Aha, takže na jedné straně bys chtěl obětovat 0,5V do nejistoty, ale na druhé straně ti hrozně vadí 0,4V na nadproudové ochraně. Jen proto, abys měl o něco rychlejší a úspornější konec. Trochu protimluv, není- liž pravda. (A to nepočítám zhoršení dalších parametrů)
Snižování zesílení s proudem závisí na výrobci a konkrétním kusu. (A taky např. na teplotě tranzistoru, Uce a dalších věcech.) To bys snad mohl vědět. Takže spolehlivost při zkratu je o tom, že danhard věří (a třeba se i pomodlí), že to bude stačit. Pokud by se takhle použily třeba ty kusy, jejichž měření tady zveřejnil Sinclair (zesílení kolem 200 při 4A), je víc než dost pravděpodobný, že by byl zkrat pro zesilovač fatální.
U integrovaných obvodů si výrobce dělá jednotlivý prvky jednoúčelově, my se tady ale bavíme o tranzistorovým zesilovači s polovodičema pro obecný lineární aplikace.
A propos, opravdová a velká chyba zapojení byla jinde, v topologii zapojení nadproudové ochrany. A nikdo mě na to jaksi neupozornil...
Rail to rail konec na 12V (zamčeno)
Moderátor: Moderátoři
Upozorňoval jsem Tě na jiný kraviny a na to jsi nezabraljura80 píše:A propos, opravdová a velká chyba zapojení byla jinde, v topologii zapojení nadproudové ochrany. A nikdo mě na to jaksi neupozornil...
Proudovou ochranu by tam nikdo normální při takovém výkonu a se zátěží oddělenou kondem necpal, zvláště když je to pevně zabudované v kombu.
U kolika autorádíí s tranzistorovým koncem 5W najdeš něco takového ?
A tam je možnost přetížení zkratem dost pravděpodobná.
Takže návrh audiozesilovače je vždy kompromis mezi složitostí, cenou, využitím napájení, spolehlivostí a užitnou hodnotou.
Když to není vyvážené, tak je to blbej návrh
Co se týče teplotní stability, tak si může každý zkusit namodelovat a porovnat zapojení, jak reaguje chyba teploty "snímacího" tranzistoru na klidový proud koncáky.
Stačí přidat do jeho báze chybové napětí 10mV, to odpovídá cca 5°C.
Ale šmarjá, jaký kraviny?
Jako třeba přemostění proud. zdroje? Kdybys používal mozek, došlo by ti, že bez toho přemostění by se zesilovač po zapnutí ani nerozběhl.
Na stabilitu proudu to přitom má minimální vliv.
Nebo tranzistor místo navázání děliče přes odpor? Proč budu cpát do děliče konstantní napětí cca Ube, ať už přes odpor (ušetřím jeden tranzistor) nebo přímo do spodku (ušetřím tranzistor a odpor), aby se mně pak rozvažovala polovina napájecího napětí při změně napájení? Jeden tranzistor navíc a je klid. Dyť si to místo mudrování spočítej, co to udělá. Bavíme se o konstrukci s nízkým napájecím napětím, ne ±50V.
V zadání zesilovače ale nebylo pevný zabudování v kombu. Osobně třeba svoje kusy používám jako stereo zesilovač k PC. K čemu je budou mít druzí, to už vůbec netuším. Autorádia s tranzistorovým 5W koncem se běžně dělaly před padesáti rokama, kdy stál i malý tranzistor do nadproudovky hrozný prachy. Podle toho se taky navrhovalo.
Vyvážení kompromisu je z velké části věc vkusu, preferencí a názoru. Protože jinak by existovalo jen jedno jediný řešení pro konkrétní požadavky (samozřejmě jedině danhardovo) a místo hromady zesilovačů různých cen a parametrů by jich na trhu bylo jen pár.
Jak je to s teplotní stabilitou už jsem psal. Kdo chce, ať si zapojení postaví a změří si to.
Jako třeba přemostění proud. zdroje? Kdybys používal mozek, došlo by ti, že bez toho přemostění by se zesilovač po zapnutí ani nerozběhl.
