Stavba elektronkového zesilovače 2xEL84, +ECC
Moderátor: Moderátoři
-
zdenoeddie
- Příspěvky: 2411
- Registrován: 31 říj 2007, 01:00
- Bydliště: uz len Presov :)
- Kontaktovat uživatele:
-
miroslavkovar
- Příspěvky: 81
- Registrován: 10 bře 2012, 01:00
Byl dotaz na orientaci traf a pokud jsem to dobře pročítal, nikdo na to neodpověděl. Tak tedy z hlediska indukování rozptylového magnetického pole z jednoho trafa do druhého platí zásada, že u dvou výstupáků (stereo) je to jedno, ty pracují s tak malou indukci, že mohou být blízko sebe a mohou mít stejnou orientaci osy cívky. Síťový transformátor pracuje s mnohem větší magnetickou indukcí, má již rozptyl větší, proto se dává dál od výstupních, případně vstupních nebo budicích transformátorů, pokud tam jsou a jeho osa cívky se orientuje kolmo na osu výstupáků, případně kolmo (ve třetí rovině) na osu vinutí budicích/vstupních traf. Někdo experimentuje i s hledáním nejvhodnější polohy síťového trafa, ale plně postačí dodržet výše uvedené pravidlo.
Čau! Stavím zesilovač EL84 SE. Mám k dispozici trafa 1PN 676 40. Vyplatí se koupit http://www.tme.eu/cz/details/tgl5_002/t ... /tgl-5002/ ? Byl by tam nějakej zásadní rozdíl? Díkec.
A nebylo by lepší postavit něco s lepší pentodou na vstupu a výsledné velké zesílení naprázdno využít pro slušnou zápornou zpětnou vazbu, když už máte tak mizerné výstupáky?
Třeba jako tady, tohle spolehlivě funguje:
Třeba jako tady, tohle spolehlivě funguje:
- Přílohy
-
- EF86_EL84_nfb.jpg
- (124.11 KiB) Staženo 115 x
Jinak pokud pomýšlíte na korekce, tak na ně doporučím radši zapomenout. Tahle zapojení nemají takový přebytek výstupního výkonu, aby si mohla dovolit korekce hloubek a výšek byť jen třeba ±8dB.
S dobrou /novou/ EL84, v tomto konkrétním zapojení je to při Ub=330V /cca 315V na anodě/ a rozumném výstupáku s Ra=8kOhm lze získat nějakých 4,2W do k=1%.
Dál už nemá cenu s buzením jít, pak už to nemá se zvukem nic společného.
Jediné, co jde u tohoto zapojení ještě jako vylepšení použít, je potenciometr hlasitosti na vstupu /cca 250k/, s odbočkou a udělat lehký loudness, asi tak po 4dB na 40Hz a 15kHz.
Ale klasické dvoupásmové korekce určitě ne, i když v mnoha starších zapojeních bývaly kreslené, třeba mezi dvěma triodovými stupni. Vždy ten zesilovač ale měl alespoň 8-10W výkonu. Nepříjemné tam je, že s jednou dvojtriodou se téměř nic nezíská /nebo zesílení jen asi 1,5, vhodným rozdělením anodového odporu zpětnovazební triody/ a připravíte se o možnost celé to zatáhnout zápornou zpětnou vazbou - to zásadně nelze, pokud jsou v cestě členy, ovlivňující kmit. charakteristiku a natáčející fázi. Jedině udělat korekce přímo ve zpětné vazbě, ale je to s horšími potenciometry poměrně ošemetná záležitost. Ve starších přijímačích tohle používali, ale téměř vždy jen jako pevně stupňově přepínatelné, málokdy plynule proměnné.
Vracíme se zpět na začátek k nedostatku výstupního výkonu ke zdůraznění čehokoli.
