Úprava PC zdroje na 12 až 20 V / 45 A + zkratová ochrana

Zpráva

samponek · #16 Příspěvek od **samponek** » 13 kvě 2015, 14:22

breta1 píše:Ale kde se vzal ten kondík 1n mezi konci toho trafa? (ten tam přece původně nikde není)

S kondíkem 1 n to lépe běží při plném zatížení, než bez něho, jinak je to bezvýznamná kapacita a nemusí tam být

Atlan · #17 Příspěvek od **Atlan** » 13 kvě 2015, 20:22

Ten odpor ktory upravuje napetie na delici do vstupu io daj pevnej hodnoty, a trimer daj z ref napatie do vstupu OZ tl494, aby ti to nekmitalo pri regulovani

danhard · #18 Příspěvek od **danhard** » 02 čer 2015, 14:37

Jaké jsou použity Schottky diody v usměrňovači ?
Je všeobecně známo, že tyto diody jsou citlivé na překročení Vrrm.
Kolik je tam v uvedeném zapojení při nastaveném max. výstupu a při plném zatížení, kdy jsou tam zpravidla i indukční překmity ?

samponek · #19 Příspěvek od **samponek** » 02 čer 2015, 16:17

Dvojité MBR4045PT po dvou až třech paralelně a ta výstupní také po dvou.

danhard · #20 Příspěvek od **danhard** » 02 čer 2015, 21:43

samponek píše:Úprava spočívá ve využití nezapojeného komparátoru v TL 494 jako zkratové ochrany.

Ale to se v PC zdrojích běžně používá, třeba
http://home.zcu.cz/~ronesova/bastl/file ... tp2007.gif

samponek · #21 Příspěvek od **samponek** » 03 čer 2015, 07:16

To ano, ale jak v kterém, někde je -IN2 na Uref a +IN2 na kostru a vypínání je pomocí pinu 4 dvěma tranzistory, nebo LM324, který hlídá napětí na výstupech, ale zároveň blokuje možnost změnit napětí. Předpětí z 33k na pin 15 umožní start zdroje a zároveň dělič z výstupu umožňuje měnit napětí a působí jako zkratová ochrana, zároveň při zapnutí zkratovaného zdroje ho nespustí, protože při zkratu se -IN2 přizemní, po odpojení zkratu hned naběhne. ( nemusí se resetovat vypnutím a opětovným zapnutím, nevypadne při připojení třeba žárovek,což je pro zesilovač důležité, tím se zdroj stane universální pro jakékoli použití v rozsahu 5V až 55V, řeší to mnoho lidí. . .)
Je to universální pro všechny zdroje s TL494 nebo KA7500.

rob_brno · #22 Příspěvek od **rob_brno** » 10 lis 2015, 09:12

Chlapi neměli byste nápad nebo tip, jak udělat nabíječku(AC-230V na DC-88V) pro e-kolo(21článku Lipoly, 10Ah) třeba i s využitím součástí z PC zdroje s výkonem na výstupu kolem 400W(kolem 4A)?

Dodávaná externí nabíječka je zbytečně velká těžká a nedá se zaintegrovat přímo do kola, takže ji musím pořád tahat v batohu. Asi by se u toho nemusela řešit nějak extra vysoká účinnost.

samponek · #23 Příspěvek od **samponek** » 10 lis 2015, 09:51

Musíš vyčíst nabíjecí podmínky, co se týče napětí a proudu a tomu přizpůsobit odpor 6k8 pro proud a 68k pro napětí. Na 88V dáš dva zdroje do série, nebo dát do jednoho zdroje trafa dvě a sekundáry do série.
Napájení pro TL494 ( pin 12 ) vyvedeš přes diodu ze středu ( prvního trafa ) protože na výstupu jsou dvě diody na kostru, na jeho středu je tím pádem cca 20V proti kostře.