Na stabilitu proudu to přitom má minimální vliv.Nebo tranzistor místo navázání děliče přes odpor? Proč budu cpát do děliče konstantní napětí cca Ube, ať už přes odpor (ušetřím jeden tranzistor) nebo přímo do spodku (ušetřím tranzistor a odpor), aby se mně pak rozvažovala polovina napájecího napětí při změně napájení? Jeden tranzistor navíc a je klid. Dyť si to místo mudrování spočítej, co to udělá. Bavíme se o konstrukci s nízkým napájecím napětím, ne ±50V.
V zadání zesilovače ale nebylo pevný zabudování v kombu. Osobně třeba svoje kusy používám jako stereo zesilovač k PC. K čemu je budou mít druzí, to už vůbec netuším. Autorádia s tranzistorovým 5W koncem se běžně dělaly před padesáti rokama, kdy stál i malý tranzistor do nadproudovky hrozný prachy. Podle toho se taky navrhovalo.
Vyvážení kompromisu je z velké části věc vkusu, preferencí a názoru. Protože jinak by existovalo jen jedno jediný řešení pro konkrétní požadavky (samozřejmě jedině danhardovo) a místo hromady zesilovačů různých cen a parametrů by jich na trhu bylo jen pár.
Jak je to s teplotní stabilitou už jsem psal. Kdo chce, ať si zapojení postaví a změří si to.
Nejsu žádným fóristem, ale když něco negómu, tož, přindu se zeptat. A když se nesnesitelně nudím, nebo když jsu na plech, někdy se může stát, že se i pokusím poradit. Zdraví Jura!
To samozřejmě vím, když je návrh kompromisní, tak je zapotřebí ty tranzistory kontrolovat a použít od výrobce, podle kterého je to navrženo.jura80 píše: Snižování zesílení s proudem závisí na výrobci a konkrétním kusu. (A taky např. na teplotě tranzistoru, Uce a dalších věcech.) To bys snad mohl vědět.
Nemůžeš tam nacpat čínské fejky, jen protože se stejně jmenujou
Taky bývá běžné, že se tranzistory párují, zvláště tady, kde na zesílení konců záleží.
Proto jsem to taky na vzorku orig. tranzistorů 200+200 ks BD437/BD438 změřil a vyhovují na tento účel všechny i bez výběru, samozřejmě spárování neuškodí.
Jak se chovají tranzistory se změnou teploty je vidět třeba zde
https://www.onsemi.com/pub/Collateral/2N6487-D.PDF
Ty by byly použitelné stejným způsobem na dvojnásobný proud.
Ale to už tu bylo před 50-ti lety
http://www.swtpc.com/mholley/PopularEle ... 0_pg32.jpg
Ale to je právě to podstatný. Že pokud nemám k tomu účelu přípravky k usnadnění práce, tak se měření a kontrola polovodičů kvůli kompromisu v návrhu nevyplatí. Zvlášť u levné konstrukce zesíku s nevelkým výkonem.
Já jsem třeba použil konce CDIL (jejich nekvalita je pověstná), ale nevylučuju, že jindy tam dám ONsemi, ST, nebo klidně něco super kvalitního ze staré školy.
A teď mám možnost buď se řídit podle tvých názorů, měřit, vyřazovat, zkrátka se s tím párat kvůli dvěma nepříliš podstatným výhodám, nebo taky třeba pro každýho výrobce zapojení předělat na míru, nebo rovnou udělat jeden univerzál a mít klid. Univerzál, co má leckterý vlastnosti o kus lepší a větší jistotu opakovatelnosti.
Sory, ale fakt mě tvůj názor na věc neoslovuje.
Já jsem třeba použil konce CDIL (jejich nekvalita je pověstná), ale nevylučuju, že jindy tam dám ONsemi, ST, nebo klidně něco super kvalitního ze staré školy.
A teď mám možnost buď se řídit podle tvých názorů, měřit, vyřazovat, zkrátka se s tím párat kvůli dvěma nepříliš podstatným výhodám, nebo taky třeba pro každýho výrobce zapojení předělat na míru, nebo rovnou udělat jeden univerzál a mít klid. Univerzál, co má leckterý vlastnosti o kus lepší a větší jistotu opakovatelnosti.
Sory, ale fakt mě tvůj názor na věc neoslovuje.
Nejsu žádným fóristem, ale když něco negómu, tož, přindu se zeptat. A když se nesnesitelně nudím, nebo když jsu na plech, někdy se může stát, že se i pokusím poradit. Zdraví Jura!
