sinclair: Nemyslel jsem blbostí použití Ge tran., ale pak celkově ten profesorův návrh. Ale poté co sem barnodaj dal ten scan z knížky tak vidím, že to profesorovo zapojení je v podstatě stejné, tudíž skutečně muselo být funkční. Pochyboval jsem že by nám dával něco, co by byla nevyzkoušená blbost, byl prakticky založený člověk, taky různě opravoval.
Takže ty KU605 odložím zpět. Radši zkusím nejdív sehnat ty 7NU74, s tím to bude jistota.
Až je seženu tak budu pokračovat dál.
Ale s tou zářivkou to ale asi běhalo na vyšším kmitočtu, aby tolik neblikala. Tam se celkem asi na to vůbec moc nehraje co z toho vyleze..
Díky moc za tip a vysvětlení co se tam děje a může nastat. Ani nevím kde bych se to jinak mohl dozvědět.. Sešítky už mám stažené, tak tam transvertor zkusím najít.
masar: pokud bych to bral podle stavebního návodu pro ten transvertor tak těch 6 - 12V v mém obrázku není že je to proměnné napětí, což je viditelně blbost, (ostatně hned na nahoře na začátku v úvodu je že je to na 12V ) - ale že při 6V už měnič bezpečně musí začít kmitat...takhle to asi profesor myslel, že od 6V se to rozběhne. Jen je to ne srozumitelně napsané.
Náhrada historických tranzistorů pro stavbu střídače
Moderátor: Moderátoři
-
weed_smoker
- Příspěvky: 2675
- Registrován: 02 pro 2011, 01:00
- Bydliště: Jaroměř
Kdysi jsem použil 2x KD607 s 8R2 v bázích a přemotaný starý VN TV trafo.Při 12V to na zářivku(11-36W) stačilo,ale jak se to víc zatížilo,stálo to zaprd.I naprázdno to žralo dost.Byl to jeden z prvních konstrukčních pokusů a ten primár byl docela odfláklej(neutaženej a křivym CY1.5 drátem).Oba KD607 přežily,nakonec jsem to rozebral.
Že to funguje, o tom není pochyb, ale i ty 7NU74 mají Ueb kolem 6V. Tady je další ověřená aplikace, ale právě se zmíněnými 2N4049. Omezovací odpor 2,4Ω se zapínal jen při nažhaveném konci, kdy se předpokládal větší odběr
//jinak to trafo bylo to samý, který se používalo pro transformaci ze sítě . Jen jsou tam navíc vinutí pro option DS1
//jinak to trafo bylo to samý, který se používalo pro transformaci ze sítě . Jen jsou tam navíc vinutí pro option DS1
- Přílohy
-
- ds1.png
- (39.4 KiB) Staženo 116 x
Naposledy upravil(a) microlan dne 26 bře 2018, 21:44, celkem upraveno 1 x.
Ano, to je pravděpodobné.foxrider píše:...těch 6 - 12V v mém obrázku není že je to proměnné napětí,...ale že při 6V už měnič bezpečně musí začít kmitat...takhle to asi profesor myslel,...
Jen nějak nedokážu znovu prožívat nad konstrukcí podobných měničů atmosféru odhalování tajemství Velkého Vonta. Jiný smysl v tom nevidím. Jo kdyby šlo třeba o krystalku z autentických dílů, která kdysi otočila kormidlem osudu, tomu bych rozuměl.
A nakonec něco praktického, pokud se rozhodneš pro stavbu a budeš ty tranzistory kupovat, tak raději párovanou dvojici a trimr 10 Ω (může být i 12 možná až 20Ω, podle zesilovacího činitele) nejméně na 3W, ale raději více (10W)! A poznámka poslední, tranzistory NU74 s první lichou číslicí (7NU74) mají větší zesilovací činitel (než se sudou 6NU74).
weed smoker: Jj, já taky, těmi KU 605 co o nich píšu jsem kdysi taky poháněl ČB TV trafo, 2x něco závitů a obrovské asi 6W odpory na atrapu plazmové koule.
masar: Já to ale neprožívám, jen jsem se snažil najít nějaké nové běžné tranzistory ale protože vidím že by při záměně mohly být problémy budu teda radši hledat ty originální staré tranzistory se kterými to bylo vyzkoušené a najisto šlapalo..
barnodaj: Mohl bych tam dát válcový dráťák s posuvnou objímkou na zajištění šroubkem?
masar: Já to ale neprožívám, jen jsem se snažil najít nějaké nové běžné tranzistory ale protože vidím že by při záměně mohly být problémy budu teda radši hledat ty originální staré tranzistory se kterými to bylo vyzkoušené a najisto šlapalo..
barnodaj: Mohl bych tam dát válcový dráťák s posuvnou objímkou na zajištění šroubkem?