Z jednoho PC zdroje to nejde, potřebuješ trafa dvě, nebo rovnou dvě destičky zdrojů zapojené do série ( 44 + 44 = 88V )

Původní větve zdroje +5V , -5V a -12V musíš samozřejmě odpojit a na výstup dát kondenzátor na 63V do každého zdroje, nebo na 100V když budou trafa v jednom zdroji v sérii, jinak by to po chvilce vybouchlo.
V praxi to znamená odstranit z destičky všechny výstupní kondenzátory a jeden dát na 63V ( nebo na 100V když budou dvě trafa na jedné destičce v sérii )

Na nošení v batohu se to hodí, destička zdroje po úpravě už s dvěma trafy váží 860g + krabička, rozměry jsou 150 x 110 x 40 mm.

rob_brno · #24 Příspěvek od **rob_brno** » 12 lis 2015, 08:30

Díky za návrh, ale potřeboval bych spíše něco menšího, abych to mohl integrovat do kola. Takže asi by se to nedalo postavit na bázi PC zdroje.
Představoval bych si nějaký jednoduchý step down měnič s oddělovacím tráfkem, který by byl lehký, nezabral moc místa a tlačil konstantní proud kolem 4A. Stačil by mi nějaký jednoduchý samokmit i s horší účinností třebas jen kolem 80proc, který by se po dosažení 4,1V na článek vypnul.

#25 Příspěvek od **rnbw** » 12 lis 2015, 08:53

400 W a maly a lahky? To nejako nejde dokopy...

samponek · #26 Příspěvek od **samponek** » 12 lis 2015, 10:42

Když nepoužiješ diody KY195 ( tady je jich šest ) a kondenzátory TF010 jako já, které tam zabírají dost místa a dáš novější, menší elektrolytické kondenzátory, můžeš destičku stlačit na menší rozměr. Když budeš šikovný, dostaneš se na 3/5 stávajícího rozměru.

4A na 88V je cca 350W, kus hliníku tam být stále musí, hlavně na diodách a spínacích tranzistorech.
Větší jádro a menší kmitočet = menší ztráty a menší zahřívání, ale větší rozměr.
A naopak.

danhard · #27 Příspěvek od **danhard** » 12 lis 2015, 10:55

rob_brno píše:Takže asi by se to nedalo postavit na bázi PC zdroje.

Dalo, dej na výstup zdvojovač

samponek · #28 Příspěvek od **samponek** » 13 lis 2015, 09:46

Jestli tam nechceš ventilátor, dej dvě větší PC trafa typ EI40 a 22kHz.
Ćím pomaleji tranzistory trafo spínají, tím míň hřejí ( i trafa míň hřejí ) a 350W z toho poleze.
Nebo co největší dvě trafa z 400W PC zdrojů a místo 35kHz jim dej cca 20kHz, je to značně menší oteplení, když se výkon rozdělí na trafa dvě.
Primáry spojíš paralelně a sekundáry do série a za to gaetz a jeden kond na 100V. Zpětnou vazbu do pinu 1 Tl494 vyvedeš z vrchu z plusu kondu 100V a napájení pro TL494 ze středu spodního trafa, tam je 1/4 U cca 20V.
Pomocný STANDBY zdroj není potřeba.

sis2 · #29 Příspěvek od **sis2** » 13 lis 2015, 11:11

samponek píše: 4A na 88V je cca 350W, kus hliníku tam být stále musí...

Jestli tohle je výstupní výkon, tak při obvyklé účinnosti bude příkon asi 440W a těch 90W je výkon (teplo), který se musí odvádět - tak to asi jen kus hliníku (bez větráku) stačit nebude.

samponek · #30 Příspěvek od **samponek** » 13 lis 2015, 11:29

Jestli jsi někdy bastlil a dělal pokusy s konkrétně PC zdroji a trafy ( dvojčinné zapojení ) , vyplyne ti závislost pracovního kmitočtu vs rozměr jader traf a oteplení.

Ono automaticky neznamená, že když ze zásuvky přes tranzistory teče do trafa 1.5A ( 350W ) že tam je automaticky ztráta 90W.
Když zdroj poladíš ( správný dead time, správné sycení trafa, správný kmitočet, správný budící proud do bází spínacích tranzistorů ze zpětné vazby) tak při 1.5A ze zásuvky tranzistory hřejí opravdu jen mírně.
Když je něco nebo všechno z tohoto špatně, tak tranzistory hřejí i jako prase.

Když je zdroj správně vyladěný, tak o hodně víc než spínací tranzistory hřejí usměrňovací diody ( při třeba 15A přes normální diody ( ne shottky, které jsou v sekci 5V ) je úbytek 1V.

Při 4A ale diody tolik nehřejí.

Zdroj, který při 350W ztrácí 90W, tak se to velmi rychle ( za pár minut i míň ) poznáš v oteplení a je to špatně, nevydržel by dlouho.
Stavěl jsem spínaný zdroj 4kW a tam se toto všechno ( každý nesoulad ) velmi projeví, žádný stupeň nesmí jet " natvrdo " nikde nesmí téct příčný proud.