v neurčitém stavu a při něm to bralo klidně 20mA, proto jsem použila 74HC14, ten se okamžitě překlopí a není to potřeba vůbec vypínat. Už v tom mám alkalické články asi 3 roky. Svodový proud D2 způsobuje občasné lupance, proto tam mám FDH333, s ní to lupne tak 2 za den.
Mám pocit, že bulharská sonda to měla naopak, při nulovém napětí cca 300Hz, při odpojení hrotu to pištělo nad 10kHz. Při zápornm napětí na vstupu to šlo pod 300Hz. Dal se připnout zázněj 300Hz, pro jemnou indikaci malých odporů. Citlivost na odpor/napětí byla regulovatelná, tuším 3 kroky + plynule.
Curvetraceristé všech zemí spojte se!