- Přílohy
-
- u508n.jpg
- (18.62 KiB) Staženo 90 x
To si jako myslíš, že fungující zapojení měničů s křemíkovými tranzistory a požadovanými parametry ještě nikdo nevymyslel?foxrider píše:masar: Já to ale neprožívám, jen jsem se snažil najít nějaké nové běžné tranzistory ale protože vidím že by při záměně mohly být problémy budu teda radši hledat ty originální staré tranzistory se kterými to bylo vyzkoušené a najisto šlapalo..
Když to teda neprožíváš, pak nevím, proč ten měnič chceš vyrábět. Protože když budu potřebovat např. v autě 230V/50Hz, nebudu listovat v historickém školním sešitě s prehistorickými schématy a pak shánět prehistorické součástky...
No, asi žijeme každý v jiném světě.
Právě proto, že Ti /Vám/ to schéma dal prakticky založený pan profesor, tak si myslím, že by svým studentům nedal k vyzkoušení nefunkční pitomost a že to měl vyzkoušený.
Nevidím u toho sebemenší důvod, proč by to nemělo fungovat. "Transvertor II." z už citovaného sešitku úspěšně dává 120W výkonu na straně 220V a to ze dvou 4NU74...
Měl jsem podobného vedoucího kroužku na základce. Nastoupil jsem do něj po dohodě učitele s rodiči už na začátku páté třídy, jinak byl až pro žáky II. stupně.
Vedoucí byl fyzikář a bastlíř v jednom. Všecko, co nám kreslil na tabuli či promítal na plátno z fólií, měl osobně několikrát sám vyzkoušený s různým, i výprodejním materiálem a věděl, že to funguje, jak nám napsal na tabuli. Svědčily o tom i jeho další poznámky o tom, co se bude dít, když se změní to či ono.
Nestalo se, že by cokoli od něj nefungovalo - a když už, tak vinou toho, že to dotyčný člen kroužku prostě na U desku blbě a nepozorně sletoval či zapojil. I proto měla jím kreslená schémata v napájení diodu proti přepólování a podobné "vychytávky".
Věděl, že součástky v Tesle jsou drahé a naši rodiče nemají na rozhazování. Takže přímo počítal se sortimentem výprodeje ND v Uh.Brodě - týden co týden tam jezdil pro nás nakupovat vhodné věci a součástky a zapojení tomu přizpůsobil.
Třeba žhavicí trafko myslím ze 420A, nebo ze Sonatiny, Juniora či něčeho podobně malého - hotové síťové trafko asi EI20x25 a za dvě koruny.
Sice jen 6,3V, ale 3A. Dokoupil k němu i pytel ruských jednoampérových diod za 20hal/kus a ve škole nám k tomu trafku hned přikreslil i usměrňovač, kombinovaný i se zdvojovačem i násobičem kapacity. Na to koupil zase výprodejní, 10W ruský výkonový pnp "špuntový" tranzistory za celé tři koruny a k tomu nějaké menší MP či P, za padesátník a dokonce i 500ohm ruské potenciometry na regulaci - aby to filtrovalo a regulovalo až do 15V. Elektrolyty koupil taky ruský, po koruně. Celý skvělý zdroj, co mi pak sloužil přes tři roky se pořídil za necelou dvacku i s jízdenkama do Brodu...
Když nám později, někdy na II. stupni radil, který stereozesilovač by byl vhodný na bezproblémovou stavbu, tak to nebyly nevyzkoušený věci "jen z placu", jak se to na školách dělá dneska /pokud vůbec/, anebo se to prostě sebere někde na internetu.