Stačí udělat ten zdroj proudu, tak aby se to nezaseklojura80 píše: Jako třeba přemostění proud. zdroje? Kdybys používal mozek, došlo by ti, že bez toho přemostění by se zesilovač po zapnutí ani nerozběhl.
A není důvod budit ten zdroj proudu přes 10k a tranzistor z 1/2 napájení, když ho můžeš dát přímo přes 22k na celé napájení.
Sorry, ale když tam nevidíš takové voloviny, tak nemá cenu o tom dále polemizovat.
A to je levná konstrukce, když tam nasereš kupu zbytečností a chladič jak kráva ?jura80 píše: Zvlášť u levné konstrukce zesíku s nevelkým výkonem.
Já jsem třeba použil konce CDIL (jejich nekvalita je pověstná) ...
Vědomé použití toho šrotu, aniž by jsi ho změřil, mluví samo za sebe
Ukaž mi jedinej komerční výrobek, kterej sekali jako baťa cvičky a kterej by tam měl tolik zbytečnejch sraček ??
Kolik jsi takovej schemat asi viděl ??
Takže nejdřív jsi to chtěl napájet přes odpor z děliče, teď to zase chceš krmit přímo z napájení? Tak se rozhodni, ať pak zase nezměníš názor.danhard píše:Stačí udělat ten zdroj proudu, tak aby se to nezaseklojura80 píše: Jako třeba přemostění proud. zdroje? Kdybys používal mozek, došlo by ti, že bez toho přemostění by se zesilovač po zapnutí ani nerozběhl.
A není důvod budit ten zdroj proudu přes 10k a tranzistor z 1/2 napájení, když ho můžeš dát přímo přes 22k na celé napájení.
Sorry, ale když tam nevidíš takové voloviny, tak nemá cenu o tom dále polemizovat.
Ten střed děliče má proti krmení přímo z napájení výhodu, že je tam filtr. Sice by tam kolísání napájení neudělalo žádnou velkou paseku, ale pokud se tomu můžu vyhnout přidáním tranzistoru, proč by ne?
Dát tam místo T5 rovnou dvě diody nebo zenerku by bylo praktičtější s ohledem na to "zaseknutí", ale momentálně jsou pro mě 1n4148 (a pod.) nedostatkový a BZX84 mám až od 4V7, což je moc. Nakupovat součástky za MO ceny se nevyplatí.
Zajímalo by mě, co si představuješ pod pojmem "levná konstrukce", neb v tomhle se evidentně rozcházíme. Taky co je to "chladič jak kráva" a co už ne. Jak souvisí komerční výrobek s koníčkovým zesilovačem z materiálu co dům dal a co kde se podaří levně sehnat?danhard píše:A to je levná konstrukce, když tam nasereš kupu zbytečností a chladič jak kráva ?jura80 píše: Zvlášť u levné konstrukce zesíku s nevelkým výkonem.
Já jsem třeba použil konce CDIL (jejich nekvalita je pověstná) ...
Vědomé použití toho šrotu, aniž by jsi ho změřil, mluví samo za sebe
Ukaž mi jedinej komerční výrobek, kterej sekali jako baťa cvičky a kterej by tam měl tolik zbytečnejch sraček ??
Kolik jsi takovej schemat asi viděl ??
Naposledy upravil(a) jura80 dne 15 bře 2019, 14:24, celkem upraveno 1 x.
Nejsu žádným fóristem, ale když něco negómu, tož, přindu se zeptat. A když se nesnesitelně nudím, nebo když jsu na plech, někdy se může stát, že se i pokusím poradit. Zdraví Jura!
Stačí dát 1k do báze T7, ale to by vážně stačilo
Pro Tebe jsou možná 1N4148 nedostatková, ale pro ostatní je Si dioda, nebo LEDka celkem běžná součástka
Chladič se u teplotně vyváženého zapojení dává jen tak veliký, aby se to uchladilo.
Jestli to mělo být z toho, co dům dal, tak jsi se měl nejdřív zeptat zadavatele, co má v baráku ?
Pro Tebe jsou možná 1N4148 nedostatková, ale pro ostatní je Si dioda, nebo LEDka celkem běžná součástka
Chladič se u teplotně vyváženého zapojení dává jen tak veliký, aby se to uchladilo.