Z vlastní zkušenosti vím, že toto postované zapojení s dobrými výstupáky, s použitím vhodného loudnessu a s použitím citlivých dvoupásmovek ARO667+ARV161 v asi 40L bedýnkách s BR hraje opravdu překvapivě dobře. Pán si postavil úhledné bedýnky sám, já jsem postavil v "bytovém" provedení tohle zapojení, vybral dva shodné ARO667 i ARV a je s tím velká spokojenost. Je to celkových cca 8W výkonu při citlivosti systémů 95dB/W a to je fakt znát, dokonce já sám jsem byl překvapenej, jak nahlas a ještě čistě to umí hrát - na panelák ažaž. A protože v kastli bylo místo i na dobrý zdroj s tlumivkami, může večer poslouchat i na sluchátka. Dobrou filtrací, vhodným drátařením, samostatným vinutím i odbručovačem pro EF86 se povedl lineární odstup asi -70dB, což u téhle triviality pokládám za slušný výsledek. EF86 se musí pro slušný odstup bohužel vybírat, nejlíp z EF806S.
Výkres těch beden je v prvním vydání "Reproduktorů a reproduktorových soustav" z r. 1968. Připravovalo se nejmíň rok dopředu, takže jsou tam i popisy "zápaďáckých" beden a reproduktorů tehdejší doby.
Prostě kde schází výkon, je nutné rezervu pro signálové špičky, aby nepřebudily slabý zesilovač, nahnat citlivostí vyzařovacích systémů. Na klasické dvoupásmovky s citlivostí 89dB/W je dobré u tohoto zapojení raději zapomenout. To jsou pak ty stížnosti typu "pohnu potenciometrem a už to zkresluje" - bodejť, když se pracně získané 4W skoro komplet ztratí v široké mezeře nějakého ARN..
Anebo ještě jinak - místo EL84 použít ruské 6P3S, nebo i slušné použité EL34, dobré výstupáky s Ra=4kOhm, festovnější zdroj s dobrou filtrací a 10-11W by z toho mohlo vyletět i v SE, když už jej mermomocí chcete. Ale trochu to zkomplikuje filtraci zdroje, odběr už je velký, velké kapacity už nestačí a aspoň 3-4H tlumivce se nevyhnete.
Nechápu, proč se tolik lidi bojí dvojčinných zapojení, není na tom nic extra složitého i záludného.
Tip pro ty, co chodí do sběrných dvorů, nebo na půdy škol:
V hodně starých, velkých kufříkových gramofonech, potažených koženkou byly zesilovače s 3xEF22,1xEBL21 a 1xAZ11, které měly pro ten účel naprosto špičkový výstupák, vinutý bezkostrově na plechy EI25x32. Sice má Ra=7kOhm, to je tak "mezi kozy" ECL86 a EL84, spíš blíže EL84, ale byly opravdu velice dobré. Mám bohužel jen jeden a používal jsem jej na zkoušení a "vylepšování" těchto školních zapojení. To trafo jde snad od 30Hz a žádné prohřešky ve zdroji, ani ve vedení zemí či stínění Vám neodpustí, vše je perfektně slyšet
S dobrou /novou/ EL84, v tomto konkrétním zapojení je to při Ub=330V /cca 315V na anodě/ a rozumném výstupáku s Ra=8kOhm lze získat nějakých 4,2W do k=1%.
Dál už nemá cenu s buzením jít, pak už to nemá se zvukem nic společného.
Jediné, co jde u tohoto zapojení ještě jako vylepšení použít, je potenciometr hlasitosti na vstupu /cca 250k/, s odbočkou a udělat lehký loudness, asi tak po 4dB na 40Hz a 15kHz.
Ale klasické dvoupásmové korekce určitě ne, i když v mnoha starších zapojeních bývaly kreslené, třeba mezi dvěma triodovými stupni. Vždy ten zesilovač ale měl alespoň 8-10W výkonu. Nepříjemné tam je, že s jednou dvojtriodou se téměř nic nezíská /nebo zesílení jen asi 1,5, vhodným rozdělením anodového odporu zpětnovazební triody/ a připravíte se o možnost celé to zatáhnout zápornou zpětnou vazbou - to zásadně nelze, pokud jsou v cestě členy, ovlivňující kmit. charakteristiku a natáčející fázi. Jedině udělat korekce přímo ve zpětné vazbě, ale je to s horšími potenciometry poměrně ošemetná záležitost. Ve starších přijímačích tohle používali, ale téměř vždy jen jako pevně stupňově přepínatelné, málokdy plynule proměnné.