Byl to např. výborný stereozesilovač Z6W-S, který sám učitel postavil ve dvou verzích s odlišným zdrojem a chlazením, 2x6W a 2x10W a předvedl nám, jak hrají, co umí a kolik je zapotřebí úsilí a práce, než se dopracujeme k takovému výsledku - a hlavně jestli to chceme podstoupit. Tenkrát byly Si tranzistory i koncové GD607/617 poměrně drahé, elektrolyty jakbysmet. Nahradil drahé a nesehnatelné TC936a a TC937a sestavami TE986 500uF/35V, které byly běžně k dostání. Sám přivezl z Rožnova od Sedláčka "dvojkové" 5NU73 do zdrojů a sehnal nám i spoustu jiných součástek, které bychom jako sopli sháněli těžko - třeba tlačítkové soupravy a otočné přepínače vysomroval v nějaké opravně.
Měli jsme se vždycky čeho chytit a jít se ke komu poradit - a když zrovna nebylo na součástku či součástka sama v obchodě, bez keců vytáhl z regálku a podaroval.
Ze svého - po letech jsem zjistil, že tyto aktivity a "služby" včetně ofocování různých schémat a seriálů pro začátečníky mu nikdo neplatil. Měl jen nějaký směšný příplatek za vedení toho kroužku 2x týdně.
Jsem mu dodnes /a nejen jemu/ za hodně věcí vděčný a občas se za ním stavím. Vitální, dnes už také pan profesor Jaroslav Pančocha, se kterým se dá i dneska radit buď o elektronkách, nebo o moderních operákách. Se vším má zkušenosti. To on mi jako soplovi poradil, jak eliminovat šum velkých hodnot odporů v předpěťových děličích a jak jednoduše udělat impedanční převodník a ještě se zesílením, co měl vstupní odpor 3MOhmy a další užitečnosti.
Dodnes i při svých téměř 80 letech bastlí věci pro radost i užitek svým pravnukům.
Nevidím tedy sebemenšího důvodu, proč by i při ručně navíjeném a neimpregnovaném trafu neměl ten měnič fungovat. Že jsou tam Ge tranzistory, na to se vyprdni.
7NU74 mají závěrné napětí Ueb=15V, Ucbo=90V a vůbec se o ně nebojím. Jsem si téměř jistý, že to fungovat bude - ale jistě bude přínosné se přidržet rad ohledně toho trafa, které jsou v Transvertoru II.
Nějaké činitele vazby a pořadí - fázování vinutí tam jsou bezpodmínečně nutné, aby to fungovalo, jak má.
Mít šikovné rozebírací EI40x40 jádro a čas na vinutí, klidně bych to vyzkoušel sám, nějaké NU74 a podobné se tu najdou.
Jistěže to nemá stabilizaci Uvýst, ale účinnost je s Ge tranzistory o nějaká ta procenta vyšší, než u modernějších běžných Si typu KD či KU, co se tam fakt nehodí.
KDY23,24,25 mají Uebo=10V a pro 12VDC primár i ostatní parametry vyhovující.
Výborný, ba přímo špičkový by byly po všech stránkách KUX41N, kterých je ještě všude jako sraček a ani nejsou drahý.
Já je tahal po 16ks z každého AZK240 a měnil za KD15003.
Ze čtveřice KUX41N Vráble v AZK240 tahali faktických 550W/4R na kanál, neboť ty zesilovače jsou silně předimenzované a při 240V v síti to v pohodě daly.
Měnil jsem je za KD15003 proto, že jsem chtěl mít zesilovače ještě spolehlivější, předimenzovanější a vyšší Ft konců tam není na těch výsledných 40V/us nutný. To spíš dobrý Uceo a těch 250W ztráty..
Pohleďte sami na údaje KUX41N :
Ucbo=200V, Uceo=160V, Ucer=200V, Uebo=14V!!!, Ucesat=1,6V/12A! Ic=18A, Ic/10ms=25A!, Ib=3,6A, Pc=120W, pouzdro TO3 a je to teslácký výrobek, žádný ojeb.
Podle mě ideální kandidát na npn měničový tranzistor.
Možná i do tohoto zapojení. Ale minimálně primární a budicí vinutí by se musely mírně upravit a přepočítání nebude až tak snadné, jak to vypadá.
Nevidím u toho sebemenší důvod, proč by to nemělo fungovat. "Transvertor II." z už citovaného sešitku úspěšně dává 120W výkonu na straně 220V a to ze dvou 4NU74...
