Co ovlivňuje praskání LP desky?
Moderátor: Moderátoři
Když si zaneseš drážky nevhodným antistatikem, tak už jedině otryskání demineralizovanou vodou nebo mokré přehrávání. Jinak se makromolekulární antistatik začne hromasit na hrotu, až ho zvedne z drážky.
Ale do určitého množství antistatiku se nic neděje.
Za to nuceně mokré následné přehrávání totiž může příliš mnoho zbytků antistatiku v drážce. Normální hraní "pod destilkou" (a třeba i s trochou antistatiku v té destilce) desce neublíží a klidně ji příště můžeš přehrát nasucho.
Ale do určitého množství antistatiku se nic neděje.
Za to nuceně mokré následné přehrávání totiž může příliš mnoho zbytků antistatiku v drážce. Normální hraní "pod destilkou" (a třeba i s trochou antistatiku v té destilce) desce neublíží a klidně ji příště můžeš přehrát nasucho.
-
PotPalo
- Příspěvky: 4565
- Registrován: 13 kvě 2009, 02:00
- Bydliště: BA-Petržalka :(
- Kontaktovat uživatele:
Z toho odkazu na zložitejší utlmovač:
"Dále uvedu jen stručný popis zapojení, případní zájemci mohou nalézt
vyčerpávající popis včetně desky s plošnými spoji v původním pramenu [22]."
[22] Gorin, J.: Click and Pop Filter for your STEREO. Radio - Electronics 5 a 6/1986
tu a tu.
Už to niekto niekedy postavil, a fungovalo to?
"Dále uvedu jen stručný popis zapojení, případní zájemci mohou nalézt
vyčerpávající popis včetně desky s plošnými spoji v původním pramenu [22]."
[22] Gorin, J.: Click and Pop Filter for your STEREO. Radio - Electronics 5 a 6/1986
tu a tu.
Už to niekto niekedy postavil, a fungovalo to?
Zlu sa neustupuje, proti zlu sa bojuje.
tak leda dokoupit spešl vnitřní obaly LP co neškrábou nosič a nechytají náboj potažmo prach z okolí
http://www.conrad.cz/vnitrni-obaly-na-l ... ks.k304870
dříve rozšířené antistatické útěrky, hm, neodstranitelně nacpou nečistoty do drážky desky, už lépe ten carbon fibre brush, je v odkazu pod čárou dole
http://www.conrad.cz/vnitrni-obaly-na-l ... ks.k304870
dříve rozšířené antistatické útěrky, hm, neodstranitelně nacpou nečistoty do drážky desky, už lépe ten carbon fibre brush, je v odkazu pod čárou dole
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Náchylnost ke snímání lupanců je imho dána tvarem hrotu.
Těch je více - sférický (kulový), eliptický, pak různé jiné tvary - shibata, microlinear...
Osobně mám v gramci AT440mla, jehož hrot zepředu připomíná zkosený rýč. Má styk se stěnou drážky ve větší ploše, takže pokud je někde ve stěně drážky šrám, je naděje, že do něj hrot tolik nezapadne, protože se opírá o větší plochu stěny. Ale tento tvar má i jiné, podstatnější výhody.
Někdy pomůže omytí desky, jsou-li v drážkách volné nečistoty nebo nějaká zaschlá špína. Volný prach na lupání vliv nemá, ten hrot valí před sebou a vytlačuje jej. Ale volný prach je nebezpečný tím, že působí jako brusivo. Hrot jej tlačí před sebou, ale tlačená zrnka prachu mohou v drážce vyrývat šrámy, které později způsobují praskot.
Proto je dobré použít uhlíkový kartáček na odstranění prachu a statického náboje před každám přehráváním.
Potom i samotný hrot svým třením v drážce narušuje její stěny, a časem se tu a tam vyloupne mikroskopický kousíček hmoty a vzniklý šrám opět způsobí lupnutí.
Pak existují i lupance už z výroby, ale o těch teď řeč není.
Reprodukční zařízení má vliv ten, že pokud má trochu utlumené výšky, lupance samozřejmě nebudou tak výrazné - hlavně ty jemné, které jdou hodně do výšek.
