Schéma Tesla B100
Moderátor: Moderátoři
Je to tak trochu "mimo mísu" ale zas né tak docela
Ze dvou B100 dělám jednu
a u jedné skříně potřebuji opravit i dvě hrany nalepením nové dýhy.
Dýhování nového dílu je jasné, dýha je větší, zalepí se v lisu, a po zatvrdnutí
se ořízne na konečný rozměr. Ale tady se jedná o opravu.
Jestli nalepit větší dýhu a pak ji zaříznout, nebo jestli uříznout dýhu už přesně na rozměr a jen ji přilepit, a taky jaké lepidlo na to použít?
Má s tím někdo zkušenost?
(a taky mě překvapilo, že se to dýhovalo i uvnitř skříně)
Ze dvou B100 dělám jednu
a u jedné skříně potřebuji opravit i dvě hrany nalepením nové dýhy.
Dýhování nového dílu je jasné, dýha je větší, zalepí se v lisu, a po zatvrdnutí
se ořízne na konečný rozměr. Ale tady se jedná o opravu.
Jestli nalepit větší dýhu a pak ji zaříznout, nebo jestli uříznout dýhu už přesně na rozměr a jen ji přilepit, a taky jaké lepidlo na to použít?
Má s tím někdo zkušenost?
(a taky mě překvapilo, že se to dýhovalo i uvnitř skříně)
- Přílohy
-
- IMG_20180118_191918.jpg
- (169.96 KiB) Staženo 99 x
-
- IMG_20180118_192851.jpg
- (144.61 KiB) Staženo 100 x
Ve výrobě byly skládaný k sobě už předem dýhované díly. Dřevěný rám je na kolíkách a lepidle, v některých případech to jde opatrně rozklepnout a rozebrat. Je to klasická dýha a jestli to budeš opravovat taky klasickou dýhou, tak se klíží normálně Duvilaxem. Větší rozměr se velmi opatrně ořízne a dobrousí na hraně na správný.
Nůž na zaříznutí musí být velmi ostrý, neboť klasická dýha má tendenci se štípat po letech, ostatně jako každé jiné dřevo. Tady je to ale horší o to, že jde o necelý milimetr síly.
Je proto dobré to ořezávat velmi ostrým a přitom pevným nožem až po definitivním zatvrdnutí Duvilaxu.
Koukal jsem kamarádovi stolařovi párkrát přes rameno, když mi opravoval pár poničených skříní od starších přístrojů.
Jednodušší věci, na které stačí dva stahovací jekly 40x40 a tři svěrky už si dělám sám. Větší plochy ale bez lisu, nebo 15-20mm Fe plotny opravit nejde.
V řídkých případech, třeba když dřevo nevratně poničí voda, je mnohem jednodušší vyrobit novou skříň, přesnou technologickou i vzhledovou kopii původní.
Ta snaha dát to do perfektního pucu je mi velmi sympatická.
Nůž na zaříznutí musí být velmi ostrý, neboť klasická dýha má tendenci se štípat po letech, ostatně jako každé jiné dřevo. Tady je to ale horší o to, že jde o necelý milimetr síly.
Je proto dobré to ořezávat velmi ostrým a přitom pevným nožem až po definitivním zatvrdnutí Duvilaxu.
Koukal jsem kamarádovi stolařovi párkrát přes rameno, když mi opravoval pár poničených skříní od starších přístrojů.
Jednodušší věci, na které stačí dva stahovací jekly 40x40 a tři svěrky už si dělám sám. Větší plochy ale bez lisu, nebo 15-20mm Fe plotny opravit nejde.
V řídkých případech, třeba když dřevo nevratně poničí voda, je mnohem jednodušší vyrobit novou skříň, přesnou technologickou i vzhledovou kopii původní.
Ta snaha dát to do perfektního pucu je mi velmi sympatická.
k tomu dýhovaniu hrán .... - nalepit hranu o trocha väèšiu a po zaschnutí oreza pílkou na dýhy .... https://www.pilanamarket.cz/pilka-na-dyhy-sch-wx9230/
Stefan31
Stefan31
No, v hliníku být nemusejí a ani to není extra vhodné - kostky bez upevnění mají větší tendence k ulamování. Originál jsou tam použitý GC510/520 bez kostek, se zkrácenými vývody asi na 15mm, kolmo zaletovaný do desky. Je potřeba je pájet hodně rychle.