Měl jsem podobného vedoucího kroužku na základce. Nastoupil jsem do něj po dohodě učitele s rodiči už na začátku páté třídy, jinak byl až pro žáky II. stupně.
Vedoucí byl fyzikář a bastlíř v jednom. Všecko, co nám kreslil na tabuli či promítal na plátno z fólií, měl osobně několikrát sám vyzkoušený s různým, i výprodejním materiálem a věděl, že to funguje, jak nám napsal na tabuli. Svědčily o tom i jeho další poznámky o tom, co se bude dít, když se změní to či ono.
Nestalo se, že by cokoli od něj nefungovalo - a když už, tak vinou toho, že to dotyčný člen kroužku prostě na U desku blbě a nepozorně sletoval či zapojil. I proto měla jím kreslená schémata v napájení diodu proti přepólování a podobné "vychytávky".
Věděl, že součástky v Tesle jsou drahé a naši rodiče nemají na rozhazování. Takže přímo počítal se sortimentem výprodeje ND v Uh.Brodě - týden co týden tam jezdil pro nás nakupovat vhodné věci a součástky a zapojení tomu přizpůsobil.
Třeba žhavicí trafko myslím ze 420A, nebo ze Sonatiny, Juniora či něčeho podobně malého - hotové síťové trafko asi EI20x25 a za dvě koruny.
Sice jen 6,3V, ale 3A. Dokoupil k němu i pytel ruských jednoampérových diod za 20hal/kus a ve škole nám k tomu trafku hned přikreslil i usměrňovač, kombinovaný i se zdvojovačem i násobičem kapacity. Na to koupil zase výprodejní, 10W ruský výkonový pnp "špuntový" tranzistory za celé tři koruny a k tomu nějaké menší MP či P, za padesátník a dokonce i 500ohm ruské potenciometry na regulaci - aby to filtrovalo a regulovalo až do 15V. Elektrolyty koupil taky ruský, po koruně. Celý skvělý zdroj, co mi pak sloužil přes tři roky se pořídil za necelou dvacku i s jízdenkama do Brodu...
Když nám později, někdy na II. stupni radil, který stereozesilovač by byl vhodný na bezproblémovou stavbu, tak to nebyly nevyzkoušený věci "jen z placu", jak se to na školách dělá dneska /pokud vůbec/, anebo se to prostě sebere někde na internetu.
Byl to např. výborný stereozesilovač Z6W-S, který sám učitel postavil ve dvou verzích s odlišným zdrojem a chlazením, 2x6W a 2x10W a předvedl nám, jak hrají, co umí a kolik je zapotřebí úsilí a práce, než se dopracujeme k takovému výsledku - a hlavně jestli to chceme podstoupit. Tenkrát byly Si tranzistory i koncové GD607/617 poměrně drahé, elektrolyty jakbysmet. Nahradil drahé a nesehnatelné TC936a a TC937a sestavami TE986 500uF/35V, které byly běžně k dostání. Sám přivezl z Rožnova od Sedláčka "dvojkové" 5NU73 do zdrojů a sehnal nám i spoustu jiných součástek, které bychom jako sopli sháněli těžko - třeba tlačítkové soupravy a otočné přepínače vysomroval v nějaké opravně.
Měli jsme se vždycky čeho chytit a jít se ke komu poradit - a když zrovna nebylo na součástku či součástka sama v obchodě, bez keců vytáhl z regálku a podaroval.
Ze svého - po letech jsem zjistil, že tyto aktivity a "služby" včetně ofocování různých schémat a seriálů pro začátečníky mu nikdo neplatil. Měl jen nějaký směšný příplatek za vedení toho kroužku 2x týdně.
Jsem mu dodnes /a nejen jemu/ za hodně věcí vděčný a občas se za ním stavím. Vitální, dnes už také pan profesor Jaroslav Pančocha, se kterým se dá i dneska radit buď o elektronkách, nebo o moderních operákách. Se vším má zkušenosti. To on mi jako soplovi poradil, jak eliminovat šum velkých hodnot odporů v předpěťových děličích a jak jednoduše udělat impedanční převodník a ještě se zesílením, co měl vstupní odpor 3MOhmy a další užitečnosti.
Dodnes i při svých téměř 80 letech bastlí věci pro radost i užitek svým pravnukům.