Je-li hrot ohraný, má větší plochu a ztrácí schopnost snímat krátké vlnové délky - tedy i jemné lupance nebude snímat tak dobře. Jenže takový zdeformovaný hrot ničí drážku a hraje celkově špatně.
Těch je více - sférický (kulový), eliptický, pak různé jiné tvary - shibata, microlinear...
Osobně mám v gramci AT440mla, jehož hrot zepředu připomíná zkosený rýč. Má styk se stěnou drážky ve větší ploše, takže pokud je někde ve stěně drážky šrám, je naděje, že do něj hrot tolik nezapadne, protože se opírá o větší plochu stěny. Ale tento tvar má i jiné, podstatnější výhody.
Někdy pomůže omytí desky, jsou-li v drážkách volné nečistoty nebo nějaká zaschlá špína. Volný prach na lupání vliv nemá, ten hrot valí před sebou a vytlačuje jej. Ale volný prach je nebezpečný tím, že působí jako brusivo. Hrot jej tlačí před sebou, ale tlačená zrnka prachu mohou v drážce vyrývat šrámy, které později způsobují praskot.
Proto je dobré použít uhlíkový kartáček na odstranění prachu a statického náboje před každám přehráváním.
Potom i samotný hrot svým třením v drážce narušuje její stěny, a časem se tu a tam vyloupne mikroskopický kousíček hmoty a vzniklý šrám opět způsobí lupnutí.
Pak existují i lupance už z výroby, ale o těch teď řeč není.
Reprodukční zařízení má vliv ten, že pokud má trochu utlumené výšky, lupance samozřejmě nebudou tak výrazné - hlavně ty jemné, které jdou hodně do výšek.
Je-li hrot ohraný, má větší plochu a ztrácí schopnost snímat krátké vlnové délky - tedy i jemné lupance nebude snímat tak dobře. Jenže takový zdeformovaný hrot ničí drážku a hraje celkově špatně.
Ono je to oboustranné: nečistoty si u drážky umí vyhrnout (už z principu funkce) jen řezací nůž. Částečně pak hroty, které mají plochou nebo propadlou náběžnou stěnu. Teoreticky. Takže ani eliptický, ani biradiální, ani Shibata, ba ani různé G-hrotx či S-G-řezy proti vtlačování sajrajtu do boků drážek nejsou dost účinně tvarované.
Jenže vyrobit hrot s nekonečně ostrými hranami na místě styku s bokem drážky, to prostě nejde, vždycky je tam rádius, takže každý hrot něco vyhrne, něco zamačkne. Z toho zamačknutého něco zůstane vtlačené do boku a nedá se odstranit,po něčem zůstane plastická deformace, po něčem jen elastická, která se časem srovná. Čím ostřejší hrana, tím dražší hrot, aý to končí na fyzikální mezi zpracovatelnosti. Omezení výrobními náklady končí na poloměru asi tak dvojnásobném, jinak by to nikdo nezaplatil (podle výzkumu Thorens ze šedesátých let, psalo se o tom tehdy v HaZ, jen na víc stránek).
Tím chci říci, že bez ohledu na tvar snímacího hrotu je především nutné zajistit, aby v drážce ty nečistoty vůbec nebyly. To je utopická představa, tak nezbývá, než jich maximum odstranit dřív, než na tom kolotoči k hrotu dojedou. U hrotu už je pozdě je odstraňovat.
Proto je tak účinné mokré přehrávání - při přehrávání se chvěje jak hrot, tak povrch desky, kapalinou se vlnění šíří a přispívá k vyplavování nečistot. Vlastně stejně fungují ultrazvukové čističky, jen s mnohem vyšším výkonem.
Těsně před hrotem v kapalině v drážce vzniká vysoký tlak, neodhadnu, zda desítky či stovky barů, který drží nečistoty dál od hrotu, takže tento je nemůže zatlačit do stěn drážky.
Proto stále platí: co cizího se do drážek nedostalo, nemusí se odstraňovat. Ale o tom se ví od počátků světa a vinylu vůbec. Čili čistota, čistota a zase čistota.
Vše ostatní už neodstraňuje příčinu, ale jen zmírňuje následky.