Při výkonu konců cca 4,5W a i při hodně nízké betě 0C26 netřeba GC nijak chladit.
Před případnou instalací nových budičů je dobré změřit jejich Icbo a to samý platí i pro 0C26. U obou párů - jak budicího komplementu, tak koncového páru je i dobré překontrolovat betu, neboť po tolika letech mohou /a i budou/ "rozpárované". Někdy se srandovně povede, vymontováním všech čtyř 0C26 a jejich jednotlivým změřením /při Uce=5V a Ic=1A/ sestavit z nich dokonce přesnější páry, než byly původní.
Ge tranzistory s časem a zatížením "ujíždějí" s parametry mnohem víc, než zatěžované Si, to je o nich dobře známo. Mám v extra sáčku několik desítek tranzistorů řady NU73, který mají při měřicích podmínkách jako nahoře, betu od 3 do max. 10. Jinak jim ale nic není, jsou dokonce nepoužitý a podle drobného potisku pocházejí z "novější" výroby, resp. jejího závěru. V úplném závěru výroby Ge výkoňáků už je značili jen velkým fontem písma a bez označení výrobce.
Beta 3-10 při Ic=1A znamená, že na tenhle proud je třeba je budit proudem 100-330mA
Ty páry, který byly vybíraný přímo v Přelouči /a co Přelouč dodávala jako ND/ měly na libovolném místě klobouku výrazný liskanec zelenou barvou.
Alternativní tranzistory 0C27 jsou téměř po všech stránkách lepší i po tolika letech, mívají jak nižší Icbo, tak také až 3x vyšší betu, než páry 0C26. Jde o jeden a ten samej tranzistor, jen na dvě kritéria vybíraný na systém "horší-lepší" a pak definitivně označený.
Ale 0C27 byly také o dost dražší a proto je Přelouč do konců s výkonem 4,5W nemontovala.
Po tolika letech lze jen pochválit, že použití festovního budiče a festovních koncových tranzistorů bylo u jednoho z nejrozšířenějších stereomagnetofonů velmi prozíravé.
Stejně jako u školního typu B57. Tam je sice konec zapojený trochu jinak, jakoby "měkčeji" a konečně tam chybí kondenzátor 10n, 🤐 zapojený natvrdo na výstup, ale odolný i stabilní je úplně stejně.
Případů typicky zničených konců zátěžemi s nízkou impedancí, jako bývaly zničené konce z řady B4, osazené budiči 165mW a 0C30, bylo u B100 opravdu velice málo.
Při výkonu konců cca 4,5W a i při hodně nízké betě 0C26 netřeba GC nijak chladit.
Před případnou instalací nových budičů je dobré změřit jejich Icbo a to samý platí i pro 0C26. U obou párů - jak budicího komplementu, tak koncového páru je i dobré překontrolovat betu, neboť po tolika letech mohou /a i budou/ "rozpárované". Někdy se srandovně povede, vymontováním všech čtyř 0C26 a jejich jednotlivým změřením /při Uce=5V a Ic=1A/ sestavit z nich dokonce přesnější páry, než byly původní.
Ge tranzistory s časem a zatížením "ujíždějí" s parametry mnohem víc, než zatěžované Si, to je o nich dobře známo. Mám v extra sáčku několik desítek tranzistorů řady NU73, který mají při měřicích podmínkách jako nahoře, betu od 3 do max. 10. Jinak jim ale nic není, jsou dokonce nepoužitý a podle drobného potisku pocházejí z "novější" výroby, resp. jejího závěru. V úplném závěru výroby Ge výkoňáků už je značili jen velkým fontem písma a bez označení výrobce.
Beta 3-10 při Ic=1A znamená, že na tenhle proud je třeba je budit proudem 100-330mA
Ty páry, který byly vybíraný přímo v Přelouči /a co Přelouč dodávala jako ND/ měly na libovolném místě klobouku výrazný liskanec zelenou barvou.
Alternativní tranzistory 0C27 jsou téměř po všech stránkách lepší i po tolika letech, mívají jak nižší Icbo, tak také až 3x vyšší betu, než páry 0C26. Jde o jeden a ten samej tranzistor, jen na dvě kritéria vybíraný na systém "horší-lepší" a pak definitivně označený.