Vracíme se zpět na začátek k nedostatku výstupního výkonu ke zdůraznění čehokoli.
Z vlastní zkušenosti vím, že toto postované zapojení s dobrými výstupáky, s použitím vhodného loudnessu a s použitím citlivých dvoupásmovek ARO667+ARV161 v asi 40L bedýnkách s BR hraje opravdu překvapivě dobře. Pán si postavil úhledné bedýnky sám, já jsem postavil v "bytovém" provedení tohle zapojení, vybral dva shodné ARO667 i ARV a je s tím velká spokojenost. Je to celkových cca 8W výkonu při citlivosti systémů 95dB/W a to je fakt znát, dokonce já sám jsem byl překvapenej, jak nahlas a ještě čistě to umí hrát - na panelák ažaž. A protože v kastli bylo místo i na dobrý zdroj s tlumivkami, může večer poslouchat i na sluchátka. Dobrou filtrací, vhodným drátařením, samostatným vinutím i odbručovačem pro EF86 se povedl lineární odstup asi -70dB, což u téhle triviality pokládám za slušný výsledek. EF86 se musí pro slušný odstup bohužel vybírat, nejlíp z EF806S.
Výkres těch beden je v prvním vydání "Reproduktorů a reproduktorových soustav" z r. 1968. Připravovalo se nejmíň rok dopředu, takže jsou tam i popisy "zápaďáckých" beden a reproduktorů tehdejší doby.
Prostě kde schází výkon, je nutné rezervu pro signálové špičky, aby nepřebudily slabý zesilovač, nahnat citlivostí vyzařovacích systémů. Na klasické dvoupásmovky s citlivostí 89dB/W je dobré u tohoto zapojení raději zapomenout. To jsou pak ty stížnosti typu "pohnu potenciometrem a už to zkresluje" - bodejť, když se pracně získané 4W skoro komplet ztratí v široké mezeře nějakého ARN..
Anebo ještě jinak - místo EL84 použít ruské 6P3S, nebo i slušné použité EL34, dobré výstupáky s Ra=4kOhm, festovnější zdroj s dobrou filtrací a 10-11W by z toho mohlo vyletět i v SE, když už jej mermomocí chcete. Ale trochu to zkomplikuje filtraci zdroje, odběr už je velký, velké kapacity už nestačí a aspoň 3-4H tlumivce se nevyhnete.
Nechápu, proč se tolik lidi bojí dvojčinných zapojení, není na tom nic extra složitého i záludného.
Tip pro ty, co chodí do sběrných dvorů, nebo na půdy škol:
V hodně starých, velkých kufříkových gramofonech, potažených koženkou byly zesilovače s 3xEF22,1xEBL21 a 1xAZ11, které měly pro ten účel naprosto špičkový výstupák, vinutý bezkostrově na plechy EI25x32. Sice má Ra=7kOhm, to je tak "mezi kozy" ECL86 a EL84, spíš blíže EL84, ale byly opravdu velice dobré. Mám bohužel jen jeden a používal jsem jej na zkoušení a "vylepšování" těchto školních zapojení. To trafo jde snad od 30Hz a žádné prohřešky ve zdroji, ani ve vedení zemí či stínění Vám neodpustí, vše je perfektně slyšet
>BOBOBO
Ač se Sinclairem ne vždy a ne ve všem souhlasím, tak nevím co s ním máš za problém. Jeho příspěvky ač jsou obvykle plné věcí, které ne zcela a přímo souvisí s probíranou věcí čtu rád. Zrovna v tomto konkrétním případě si myslím že radí dobře, včetně upozornění na souvislost s citlivostí reproduktorových soustav, která je u tak nízkých výkonů zásadní.
