Jaké bodovačky se používají na bodování aku ?

Zpráva

otakarv · #16 Příspěvek od **otakarv** » 01 dub 2010, 09:44

Tak jsem zkusil pohledat,zkopíroval jsem do Google 1.odkaz v angličtíně od Andree a hned první vygooglený jsem otevřel tento .Ono se dá celá stránka přeložit,stačí zkopírovat adresu a vložit do google překládače.

bu2520 · #17 Příspěvek od **bu2520** » 01 dub 2010, 11:02

jj už jsem na to koukal , jediné co mě na tom zapojení vadí je spínání tyristorem , proto že v podstatě se musí vybít celý náboj aby se odpojil, tak že nejde udělat třeba dvě sepnutí na svár , asi použít jiný spínací prvek ovšem aby byl dost zkratu odolný, přece jen nabít byť jen farad není za vteřinu.

sr71 · #18 Příspěvek od **sr71** » 08 dub 2016, 19:40

celkem se mi na první pohled líbí toto zaøízení na bodování aku
http://www.ebay.com/itm/182071895808?_t ... EBIDX%3AIT
(jako bonus to má vestavìnou i nabíjeèku) Uvažuji zakoupit nìco takového do firmy. Používáte nìkdo nìjakou profi bodovku? jakou?

Mira_A · #19 Příspěvek od **Mira_A** » 10 dub 2016, 14:44

Dva super (ultra) kondenzátory 3400F na 2.8V by měly stačit.
Radši dva i když i jeden to dá, ale jeho životnost by pak nebyla dlouhá.
Pak můžeš každou sekundu udělat jeden spoj.

Nebo místo kondenzátorů lze použít i ty bateriové články, které chceš svařovat. Dva lion paralelně dají cca 40A svařovacího proudu a cca 5ks by mělo dát dostatečný proud.
Nevýhoda je dlouhé nabíjení.

Ty 4A jsou dost málo. To je tak na bodování alobalu

.
Na bodování cca 100A.
https://www.youtube.com/watch?v=EoWMF3VkI6U

Profíci používají generátory, ale ty stojí stovky tisíc
a ty za 1 sekundu udělají i dva sváry.

bu2520 píše: byť jen farad není za vteřinu.

Ono generátor je jedna věc a druhá co potřebuješ jsou dobré elektrody, které ty proudy vydrží.

ross4435897 · #20 Příspěvek od **ross4435897** » 10 dub 2016, 16:43

Tohle je zajimavy projekt ...

Mira_A · #21 Příspěvek od **Mira_A** » 10 dub 2016, 20:58

ross4435897 píše:Tohle je zajimavy projekt ...

Tak zase zajímavé mi to nepřijde. Čas se dá krokovat po kolika ms a ten rozsah mi přijde nedostačující. Napětí je dost velké. Taková amatéřina.
12V baterie už je hodně na bodovačku. Ty bodované spoje podle toho vypadají. Samozřejmě arduinem ovládat to půjde, ale viděl bych trochu lepší variantu, když už do toho dávat takový peníz.
Regulace napětí od 1V (stačilo by do 4V) a regulace času do 0,5s ve větším rozsahu.

ross4435897 · #22 Příspěvek od **ross4435897** » 10 dub 2016, 21:13

... no je to jenom program, tak nevidim problem si casovani a pulsy upravit podle sveho uvazeni. No a ta investice ... mas na mysli tech 60,- za to Arduino? Me se ta myslenka libi, a urcite az to budu resit, vydam se touto cestou ...

Muzes prosim vice popsat jak vypadaji spoje s 12V bodovackou? Co je na nich zavadneho?

sr71 · #23 Příspěvek od **sr71** » 11 dub 2016, 08:21

Mira_A píše:Ty 4A jsou dost málo. To je tak na bodování alobalu

jaký 4A?, u té z mého odkazu píšou 50 - 800A

Mira_A · #24 Příspěvek od **Mira_A** » 11 dub 2016, 18:56

sr71 píše:
Mira_A píše:Ty 4A jsou dost málo. To je tak na bodování alobalu
jaký 4A?, u té z mého odkazu píšou 50 - 800A

Nemyslel jsem tu tvou, ale ten odkaz výše. Kde to má ze zdroje laptopu.

Jinak to velké napětí nevím. Moc to těm článkům prospívat nebude.
Protože pokud chci bodovat na tenký materiál musím použít menší napětí a větší proud jinak se to upálí. Tím si myslím, že se při tom bodování větším napětím bude hlouběji zahřívat bodované místo.

ross4435897 · #25 Příspěvek od **ross4435897** » 12 dub 2016, 09:20

Rekl bych, ze o regulaci napeti to neni, jde predevsim o to, jak stanovit optimalni porci energie pro vytvoreni idealniho rozmeru "cocky". Cocka se vytvori v mistech s nejvetsi hodnotou prechodoveho odporu - tedy misto, kde se 2 svarovane materialy dotykaji. To vse samozrejme v zavislosti na vlastnostech svarovaneho materialu a souctu vsech moznych prechodovych odporu. V amaterskych podminkach bych rekl, ze je to tezko realizovatelna teorie.

Regulace "t" casu me prijde jako nejjednodussi, a otazka je jak dlouho lze povazovat autobaterii jako zdroj alespon castecne konstantniho proudu ... zbytek takovy pokus-omyl bych rekl ...

W=I²Rt
“W” is the heat in Watt seconds
“I” is the current Ampere flowing through the work
“R” is the resistance of the metal in ohms
“t” is the time in seconds

renda15 · #26 Příspěvek od **renda15** » 12 dub 2016, 09:52

Nezkoušel někdo podobnou bodovačkou bodovat měděné licny od uhlíků motorů k plechovým přívodům? Mám klasickou bodovačku (klempířskou) a tohle s tím nejde. Někde uváděli, že tyto spoje jsou vařeny ultrazvukem, tak nevím.

ross4435897 · #27 Příspěvek od **ross4435897** » 12 dub 2016, 09:58

Na med a jeji slitiny se daji pouzit molybdenove elektrody, protoze maji mensi odpor nez svarovany material ... zde ukazka

renda15 · #28 Příspěvek od **renda15** » 12 dub 2016, 13:12

Ten odpor u té čočky chápu, velký odpor - velký úbytek napětí - velké vytvořené teplo, ale připadá mi to podivné u těch molybdenových elektrod, píšeš, že mají menší odpor než svařovaný materiál (to určitě mají), ale finta bude asi v nějaké tepelné vodivosti, protože měděné elektrody mají určitě odpor ještě menší.

ross4435897 · #29 Příspěvek od **ross4435897** » 12 dub 2016, 13:17

... tepelne vodivosti ??? nerozumim tomu dotazu .... popravde receno nejsem metalurg, a materialove inzenyrstvi je mi na hony vzdaleno, ale verim ze na netu se to doctes proc a jak ...

Habesan · #30 Příspěvek od **Habesan** » 12 dub 2016, 17:56

Molybden má třikrát větší odpor než Měď (zrovna rezistivitu Mědi je dobré naučit se nazpaměť).
Ale hlavně má dvakrát větší teplotu tání.

ross4435897 píše:v zadnem pripade ... teplo vznika tam, kde je prechodovy odpor nejvetsi

Ale proud teče tam, kde je odpor nejmenší.
Pro ten proud je jednodušší urazit 0,5mm skrz dva plechy tenké 0,25mm, než běžet několik centimetrů k dalšímu místu, kde se třeba náhodou taky dotýkaj.