Ale 0C27 byly také o dost dražší a proto je Přelouč do konců s výkonem 4,5W nemontovala.
Po tolika letech lze jen pochválit, že použití festovního budiče a festovních koncových tranzistorů bylo u jednoho z nejrozšířenějších stereomagnetofonů velmi prozíravé.
Stejně jako u školního typu B57. Tam je sice konec zapojený trochu jinak, jakoby "měkčeji" a konečně tam chybí kondenzátor 10n, 🤐 zapojený natvrdo na výstup, ale odolný i stabilní je úplně stejně.
Případů typicky zničených konců zátěžemi s nízkou impedancí, jako bývaly zničené konce z řady B4, osazené budiči 165mW a 0C30, bylo u B100 opravdu velice málo.
- Přílohy
-
- B57_konec.jpg
- (31.34 KiB) Staženo 131 x
Pro základní model B57 je vydána dvanáctistránková Technická informace 11/77 se spoustou úprav a změn, ale ani jedna se netýká nf výkonové či zdrojové části.
Z praxe ale vím, že u pozdějších B57 /ve školách jich byly mraky/ byly GC510/520 nahrazovány KF506/KF517A a přibyly dva malé keramické kondenzátory ze strany spojů. To ale v případě B100 není historicky regulérní, tam tyto Si náhrady nikdy použity nebyly a ani to není tak snadné /úprava a udržení předpětí/.
Z praxe ale vím, že u pozdějších B57 /ve školách jich byly mraky/ byly GC510/520 nahrazovány KF506/KF517A a přibyly dva malé keramické kondenzátory ze strany spojů. To ale v případě B100 není historicky regulérní, tam tyto Si náhrady nikdy použity nebyly a ani to není tak snadné /úprava a udržení předpětí/.
Zase trochu "profesně ujedu"
S kterými indikátory se vám B100 líbí nejvíc
(částečně se dá podle toho poznat v které době byly vyrobeny, ale byl v tom tak nějak chaos plánovaného hospodářství)
S kterými indikátory se vám B100 líbí nejvíc
(částečně se dá podle toho poznat v které době byly vyrobeny, ale byl v tom tak nějak chaos plánovaného hospodářství)
- Přílohy
-
- B100-300.jpg
- (26.94 KiB) Staženo 128 x
Horní dva D do magnetofonů vůbec nepatří - používaly je jenom Vráble v ASO600, AZL120, 121 a ještě pár dalších.
Do B100 s Ge koncem patří do prvních sérií A a později B.
A se dávaly ještě i do B70 a do B90, ale taky myslím jen zpočátku. Pamatuju si A ještě z B444.
B a C se používaly i v B73/B93, později i v B113-116. Mám jednu B115 s B, kde je jeden záměnou žárovek za silnější úplně pokroucený.
Nemusí to platit vždy na 100%, osazovali to tím, co zrovna Metra vyrobila.
Jako ND jsme dostávali už jenom B a C.
Každý druhý na hovno, s nulou někde jinde a najít dva balisticky stejné byla práce tak na hodinu...
Do B100 s Ge koncem patří do prvních sérií A a později B.
A se dávaly ještě i do B70 a do B90, ale taky myslím jen zpočátku. Pamatuju si A ještě z B444.
B a C se používaly i v B73/B93, později i v B113-116. Mám jednu B115 s B, kde je jeden záměnou žárovek za silnější úplně pokroucený.
Nemusí to platit vždy na 100%, osazovali to tím, co zrovna Metra vyrobila.
Jako ND jsme dostávali už jenom B a C.
Každý druhý na hovno, s nulou někde jinde a najít dva balisticky stejné byla práce tak na hodinu...
Naposledy upravil(a) sinclair dne 19 led 2018, 22:54, celkem upraveno 2 x.
- elektrosvit
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27 čer 2016, 02:00
To není pravda, do B100 byly postupně během doby výroby montovány všechny 4 typy, tedy i D. Tyto měřáky byly snad z Polska.
Naposledy upravil(a) elektrosvit dne 19 led 2018, 22:56, celkem upraveno 1 x.