Nevidím tedy sebemenšího důvodu, proč by i při ručně navíjeném a neimpregnovaném trafu neměl ten měnič fungovat. Že jsou tam Ge tranzistory, na to se vyprdni.
7NU74 mají závěrné napětí Ueb=15V, Ucbo=90V a vůbec se o ně nebojím. Jsem si téměř jistý, že to fungovat bude - ale jistě bude přínosné se přidržet rad ohledně toho trafa, které jsou v Transvertoru II.
Nějaké činitele vazby a pořadí - fázování vinutí tam jsou bezpodmínečně nutné, aby to fungovalo, jak má.
Mít šikovné rozebírací EI40x40 jádro a čas na vinutí, klidně bych to vyzkoušel sám, nějaké NU74 a podobné se tu najdou.
Jistěže to nemá stabilizaci Uvýst, ale účinnost je s Ge tranzistory o nějaká ta procenta vyšší, než u modernějších běžných Si typu KD či KU, co se tam fakt nehodí.
KDY23,24,25 mají Uebo=10V a pro 12VDC primár i ostatní parametry vyhovující.
Výborný, ba přímo špičkový by byly po všech stránkách KUX41N, kterých je ještě všude jako sraček a ani nejsou drahý.
Já je tahal po 16ks z každého AZK240 a měnil za KD15003.
Ze čtveřice KUX41N Vráble v AZK240 tahali faktických 550W/4R na kanál, neboť ty zesilovače jsou silně předimenzované a při 240V v síti to v pohodě daly.
Měnil jsem je za KD15003 proto, že jsem chtěl mít zesilovače ještě spolehlivější, předimenzovanější a vyšší Ft konců tam není na těch výsledných 40V/us nutný. To spíš dobrý Uceo a těch 250W ztráty..
Pohleďte sami na údaje KUX41N :
Ucbo=200V, Uceo=160V, Ucer=200V, Uebo=14V!!!, Ucesat=1,6V/12A! Ic=18A, Ic/10ms=25A!, Ib=3,6A, Pc=120W, pouzdro TO3 a je to teslácký výrobek, žádný ojeb.
Podle mě ideální kandidát na npn měničový tranzistor.
Možná i do tohoto zapojení. Ale minimálně primární a budicí vinutí by se musely mírně upravit a přepočítání nebude až tak snadné, jak to vypadá.
Naposledy upravil(a) sinclair dne 27 bře 2018, 00:45, celkem upraveno 1 x.
Parada. Takze podla originalneho navodu z knihy, v siedmom riadku tabulky, je tam original tranzistor CTP1544 a nahrada 4NU74. Dost som bol prekvapeny, ze 4NU74 ako germaniovy tranzistor ma Ueb az 15V,
http://pdf.datasheet.live/eac1fa1b/data ... /4NU74.pdf,
ale nech. No originalny tranzistor CTP1544, tiez germaniovy, ma vraj Ueb len 2V
https://alltransistors.com/transistor.p ... stor=31777
a jeho nahrada 2N1651 to iste.
http://pdf.datasheet.live/eac1fa1b/data ... /4NU74.pdf,
ale nech. No originalny tranzistor CTP1544, tiez germaniovy, ma vraj Ueb len 2V
https://alltransistors.com/transistor.p ... stor=31777
a jeho nahrada 2N1651 to iste.
-
weed_smoker
- Příspěvky: 2675
- Registrován: 02 pro 2011, 01:00
- Bydliště: Jaroměř
Tak to já v dětství kupoval jenom LED (na modrou difuzní 3mm jsem chodil koukat do elektry,stála tenkrát 65,- a byla pro mě timpádem nedostupná).Veškerý ostatní součástky od motorů a traf až po integráče jsem nasbíral po smeťákách.Pak i z kovošrotu(a taky různý opuštěný areály 
) a na průmce se kšeftovalo ve velkym,dokonce jsem si tim i přivydělával.Míval jsem i takový věci jako 200A tyristory a velký 3F kondenzátory. Slabožilný kabely (sykfáče,unitronicy,alphawiry,ultimaxy,beldeny...) do průřezu 1.5 byly po 6Kč/kg a 2.5-4 byly po 12,-.Vyměňoval jsem to za takový věci jako VN kondenzátory,elektronky,maticový zobrazovače,PC komponenty(386/486/P1) a 82xx obvody(ty fakt moc laciný nebyly).