Jenže vyrobit hrot s nekonečně ostrými hranami na místě styku s bokem drážky, to prostě nejde, vždycky je tam rádius, takže každý hrot něco vyhrne, něco zamačkne. Z toho zamačknutého něco zůstane vtlačené do boku a nedá se odstranit,po něčem zůstane plastická deformace, po něčem jen elastická, která se časem srovná. Čím ostřejší hrana, tím dražší hrot, aý to končí na fyzikální mezi zpracovatelnosti. Omezení výrobními náklady končí na poloměru asi tak dvojnásobném, jinak by to nikdo nezaplatil (podle výzkumu Thorens ze šedesátých let, psalo se o tom tehdy v HaZ, jen na víc stránek).
Tím chci říci, že bez ohledu na tvar snímacího hrotu je především nutné zajistit, aby v drážce ty nečistoty vůbec nebyly. To je utopická představa, tak nezbývá, než jich maximum odstranit dřív, než na tom kolotoči k hrotu dojedou. U hrotu už je pozdě je odstraňovat.
Proto je tak účinné mokré přehrávání - při přehrávání se chvěje jak hrot, tak povrch desky, kapalinou se vlnění šíří a přispívá k vyplavování nečistot. Vlastně stejně fungují ultrazvukové čističky, jen s mnohem vyšším výkonem.
Těsně před hrotem v kapalině v drážce vzniká vysoký tlak, neodhadnu, zda desítky či stovky barů, který drží nečistoty dál od hrotu, takže tento je nemůže zatlačit do stěn drážky.
Proto stále platí: co cizího se do drážek nedostalo, nemusí se odstraňovat. Ale o tom se ví od počátků světa a vinylu vůbec. Čili čistota, čistota a zase čistota.
Vše ostatní už neodstraňuje příčinu, ale jen zmírňuje následky.
Ale odhadneš to - aspoň tu statickou tlakovou sílu poměrně přesně. Když vezmeš poloměr zaoblení hrotu jako kuželu se svislou osou jako výchozí rozměr, připočítáš 45° úhel obou bočních stěn drážky a míru "zaboření" hmoty hrotu do hmoty desky v drážce, vyjde ti ploška velká přibližně 0,01 x 0,02mm na každý straně hrotu - a do ní ten hrot tlačí polovina statický síly na hrot (zprůměrovaně, teď opomíjím boční sílu vychylující hrot do stran v drážce právě vlivem užitečnýho signálu). A dynamický tlaky se dají dopočítat taky - když vyjdeš z funkce zachování stejnýho bočního zrychlení hrotu, kvůli kterýmu se mimo jiný záznam koriguje podle RIAA korekce, tak dopočítáš i ty boční tlaky. Každopádně to jsou desítky až stovky milinewtonů na plochu několika setin mm² = stovky kPa jenom statickýho tlaku plus boční síly způsobený signálem = výslednej dynamickej tlak ve špičkách klidně měřitelnej na megapackaly, ono se to nezdá, ale "díky" tý minimální plošce dotyku mezi hrotem a drážkou jsou ty tlaky docela festovní ...Hill píše:...
Těsně před hrotem v kapalině v drážce vzniká vysoký tlak, neodhadnu, zda desítky či stovky barů, který drží nečistoty dál od hrotu...
...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Ano, s tím, Hille, souhlasím: něco se vytlačí, něco se zatlačí pod, něco se zatlačí do stěny drážky.
Ale chtěl bych hlavně zdůraznit, že rozšířená představa, že odstraněním volného prachu z drážek desky se zbavíme lupanců, platí jen opravdu v malé míře. Někdy se lupanců zbavíme umytím desky (tj. odplavením přilepených nečistot), ale většinou se jich už nezbavíme, protože jsou z různých příčin už definitivně "zapsané" v drážce.
Takže prachu se zbavujeme hlavně v rámci prevence, kdy tento by mohl způsobit poškození drážky a vzniku neodstranitelných lupanců.
Jinak co se týče toho prachu, mám pár desek, které jsou vyložené pracholapy - po přejetí uhlíkovým kartáčem před přehráváním na něm zanechají vždy plno prachu. Snímání musím v polovině desky přerušit a sfouknout z hrotu chuchvalec prachu, protože hrot je tak zahlcen prachem, který se před ním nahromadí, že jej vyzvedne z drážky a hudba téměř přestává znít.
