Hm, že by za těmi dropouty byl odposlech při rychlém převíjení při feritových hlavách?Hill píše: V této souvislosti panuje pověra, že feritová hlava má užší štěrbinu. Některá má stejnou, jako permalloyová, ale u ní je riskantní používat funkci CUE, tedy připoslech během rychloposuvu, protože třením se oblast štěrbiny ohřívá - materiál ve štěrbině vede teplo jinak rychle, než ferit, dochází k pnutí a okraje štěrbiny se vyštipují. To mu předcházeli výrobci feritových hlav tím, že čela lepili sklem (Glass Bonded Heads). Ty se sice tak snadno neštípou, ale dochází k migraci skla do feritu a jeho degradaci, takže efektivní šířka štěrbiny vzroste asi o 30%. Čili feritová hlava má své výhody, ale konstruktéři se museli poprat s jinými potížemi.
Ten se tehdy ve studentském radiu, odkud mám ty zkušenosti, používal hodně.
Já jsem dokonce některé pásky, když se jednalo o důležitou věc, třeba nahrávání, kvůli dropoutům rovnou dával na B73, nebo někdy dokonce hodně staré pásky na svou soukromou B 700 nebo na B 58 s hlavou ANP 935, kde díky přítlačnému polštářku byla ta odolnost poti nečistotám možná ještě větší než u B73.
Dokonce některé tvrzené hlavy na B116 měly na pohled štěrbinu znatelně větší než měkká hlava na B73 nebo než ANP935. Že by tam byly ty vyštípané okraje?