Rentgen Chirana

Zpráva

Artaban001 · #16 Příspěvek od **Artaban001** » 25 bře 2016, 14:33

Jen takový dotaz: není náhodou to VN trafo "bokem", než v tom válci? - na to, že má dávat hrubě přes 10KV a proud nějakej ten mA, tak by vycházelo větší, než ten válec. Pak pokud mě zdání neklame - to VN by mělo jít jemně dolaďovat, aby se dala nastavovat "tvrdost" záření, tudíž bych čekal i nějaký ten pultík s ovladači, ve kterým by to trafo snad už mohlo být.
Někde jsem četl, že v některých rentgenkách byl 3F motorek, který otáčel anodou, aby se mohla chladit, takže by takový přístroj mohl vypadat na pohled docela zajímavě..

timi · #17 Příspěvek od **timi** » 25 bře 2016, 16:44

je skutečně ve válci

timi · #18 Příspěvek od **timi** » 25 bře 2016, 17:02

Sendyx píše:Bohužel jsou věci, které je třeba mít pod dozorem. Takový kobaltový zářič ponechaný někde mimo trezor a důslednou ochranu by mi teda na klidu zrovna nepřidal. Eroze prostředím je pravděpodobná až jistá.

Dobrý den, díky za názor. Chtěl bych se zeptat jak moc je ta rengentka nebezpečná, když si jí nechám doma na polici vystavenou? Asi hloupý nápad, že?
A co takové muzeum rentgnenek v polsku? Tam jich mají tísíce?

#19 Příspěvek od **Sendyx** » 25 bře 2016, 17:35

Ne, kobaltový zářič a rentgenka jsou dvě rozdílné věci. Obé dokáže pořádně a bez varování ublížit, ale k tomu druhému je třeba kupa předpokladů, které samovolně nevzniknou.

U demontované rentgenky hrozí IMHO podobné nebezpečí, jako u větší elektronky nebo žárovky, tj. imploze, pořezání o případné střepy a podobně, možná otrava getrem, ale nic horšího.

timi · #20 Příspěvek od **timi** » 25 bře 2016, 17:44

Děkuji za info.

Artaban001 · #21 Příspěvek od **Artaban001** » 25 bře 2016, 19:07

Rentgenka funguje elektricky stejně, jako elektronková dioda. Elektrony z katody urychlovaný vysokým napětím bombardují anodu z (třeba) wolframu. Brzděný elektron ybuzuje RTG záření. Bezprostředně po vypnutí obvodu je rentgenka bez záření.U výkonných rentgenek je vodou chlazená anoda, nebo je v podobě rotujícího kužele, kdy se postupně ozařuje elektrony celá hmota anody, takže se lokálně nepřeje. Rentgenka je žhavená a původně jsem si myslel, že to trafo je žhavící. Některý rentgeny jen "přesně blikají", jako třeba osvětlovačka na fotopapír. (Když mi dělali jakýsi rentgen zubu, tak po dobu chodu zněl odkudsi varovný bzučák po dobu pár sekund)

xsc · #22 Příspěvek od **xsc** » 25 bře 2016, 19:33

Artaban001 píše:Některý rentgeny jen "přesně blikají", jako třeba osvětlovačka na fotopapír. (Když mi dělali jakýsi rentgen zubu, tak po dobu chodu zněl odkudsi varovný bzučák po dobu pár sekund)

Tohle platí pro všechny lékařské rentgeny. Spouští se jen po krátkou dobu vyšetření. Už jen proto, aby byl rentgenový snímek ostrý. A pacient i personál nebyli vystaveni záření déle, než je nutné.

#23 Příspěvek od **Cust** » 25 bře 2016, 23:09

Artaban001 píše:Brzděný elektron ybuzuje RTG záření.

RTG také vzniká excitací obalu atomu - charakteristické záření...

#24 Příspěvek od **EKKAR** » 26 bře 2016, 01:03

Cust píše:
Artaban001 píše:Brzděný elektron ybuzuje RTG záření.
RTG také vzniká excitací obalu atomu - charakteristické záření...

A elektron "volně letící" brzděnej nárazem do hmoty excituje elektronový obaly atomů, do kterejch naráží - seskok elektronu o příslušnou kvantovou hladinu pak generuje různě energetickej foton ... třeba i toho RTG záření. Je to daný materiálem anody i kinetickou energií narážejícího elekronu - tu zas určuje urychlovací napětí mezi katodou a anodou, takže pomocí počtu kV "na anodě" se dá poměrně přesně kvantifikovat množství energie v těch fotonech = pronikavost záření...

Ale obecně - RTG "lampa" generuje záření jen po dobu, po kterou je připojená na žhavení katody a vn anodový napětí = vyžaduje pro svoji funkci napájecí zdroj. Navíc RTG záření NENÍ INDUKUJÍCÍ = když "lampa zhasne" = vypne se napájení, všechny pronikavý fotony od ní odletí (rychlostí světla) a konec, lampa dál žádný pronikavý a potenciálně škodlivý záření nevydává - a ani RTG ozářený předměty po ukončení ozařování dál nevydávají žádnou ionizující energii = nejsou samy dodatečným zdrojem záření. Platí to i pro vysoký a dlouhodobý expozice RTG zářením - sice se samotná struktura hmoty danýho předmětu může vysokou dávkou RTG záření porušit (rozpad plastů a pod), nikdy ale nevznikají "druhotný zářiče".