Ač se Sinclairem ne vždy a ne ve všem souhlasím, tak nevím co s ním máš za problém. Jeho příspěvky ač jsou obvykle plné věcí, které ne zcela a přímo souvisí s probíranou věcí čtu rád. Zrovna v tomto konkrétním případě si myslím že radí dobře, včetně upozornění na souvislost s citlivostí reproduktorových soustav, která je u tak nízkých výkonů zásadní.
Sinclair má pravdu. Nedávno vytáhl kámoš ze sklepa starý elektronkový stereozesilovač velmi podobné koncepce, jen s výstupáky z televizí 4001A a EL84 na koncích, předzesilovač s 6H3π nebo ECC85 či to tam měl.... Přes žárovku napájený se jevil zesilovač dobře, přesto jsme na hodinku vyndali lampy a přes odpory nechali formovat elektrolyty zdroje a g2.
Katodové elektrolyty se překvapivě vzpamatovaly v plném provozu do tří minut.
Ten zesilovač hrál s bedýnkami ARS825 velmi slušně i po těch 27 letech, kdy byl prý nepřetržitě bez napětí!
Ovšem pravda, korekce žádné neměl, ba ani fyziologickou regulaci.
Katodové elektrolyty se překvapivě vzpamatovaly v plném provozu do tří minut.
Ten zesilovač hrál s bedýnkami ARS825 velmi slušně i po těch 27 letech, kdy byl prý nepřetržitě bez napětí!
Ovšem pravda, korekce žádné neměl, ba ani fyziologickou regulaci.
Dokonce ani toto nevypadá špatně. Je to návrh ing. J.T. Hyana, který byl dobře známý propracovanými konstrukcemi.
Nfb je z výstupáku zatažená aspoň do druhého triodového stupně, který vyrovnává útlum korekcí.
Pro vstupní signál okolo 350-400mV /CD, PC atd./ by první stupeň klidně mohl mít předpětí a i lokální nfb na neblokovaném katodovém odporu, zmenšit g1 svod na 1M. Pak si to nechá líbit i vyšší vstupní napětí a zisk i tak bude postačovat. Tak, jak je to kreslené, to má zbytečně velkou vstupní citlivost a první stupeň není chráněný proti zkreslení ani nemá lokální nfb. Navíc tento způsob získávání předpětí /velkým odporem v g1/ je trochu problematický, principiálně nesnáší vyšší vstupní napětí, hrozí tam brzké přebuzení.
Za zkoušku by to určitě stálo, pokud by tedy už někdo vyžadoval korekce.
V loudnessu, tedy na odbočce potenciometru hlasitosti chybí dnes korekce pro výšky /tenkrát se málokdy dělaly/, možná by stálo za hřích vyzkoušet tam sériový RC člen 56pF+270k od odbočky k "živému" konci potenciometru, původní odpor 50k v hloubkové korekci od odbočky k zemi bych o něco zvětšil, tak na 68k.
Značení průběhu "Ar" u potenciometrů znamená logaritmický. Na hlasitost automaticky, nicméně do pasivních korekcí tohoto typu a zapojení jsou příjemnější potenciometry exponenciální, korekce jdou s nimi lépe "za rukou" co se týče poměru úhel natočení hřídele/účinek.
U logaritmických je na straně zdůraznění u konce dráhy dost velký skok v účinku, neodpovídající malému úhlu natočení hřídele.
Ani u jednoho průběhu ale není lineární průběh přesně uprostřed dráhy, jako je to u zpětnovazebních korekcí, nebo Williamsona.
Na triodu s takovým zesílením /ECC83/ by možná šel aplikovat i ten Williamsonův korektor - tedy korekční obvod, které krom korigování i nemálo zesiluje. Ve vyskoimpedanční verzi jsem jej ale nikdy nezkoušel - pokud má někdo pokusné šasi, stálo by za to jej zkusit.
Nebylo by potřeba žádných velkých kapacit na vyšší napětí a i basový potenciometr by nejspíš vyšel do 1M, výškový pak asi 250k. Ve střední poloze má Williamson neutrální průběh a používají se v něm líp sehnatelné a pro stereo přesnější lineární potenciometry.
