Teoretickej dotaz na výbušninu
Moderátor: Moderátoři
konosuke << Je tam asi 0,2 mm a dohání se to větší prachovou náplní. Stejný kalibr pro pistole a revolvery je spíš výjimkou. Při dnes nejběžnějším průměru střely 9 (.07) mm mají revolvery většinou větší výkon náboje než pistole. Ty samonabíjecí jsou limitovány funkcí a odolností závěru. Nejvýkonější 9mm běžný náboj pro pistole je 357 Sig (popřípadě 7,62 x 25 Tokarev) a pro revolvery 357 Magnum, který má v originálním provedení z roku 1933 energii střely přes 1000J. 357 Sig asi 700 - 800J. Ovšem dnešní "politicky korektní" 357 Magnum bylo očesáno taky na asi na 700 J. Vůbec nejvýkonější krátké ruční palné zbraně jsou revolvery v rážích Casul 454 s energií kolem 2500 J a SW 500 magnum s energií 3800 - 3900 J. Pro srovnání, 5,56x45 NATO (pro M16) má asi 1700 J.
To ovšem nic nemění na skutečnosti, že tlaky udávané pro jednotlivé ráže platí za normálního průběhu výstřelu. 38 sp asi 1500 atm 357 magnum asi 2800 - 3200 atm. Prach musí svou rychlostí hoření (rozkladu) odpovídat hmotnosti střely a tak dále. Pokud bychom tam dali trhavinu nebo třaskavinu se stejným energetickým vývinem jako odpovídající dávka stř. prachu, bude nárůst tlaku tak rychlý, že střela nestačí odletět a nábojová komora se nejspíš roztrhne.
To ovšem nic nemění na skutečnosti, že tlaky udávané pro jednotlivé ráže platí za normálního průběhu výstřelu. 38 sp asi 1500 atm 357 magnum asi 2800 - 3200 atm. Prach musí svou rychlostí hoření (rozkladu) odpovídat hmotnosti střely a tak dále. Pokud bychom tam dali trhavinu nebo třaskavinu se stejným energetickým vývinem jako odpovídající dávka stř. prachu, bude nárůst tlaku tak rychlý, že střela nestačí odletět a nábojová komora se nejspíš roztrhne.
Ne nejspíš, ale určitě. Palný zbraně prostě počítají s tím, že prostor pod kulí se po začátku hoření a po dosažení určitýho limitního tlaku, kterej překoná průtlačnej odpor hlavně, začne zvětšovat a nakonec po vymetení kule z ústí hlavně se otevře do okolního prostoru, čímž se maximum tlaku jednak sníží-zploští, druhak časově omezí. Odolnost hlavně proti tlaku selhanýho výstřelu se zajišťuje konstrukcí (redundancí = naddimenzováním síly stěn) a kontroluje tormentací = vypálením náboje se zesílenou laborací. Ve Forbiddenově dotazu se ale nejedná o možnosti úniku plynů - ten počítá s uzavřeným prostorem.
K otázce zastavení dekompoziční reakce vejš zmíněnejch látek vytvořením protitlaku doplním, že jednak pravdu mají ti, co napsali, že uvedený látky ve svý molekule nebo skladebný složce obsahujou buď kyslík, nebo chemicky rovnocenný oxidační čunidlo, takže k detonaci nepotřebujou vzdušnej kyslík - jak by potom JINAK mohly fungovat nálože určený k funkci pod vodou, včetně takovejch "věciček" jako jsou námořní miny, hlubinný pumy nebo torpéda? A ta reakce jak jednou začne, tak probíhá "autokatalyticky" = výsledný produkty včetně tepelný energie uvolněný už proběhnutým rozpadem způsobujou další reakci doposud ještě nerozpadlejch molekul, takže se absolutně nedá uvažovat o tom, že by protitlak zastavil už jednou započatou detonaci. Na hypotézy, že vzniklej plyn by se tlakem taky mohl zkapalnit atp. jen navrhnu autorům těch konkrétních postů, aby se trochu pozaobírali fyzikou plynů, probrali si pojmy jako "adiabatickej děj", "vnitřní energie plynu", "trojný bod" nebo "kritická teplota". Stručně řečeno, při dostatečně krátkým čase detonace se o ochlazování do okolí nedá mluvit a plyn ohřátej NAD určitou teplotu (charakteristickou pro každej plyn) jednoduše zkapalnit nelze. SLOŽITĚ, respektive PRO ČLOVĚKA TĚŽKO DOSAŽITELNĚ, to umí učunit Matička Příroda tím, že takhle horký plyny nechává stlačit vlastní gravitací v jádrech extrémně těžkejch hvězd až do fáze, kdy nejen můžou přejít do "kovovýho" stavu (kdy atomy přijdou o elektronovej obal a elektrony přejdou do formy "elektronovýho plynu" jako v kovech), ale může dojít až k degeneraci látky tak daleko, že elektrony jsou vtlačený do atomovejch jader, kde se rekombinujou s protonama za vzniku neutronů - vzniklá forma hmoty je sice pojmenovaná "neutronovej plyn", ale to je asi tak to poslední, co má s plynem společnýho - hustota takový formy látky je v miliardách tun na metr krychlovej ...