Indukovaná radioaktivita je specialitou obecně způsobenou zasažením hmoty buď zářením alfa, nebo proudem neutronů - obojí jsou těžký částice, který dokážou buď přímo okamžitě při zásahu rozštěpit atomový jádra jinejch prvků, nebo se k už existujícím jádrům "přidružit" - obojí mění nukleonový složení jader atomů a vzniklý jádra jinejch prvků než byl původní "terč" jsou v 99,99% vinou těch přidanejch částic nestabilní a samy se dál rozpadají = vzniká různě silná radioaktivita s přesně určenýma poločasama rozpadu (určuje je nově vzniklej počet a vzájemnej poměr protonů a neutronů v zasaženým jádře). Takhle vzniklej umělej zářič potom září dál i po skončení expozice tím zasahujícím zářením - a stejně jako přírodní radioaktivní prvky snižuje svou intenzitu záření úměrně s poločasem rozpadu.

#25 Příspěvek od **Cust** » 26 bře 2016, 21:24

Je to trošku OT, ale když už jsme to nakousli...
Ekare, v podstatě máš pravdu, ale raději převyprávím:
K prvnímu odstavci: když energetický elektron letí hmotou,:
-tak se v elmag poli atomu brzdí (zakřivuje svou dráhu) a přitom vyzařuje energetické fotony, čím blíže letí kolem jádra atomu, tím energetičtější fotony vyzařuje - tomu se říká brzdné záření
- a také může způsobovat excitaci atomového obalu, při deexcitaci se opět vyzařují energetické fotony - charakteristické záření
Charakteristické záření má čárové spektrum a je závislé na materiálu, kterým elektron prolétá. Brzdné záření má spojité spektrum. Maximální energie fotonů je daná energií onoho elektronu a tvar spektra je daný materiálem, který elektron prolétá. Čím větší atomové číslo materiálu, tím větší výtěžky fotonů s vyšší energií.
K druhému odstavci: OK
K třetímu odstavci: Rád bych doplnil, že zasáhnout jádro atomu (a pozměnit ho) může i foton či elektron a i další řekněme exotičtější částice. Obecně záleží na energii a povaze částice. Foton potřebuje mít energii vyšší než přibližně 10 MeV. Řekněme, že zhruba 25 MeV elektron dokáže způsobit jaderné reakce na celé periodické tabulce. A i samozřejmě existuje i fotoštěpení, takže některé prvky dokáže energetický foton rozštěpit. U elektronu, na který působí trošku více sil, je potřeba energie trošku více, reakce může být taková, že se proton v jádře spojí s elektronem za vzniku neutronu a neutrina. Pravděpodobnost střetu elektron-jádro bude ale malá. Elektron neumí silnou interakci. Tyto reakce zkoumají v Meinzu, mají tam kaskádu mikrotronů, která jim urychluje elektrony na energie okolo 1 GeV.

Habesan · #26 Příspěvek od **Habesan** » 26 bře 2016, 21:38

Hurá do vesmíru...

#27 Příspěvek od **EKKAR** » 26 bře 2016, 21:45

Víš, v čem je právě u tý Custem popisovaný JADERNÝ INTERAKCE fotonů ten problém? Že ten foton se totiž NEJDŘÍV MUSÍ (do něčeho) TREFIT ...

Habesan · #28 Příspěvek od **Habesan** » 26 bře 2016, 22:03

Pravda, již léta nosím v hlavě poučku, že nejmenší ploška, na kterou lze paprsek (konkrétněji laserový) zaostřit, je rovna jeho vlnové délce.
A čím vyšší energie fotonu jako částice, tím kratší vlnová délka záření jako vlny.
Takže pokud paprsek (foton) mine částici ve vzálenosti větší než polovina jeho vlnové délky, tak už mu ani kvantová neurčitost nedovolí, aby ji zasáhl.

Artaban001 · #29 Příspěvek od **Artaban001** » 26 bře 2016, 23:47

No koukám, že se to tu zvrhlo v "Jadernou fyziku", do který nehodlám zasahovat, páč tomu nerozumím. Jen mám připomínku k té fotce otevřeného rentgenového "válce": Jak se dívám, tak se dívám a nemůžu se ubránit dojmu, že ten válec byl zevnitř zatopen olejem. Evokují mě k tomu zřejmé stopy po oleji. Pokud ten předmět pochází z šedesátých, nebo sedmdesátých let, je velice možný, že v tom mohl být Delor. Takže bych od toho dal ruce pryč. Nejde o žádnou radiaci, ale o PCB.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Polychlor ... 9_bifenyly

#30 Příspěvek od **EKKAR** » 27 bře 2016, 01:19

Jo, s těma PCB by se dalo souhlasit - ty mrchy jsou i v trafoolejích a podobnejch hmotách, kde zajišťujou tepelnou stálost... Vyrábí se to i teď, akorát je striktně omezený používání na dokonale utěsněný aplikace a už se to nesmí jen tak volně někde povalovat, neřkuli jen tak někam vylejt...

A k tý jaderný fyzice - v podstatě není kam uhnout, protože fyzikální principy jsou to, co řídí všecky děje v tomhle vesmíru - a když už se jednou ocitneš v oblasti pronikavýho záření, jseš od jaderný fyziky tak dva, nejvejš tři vrabčí skoky ...