Jiné desky lapou prach tak průměrně, jiné ani nemá smysl před přehrátím odprašovat, protože na nich nic není.
Ale co se týče původního dotazu, souvislost mezi tvarem hrotu a sklonem ke snímání lupanců jsem prakticky vypozoroval. To hovořím o suchém snímání.
Je docela možné, že hrot, který má přítel tazatele, je trochu jiný.
Může mít trochu jiný poloměr zaoblení, takže snímá drážku v místě, kde není tolik zničená. Nebo jeho reprodukční řetězec má jinou kmitočtovou charakteristiku, která spektrum lupanců tolik nezdůrazňuje, taktéž jiné poslechové podmínky mohou tento dojem způsobit.
Mokré snímání drážky jsem nikdy nezkoušel, ale dovedu si představit jeho výhody - dojde ke snížení tření, takže se sníží "kluzný šum", při kolizi s nějakou lupancovou poruchou ve stěně drážky, která má obvykle hranový charakter, ji hrot díky zmenšenému tření opustí hladčeji - nezadrápne se v ní tolik, a tudíž nezpůsobí tak hlasitý ruch.
Kapalina obklopuje špičku hrotu a svou smáčivostí jej lépe přidržuje ve styku se stěnou drážky, takže se zmenší zkreslení vlivem lehkých ztrát styku hrotu s drážku během jejího sledování.
Ale chtěl bych hlavně zdůraznit, že rozšířená představa, že odstraněním volného prachu z drážek desky se zbavíme lupanců, platí jen opravdu v malé míře. Někdy se lupanců zbavíme umytím desky (tj. odplavením přilepených nečistot), ale většinou se jich už nezbavíme, protože jsou z různých příčin už definitivně "zapsané" v drážce.
Takže prachu se zbavujeme hlavně v rámci prevence, kdy tento by mohl způsobit poškození drážky a vzniku neodstranitelných lupanců.
Jinak co se týče toho prachu, mám pár desek, které jsou vyložené pracholapy - po přejetí uhlíkovým kartáčem před přehráváním na něm zanechají vždy plno prachu. Snímání musím v polovině desky přerušit a sfouknout z hrotu chuchvalec prachu, protože hrot je tak zahlcen prachem, který se před ním nahromadí, že jej vyzvedne z drážky a hudba téměř přestává znít.
Jiné desky lapou prach tak průměrně, jiné ani nemá smysl před přehrátím odprašovat, protože na nich nic není.
Ale co se týče původního dotazu, souvislost mezi tvarem hrotu a sklonem ke snímání lupanců jsem prakticky vypozoroval. To hovořím o suchém snímání.
Je docela možné, že hrot, který má přítel tazatele, je trochu jiný.
Může mít trochu jiný poloměr zaoblení, takže snímá drážku v místě, kde není tolik zničená. Nebo jeho reprodukční řetězec má jinou kmitočtovou charakteristiku, která spektrum lupanců tolik nezdůrazňuje, taktéž jiné poslechové podmínky mohou tento dojem způsobit.
Mokré snímání drážky jsem nikdy nezkoušel, ale dovedu si představit jeho výhody - dojde ke snížení tření, takže se sníží "kluzný šum", při kolizi s nějakou lupancovou poruchou ve stěně drážky, která má obvykle hranový charakter, ji hrot díky zmenšenému tření opustí hladčeji - nezadrápne se v ní tolik, a tudíž nezpůsobí tak hlasitý ruch.
Kapalina obklopuje špičku hrotu a svou smáčivostí jej lépe přidržuje ve styku se stěnou drážky, takže se zmenší zkreslení vlivem lehkých ztrát styku hrotu s drážku během jejího sledování.
Naposledy upravil(a) Osmdesat dne 09 srp 2017, 20:54, celkem upraveno 1 x.
myslím že i příliš suchý vzduch v poslechové místnosti...
hentaký bazmek může něcomálo zlepšit situaci
https://cisticky-vzduchu-a-zvlhcovace.h ... e/#section
budou i levnější, ten mi přišel první do rány
hentaký bazmek může něcomálo zlepšit situaci
https://cisticky-vzduchu-a-zvlhcovace.h ... e/#section
budou i levnější, ten mi přišel první do rány
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)