Jde, už to tak mám, ale chybí mě 2 kousky, které nemůžu sehnat. Vzhledem k tomu, že dřevoCNC mám zdarma a slévárnu taky, tak to udělám, tak jak jsem psal.A to jich nejde složit víc vedle sebe?
Danhard, příště na víkend něco jednoduššího...
Rodina zesilovačů TW140 - diskuze
Moderátor: Moderátoři
Ten zatracenej sinclair od počátku píše, že se dělá výhradně na reálném přístroji, s reálnou deskou i uspořádáním na ní.
S ohledem na stáří těch aparátů a jejich jistou historickou hodnotu nelze ani příliš vybočit ze skupin původně použitých součástek, pouze optimalizovat jejich hodnoty.
Případně u dotyčného typu/tvaru součástky si lze z většího množství vybrat tu, která má do dané konfigurace nejvhodnější parametry.
Tak si vem třeba reálný TW140S a dej se do práce.
Kritizovat Jandu a plkat umí kdekdo, vzít do ruky páječku, měřáky a pracovat s reálným materiálem jen ti nejlepší.
Budu rád, když se zase zařadíš k těm druhým
S ohledem na stáří těch aparátů a jejich jistou historickou hodnotu nelze ani příliš vybočit ze skupin původně použitých součástek, pouze optimalizovat jejich hodnoty.
Případně u dotyčného typu/tvaru součástky si lze z většího množství vybrat tu, která má do dané konfigurace nejvhodnější parametry.
Tak si vem třeba reálný TW140S a dej se do práce.
Kritizovat Jandu a plkat umí kdekdo, vzít do ruky páječku, měřáky a pracovat s reálným materiálem jen ti nejlepší.
Budu rád, když se zase zařadíš k těm druhým
Téma je síce venovaná nožičkám, alo vlastne čo s nimi? Od noty H nahoru píšeme nožičky dole a to je pre nás asi to hlavné.
Chcel som ešte spomenúť zapojenie HiFi zosilňovača Heathkit AA14, 2x20W, z roku 1967. Použili tam výkonový stupeň, ktorý je modifikáciou
zapojenia z vyššie uvedeného materiálu RCA, resp. Transiwattu 40. Rozdiel je hlavne v zjednodušení budiaceho stupňa. Budiaci tranzistor 2N3053 je niečo ako KF506 a RCA 1N3754 je normálna kremíková dióda. Na obrázku je koncový stupeň, celá schéma je na:
https://xeon-sk.rajce.idnes.cz/Delicia/ ... lifier.jpg
Rád by som požiadal skúsených, či by k tejto úprave nenapísali pár slov komentára.
Ako zaujímavosť som si všimol, že pred uvedením AA14 (a aj potom) mal Heathkit v ponuke luxusnejší zosilňovač AA22, 2x40W, u ktorého použili
výkonové stupne s budiacim transformátorom a dvomi výkonovými tranzistormi, podobne ako Transiwatty 100G, 50S a 200S. Schéma AA22 nie je bežne dostupná, preto by som rád poprosil tých, čo majú registráciu na radiomuseum.org o jej stiahnutie.
P.S.: Ešte by som doplnil, že tranzistor 2N2148 na pozícii Q15 je germániový.
Chcel som ešte spomenúť zapojenie HiFi zosilňovača Heathkit AA14, 2x20W, z roku 1967. Použili tam výkonový stupeň, ktorý je modifikáciou
zapojenia z vyššie uvedeného materiálu RCA, resp. Transiwattu 40. Rozdiel je hlavne v zjednodušení budiaceho stupňa. Budiaci tranzistor 2N3053 je niečo ako KF506 a RCA 1N3754 je normálna kremíková dióda. Na obrázku je koncový stupeň, celá schéma je na:
https://xeon-sk.rajce.idnes.cz/Delicia/ ... lifier.jpg
Rád by som požiadal skúsených, či by k tejto úprave nenapísali pár slov komentára.
Ako zaujímavosť som si všimol, že pred uvedením AA14 (a aj potom) mal Heathkit v ponuke luxusnejší zosilňovač AA22, 2x40W, u ktorého použili
výkonové stupne s budiacim transformátorom a dvomi výkonovými tranzistormi, podobne ako Transiwatty 100G, 50S a 200S. Schéma AA22 nie je bežne dostupná, preto by som rád poprosil tých, čo majú registráciu na radiomuseum.org o jej stiahnutie.
P.S.: Ešte by som doplnil, že tranzistor 2N2148 na pozícii Q15 je germániový.
- Přílohy
-
-
S tím souhlasím, to je projev konstrukčního zoufalstvísinclair píše: Jedno napájení a kapacitní vazbu na zátěž tak do 80-100W, všechno nad to je už o hovně.
