RTF Corona, oprava výhybky
Moderátor: Moderátoři
RTF Corona, oprava výhybky
Ahoj,na jedné bedně přestal téměř hrát středový reproduktor (L9821).Mohli byste mě dát malí typ co bych měl zkontrolovat?Je tam ještě nějáká ochrana pomocí relé, tak nic nechci zvorat.
- Přílohy
-
- RTF_Crossover.gif
- (35.09 KiB) Staženo 172 x
Když už se v tom budeš vrtat, tak oba elyty 10M ve středové větvi zaměň za svitky. Zcela určitě budou po těch několika desetiletích se svými hodnotami hodně vzdálené od jmenovitých.
Corony také mám, ale už mnoho let je nepoužívám. Pokud je vyhrabu, tak sem pro zajímavost napíšu, jak dopadlo měření oněch letitých elytů ve výhybce.
Corony také mám, ale už mnoho let je nepoužívám. Pokud je vyhrabu, tak sem pro zajímavost napíšu, jak dopadlo měření oněch letitých elytů ve výhybce.
Konkrétně ta červená Tesla bude mít minimálně 250uF i po těch letech..konosuke píše:tak zkusmo přehoď mezi sebou oba mitteltönery (střeďáky) a lokalizuješ event. vadný díl, vyhybka nebo reprák
růžový elyt 200 μF/35V je Tesla, byl asi měněný což se mimochodem doporučuje
Rotor rotuje a stator stagnuje...
Jak jsem výše slíbil, tak jsem dnes udělal. Reprobedny jsem po letech opět vyndal z uložení, jednu rozebral a provedl kontrolu výhybky. Zjistil jsem, že soudruzi z NDR se velmi pochlapili. Corony zde byly v prodeji zhruba před 30ti lety a po této době se elyty ve výhybce jeví po změření jako nové. Takhle starou výhybku v takto vynikajícím stavu jsem snad ještě nepotkal. Někde jinde jsem psal o revizi daleko mladší výhybky z litovelských beden AQ310. Tam bylo použito sedmi modrých bipolárů Tesla řady TF s různými kapacitami do 10M. Z nich nebyl dobrý ani jeden a zvukový projev reprosoustavy tomu odpovídal. Takže tady značka elytů Frolyt bezpečně Teslu převálcovala.
kOhm: vybledlá membrána se řeší koupí tuše na rysy v papírnictví. Štětečkem od vodovek se membrána natře a opět pak vypadá k světu.
kOhm: vybledlá membrána se řeší koupí tuše na rysy v papírnictví. Štětečkem od vodovek se membrána natře a opět pak vypadá k světu.
Ano, dostalo se k nám málo lepší elektroniky z NDR.
Sami měli málo, navíc dostat to přes hranice bylo přinejmenším o pokutu a zabavení - buď marek cestou tam, nebo zboží cestou zpět: na denní útratu bylo povoleno 80 DEM, tedy 250 Kčs. Kontroly na hranicích byly a navíc se muselo vyplňovat celní prohlášení, do pasu či turistické výjezdní doložky každý dostal razítko s datem, aby bylo jasné, jak dlouho tam pobyl. Za legálně směněné peníze se to tedy koupit nedalo. A na tak dlouho, aby se dalo uškudlit třeba na pár slušnějších bedýnek (tyto třípásmovky stály pár asi tak 850 DEM a víc, to byla v NDR průměrná výplata ještě v osmdesátých letech) tam snad nejezdili ani montéři.
Vzpomínám, jak jsem jednou z Lipska vezl 5 metrů světlovodného kabelu Grinifil, a musel dokladovat, že metr stojí 8,50 DEM, a že jsem se do limitu vešel, stejně si to šli ověřit, jestli cena souhlasí a jestli se to smí vyvážet... ještě mám kousek schovaný.
Mimoto existovaly průběžně doplňované seznamy, co není dovoleno ze země vyvážet, bez ohledu na to, jestli se to vešlo do povolené útraty na osobu a den, protože trh, na němž byl všeho nedostatek, se přece musel chránit. Odhaduji, že polovina RFT výrobků se dostala do našich obchodů, ostatní modely byly adrenalinová záležitost, jak tam dostat peníze a jak s tou krabicí zpět.
Takže vlastně legálně nešlo převážet téměř nic, proto se tak málo vozila elektronika, daleko víc ale dětské botičky a prášky na praní (po jednom zdražení za strejdy Gustíka až sedmkrát levnější, než u nás; prášky na praní byly asi tak stejně drahé, ale v tom roce 1983 je nebylo po většině území tehdejší ČSSR kde koupit, snad jen z Západočeském kraji byly někdy i na pultech) a boty, ty byly nejčastěji zabaveným zbožím na hranicích.
Kurňa, já jsem OT! Omlouvám se....
Sami měli málo, navíc dostat to přes hranice bylo přinejmenším o pokutu a zabavení - buď marek cestou tam, nebo zboží cestou zpět: na denní útratu bylo povoleno 80 DEM, tedy 250 Kčs. Kontroly na hranicích byly a navíc se muselo vyplňovat celní prohlášení, do pasu či turistické výjezdní doložky každý dostal razítko s datem, aby bylo jasné, jak dlouho tam pobyl. Za legálně směněné peníze se to tedy koupit nedalo. A na tak dlouho, aby se dalo uškudlit třeba na pár slušnějších bedýnek (tyto třípásmovky stály pár asi tak 850 DEM a víc, to byla v NDR průměrná výplata ještě v osmdesátých letech) tam snad nejezdili ani montéři.
Vzpomínám, jak jsem jednou z Lipska vezl 5 metrů světlovodného kabelu Grinifil, a musel dokladovat, že metr stojí 8,50 DEM, a že jsem se do limitu vešel, stejně si to šli ověřit, jestli cena souhlasí a jestli se to smí vyvážet... ještě mám kousek schovaný.
Mimoto existovaly průběžně doplňované seznamy, co není dovoleno ze země vyvážet, bez ohledu na to, jestli se to vešlo do povolené útraty na osobu a den, protože trh, na němž byl všeho nedostatek, se přece musel chránit. Odhaduji, že polovina RFT výrobků se dostala do našich obchodů, ostatní modely byly adrenalinová záležitost, jak tam dostat peníze a jak s tou krabicí zpět.
Takže vlastně legálně nešlo převážet téměř nic, proto se tak málo vozila elektronika, daleko víc ale dětské botičky a prášky na praní (po jednom zdražení za strejdy Gustíka až sedmkrát levnější, než u nás; prášky na praní byly asi tak stejně drahé, ale v tom roce 1983 je nebylo po většině území tehdejší ČSSR kde koupit, snad jen z Západočeském kraji byly někdy i na pultech) a boty, ty byly nejčastěji zabaveným zbožím na hranicích.
Kurňa, já jsem OT! Omlouvám se....
Tenhle typ reproduktorů jde ve většině případů poměrně snadno rozebrat. Vyjmeš kopulku s vinutím a pokud není cívka shořelá, tak bys měl odhalit místo přerušení. Jinak tento typ středového repra asi velmi těžko budeš shánět. Jedině sledovat inzerci a čekat až se objeví nějaký vhodný pár beden na n.d.
