Dobre rano.
Nedavno ma zaujala jedna schema v ARA10/99 na vstupe bol použity darlington kde potenciometrom v kolektore sa regulovala spatna vazba...aj vinutie feritky použivalo iba jedno vinutie...autor tvrdil že aj to čo ine nie
tak mi to nedalo a spravil si ho...ide OK a je fakt citlive akurat trebalo odtienit feritku od elektroniky..
Mna ale zaujima využitie tlmiviek...napajane je to z 3V dalsie dva stupne su so spolocnym emitorom v kolektore maju R 2k2..tak ma napadlo zaradit tam tlmivky..2,5mH ? taku hodnotu som občas videl u AM..lenže kam..
medzi kolektor a jeho odpor čo ide na plus..a ich spoj blokovat kondikom M1 ?
alebo až za odporom tu prerušit spoj na plus a vložit tlmivku .. ?
či to nema vyznam a odpory su dost velke a straty VF minimalne..
.
Myslíš asi Novotného konstrukci z PE10/99 na straně 32 (v ARA10/99 totiž nic takového není).
Když nahradíš odpory tlumivkami, možná to nějak bude hrát, nakonec i T3 a T4 by to měly vydržet (mají dovolený Ic<30 mA, přičemž by jimi měl téci proudy maximálně do 20 mA), to záleží na tom, jak tvrdým zdrojem to napájíš.
Odpory R5 a R7 jsou tam nutné, protože úbytek napětí na nich stabilizuje pracovní body tranzistorů T3 a T4. Jednoduše: stoupne napětí na kolektoru, odporem R4 (pro R6 to platí taky) poteče do báze větší proud, tedy poteče větší proud i kolektorem a v důsledku vyššího úbytku na kolektorovém odporu to napětí opět klesne.
Ty odpory stabilizují kolektorové proudy těsně kolem 1 mA Jenomže tlumivka má ohmický odpor podstatně nižší! Odpory R5 a R6 jsou najednou napájené přímo z baterky a proud báze je víceméně konstantní bez ohledu na proud kolektoru, což je nežádoucí stav.
Porovnej si už jen spotřebu, tedy jako to, že ty dva tranzistory se podílí na celkovém odběru 2 mA, zatímco, když nahradíš ty odpory tlumivkami, přidají každý zbytečný odběr až 20 mA, a to je rozdíl rovný ruskému tranzistoráku hrajícímu poměrně dost hlasitě. Nech tam ty odpory.
Jestli chceš zkusit zvýšení zisku s tlumivkami, dej jednu k R5 do série. Tím se ti zvětší pro střídavou složku zatěžovací impedance na asi 8k na dolním konci pásma SV, čili teoreticky stoupne i citlivost, i když zdaleka ne 4x, odhaduji skutečné zvýšení citlivosti na sotva 2x, zato stoupne náchylnost na rozkmitání.
Když totéž uděláš i u T4, bude to kmitat celkem spolehlivě, ale hrát už moc ne.
Ale stejnosměrné poměry se pozorovatelně nezmění.
Těm, kdo si nevybírají odpovědi na soukromé zprávy, už příště neodpovím. Tak.
na konci 90-tých let jsem tohle rádio stavěl se synem mého kamaráda a dokonce malou změnou v zapojení, nám to poslouchalo i CW a SSB signály na krátkých vlnách . . .
. . . samozřejmě s venkovní anténou.
Vstupní obvod byl přepínaný na několik amatérských pásem.
Už si to přesně nepamatuji, ale takhle nějak to bylo . . .
Nie nie..nepochopili ste ma..ja tie odpory nechcem vyhadzovat je mi jasne ze urcuju kolektorovy prud ..len mi islo o to či ich dat
pred alebo za odpor do serie..
ale čitam tu že nema to vyznam žeby to kmitalo...takže odpoved som dostal ..diki
len som myslel že tym nejake tie percenta vf energie doostanem navyše..
vyriešene.
nějaké procento signálu možná ano, ale za cenu nestability a divokého kmitání . . .
ono to i v originálním zapojení také zakmitává a tím to vlastně zvyšuje citlivost přijímače.
Nastavením právě před bod nasazení oscilací má tento typ přijímače největší citlivost na AM.
"přetažením" zesílení za hranici vzniku oscilací vzniká možnost příjmu i signálů bez nosné, tedy signálů CW a SSB.
V původním zapojení je kmitání dáno kapacitními vazbami mezi spoji kolem toho darlingtonova zapojení tranzistorů a stabilita je dost mizerná.
Proto jsem tehdy vymýšlel "co s tím" . . . a napadlo mě použít zapojení oscilátoru s poměrně tvrdým kapacitním děličem mezi bází a emitorem tranzistorů . . . pak už to bylo poměrně stabilní a "vazba" nasazovala skokově a vždy ve stejném místě potenciometru.
Audiony jsem se kdysi zabýval ještě s elektronkami 1F33 a RL2,4P2.
Později s tranzistory už jsem si hrál s reflexním zapojením (inu - cena tranzistorů nepříjemně vysoká, tak se musely využít dvakrát, tam přidání tlumivky mezi kolektor a zatěžovací odpor dokázalo zvednout citlivost dost podstatně). Pak jsem se věnoval spíše FM přijímačům, i když občas jsem si s AM ještě pohrál, zejména, když jsem kdesi na burze záskal triál 3x500 pF. Ale to už jsem se reflexnímu zapojení i zpětným vazbám vyhnul. Poslední AM přijímač, který jsem stavěl, vycházel ze zapojení uvedeného zde.