- Přílohy
-
- aura_z7.gif
- (79.19 KiB) Staženo 223 x
Já nikdy netvrdil, že je kýbl na výstupu nějaká výhra, kór mimo smyčku, jako to bylo u nás celá 60. až 70. léta.
Ve smyčce to až taková katastrofa není.
Ty Heathkity jsou dobrá klasika Lampáče ala Williamson uměli udělat myslím líp.
Konstrukční zoufalství je ten AA-21, no tfujtajbl. Nemyslím to železo, ale ten 4Ω výstup..
Ve smyčce to až taková katastrofa není.
Ty Heathkity jsou dobrá klasika
Lampáče ala Williamson uměli udělat myslím líp.Konstrukční zoufalství je ten AA-21, no tfujtajbl. Nemyslím to železo, ale ten 4Ω výstup..
Díváme se na faktickou prehistorii tranzistorů ve spotřebce. Konec 50.let v USA.
TEHDY bylo toto ověřené a asi i spolehlivé řešení - když ho použili v opravdu hromadně vyráběné věci. Jako alternativu ale stejná firma dělala i tehdy kvalitnější elektronkový stroj, možná taky pro konzervativce.
Třebaže tehdy ještě s elektronkami šlo dosahovat lepších parametrů, bylo pokrokovější už použít tranzistory, i když se ještě elektronkám nemohly plně vyrovnat. V případě Ge určitě.
U nás jely elektronky ve spotřebce sakra déle, z čisté ekonomické nutnosti.
U nás je takový, dodnes hrající svědek konzervatismu asi AUJ635.
U výkonových tranzistorů ve spotřebce jsme železo v bázích výkoňáků nikdy neměli. Díky Rožnovu a perfektním komplementárním řadám 101-104NU71/0C72-77 a GC507-509.
Všecky fabriky u nás byly ještě na začátku 70.let zařízené na lampy a stolní přijímače i televizory vycházely s kombi-novalem výrobně pořád levněji, než s dosud úplně neprověřenými a nerozšířenými tranzistory. Větší investiční celky totéž.
Asi nenajdeme žádný tuzemský sériový výrobek, ve kterém by třeba byly použité první výkoňáky 0C16, nebo úplně první 1NU40-3NU40 a 70. Kdo by to taky riskoval, že. Ale asi to bylo dobře, nebyly zkušenosti.
Na druhou stranu, z RVHP a socialistických států jsme byli suverénně první a myslím dlouho i nejlepší. Tedy co se samostatné výroby i aplikace polovodičů týká. Poláci zvolili cestu licencí stejně, jako Maďaři a Rumuni - nedá se paušálně říct, že by to bylo vyloženě špatně. Vlastní kompletní zázemí pro polovodiče jsme měli vlastně jenom my a NDR.
O Rusech si netroufám spekulovat, tam je to vyloženě neprůhledné snad dodneška..
TEHDY bylo toto ověřené a asi i spolehlivé řešení - když ho použili v opravdu hromadně vyráběné věci. Jako alternativu ale stejná firma dělala i tehdy kvalitnější elektronkový stroj, možná taky pro konzervativce.
Třebaže tehdy ještě s elektronkami šlo dosahovat lepších parametrů, bylo pokrokovější už použít tranzistory, i když se ještě elektronkám nemohly plně vyrovnat. V případě Ge určitě.
U nás jely elektronky ve spotřebce sakra déle, z čisté ekonomické nutnosti.
U nás je takový, dodnes hrající svědek konzervatismu asi AUJ635.
U výkonových tranzistorů ve spotřebce jsme železo v bázích výkoňáků nikdy neměli. Díky Rožnovu a perfektním komplementárním řadám 101-104NU71/0C72-77 a GC507-509.
Všecky fabriky u nás byly ještě na začátku 70.let zařízené na lampy a stolní přijímače i televizory vycházely s kombi-novalem výrobně pořád levněji, než s dosud úplně neprověřenými a nerozšířenými tranzistory. Větší investiční celky totéž.
Asi nenajdeme žádný tuzemský sériový výrobek, ve kterém by třeba byly použité první výkoňáky 0C16, nebo úplně první 1NU40-3NU40 a 70. Kdo by to taky riskoval, že. Ale asi to bylo dobře, nebyly zkušenosti.
Na druhou stranu, z RVHP a socialistických států jsme byli suverénně první a myslím dlouho i nejlepší. Tedy co se samostatné výroby i aplikace polovodičů týká. Poláci zvolili cestu licencí stejně, jako Maďaři a Rumuni - nedá se paušálně říct, že by to bylo vyloženě špatně. Vlastní kompletní zázemí pro polovodiče jsme měli vlastně jenom my a NDR.
O Rusech si netroufám spekulovat, tam je to vyloženě neprůhledné snad dodneška..
- Přílohy
-
-