Jestli to mělo být z toho, co dům dal, tak jsi se měl nejdřív zeptat zadavatele, co má v baráku ?
Nebo SMD 1k8 mezi CE nohy T2, jak mám já.danhard píše:Stačí dát 1k do báze T7, ale to by vážně stačilo
Zesilovač jsem navrhoval ke stavbě převážně z mých součástek. Pak jsem dodal prototypy i se součástkama nejen zadavateli.danhard píše:Pro Tebe jsou možná 1N4148 nedostatková, ale pro ostatní je Si dioda, nebo LEDka celkem běžná součástka
Jestli to mělo být z toho, co dům dal, tak jsi se měl nejdřív zeptat zadavatele, co má v baráku ?
Můj výběr chladičů byl dost omezený. Nebo snad myslíš, že jsem si měl kvůli tobě nechat udělat chladiče na zakázku?danhard píše: Chladič se u teplotně vyváženého zapojení dává jen tak veliký, aby se to uchladilo.
Naposledy upravil(a) jura80 dne 15 bře 2019, 15:07, celkem upraveno 1 x.
Nejsu žádným fóristem, ale když něco negómu, tož, přindu se zeptat. A když se nesnesitelně nudím, nebo když jsu na plech, někdy se může stát, že se i pokusím poradit. Zdraví Jura!
Do paty differáku se z určitých důvodů dává zdroj proudu.jura80 píše:Nebo SMD 1k8 mezi CE nohy T2, jak mám já.danhard píše:Stačí dát 1k do báze T7, ale to by vážně stačilo
Kdyby to nebylo zapotřebí, tak by jsi tam mohl dát zrovna jenom odpor.
Někdo tam dává enhanced zdroj proudu, aby to bylo pořádně Hi-Fi, to je stejná cypovina
Copak tam není zdroj proudu?danhard píše:Do paty differáku se z určitých důvodů dává zdroj proudu.jura80 píše:Nebo SMD 1k8 mezi CE nohy T2, jak mám já.danhard píše:Stačí dát 1k do báze T7, ale to by vážně stačilo
Kdyby to nebylo zapotřebí, tak by jsi tam mohl dát zrovna jenom odpor.
Někdo tam dává enhanced zdroj proudu, aby to bylo pořádně Hi-Fi, to je stejná cypovina
Kdybys použil mozek, uvědomoval by sis, že přemostění, jak je v zesilovači, má na stabilitu proudu zanedbatelný vliv.
Nejsu žádným fóristem, ale když něco negómu, tož, přindu se zeptat. A když se nesnesitelně nudím, nebo když jsu na plech, někdy se může stát, že se i pokusím poradit. Zdraví Jura!
Přemostěním má ten zdroj proudu dynamický odpor toho přemostění.
Zdroj proudu tam není jen kvůli stabilitě.
A nějaký poznámky o mozku si strč do prdele, zatím se neukázalo, že by jsi tam nějaký měl
Zdroj proudu tam není jen kvůli stabilitě.
A nějaký poznámky o mozku si strč do prdele, zatím se neukázalo, že by jsi tam nějaký měl
Naposledy upravil(a) danhard dne 15 bře 2019, 15:27, celkem upraveno 1 x.
Zdroje proudu se tam samozřejmě dávají kvůli potlačení vlivu napájení na diferák, ale to snad ví každý.danhard píše:Přemostěním má ten zdroj proudu dynamický odpor toho přemostění.
Zdroj proudu tam není jen kvůli stabilitě.
A nějaký poznámky o mozku si strč do prdele, zatím se neukázalo, že by jsi tam nějaký měl
Ne, nemáš pravdu. Dynamický odpor klesne ze slušné hodnoty na 1k8+ 150R až při překročení max. napájecího napětí zesilovače konkrétně cca 18V.
Pokud se nebavíme na téma dynamickýho odporu při stovkách kHz nebo i jednotkách MHz, tam by to bylo hodně složitější.
Nejsu žádným fóristem, ale když něco negómu, tož, přindu se zeptat. A když se nesnesitelně nudím, nebo když jsu na plech, někdy se může stát, že se i pokusím poradit. Zdraví Jura!