Nfb je z výstupáku zatažená aspoň do druhého triodového stupně, který vyrovnává útlum korekcí.
Pro vstupní signál okolo 350-400mV /CD, PC atd./ by první stupeň klidně mohl mít předpětí a i lokální nfb na neblokovaném katodovém odporu, zmenšit g1 svod na 1M. Pak si to nechá líbit i vyšší vstupní napětí a zisk i tak bude postačovat. Tak, jak je to kreslené, to má zbytečně velkou vstupní citlivost a první stupeň není chráněný proti zkreslení ani nemá lokální nfb. Navíc tento způsob získávání předpětí /velkým odporem v g1/ je trochu problematický, principiálně nesnáší vyšší vstupní napětí, hrozí tam brzké přebuzení.
Za zkoušku by to určitě stálo, pokud by tedy už někdo vyžadoval korekce.
V loudnessu, tedy na odbočce potenciometru hlasitosti chybí dnes korekce pro výšky /tenkrát se málokdy dělaly/, možná by stálo za hřích vyzkoušet tam sériový RC člen 56pF+270k od odbočky k "živému" konci potenciometru, původní odpor 50k v hloubkové korekci od odbočky k zemi bych o něco zvětšil, tak na 68k.
Značení průběhu "Ar" u potenciometrů znamená logaritmický. Na hlasitost automaticky, nicméně do pasivních korekcí tohoto typu a zapojení jsou příjemnější potenciometry exponenciální, korekce jdou s nimi lépe "za rukou" co se týče poměru úhel natočení hřídele/účinek.
U logaritmických je na straně zdůraznění u konce dráhy dost velký skok v účinku, neodpovídající malému úhlu natočení hřídele.
Ani u jednoho průběhu ale není lineární průběh přesně uprostřed dráhy, jako je to u zpětnovazebních korekcí, nebo Williamsona.
Na triodu s takovým zesílením /ECC83/ by možná šel aplikovat i ten Williamsonův korektor - tedy korekční obvod, které krom korigování i nemálo zesiluje. Ve vyskoimpedanční verzi jsem jej ale nikdy nezkoušel - pokud má někdo pokusné šasi, stálo by za to jej zkusit.
Nebylo by potřeba žádných velkých kapacit na vyšší napětí a i basový potenciometr by nejspíš vyšel do 1M, výškový pak asi 250k. Ve střední poloze má Williamson neutrální průběh a používají se v něm líp sehnatelné a pro stereo přesnější lineární potenciometry.
- Přílohy
-
- ECC83_EL84_kor_nfb.pdf
- (97.35 KiB) Staženo 161 x
Na rovinu nezajímají mě vaše osobní spory. Chci se bavit k věci. Jaké tedy podle tebe kvalitní výstupáky k EL84 SE doporučuješ? Jinak zapojení mám podobné jako v tom pdf co jsi postoval. Mám kvalitní zdroj s tlumivkou i stabilizátorem jak pro anodové napětí, tak pro žhavení.
Naposledy upravil(a) Snajl dne 06 dub 2017, 19:15, celkem upraveno 1 x.
Navíjecí předpis na velmi kvalitní výstupák pro EL84, konkrétně a přímo k prvnímu, mnou postovanému schématu s EF86, je například v knize Jurkovič-Škrovánek: "Príručka nízkofrekvenčnej techniky" - to schéma totiž pochází tam odtud.
Bohužel tu knihu mi ale nějaký dobrý "kamarád" ukradl z knihovny spolu s dvěma dalšími, takže musíš poprosit o oskenování příslušných stránek z této konkrétní knihy někoho jiného, nebo si ji půjčit v knihovně. To by bylo úplně nejlepší, protože tam najdeš mnohem víc užitečných rad, které ještě budeš potřebovat.
V té dotyčné knize je i postup výpočtu toho konkrétního trafa i navíjecí předpis, je možné ho tak přepočítat i pro jinou koncovou elektronku. Další navíjecí předpis na velmi kvalitní výstupák pro EL84 je i v knize J. T. Hyana "Zesilovače pro věrný přednes", něco jsem zahlédl i v Lukešově Věrném zvuku.