Pravda, bylo kolem toho trochu víc plechařiny na odstínění MAA661 od vstupního dílu, on docela "svítí", ale hrálo to skutečně nejlíp, i když, samozřejmě, tak nízkou spotřebu, jako to Novotného zapojení, to nikdy nemělo.
Hlavní výhodou byla možnost nastavení šířky pásma pouze změnou mezní frekvence dolní propusti na výstupu (nejjednodušší verze přepínáním kapacity na pinu 1 MAA661 není kdovíjak učínná, tak jsem ji nahradil aktivním filtrem až na výstupu), protože synchrodetektor přeložil veškeré nesynchronní signály sousedních stanic o rastrovou rozteč nahoru, takže stačilo strměji potlačit frekvence vyšší, než....
Nakonec jsem tím jen doplnil zapojení podle AR12/74 laděné triálem na vstupu, které zajišťovalo velmi dobrou selektivitu samo o sobě, a mělo jen málo se měnící šířku pásma, ale na vstupu byla feritová anténa. Sígnál pro detektor s MAA661 jsem odebíral přes kapacitní dělič z emitoru T3, původní detektor zůstal jen ve funkci usměrňovače pro AVC.
@ok1hga - a když to nasadilo oscilace, soused taky všechno slyšel, nebo měl kdesi na pásmu podivnou nosnou?
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Jo, ze mě celá čtvrť musela mít na SV radost. Moje první a taky poslední pokusy s audionama se konaly s elektronkama. A když už, tak docela výkonnýma. Plus k tomu určitě přes 30m dlouhá a vysoká anténa.
První byl určitě s ECH21 a druhej myslím s ECH81. Ten loktál, to byla moje první lampa.
Já si totiž usmyslel, že i přes to všeobecný zahlušení Topolnou, budu zkoušet střední vlny..
To byla taková doba, kdy Topolná jela megawattem. Tady u nás hrál přímo dráťákový reprák, jen s paralelní diodou, uzemněný a s pár metry drátu.
Když se to s tím drátem přehnalo, muselo se to aspoň trochu odzemnit, aby to tak neřvalo. Chytřejší uličníci měli paralelní potenciometr ze starého TV
Tady byly potřeba zesilovače až později, na bigbítový rámus, ale na rádio skoro ne
Já si pamatuju, jak jsem co by janek sotva po první třídě čuměl jak puk z nory na noční osvětlení strejce z Pohodlí u Litomyšle. Měl na žebřiňáku nataženej drát dokola a v něm sériově zapojený 2 červený žárovičky 6V/50mA - a šlus, žádná baterka nebo dynamko. Když jel večer z pole, svítilo mu to i bez baterky...
Pro méně znalý - Pohodlí se tenkrát ještě vyznačovalo několika SV a KV vysílacíma anténníma polema, ze kterejch příslušný výkonový stupně chrlily desítky kW výkonu jednak Interprogramu - Rádia Praha, druhak rušivýho bublání proti Svobodný Evropě vysílaný na území Velký Země. Stačila smyčka drátu, lehce doladit kapacitu a už to svítilo... V samotný vsi hrály nahlas vokapy po dešti, kovový ploty i svodidla u silnice... A ploty kopaly občas taky docela solidně...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
EKKAR píše:...Stačila smyčka drátu, lehce doladit kapacitu a už to svítilo... V samotný vsi hrály nahlas vokapy po dešti, kovový ploty i svodidla u silnice... A ploty kopaly občas taky docela solidně...
Jasně a k rybníku jsme se chodili dívat na velryby.
No já jsem měl rušičku pár kilometrů od domu. Energii její nosné jsem používal v pomocném laděném obvodu krystalky pro napájení tranzistoru v druhém laděném obvodu téže krystalky.
EKKAR píše:...Stačila smyčka drátu, lehce doladit kapacitu a už to svítilo... V samotný vsi hrály nahlas vokapy po dešti, kovový ploty i svodidla u silnice... A ploty kopaly občas taky docela solidně...
Jasně a k rybníku jsme se chodili dívat na velryby.
No já jsem měl rušičku pár kilometrů od domu. Energii její nosné jsem používal v pomocném laděném obvodu krystalky pro napájení tranzistoru v druhém laděném obvodu téže krystalky.
Podívej se na tuhle MAPU. Ty rušicí vysílače byly po obou stranách vyznačený silnice, vzdálenost od samotný obce Pohodlí si odměř sám. To co je tam dneska vyznačený východně od vesnice je SV vysílač, ze kterýho právě "šel do éteru" Interprogram a potom Svobodná Evropa - 1230 a něco k tomu kHz (1238?). Ty rušičky na KV ("žbla-žbla-žbla-žbla...") měly plošný anténní pole a výkony odstupňovaný od 50kW nahoru ... Vysílaly odrazem od ionosféry nad území SSSR tak, aby nad ním "překrejvaly" KV signál RFE vysílanej v tý době od Mnichova... Takže pokud jel záhumenkář s žebřiňákem po tý silnici, byl doslova v blízkým poli všech těch vysílaček. Nejbližší prvky těch anténních polí byly tenkrát pár desítek metrů od silnice.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