K otázce zastavení dekompoziční reakce vejš zmíněnejch látek vytvořením protitlaku doplním, že jednak pravdu mají ti, co napsali, že uvedený látky ve svý molekule nebo skladebný složce obsahujou buď kyslík, nebo chemicky rovnocenný oxidační čunidlo, takže k detonaci nepotřebujou vzdušnej kyslík - jak by potom JINAK mohly fungovat nálože určený k funkci pod vodou, včetně takovejch "věciček" jako jsou námořní miny, hlubinný pumy nebo torpéda? A ta reakce jak jednou začne, tak probíhá "autokatalyticky" = výsledný produkty včetně tepelný energie uvolněný už proběhnutým rozpadem způsobujou další reakci doposud ještě nerozpadlejch molekul, takže se absolutně nedá uvažovat o tom, že by protitlak zastavil už jednou započatou detonaci. Na hypotézy, že vzniklej plyn by se tlakem taky mohl zkapalnit atp. jen navrhnu autorům těch konkrétních postů, aby se trochu pozaobírali fyzikou plynů, probrali si pojmy jako "adiabatickej děj", "vnitřní energie plynu", "trojný bod" nebo "kritická teplota". Stručně řečeno, při dostatečně krátkým čase detonace se o ochlazování do okolí nedá mluvit a plyn ohřátej NAD určitou teplotu (charakteristickou pro každej plyn) jednoduše zkapalnit nelze. SLOŽITĚ, respektive PRO ČLOVĚKA TĚŽKO DOSAŽITELNĚ, to umí učunit Matička Příroda tím, že takhle horký plyny nechává stlačit vlastní gravitací v jádrech extrémně těžkejch hvězd až do fáze, kdy nejen můžou přejít do "kovovýho" stavu (kdy atomy přijdou o elektronovej obal a elektrony přejdou do formy "elektronovýho plynu" jako v kovech), ale může dojít až k degeneraci látky tak daleko, že elektrony jsou vtlačený do atomovejch jader, kde se rekombinujou s protonama za vzniku neutronů - vzniklá forma hmoty je sice pojmenovaná "neutronovej plyn", ale to je asi tak to poslední, co má s plynem společnýho - hustota takový formy látky je v miliardách tun na metr krychlovej ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
Ty jančíš, jak kdyby tu někdo jmenoval Tellera s Ulamem.lopez píše:No toto vlákno sa zvrhne.... už sa strieľa.
Premenujte to....
Voda na řezání vodním paprskem má 4100 barů a dělá se i 6000 barů. Úsťová rychlost paprsku je přes 900 m/s. Taková supersonická bezplášťová střela.
No o hovne je všetko - ked sa tak zobere.p32 píše:Máš pravdu, diskuse je už jen o ho...lopez píše:p32 - tu sa diskutuje o niečom inom
https://www.youtube.com/watch?v=dAn4M0Qk7iQ
-
scorpions-cz
- Příspěvky: 1760
- Registrován: 19 bře 2011, 01:00
- Bydliště: Jižní Čechy Dačicko
EKKAR
jenom upřesnění: proto například střelný prachy - jak černej, tak bezdýmnej - volně zapálený jen rychle hoří
- taky to není úplně pravda . bezdýmej shoří , ale černej pokud je ve větší vrstvě hoří explosivně - to znamená výbušně.
Výbušiny se dělí na třaskaviny, střeliviny a trhaviny a pyrotechnický slože
jenom upřesnění: proto například střelný prachy - jak černej, tak bezdýmnej - volně zapálený jen rychle hoří
- taky to není úplně pravda . bezdýmej shoří , ale černej pokud je ve větší vrstvě hoří explosivně - to znamená výbušně.
Výbušiny se dělí na třaskaviny, střeliviny a trhaviny a pyrotechnický slože