Bezesporu bude postup i příklad výpočtu a vše ostatní okolo, také ve Slezákově knize "Výstupní transformátory". U každého z nich je i navíjecí postup, pořadí i použité jádro. Nejsou to žádné vzácnosti, v lepších knihovnách bývají.
To už jsou tři zdroje, jak se dopracovat k opravdu a zaručeně kvalitnímu výstupáku k EL84 SE. To by nestačilo?
Pokud chceš použít něco hotového, tak nejspíš z nějakého tesláckého přijímače pětkové či šestkové řady, který byl osazen na konci EL84 a více, než jedním reproduktorem.
S výstupními trafy od Indelu jsou obecně mizerné zkušenosti a to i po zavedení poměrně silné nfb. Ta trafa jsou vyrobena zřejmě na hodně kompromisním materiálu a kompromisním způsobem, za ty peníze rozhodně nestojí.
Jinak bohužel už nemám, ani v okolí neznám nikoho, kdo by vrážel nějaké peníze do stavby jednočinného zesilovače s výkonem několika málo wattů. Opravdu ne.
Jestli se chceš k něčemu rozumnému dopracovat vlastními silami, zkus začít těmi třemi zmíněnými knížkami.
Bohužel tu knihu mi ale nějaký dobrý "kamarád" ukradl z knihovny spolu s dvěma dalšími, takže musíš poprosit o oskenování příslušných stránek z této konkrétní knihy někoho jiného, nebo si ji půjčit v knihovně. To by bylo úplně nejlepší, protože tam najdeš mnohem víc užitečných rad, které ještě budeš potřebovat.
V té dotyčné knize je i postup výpočtu toho konkrétního trafa i navíjecí předpis, je možné ho tak přepočítat i pro jinou koncovou elektronku. Další navíjecí předpis na velmi kvalitní výstupák pro EL84 je i v knize J. T. Hyana "Zesilovače pro věrný přednes", něco jsem zahlédl i v Lukešově Věrném zvuku.
Bezesporu bude postup i příklad výpočtu a vše ostatní okolo, také ve Slezákově knize "Výstupní transformátory". U každého z nich je i navíjecí postup, pořadí i použité jádro. Nejsou to žádné vzácnosti, v lepších knihovnách bývají.
To už jsou tři zdroje, jak se dopracovat k opravdu a zaručeně kvalitnímu výstupáku k EL84 SE. To by nestačilo?
Pokud chceš použít něco hotového, tak nejspíš z nějakého tesláckého přijímače pětkové či šestkové řady, který byl osazen na konci EL84 a více, než jedním reproduktorem.
S výstupními trafy od Indelu jsou obecně mizerné zkušenosti a to i po zavedení poměrně silné nfb. Ta trafa jsou vyrobena zřejmě na hodně kompromisním materiálu a kompromisním způsobem, za ty peníze rozhodně nestojí.
Jinak bohužel už nemám, ani v okolí neznám nikoho, kdo by vrážel nějaké peníze do stavby jednočinného zesilovače s výkonem několika málo wattů. Opravdu ne.
Jestli se chceš k něčemu rozumnému dopracovat vlastními silami, zkus začít těmi třemi zmíněnými knížkami.
Ta knížka je ke stažení na uložto ve formátu *.djvu - ten se dá otevřít třeba prohlížečem sumatra
https://uloz.to/hledej?q=pr%C3%ADrucka+ ... j+techniky
https://uloz.to/hledej?q=pr%C3%ADrucka+ ... j+techniky
Ještě chybí napsat , kde prodávají plechy , kde cívku , kde dráty a kdo by mu to lacno vyrobil . A ještě někoho , kdo to v poslechové místnosti rozpozná . Opravdu se začíná něco jiného dít .
Nechceš přejít snajle ke koupi stavebnice ? Budou tam vybrané díly!
Jinak ti mohu kompletního stereodirigenta přenechat .
Nechceš přejít snajle ke koupi stavebnice ? Budou tam vybrané díly!
Jinak ti mohu kompletního stereodirigenta přenechat .