) a na průmce se kšeftovalo ve velkym,dokonce jsem si tim i přivydělával.Míval jsem i takový věci jako 200A tyristory a velký 3F kondenzátory. Slabožilný kabely (sykfáče,unitronicy,alphawiry,ultimaxy,beldeny...) do průřezu 1.5 byly po 6Kč/kg a 2.5-4 byly po 12,-.Vyměňoval jsem to za takový věci jako VN kondenzátory,elektronky,maticový zobrazovače,PC komponenty(386/486/P1) a 82xx obvody(ty fakt moc laciný nebyly).Já bych si dovolil sem dát foto těch měničů z dráhy .juf
- Přílohy
-
- IMG_9919.JPG
- (108 KiB) Staženo 138 x
-
- IMG_9920.JPG
- (85.23 KiB) Staženo 90 x
Ano, to je přesně ono.
Něco o trochu placatějšího bylo v zářivkách na 24V do autobusů, trojflů a všeho, co mělo 24V. Poznaly se podle charakteristického hvízdnutí při nájezdu, pak už slyšet nebyly.
Jeden zbytek ještě někde mám, byly v tom myslím už KD602, běžné EI trafko s plechy, celkem malé a o dost míň součástek, než v tomto drážním na 48V.
Ve starších typech, ještě z autobusů ŠL a ŠM byly určitě 4NU74.
Kuchali jsme je tam odsud, když jsme kvečeru vlezli do areálu ČSAD a na místo, kde byly soustředěné "vraky". Po bouračkách, nebo jinak neopravitelné, vždycky jich tam stálo aspoň deset. Ty zářivky jsme tenkrát našli i v jednom zachovalejším "dálkovém" erťáku.
Františku, co je v tom za tranzistory?
Podle toho feritu a toho, že ve vlacích zářivky většinou nehvízdaly, bych si už tipl křemík, buď KD602 či nějaká KU.
20W trubici by v pohodě daly i dvě KU602.
Něco o trochu placatějšího bylo v zářivkách na 24V do autobusů, trojflů a všeho, co mělo 24V. Poznaly se podle charakteristického hvízdnutí při nájezdu, pak už slyšet nebyly.
Jeden zbytek ještě někde mám, byly v tom myslím už KD602, běžné EI trafko s plechy, celkem malé a o dost míň součástek, než v tomto drážním na 48V.
Ve starších typech, ještě z autobusů ŠL a ŠM byly určitě 4NU74.
Kuchali jsme je tam odsud, když jsme kvečeru vlezli do areálu ČSAD a na místo, kde byly soustředěné "vraky". Po bouračkách, nebo jinak neopravitelné, vždycky jich tam stálo aspoň deset. Ty zářivky jsme tenkrát našli i v jednom zachovalejším "dálkovém" erťáku.
Františku, co je v tom za tranzistory?
Podle toho feritu a toho, že ve vlacích zářivky většinou nehvízdaly, bych si už tipl křemík, buď KD602 či nějaká KU.
20W trubici by v pohodě daly i dvě KU602.
-
Artaban001
- Příspěvky: 9457
- Registrován: 01 dub 2004, 02:00
- Bydliště: Pendrov
Tyhle měniče fungují podobně jako úsporky. (samokmitající polomůstek) transformátor má na sekundáru navíc vinutí na žhavení vláken a "budič pole", což je vinutí mezi kostrou a jedním koncem trubice. Docela nedávno jsme jich velké množství vyhodili, protože z novým provedením trubic ječely - i díky tomu, že tam vysychaly sériové elektrolyty. ve starších byly germániové tranzistory a v novějších křemíkové. Tyto měniče se vyráběly v ČSSR a v Maďarsku.
Jako učeň v MEZu Brno jsme ty trafka likvidovali už tehdá - až později jsem je poznal tady v těch ječících měničích.
Jinak na místo všech samokmitů se včíl dodávají měniče "SEC C-MEGA", což je procesorem řízený měnič. Tuším, že oscilátor je tam s SG3525
Jako učeň v MEZu Brno jsme ty trafka likvidovali už tehdá - až později jsem je poznal tady v těch ječících měničích.
Jinak na místo všech samokmitů se včíl dodávají měniče "SEC C-MEGA", což je procesorem řízený měnič. Tuším, že oscilátor je tam s SG3525